Isak Samokovlija
10X SVĚTOVÁ ČETBA - Šalomounova pečeť + Fráter z Podskalí a jiné pražské obrázky + Stříbrný vítr + Muž, který znal presidenta + Rudý odznak odvahy + Swannova láska + Zářijové růže + Kumpáni + Anna z Pětiměstí + Král se zlatou maskou

1989 | Nakladatelství Odeon

Výbor povídek zachycuje rodnou autorovu Bosnu v prvních desetiletích našeho století. Výbor povídek zachycuje rodnou autorovu Bosnu v prvních desetiletích našeho století.

Obsažené svazky:

Fráter z Podskalí a jiné pražské obrázky 1959 (193 s., 1. vyd.)
Král se zlatou maskou 1974 (266 s., 1. vyd.)
Kumpáni 1972 (158 s., 3. vyd.)
Rudý odznak odvahy 1958 (208 s., 1. vyd.)
Swannova láska 1964 (226 s., 1. vyd.)
Šalomounova pečeť 1989 (369 s., 1. vyd.)
Anna z Pětiměstí 1959 (289 s., 1. vyd.)
Muž, který znal presidenta 1957 (229 s., 1. vyd.)
Stříbrný vítr 1954 (314 s., 10. vyd.)
Zářijové růže 1982 (238 s., 1. vyd.)

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

Další varianty

Stav Dobrý	Skladem pro e-shop
Stav Dobrý až velmi dobrý	Skladem pro e-shop
Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~59 Kč~~
Stav Dobrý vazba lehce povolená	% Skladem pro e-shop	~~49 Kč~~
Stav Dobrý	% Skladem pro e-shop	~~49 Kč~~
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop
Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná s obálkou
Počet stran:	193 + 266 + 158 + 208 + 226 + 369 + 289 + 229 + 314 + 238
Jazyk:	česky
ISBN10:	8020706607
ISBN:	9788020706607
Překladatel:	Eva Musilová, Josef Heyduk, Petr Pujman, Jiří Valja, Jiří Mucha
Edice:	78, 156, 163, 216, 226, 338, 437, 450, 515, 564. svazek ed. 78, 156, 163, 216, 226, 338, 437, 450, 515, 564. svazek ed. Světová četba, Světová četba sv. 226
Vydání:	Vydání v SNKLU první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	16. 10. 2026 8:39
Číslo položky:	1960912

O autorech

Ignát Herrmann

Ignát Herrmann byl český spisovatel, humorista a redaktor proslulý svými fejetony, povídkami a romány z pražského prostředí. Používal pseudonymy Vojta Machatý, Švanda nebo Ypsilon. Narodil se v rodině mlynáře Františka Herrmanna z Chotěboře a Kateřiny dcery Jana Pospíšila z Hradce Králové. Měl pět sourozenců: Ernestinu , spisovatele Gustava , spisovatele Emila , Františka a Henriettu . Oženil se s Hermínou Chválovou a měl s ní čtyři děti: Jiřího , Ludmilu Wildovou , Dalibora a Vladimíra . Do školy začal chodit v Hradci Králové, roku 1868 odešel do Prahy. Vyučil se tam kupeckým příručím a stal se obchodním cestujícím. Pracoval také jako písař v advokátní kanceláři. Začal psát glosy a povídky. Od roku 1873 byl zaměstnán jako redaktor v nakladatelství Jana Otty. Jan Otto byl manželem jeho sestřenice Milady Pospíšilové. Ignát se stal novinářem, u Otty v letech 1876–1878 redigoval časopis Paleček. V roce 1882 založil humoristický časopis Švanda dudák a od roku 1885 byl redaktorem Národních listů. Ve Švandu dudákovi vydal většinu svých prací. Mnohé z jeho povídek vyšly cizojazyčně, v překladech do němčiny, nizozemštiny, polštiny, chorvatštiny, slovinštiny nebo ruštiny. Nejedno jeho dílo bylo použito jako námět pro filmové zpracování, především pro barvitý popis prostředí a charakterů, kde byl skutečným mistrem. Svými současníky byl čten a ceněn, byl jmenován členem Akademie věd a umění. Pokoušel se o drama , ale nepříliš úspěšně. Kritiky je ceněn jeho román U snědeného krámu, pojednávající o tragickém osudu pražského kupce Martina Žemly . Mnohem větší čtenářský ohlas mělo dílo Otec Kondelík a ženich Vejvara. Na základě čtenářského úspěchu napsal Herrmann i jeho pokračování, Tchán Kondelík a zeť Vejvara. Příběhy o malířském mistrovi Kond...

Více od autora

Fráňa Šrámek

Fráňa Šrámek byl český básník, prozaik, dramatik a buřič. Narodil se v Sobotce, roku 1885 se s rodiči přestěhoval do Písku, toto město si velmi oblíbil, odehrává se v něm velká část jeho divadelních her a románů. Za svých studentských let bydlel v domě U Koulí č. 131 nedaleko Putimské brány. V roce 1894 se odstěhoval do Roudnice nad Labem, kde dosáhl maturity. V roce 1903 nastoupil na jednoroční vojenskou službu, která mu byla za trest o rok prodloužena. Zde se již projevily jeho antimilitaristické postoje. V září 1904 vážně onemocněl. Po skončení vojenské služby začal studovat práva. Studia ukončil v roce 1905 a začal se věnovat literatuře. Dostal se do Prahy, kde se připojil k časopisu Nový kult, jehož vůdčí osobností byl S. K. Neumann. Redigoval časopis Práce. V roce 1905 byl dvakrát vězněn, za účast na demonstracích a pro antimilitaristickou báseň Píšou mi psaní. Za první světové války narukoval hned v srpnu 1914 na haličskou frontu. Střet s válečnou realitou byl velmi drsný. Šrámkovy bezprostřední dojmy odráží nejen báseň s lakonickým titulem 30. září 1914, ale třeba také povídka První akt. Už v září 1914 se mu ale podařilo válečné vřavě uniknout, když byl kvůli revmatismu hospitalizován v brněnské nemocnici. V červnu 1915 ale znova narukoval, tentokrát na frontu do Itálie a Rumunska. Onemocněl španělskou chřipkou, nemoc ovšem překonal. Za druhé světové války na protest proti fašismu nevycházel z domu, o jeho protestu však vědělo málo lidí. Roku 1946 byl jmenován národním umělcem. Pohřben je ve svém rodném městě Sobotce na soboteckém hřbitově, o kterém napsal jednu ze svých nejznámějších básní Sobotecký hřbitov. Jeho tvorba byla ovlivněna impresionismem, antimilitaristickými až pacifistickými postoji. F. Šrámek se angažoval v anarchistickém hnutí a stal se významným představitelem tzv. generace anarchistických buřičů. Všechna jeho díla jsou silně levicová, ovlivněná anarchismem. Jeho díla měla z...

Více od autora

Komentáře ke knize

Načítám obsah knihy…