Václav Větvička, Marie Hrušková
Aleje : krása ohroženého světa

2012 | Nakladatelství Mladá fronta

Aleje stromů lemují naše cesty již více než 300 let. V roce 1832 kupříkladu evidovaly české země celkem 544 014 stromů v alejích. V posledních letech ovšem musejí čelit těžkému protivníkovi – orgány místních samospráv v alejích vidí příčinu těžkých úrazů při dopravních nehodách, a proto se snaží co nejvíce stromů podél… silnic vykácet.

Autoři knihy popisují, co stromy u cesty znamenají, jak vůbec vzniklo toto spojení a které druhy alejí známe. Unikátní fotografie dokumentují současný stav tohoto krajinného fenoménu, který bohužel na mnoha místech bude brzy minulostí. Autoři ale také uvádějí příklady zachování některých alejí. Aleje stromů lemují naše cesty již více než 300 let. V roce 1832 kupříkladu evidovaly české země celkem 544 014 stromů v alejích. V posledních letech ovšem musejí čelit těžkému protivníkovi – orgány m…ístních samospráv v alejích vidí příčinu těžkých úrazů při dopravních nehodách, a proto se snaží co nejvíce stromů podél silnic vykácet.

Autoři knihy popisují, co stromy u cesty znamenají, jak vůbec vzniklo toto spojení a které druhy alejí známe. Unikátní fotografie dokumentují současný stav tohoto krajinného fenoménu, který bohužel na mnoha místech bude brzy minulostí. Autoři ale také uvádějí příklady zachování některých alejí.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	183
Jazyk:	česky
ISBN10:	802042783X
ISBN:	9788020427830
Ilustrátor:	Marie Holečková
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	7. 3. 2024 9:33
Číslo položky:	780302

O autorech

Václav Větvička

Václav Větvička , ředitel Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty UK v Praze, je jedním z mála přírodovědných botanických popularizátorů. Ve svém oboru je fenoménem. Vystudoval v r. 1961 na PřF UK v Praze obor geobotanika . Vedle rozhlasové práce a odborné práce v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty UK se zajímá o výtvarné umění a výstavnictví. S Českým rozhlasem spolupracoval ještě za svého působení v Botanickém ústavu Akademie věd České republiky , v němž pracoval od roku 1963. V letech 1975-1992 vedl Pokusnou a aklimatizační stanici v Černolicích, v letech 1989-1992 byl vedoucím Průhonického parku. Publikoval řadu odborných a populárně-vědeckých prací, za něž mu byla v roce 2004 udělena Medaile Vojtěcha Náprstka za popularizaci vědy. Je autorem 13 odborných knižních publikací; záznamy jím moderovaných Dobrých jiter v programu ČRo 2 - Praha vyšly knižně pod názvy Moje květinová dobrá jitra a Moje vzpomínková dobrá jitra .

Více od autora

Marie Hrušková

Marie Hrušková je česká spisovatelka, scenáristka a pedagožka. Po studiu na Pedagogické fakultě a Filozofické fakultě Univerzity Karlovy učila 37 let na různých školách v Praze, z toho od roku 1969 dvacet pět let na Akademickém gymnáziu ve Štěpánské ulici. Tam učila češtině, ruštině a vedla dramatický soubor, pro který také psala programy, například pásmo veršů Jiřího Suchého Babeta přišla do Štěpánské, Naše paní B.N. nebo Ty lásko pozdravena buď. Učila mimo jiné i scenáristu Petra Jarchovského, režiséra Jana Hřebejka, ekonoma Petra Zahradníka, novináře Jiřího Majstra či spisovatelku Terezu Boučkovou. Ve své tvůrčí činnosti se soustředí především na tematiku památných stromů z historicko-etnologického hlediska, často s regionálním zaměřením. Od konce šedesátých let vydávala články v časopisech , mezi lety 1980–2010 vydala zhruba 30 knih, z nichž mnohé doprovázely ilustrace akademického malíře Jaroslava Turka a v menší míře i fotografie Marie Holečkové. Marie Hrušková psala od dob studií, proto ji malíř Jaroslav Turek roku 1967 požádal o zpracování textů k jeho kresbám památných stromů. Disertační práce „Památné stromy v ústní lidové slovesnosti a v literatuře“ předznamenala zaměření jejího dalšího psaní – osudy stromů a vztahy lidí k nim, souvislost s historií naší země i nutnost ochraňovat přírodu se staly hlavními náměty. Za výtvarné spolupráce s Jaroslavem Turkem vydala roku 1986 brožuru v PNS Praha o výchovném využití památných stromů ve škole, podrobněji se však památnými stromy i historií míst, kde rostou, mohli zabývat oba autoři až v knize vydané nakladatelstvím Sylva Regina v roce 1995 Památné stromy, na kterou navázal II. díl roku 2001. Spolu s Jaroslavem Turkem vydali „What trees remember“ i českou verzi „Stromy pamatují“ , knihu zajímavou i výtvarným zpracováním. Knihu „Kult stromů v zemích koruny české“ , v níž autorka souborně přibližuje historii a kořeny našich vztahů ke stromům a doplňuje od...

Více od autora