
Alexej Fried
český dirigent a hudební skladatel
Alexej Fried byl český hudební skladatel a dirigent. Po absolvování reálného gymnázia v Brně studoval na brněnské konzervatoři klavír. Již na gymnáziu založil studentský orchestr Alex’ Boys, který řídil a hrál v něm na trubku. V letech 1942–1944 hrál v různých tanečních orchestrech. V roce 1944 byl nacisty uvězněn a zbytek války strávil v koncentračním táboře. Po roce 1945 pokračoval na brněnské konzervatoři studiem skladby u Theodora Schäfera. V roce 1947 vstoupil na Pražskou konzervatoř. Studoval skladbu u Pavla Bořkovce a později na Akademii múzických umění v Praze u Emila Hlobila. Ihned po skončení války založil a řídil v Brně zábavní orchestr. V době svých pražských studií řídil Lidový… soubor pražské konzervatoře , Orchestr Jaroslava Ježka a Velký estrádní soubor Právnické fakulty Karlovy univerzity. V roce 1953 se toto těleso pod názvem Velký taneční orchestr Alexeje Frieda stalo součástí Československého rozhlasu. Alexej Fried pak působil v rozhlase jako hudební redaktor. Od roku 1955 zastával různé vedoucí funkce. Byl tvůrčím tajemníkem Svazu československých skladatelů, uměleckým ředitelem Mezinárodního jazzového festivalu v Praze a v letech 1964–1967 byl uměleckým ředitelem Armádního uměleckého souboru. Ve svém skladatelském díle se Alexej Fried kromě komponování populárních skladeb snažil o syntézu jazzové a vážné hudby. Tento skladatelský směr se označuje jako třetí proud. Jeho skladby byly uváděny jak symfonickými orchestry, tak špičkovými jazzovými a tanečními orchestry. Z našich orchestrů to byly zejména orchestry Karla Vlacha a Gustava Broma. Četné Friedovy skladby byly hrány v zahraničí na jazzových festivalech a na koncertech v USA, Německu, Švýcarsku, Španělsku a dalších evropských zemích, nahrávány na gramofonové desky, vydávány tiskem. V roce 2002 udělil Český rozhlas Brno Alexeji Friedovi Cenu Gustava Broma za mimořádný vklad k vývoji a úrovni českého jazzu. Dále komponoval hud...
Alexej Fried byl český hudební skladatel a dirigent. Po absolvování reálného gymnázia v Brně studoval na brněnské konzervatoři klavír. Již na gymnáziu založil studentský orchestr Alex’ Boys, který řídil a hrál v něm na trubku. V letech 1942–1944 hrál v různých tanečních orchestrech. V roce 1944 byl nacisty uvězněn a zbytek války strávil v koncentračním táboře. Po roce 1945 pokračoval na brněnské konzervatoři studiem skladby u Theodora Schäfera. …V roce 1947 vstoupil na Pražskou konzervatoř. Studoval skladbu u Pavla Bořkovce a později na Akademii múzických umění v Praze u Emila Hlobila. Ihned po skončení války založil a řídil v Brně zábavní orchestr. V době svých pražských studií řídil Lidový soubor pražské konzervatoře , Orchestr Jaroslava Ježka a Velký estrádní soubor Právnické fakulty Karlovy univerzity. V roce 1953 se toto těleso pod názvem Velký taneční orchestr Alexeje Frieda stalo součástí Československého rozhlasu. Alexej Fried pak působil v rozhlase jako hudební redaktor. Od roku 1955 zastával různé vedoucí funkce. Byl tvůrčím tajemníkem Svazu československých skladatelů, uměleckým ředitelem Mezinárodního jazzového festivalu v Praze a v letech 1964–1967 byl uměleckým ředitelem Armádního uměleckého souboru. Ve svém skladatelském díle se Alexej Fried kromě komponování populárních skladeb snažil o syntézu jazzové a vážné hudby. Tento skladatelský směr se označuje jako třetí proud. Jeho skladby byly uváděny jak symfonickými orchestry, tak špičkovými jazzovými a tanečními orchestry. Z našich orchestrů to byly zejména orchestry Karla Vlacha a Gustava Broma. Četné Friedovy skladby byly hrány v zahraničí na jazzových festivalech a na koncertech v USA, Německu, Švýcarsku, Španělsku a dalších evropských zemích, nahrávány na gramofonové desky, vydávány tiskem. V roce 2002 udělil Český rozhlas Brno Alexeji Friedovi Cenu Gustava Broma za mimořádný vklad k vývoji a úrovni českého jazzu. Dále komponoval hud...
-
Kategorie:
- Umění a architektura
- Divadlo a drama
- Beletrie
- Česká literatura
- Hudba
- Noty
- Sport
- Gymnastika a jóga
- Psychologie a osobní rozvoj
- Pedagogika
- Biografie, memoáry a korespondence
- Pohádky a knihy pro mládež
- Pohádky po r. 1945
- Cizojazyčné
- Slovensky
- Architektura
- Francouzsky (Français)
- Výtvarné umění