Jiří Herzán
Abeceda tábořiště

1977 | Nakladatelství Olympia

Autor seznamuje se zásadami pro vyhledávání a zajišťování tábořiště, informuje o jeho vnitřním i vnějším uspořádání a provozu. Charakterizuje různé typy táborů, všímá si jejich výtvarného řešení, začlenění do okolní krajiny, uvádí příklady dobrých i špatných táborů, radí, co je užitečné na táboře zaznamenávat apod. Autor seznamuje se zásadami pro vyhledávání a zajišťování tábořiště, informuje o jeho vnitřním i vnějším uspořádání a provozu. Charakterizuje různé typy táborů, všímá si jejich výtvarného řešení, začl…enění do okolní krajiny, uvádí příklady dobrých i špatných táborů, radí, co je užitečné na táboře zaznamenávat apod.

Vyberte kus

Stav

Mírně opotřebená

lepená vazba, razítka z knihovny

Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (27. 5. 2026)

Další varianty

	Stav Mírně opotřebená lepená vazba, razítka z knihovny	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (27. 5. 2026)	~~89 Kč~~ 79 Kč
	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (27. 5. 2026)	99 Kč

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, lepená vazba, razítka z knihovny
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	172
Jazyk:	česky
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	15. 9. 2025 13:22
Číslo položky:	1389688

O autorovi

Jiří Herzán

Jiří Herzán byl český architekt a sokolský pracovník. Jeho synem je architekt Lubor Herzán. Jiří Herzán se narodil v roce 1921 v Třebíči, vystudoval Školu uměleckých řemesel v Brně a následně Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze. Posléze se vrátil do Třebíče, kde působil jako architekt, kromě jiného projektoval rekreační středisko Medlov nebo sídliště Jihlava-Jih a Královský vršek v Jihlavě. Věnoval se také činnosti ve spolku Sokol. Již v roce 1939 se zúčastnil prvního sokolského tábora třebíčské župy, během studií v Praze získal první místo v desetiboji v pětižupní soutěži Sokola v Praze. Po druhé světové válce se stal členem komise pobytu v přírodě České obce sokolské a v roce 1947 založil v Třebíči Zálesácký závod zdatnosti. V roce 1976 u Mrákotína postavil pomník 311. bombardovací perutě RAF, v roce 1978 pak na tomtéž místě postavil pomník i perutím 310., 312. a 313.. V roce 1968 obnovil Sokola v Třebíči, stejně tak i po roce 1990, kdy byla činnost spolku obnovena, stal se starostou a náčelníkem Sokola Třebíč, byl také starostou župy plk. Švece a členem náčelnictva České obce sokolské. V roce 1991 obdržel Stříbrnou medaili ČOS. V roce 2018 obdržel vyznamenání Zlatá lípa.

Více od autora