Lenka Reinerová
Adiós, Španělsko

Lenka Reinerová

Lenka Reinerová byla česká německy píšící spisovatelka, překladatelka, novinářka. Byla poslední žijící představitelkou pražské německé literární scény. Narodila se 17. května 1916 v Karlíně do česko-německo-židovské rodiny. Navštěvovala Stephans-Gymnasium, tj. Německé státní reálné gymnázium ve Štěpánské ulici. V necelých šestnácti letech musela vinou špatné finanční situace rodiny ukončit studium a nastoupit do zaměstnání, a tak i přestože měla talent a zájem pokračovat později ve studiu, nemohla tak učinit. Tato i další sociální nespravedlnosti, ji přiměly ke vstupu do Komunistické strany. Tehdy pracovala tři roky jako úřednice v evidenci v kanceláři papírenské firmy Oskar Stein . Ve stejné budově sídlilo exilové nakladatelství Malik, jeho šéfredaktorem byl Wieland Herzfelde. V roce 1935 nechal židovský básník Rudolf Fuchs uveřejnit její první báseň v deníku Prager Tagblatt. V letech 1936–38 pracovala jako novinářka v pražské redakci emigrantského časopisu Arbeiter Illustrierte Zeitung . Pro svůj židovský původ a politickou orientaci se nevrátila po obsazení 14. března 1939 do ČSR z návštěvy u přátel v Bukurešti a podařilo se jí uprchnout do Paříže, kde nejprve bydlela ve Versailles ve stejném hotelu jako Egon Erwin Kisch a jeho manželka Gisl. Dne 18. září 1939 byla spolu s dalšími více než 20 českými emigranty zatčena u snídaně policií převlečenou do civilu a internována nejdříve v pařížském ženském vězení Petite Roquette, kde strávila 6 měsíců v samovazbě a posléze v ženském internačním táboře Rieucros v jižní Francii. Po nejprve nezdařeném pokusu přeplavit se do Mexika byla opět vězněna v uprchlických táborech francouzského kolaborantského režimu ...