Jiří Menzel, Nikolaj Savický, Ivo Mathé, Martin Stoll, Martin Frouz, Vlastimil Zuska, Josef Pecák, Juraj Jakubisko, Petr Weigl, Vladimír Hendrich, Zdeněk Stuchlík, Jan Hubička, Daniel Souček, Klaus Fuxjäger, Martin Piškula, Petr Páta, Jiří Novotný, Miloslav Novák, Peter Michalovič, Václav Hosman, Jiří Šimunek, Jiří Folvarčný, Stanislav Vítek, Karel Fliegel, Brian Winston, Marek Jícha, Pavel Rejholec, Jiří Myslík, Jan Černíček, Jan Gloc, Antonín Weiser, Jaromír Šofr
Živý film : digitalizace filmu Metodou DRA

2016 | Nakladatelství Lepton studio

Stejně jak jiná umělecká díla, i díla filmového umění časem stárnou a postupně degradují. V současné době navíc dochází k masové digitalizaci projekčních prostor a tak ještě více nabývá na důležitosti otázka vzniku digitálně restaurované podoby filmového díla, která může divákovi nabídnout autentický vjem díla během je…ho premiérové projekce. Kolektivní monografie, která shrnuje zkušenosti z dosavadních digitalizací národního filmového fondu a výsledky pětiletého výzkumného projektu, hledajícího metodiku jeho digitalizace v rámci programu NAKI, seznamuje v širších souvislostech s Metodou digitálně restaurovaného autorizátu , s otázkami a úskalími, které převod filmu do digitální podoby přináší a shrnuje pohled a zkušenosti svých autorů na vývoj digitalizace filmu v ČR v posledním desetiletí. Kniha také řeší otázky zachování autorské, obrazové i zvukové autenticity díla během digitalizace a následné projekce a distribuce filmového díla. Vedle statí jednotlivých expertů a tvůrců knihu doplňují rozhovory s našimi i zahraničními archiváři a filmaři , zásadní dokumenty , seznam odborné literatury a obsáhlé anglické resumé. Kniha obsahuje na 190 fotografií, filmových záběrů a grafů. Stejně jak jiná umělecká díla, i díla filmového umění časem stárnou a postupně degradují. V současné době navíc dochází k masové digitalizaci projekčních prostor a tak ještě více nabývá na důležitosti… otázka vzniku digitálně restaurované podoby filmového díla, která může divákovi nabídnout autentický vjem díla během jeho premiérové projekce. Kolektivní monografie, která shrnuje zkušenosti z dosavadních digitalizací národního filmového fondu a výsledky pětiletého výzkumného projektu, hledajícího metodiku jeho digitalizace v rámci programu NAKI, seznamuje v širších souvislostech s Metodou digitálně restaurovaného autorizátu , s otázkami a úskalími, které převod filmu do digitální podoby přináší a shrnuje pohled a zkušenosti svých autorů na vývoj digitalizace filmu v ČR v posledním desetiletí. Kniha také řeší otázky zachování autorské, obrazové i zvukové autenticity díla během digitalizace a následné projekce a distribuce filmového díla. Vedle statí jednotlivých expertů a tvůrců knihu doplňují rozhovory s našimi i zahraničními archiváři a filmaři , zásadní dokumenty , seznam odborné literatury a obsáhlé anglické resumé. Kniha obsahuje na 190 fotografií, filmových záběrů a grafů.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 8. 7. 2026

Další varianty

	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 8. 7. 2026
	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 8. 7. 2026

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	495
Jazyk:	česky
ISBN10:	8090450342
ISBN:	9788090450349
Editor:	Lukáš Hyťha
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	9. 6. 2026 10:41
Číslo položky:	1787611

O autorech

Jiří Menzel

Jiří Menzel byl český režisér, herec a spisovatel. Narodil se v roce 1938 v Praze jako syn spisovatele a scenáristy Josefa Menzela. V roce 1962 ukončil studium režie u Otakara Vávry na FAMU v Praze. V šedesátých letech 20. století byl spoluzakladatelem filmové československé nové vlny. Jeho první celovečerní film Ostře sledované vlaky podle literární předlohy jeho oblíbeného autora – Bohumila Hrabala – z roku 1966 získal Oscara za nejlepší zahraniční film. Další z jeho filmů Vesničko má středisková byl na Oscara nominován v roce 1985. Trezorový film Skřivánci na niti obdržel v roce 1990 cenu Zlatý medvěd na Mezinárodním filmovém festivalu v Berlíně, on sám pak roku 1996 získal Českého lva za dlouholetý umělecký přínos českému filmu. V roce 1977 podepsal tzv. Antichartu, která odsuzovala prohlášení Charty 77. Později v rozhovoru uvedl, že komunistickému režimu tehdy sloužila většina Čechů a on se za svůj podpis nestydí, protože je to ostuda především těch, kteří ho k podpisu donutili. V letech 1977–1979 byl členem souboru Divadla Járy Cimrmana. Od sedmdesátých let se věnoval i divadelní režii . Jako divadelní režisér působil také v zahraničí, například v bulharské Sofii i v bývalé Jugoslávii. Spolupracoval zejména s pražskými divadly – Činoherní klub, Vinohradské divadlo. Vyučoval na pražské FAMU a byl zahraničním členem Americké filmové akademie. Je nositelem vysokého francouzského uměleckého titulu Řád umění a literatury . Stal se zakladatelem kabelové televize CS film. Koncem října 2004 se ve svých šestašedesáti letech oženil, během cesty po Asii si v Thajsku po pětileté známosti vzal o čtyřicet let mladší Olgu Kelymanovou . 11. prosince 2008 se jeho manželce narodila dcera Anna Karolína. Bulvární média přitom spekulovala, že jejím otcem n...

Více od autora

Ivo Mathé

Ivo Mathé je český mediální producent, scenárista, vysokoškolský pedagog a manažer. Začínal v někdejší Československé televizi jakožto asistent produkce, po ukončení svých studií na FAMU pracoval již na místě produkčního, od roku 1976 do roku 1991 pak působil ve funkci vedoucího produkce Československé televize. V letech 1991 až 1992 působil jako šéfproducent uměleckých pořadů tamtéž. V roce 1992 se stal historicky prvním generálním ředitelem České televize, kde působil až do roku 1998. Zároveň s tím byl také v letech 1995 až 1998 viceprezidentem Evropské vysílací unie. V letech 1999 až 2003 pracoval jakožto vedoucí Kanceláře prezidenta České republiky Václava Havla. Zároveň vykonával funkci člena Správní rady ČVUT a AMU. Od roku 1990 také působí jako pedagog na FAMU, v období 2005–2008 byl rektorem AMU. Od února 2008 zastával funkci prorektora. Rektorem AMU byl opět zvolen v říjnu 2008 na funkční období 2009–2013. V prosinci 2011 ho po odstoupení ministra kultury Jiřího Bessera navrhlo několik umělců, např. Helena Třeštíková, David Černý nebo Jiří Bartoška, na jeho místo s tím, že by do čela resortu nastoupil člověk, který „mu rozumí a zároveň má respekt v uměleckých kruzích“. I přes počáteční odmítnutí hnutí Starostové a nezávislí navrhlo jeho jméno spolu s poslankyní Alenou Hanákovou předsedovi TOP 09 Karlu Schwarzenbergovi, který měl vybrat definitivní jméno. Na schůzce se Schwarzenbergem se své nominace vzdal, mimo jiné proto, že by prý jeho jméno mohlo kvůli jeho spojení s bývalým prezidentem Havlem vadit prezidentu Klausovi, který již dříve protestoval proti jmenování Schwarzenberga ministrem zahraničí.

Více od autora