Knihy
Pohádky a knihy pro mládež
Jan Drda
Aby zvítězila naše věc

Jan Drda, Julius Fučík, Vojtěch Cach
Aby zvítězila naše věc : Sborník hornických povídek a reportáží

1952 | Státní nakladatelství dětské knihy

Pohádky a knihy pro mládež

Všem chlapcům a děvčatům naší země, kteří se rozhodli stát se havíři, chce kniha ukázat, jaké boje a strádání musili v uplynulém půlstoletí naši horníci podstoupit, než jejich věc zvítězila: od stávek a zápasů s majiteli dolů o nejnutnější existenční zabezpečení přes krveprolití u duchcovského viaduktu 4. února 1931 …a statečný podzemní boj proti nacistům až po dnešní socialistické budování, kdy je dokonale postaráno o hornický dorost a kdy havířství je čestným a vysoko oceňovaným povoláním . Všem chlapcům a děvčatům naší země, kteří se rozhodli stát se havíři, chce kniha ukázat, jaké boje a strádání musili v uplynulém půlstoletí naši horníci podstoupit, než jejich věc zvítězila: od stávek… a zápasů s majiteli dolů o nejnutnější existenční zabezpečení přes krveprolití u duchcovského viaduktu 4. února 1931 a statečný podzemní boj proti nacistům až po dnešní socialistické budování, kdy je dokonale postaráno o hornický dorost a kdy havířství je čestným a vysoko oceňovaným povoláním .

Stav

Dobrý

opotřebená obálka, poškozený hřbet

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, opotřebená obálka, poškozený hřbet
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	100, [3]
Jazyk:	česky
Edice:	Knižnice pro střední školy
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	3. 5. 2024 15:5
Číslo položky:	834470

O autorech

Jan Drda

Jan Drda byl český novinář, politik, spisovatel-prozaik a dramatik. Laureát Státní ceny a zasloužilý umělec . Narodil se v Příbrami jako syn dělníka a nalezenkyně. V roce 1921 ztratil matku, která zemřela při porodu dalšího dítěte. Jeho otec se po rozpadu svého druhého manželství dal na pití a od dětí odešel. Jana a jeho sestru Marii pak vychovával dědeček. Měl se vyučit klempířem, ale jeho babička prosadila, aby studoval na klasickém gymnáziu v Příbrami, kde roku 1934 maturoval a začal studovat filologii na pražské Karlově univerzitě. Od mládí psal povídky i hry pro ochotnické divadlo. Studium filologie nedokončil, zato už od roku 1932 přispíval do novin a časopisů. Svoji románovou prvotinu Městečko na dlani vydal v 25 letech. V letech 1937 až 1942 byl redaktorem Lidových novin, do kterých přispíval fejetony, črtami a reportážemi. Po osvobození přesídlil do Svobodných novin, později do deníku Práce, aby se v roce 1948 vrátil do Lidových novin, tentokrát jako jejich šéfredaktor . Roku 1945 vstoupil do Komunistické strany Československa, nicméně inklinoval k ní již před druhou světovou válkou a již tehdy tvrdil, že bude třeba pozavírat některé spisovatele, kteří se stavěli proti komunistickému vidění světa. Po Únoru 1948 zastával významné kulturní i politické funkce. V roce 1955 obdržel Řád republiky. Ve volbách roku 1948 byl zvolen do Národního shromáždění za KSČ ve volebním kraji Praha. Mandát obhájil ve volbách v roce 1954 a v parlamentu zasedal až do konce funkčního období, tedy do roku 1960. V letech 1949 až 1956 byl předsedou Svazu československých spisovatelů. Společně s Václavem Řezáčem se podíleli na vylučování nekomunistických autorů ze svazu spisovatelů, u některých z nich má podíl i na jejich odsouzení a věznění. Drda a Řezáč nevybíravě postupovali zejména proti katolicky orientovaným a ke katolicismu inklinujícím autorům jako byli Jakub Deml, Jan Zah...

Více od autora

Julius Fučík

Julius Fučík byl český komunistický novinář, literární a divadelní kritik a překladatel, popravený nacisty pro účast v protinacistickém odboji. Po roce 1948 se stal ikonou celé komunistické ideologie. Pocházel z dělnické rodiny na pražském předměstí Smíchově; byl pokřtěn 22. března jako Julius Jaroslav; jméno Julius obdržel po svém strýci, skladateli Juliu Fučíkovi. Rodina se roku 1913 přestěhovala do Plzně, protože jeho otec, povoláním soustružník a zároveň ochotnický divadelní pěvec, přijal angažmá v tamním Městském divadle. V plzeňském divadle již jako malý hoch sehrál desítky úspěšných dětských rolí. Roku 1919 vystoupil z římskokatolické církve a zůstal bez vyznání. Po maturitě začal externě studovat na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy a roku 1921 vstoupil do KSČ. V letech 1922 až 1924 žil ve Starých Strašnicích, v Bylanské ulici 39, kde má nyní menší kamennou pamětní desku. V této době také pracoval jako pomocník v kanceláři. V roce 1926 se stal členem Devětsilu, v roce 1929 spoluzakládal Levou frontu. V období let 1928–1938 působil jako šéfredaktor Tvorby a od roku 1929 pracoval v Rudém právu, a jako takový působil mj. jako dopisovatel v Moskvě. Patřil ke skupině, která odmítala jakoukoliv kritiku SSSR, a soubor jeho reportáží ze Sovětského svazu – Země, kde zítra již znamená včera, je ukázkou mimořádně tendenčního referování o impériu, které procházelo stalinským terorem a jehož průmyslový rozvoj si vyžádal miliony obětí . Jeho dar spočíval podle publicisty Josefa Chuchmy v tom, že měl „smysl pro dramatičnost, pro dobře prodejné, emocionální sdělení. Podával sugestivní zprávy nejen o předmětu svého psaní, nýbrž i o sobě samém – a Reportáž psaná na oprátce je vyvrcholením této sebeprezentace.“ Svůj první, desetidenní politický trest za provolávání komunistických hesel si odpykal n...

Více od autora