Knihy
Jan Jelínek
A kde byl Bůh, když Židé umírali v Osvětimi?

Jan Jelínek
A kde byl Bůh, když Židé umírali v Osvětimi? : sedmatřicet svědectví těch, kdo přežili holocaust

2021 | Nakladatelství Lukáš a syn, s.r.o.

Publicista Jan Jelínek shromažďoval před lety výpovědi mužů a žen, kteří se vrátili z „pekla“ koncentračních táborů. Podstatnou část z nich se autor nyní rozhodl publikovat. Většinu jmen neznáme, ale najdeme zde zmínky o osobnostech, jako byli například Miloš Kopecký nebo Arnošt Lustig. Součástí bolestného odkazu je i …otevřená výpověď dramatika Milana Uhdeho, jehož rodiče se sice zachránili, ale okolnosti, za nichž se tak stalo, poznamenaly na desítky let do budoucna celou rodinu. Theodor Wiesengrund Adorno kdysi řekl, že po Osvětimi už nebude možné psát básně. Vykládám si jeho výrok tak, že neobstojí verše, které sice vzývají naději, ale vytěsňují, co nedávno spáchali lidé na lidech. Nejen psát verše, nýbrž žít v době po holocaustu tak, jak se žilo předtím, a nevědět, že byl, znamená nebýt dost člověkem. Svoboda zůstává i nadále naším údělem, ale její sestra-zodpovědnost musí být napříště hlubší, ba zbrojná. – Milan Uhde V USA i v Evropě vnímám jakési samozřejmé přesvědčení, že události 20. století se už nemohou opakovat. Jenže to je omyl. My nejsme lepšími lidmi, než byli naši předchůdci. Američané v roce 2014 nejsou lepšími lidmi, než byli Němci ve třicátých letech, dnešní Češi nejsou lepšími lidmi, než byli tehdy Rusové. Nejsme ani chytřejší, ani lépe vzdělaní. Jediné, co nás odlišuje, je vědomí o hrůzách 20. století. Proto je pro nás tak důležité na ně nezapomínat. – Timothy Snyder, autor knihy Krvavé země Jan Jelínek vystudoval žurnalistiku, byl pomocným dělníkem v hutích, laborantem, „montérem koleček“. Později režíroval Československý filmový týdeník. V Krátkém filmu Praha působil třiadvacet let. Po celý profesní život psal a fotografoval, věnoval se různým žánrům. Vydal několik knih. V letech 1996 a 1997 natáčel pro nadaci Stevena Spielberga rozhovory s těmi, kteří přežili holocaust. Natočil jich přes padesát. Po letech se k nim vrátil a zpracoval třicet sedm z těchto svědectví do podoby knihy. Čtení je to nejen mrazivé, ale také dojemné, nezapomenutelné, mnohdy šokující a neuvěřitelné. Stejně jako osudy těch, kdo se mu svěřili. Publicista Jan Jelínek shromažďoval před lety výpovědi mužů a žen, kteří se vrátili z „pekla“ koncentračních táborů. Podstatnou část z nich se autor nyní rozhodl publikovat. Většinu jmen neznáme, ale …najdeme zde zmínky o osobnostech, jako byli například Miloš Kopecký nebo Arnošt Lustig. Součástí bolestného odkazu je i otevřená výpověď dramatika Milana Uhdeho, jehož rodiče se sice zachránili, ale okolnosti, za nichž se tak stalo, poznamenaly na desítky let do budoucna celou rodinu. Theodor Wiesengrund Adorno kdysi řekl, že po Osvětimi už nebude možné psát básně. Vykládám si jeho výrok tak, že neobstojí verše, které sice vzývají naději, ale vytěsňují, co nedávno spáchali lidé na lidech. Nejen psát verše, nýbrž žít v době po holocaustu tak, jak se žilo předtím, a nevědět, že byl, znamená nebýt dost člověkem. Svoboda zůstává i nadále naším údělem, ale její sestra-zodpovědnost musí být napříště hlubší, ba zbrojná. – Milan Uhde V USA i v Evropě vnímám jakési samozřejmé přesvědčení, že události 20. století se už nemohou opakovat. Jenže to je omyl. My nejsme lepšími lidmi, než byli naši předchůdci. Američané v roce 2014 nejsou lepšími lidmi, než byli Němci ve třicátých letech, dnešní Češi nejsou lepšími lidmi, než byli tehdy Rusové. Nejsme ani chytřejší, ani lépe vzdělaní. Jediné, co nás odlišuje, je vědomí o hrůzách 20. století. Proto je pro nás tak důležité na ně nezapomínat. – Timothy Snyder, autor knihy Krvavé země Jan Jelínek vystudoval žurnalistiku, byl pomocným dělníkem v hutích, laborantem, „montérem koleček“. Později režíroval Československý filmový týdeník. V Krátkém filmu Praha působil třiadvacet let. Po celý profesní život psal a fotografoval, věnoval se různým žánrům. Vydal několik knih. V letech 1996 a 1997 natáčel pro nadaci Stevena Spielberga rozhovory s těmi, kteří přežili holocaust. Natočil jich přes padesát. Po letech se k nim vrátil a zpracoval třicet sedm z těchto svědectví do podoby knihy. Čtení je to nejen mrazivé, ale také dojemné, nezapomenutelné, mnohdy šokující a neuvěřitelné. Stejně jako osudy těch, kdo se mu svěřili.

Stav

Nová

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Nová
Vazba:	Pevná
Počet stran:	349
Jazyk:	česky
ISBN10:	8073641232
ISBN:	9788073641238
Vydání:	Třetí vydání
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	30. 1. 2026 13:7
Číslo položky:	1577891

O autorovi

Jan Jelínek

Univ. prof. RNDr. Jan Jelínek, DrSc. byl český antropolog. Universitní studia ukončil r. 1949 doktorátem přírodních věd v oboru fysické anthropologie a srovnávací anatomie. V následujících čyřech letech pokračoval ve studiu archeologie a ethnologie a v dvouletém studiu lidské anatomie se záměrem studovat fossilní a současné přírodní populkace lovců a sběračů, jejich fysický a kulturní charakter. Počínaje r. 1949 byl zaměstnán v Moravském muzeu Brno nejprve jako vědecký pracovník v oboru anthropologie, od r. 1951 jako vedoucí oddělení paleolitu. R 1952 navrhl založení nového Ústavu Anthropos v rámci Moravského muzea s programem komplexního studia původu a vývoje člověka. V následujících letech organizoval stavbu odpovídajících nových budov. V r. 1959 byl jmenován ředitelem Moravského muzea s jeho 15 odděleními, z nichž jedno byl i nový ústav Anthropos. V r. 1959 založil serii monografií "Anthropos" a r. 1962 mezinárodní časopis "Anthropologie" vycházející 3x ročně. Byl jeho editorem následujících 34 let. Aby podpořil odbornost muzejní práce založil r. 1962 na brněnské Universitě první evropskou katedru muzeologie. Od r. 1962 spolupracoval s Mezinárodní radou muzeí ICOM přiUnescu v Paříži a r 1971 byl zvolen prezidentem této celosvětové organizace. V letech 1972-1990 byl předsedou organizace čs. anthropologů a v letech 1981-1983 byl prezidentem Evropské anthropologické Associace. Pokud se týče vědecké práce, většina jeho publikací se zabývá palaeoanthropologií a lidským vývojem. Publikoval více než 250 původních vědeckých prací a pět knižních prací: Anthropologie der Bronzezeit in Maehren , Anthropologie der jungeren Steinzeit in Maehren , Obrazový atlas pravěkého člověka, The great Art of the Early Australians , Societes des Chasseurs a poslední svazek nyní připravený do tisku: The prehistoric Rock Art of the Libyan Sahara je výsled...

Více od autora

Komentáře ke knize