František Soukup
28. říjen 1918 : předpoklady a vývoj našeho odboje domácího v československé revoluci za státní samostatnost národa - Díl 2

1928 | Ústřední dělnické knihkupectví a nakladatelství Orbis

Součástí souboru:

28. říjen 1918 1928 (2 sv. (1251 s., [32] l. obr. příl.))

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

Další varianty

Stav Dobrý	Skladem pro e-shop
Stav Dobrý až velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~249 Kč~~
Stav Dobrý hřbet s oděrkami, lehce zkosený hřbet	Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	579-1251, [9] l. obr. příl
Jazyk:	česky
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	5. 10. 2026 8:21
Číslo položky:	1943671

O autorovi

František Soukup

František Soukup byl český sociálně-demokratický politik, novinář a publicista, povoláním právník. Jednalo se o jednoho z pěti mužů 28. října. Působil jako poslanec Říšské rady, Revolučního nár. shromáždění a senátor Národního shromáždění ČSR. Na počátku existence československého státu zastával post ministra spravedlnosti. Pocházel z rodiny hostinského. Od roku 1891 studoval práva na české univerzitě v Praze. Následujícího roku byl ale ze studií pro své veřejné aktivity v studentském pokrokovém hnutí vyloučen. V letech 1895–1896 pak studoval na Univerzitě ve Štýrském Hradci a teprve roku 1899 promoval na pražské univerzitě. Politicky aktivní byl již za Rakouska-Uherska, nejdříve na počátku 90. let 19. století v pokrokovém hnutí. Měl blízko k mladočeské straně, ale brzy se s ní rozešel a spolu s částí pokrokářů přešel roku 1896 do sociálně demokratické strany. Stal se jejím funkcionářem a redaktorem jejího deníku Právo lidu. Tuto funkci si podržel relativně velmi dlouho. Od roku 1904 až do roku 1938 zastával funkci zástupce Českoslovanské, později Československé sociálně demokratické strany v byru Druhé internacionály. Zakládal Dělnickou akademii a angažoval se v ateistickém hnutí . Od roku 1900 působil i jako právník. V rámci sociální demokracie patřil k autonomistickému křídlu, které uznávalo národní rozměr českého hnutí. V roce 1905 náležel mezi nejaktivnější stoupence rovného volebního práva. Ve volbách do Říšské rady roku 1907 se potom stal poslancem Říšské rady , kam byl zvolen za okrsek Čechy 006. Usedl do poslanecké frakce Klub českých sociálních demokratů. Zasedal zde do konce funkčního období sněmovny, tedy do roku 1911. Opětovně se v Říšské radě objevil až roku 1913, když 2. dubna 1913 uspěl v doplňovací volbě konané v okrsku Čechy 35 poté, co zemřel poslanec Černý. Slib složil 15. května 1913 a ve vídeňském parlamentu setrval...

Více od autora

Komentáře ke knize

Načítám obsah knihy…