Eduard Lederer
Starý byrokrat

1933 | Nakladatelství L. Mazáč

Ve svém románu se autor snaží vystihnout podstatu byrokratismu, proniknout ovzduším, ve kterém žijí státní úředníci a determinovat jednotlivé postavy z jejich prostředí. Ve svém románu se autor snaží vystihnout podstatu byrokratismu, proniknout ovzduším, ve kterém žijí státní úředníci a determinovat jednotlivé postavy z jejich prostředí.

Stav

Dobrý

opotřebená obálka

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, opotřebená obálka
Vazba:	volná brož
Počet stran:	343
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Jaroslav Raimund Vávra, Alexandr Vladimír Hrska
Edice:	1. svazek ed. 1. svazek ed. Česká knihovna
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	30. 12. 2025 15:10
Číslo položky:	1517030

O autorovi

Eduard Lederer

Eduard Lederer byl československý spisovatel, dramatik a básník, povoláním právník. Vystudoval právnickou fakultu pražské univerzity. Sám sebe označoval za českožidovského asimilanta, spolupracoval s novinami Českožidovské listy a Rozvoj. Lederer se angažováním ve prospěch českého a později slovenského národního hnutí snažil naplňovat svou představu záměrné česko-národní asimilace Židů žijících v českém prostředí, reprezentovanou Spolkem českých akademiků židů . V roce 1904 si nechal v Jindřichově Hradci vystavět vilu od tehdy začínajícího Kotěrova žáka Otakara Novotného. Tato vila je dnes památkově chráněnou stavbou V květnu 1907 napsal z Jindřichova Hradce, kde tehdy žil, obšírný list Bjørnstjernovi Bjornson o útlaku Slováků v Uhersku. Dopis podepsali i Adolf Heyduk a Karel Kálal a sloužil jako podklad, na jehož základě článkem „Mír a přátelé míru“ Björnson začal svou kampaň proti Albertu Apponyimu, uherskému ministru školství. Lederer navštívil Björnsona v květnu 1908 v Římě a v červenci o rok později, tehdy již těžce nemocného mistra, v Larviku v jižním Norsku. Po převratu v roce 1918 Lederer zasvětil všechny své síly programu překonávání židovské národnosti přes vybudování identity „židovského Čechoslováka“. Rázně odmítal slovenský separatismus a hájil národní jednotu „Čechoslováků“ při respektování spisovného jazyka Slováků . Odmítal sionismus. Na základě tzv. norimberských rasových zákonů byl vězněn v ghettu Terezín od 6. července 1942, kde v roce 1944 zemřel. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Eduard Lederer na slovenské Wikipedii.

Více od autora