Knihy
Filozofie a náboženství
Jaromír Hořec
Rozhlasová univerzita Svobodné Evropy

Jaromír Hořec: Rozhlasová univerzita Svobodné Evropy

Jaromír Hořec, Rudolf Ströbinger, Karel Kaplan, František Všetička, Josef Novák, Dušan Jeřábek, Karel Mácha, Antonín Kratochvíl, Milan Kopecký, Jarmila Vacková, Mikuláš Lobkowicz, Viktor Viktora, Antonín Měšťan, Josef Vojvodík, Marie Kostohryzová, Anna Fickerová, Radovan Večerka, Josef Šimajs
Rozhlasová univerzita Svobodné Evropy : Humanitní vědy - II. díl

1994 | Nakladatelství PEN Club Mova ve spolupráci s Mezinárodním PEN Clubem

Rozhlasová univerzita Sv. Evropy začala vysílat své přednášky v r. 1985. V cyklu Filozofie se zabývá těmi disciplínami, které nejsou dost známé, v literatuře autory, kteří byli na indexu jak za protektorátu, tak za komunismu.

Rozhlasová univerzita Sv. Evropy začala vysílat své přednášky v r. 1985. V cyklu Filozofie se zabývá těmi disciplínami, které nejsou dost známé, v literatuře autory, kteří byli na indexu jak za protek…torátu, tak za komunismu.

Součástí souboru:

Rozhlasová univerzita Svobodné Evropy 1993 (3 sv)

Vytvořit poptávku

O knize

Vazba:	Pevná
Počet stran:	256
Jazyk:	česky
ISBN10:	807173960X
ISBN:	9788071739609
Vydáno v:	Brno

O autorech

Karel Kaplan

Karel Kaplan je český historik specializující se zejména na soudobé dějiny poválečného Československa, především pak na dějiny druhé poloviny čtyřicátých let, let padesátých a šedesátých. Jeden z nejpřekládanějších českých historiků v zahraničí a také jedna z klíčových postav utváření oboru soudobých dějin v Československu a posléze v České republice. Kaplan podle vlastních vzpomínek vyrůstal ve skromných poměrech, v dětství mu zemřela matka a vychovávali jej prarodiče. Otec byl regionálním funkcionářem sociální demokracie a patřil mezi blízké spolupracovníky sociálně demokratického politika Bohumila Laušmana. Kaplanovy názory však podle jeho slov nejvíce ovlivnil jeho starší bratr sympatizující s komunistickými myšlenkami, který byl za druhé světové války jako student zatčen a strávil tři roky v nacistickém vězení v Budyšíně. V průběhu druhé světové války nastoupil do Zlína jako frekventant na Baťovu školu práce a ve Zlíně působil až do roku 1947. V říjnu 1947 ve Zlíně také vstoupil do Komunistické strany Československa. Po odchodu ze Zlína působil jako placený regionální funkcionář KSČ ve Vysokém Mýtě a posléze v Pardubicích. Dálkově vystudoval Institut společenských věd při ÚV KSČ v Praze a již v průběhu této životní etapy publikoval některé drobnější práce zabývající se tematikou regionálních dějin. Ačkoliv, jak do domnívají někteří odborníci, se jednalo o práce spíše ideologicky-propagandistického charakteru, autor se při jejich tvorbě snažil využít velké množství dobových historických pramenů. V roce 1960 se Kaplan stal pracovníkem aparátu Ústředního výboru KSČ v Praze, kde působil na ideologickém oddělení a v jeho gesci se nacházel dohled nad historickou produkcí, včetně ideologického dohledu nad Ústavem dějin KSČ. V souvislosti s jeho kompetencí v oblasti nedávné minulosti byl také členem rehabilitačních komisí při ÚV KSČ a toto pověření mu umožnilo přístup do dosud nepřístupných archivn...

Více od autora

Rudolf Ströbinger

Rudolf Ströbinger byl novinář, publicista a spisovatel. Po absolvování Filozofické fakulty Univerzity Karlovy pracoval jako redaktor a zástupce šéfredaktora v Lidové demokracii, po srpnu 1968 emigroval do Německa, kde působil v československém vysílání Deutsche Welle a Rádia Svobodná Evropa a od začátku 80. let až do své smrti byl předsedou exilového PEN klubu německé jazykové oblasti. Po listopadu 1989 zůstal v Německu, psal do řady českých deníků a spolupracoval s Českým rozhlasem 6 a rádiem Impuls. Byl autorem i dvou desítek knih literatury faktu; zajímal se především o nejnovější dějiny, zejména o zpravodajské zákulisí první a druhé světové války a historii protinacistického a protikomunistického odboje . Zemřel v severoněmeckém městě Hage, kde dlouhá léta žil.

Více od autora