Egon Bondy
Afghánistán

2002 | Nakladatelství Zvláštní vydání

Volné pokračování Invalidních sourozenců.
Příběh se odehrává v září roku 1980, těsně po vstupu sovětských vojsk do Afghánistánu. Hlavní hrdinové knihy jsou mladí milenci, členové českého undergroundu, kteří reagují na stresující situaci doma i v zahraničí útěkem do světa drog. Před společným požitím drogy si oba čto…u stejné knížky, většinou od Bondyho, a snaží se tak společně dostat do stejné imaginární reality. Po požití větší dávky kokainu se spolu propadnou do světa zničeného nukleární válkou. Autor tak jejich prostřednictvím rozvíjí své teze, jak by takový svět vypadal a klade jejich ústy základní filozofické otázky. Volné pokračování Invalidních sourozenců.
Příběh se odehrává v září roku 1980, těsně po vstupu sovětských vojsk do Afghánistánu. Hlavní hrdinové knihy jsou mladí milenci, členové českého undergroun…du, kteří reagují na stresující situaci doma i v zahraničí útěkem do světa drog. Před společným požitím drogy si oba čtou stejné knížky, většinou od Bondyho, a snaží se tak společně dostat do stejné imaginární reality. Po požití větší dávky kokainu se spolu propadnou do světa zničeného nukleární válkou. Autor tak jejich prostřednictvím rozvíjí své teze, jak by takový svět vypadal a klade jejich ústy základní filozofické otázky.

Stav

Dobrý

zašlé desky

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, zašlé desky
Vazba:	pevná
Počet stran:	112
Jazyk:	česky
ISBN10:	8085436787
ISBN:	9788085436785
Ilustrátor:	Ondřej Kočár, Čestmír Kocar
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	23. 6. 2023 18:21
Číslo položky:	579636

O autorovi

Egon Bondy

Egon Bondy, vlastním jménem Zbyněk Fišer , byl český básník, prozaik a filosof, výrazný inspirátor českého undergroundu. Jeho otec byl plukovníkem československé armády. V roce 1947 Zbyněk Fišer, budoucí Egon Bondy, přerušil studium na gymnáziu a vydal se na cestu bohémského života bez stálého pracovního poměru. Jako zapálený marxista vstoupil v roce 1947 do KSČ, ale po únoru 1948 z KSČ vystoupil. Jak napsal ve vzpomínkové knize Prvních deset let , žil počátkem 50. let „zjevně jako individuum práce se štítící, kriminální živel a sanktusák – po několik dlouhých let. Byl jsem za tu dobu zase i párkrát v blázinci, ale nepomohlo to. Pro pivo jsem byl schopen všeho“ . Stálý pracovní poměr neměl, „živil“ se i žebrotou a drobnými krádežemi. Koncem 40. let se poznal s Karlem Teigem a Závišem Kalandrou a navázal přátelství s básníkem Ivem Vodseďálkem, nonkonformní literátkou Janou Krejcarovou, později s výtvarníkem Vladimírem Boudníkem a spisovatelem Bohumilem Hrabalem. Boudník brzy odhalil, že Fišer cituje cizí myšlenky a vydává je za vlastní a není schopen posoudit nejjednodušší realitu. V dopisech Mikuláši Medkovi o něm hovoří jako o hysterikovi a samolibém primitivovi. V dubnu 1952 se s ním rozešel. Medek Fišera nesnášel. V jeho denících je zmiňován pouze slovy "byl tu Fišer, hrozně blbý", "velký vztek na Fišera", "ať psi sežerou jeho zdechlinu" Podle Teigeho tvořil Fišer s Krejcarovou polochoromyslnou dvojici, která patří do blázince. S Janou Krejcarovou navázal též intimní vztah a v roce 1949 s ní připravil surrealistický sborník Židovská jména, který obsahoval 15 textů. Každý z přispívajících si zvolil židovský pseudonym, též na protest proti antisemitskému zabarvení vykonstruovaných procesů v Sovětském svazu i v Československu. Od tohoto okamžiku Zbyněk Fišer začal užívat jméno Egon Bondy. V následujících letech psal básně, snil o světové revoluci i o snadném zbohat...

Více od autora