Fráňa Šrámek
Prvních jedenadvacet : drobnější próza

1956 | Nakladatelství Československý spisovatel

Soubor povídek, jež patří k nejranějším prozaickým pracím autorovým. "Dvojí motiv se v různých variacích stále znovu vrací ve Šrámkových prozaických prvotinách: motiv dívky nebo ženy, jejíž touha po velké, silné láscejeutopenavblátě života a společnosti, která jí zatarasuje cestu k tomuto oživujícímu zdroji krásy a ště…stí, a motiv zotročení mladého člověka vojnou. V tomto dvojím motivu nalézal Šrámek zhustěno všechno to, čím trpěl a protičemusebouřil,onu "života bídu", kterou překonával svou láskou k člověku a vírou v život. " Soubor povídek, jež patří k nejranějším prozaickým pracím autorovým. "Dvojí motiv se v různých variacích stále znovu vrací ve Šrámkových prozaických prvotinách: motiv dívky nebo ženy, jejíž touha po v…elké, silné láscejeutopenavblátě života a společnosti, která jí zatarasuje cestu k tomuto oživujícímu zdroji krásy a štěstí, a motiv zotročení mladého člověka vojnou. V tomto dvojím motivu nalézal Šrámek zhustěno všechno to, čím trpěl a protičemusebouřil,onu "života bídu", kterou překonával svou láskou k člověku a vírou v život. "

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	194
Jazyk:	česky
Edice:	Spisy Fráni Šrámka
Vydání:	Vydání druhé, v Československém spisovateli první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	21. 3. 2025 11:20
Číslo položky:	1187470

O autorovi

Fráňa Šrámek

Fráňa Šrámek byl český básník, prozaik, dramatik a buřič. Narodil se v Sobotce, roku 1885 se s rodiči přestěhoval do Písku, toto město si velmi oblíbil, odehrává se v něm velká část jeho divadelních her a románů. Za svých studentských let bydlel v domě U Koulí č. 131 nedaleko Putimské brány. V roce 1894 se odstěhoval do Roudnice nad Labem, kde dosáhl maturity. V roce 1903 nastoupil na jednoroční vojenskou službu, která mu byla za trest o rok prodloužena. Zde se již projevily jeho antimilitaristické postoje. V září 1904 vážně onemocněl. Po skončení vojenské služby začal studovat práva. Studia ukončil v roce 1905 a začal se věnovat literatuře. Dostal se do Prahy, kde se připojil k časopisu Nový kult, jehož vůdčí osobností byl S. K. Neumann. Redigoval časopis Práce. V roce 1905 byl dvakrát vězněn, za účast na demonstracích a pro antimilitaristickou báseň Píšou mi psaní. Za první světové války narukoval hned v srpnu 1914 na haličskou frontu. Střet s válečnou realitou byl velmi drsný. Šrámkovy bezprostřední dojmy odráží nejen báseň s lakonickým titulem 30. září 1914, ale třeba také povídka První akt. Už v září 1914 se mu ale podařilo válečné vřavě uniknout, když byl kvůli revmatismu hospitalizován v brněnské nemocnici. V červnu 1915 ale znova narukoval, tentokrát na frontu do Itálie a Rumunska. Onemocněl španělskou chřipkou, nemoc ovšem překonal. Za druhé světové války na protest proti fašismu nevycházel z domu, o jeho protestu však vědělo málo lidí. Roku 1946 byl jmenován národním umělcem. Pohřben je ve svém rodném městě Sobotce na soboteckém hřbitově, o kterém napsal jednu ze svých nejznámějších básní Sobotecký hřbitov. Jeho tvorba byla ovlivněna impresionismem, antimilitaristickými až pacifistickými postoji. F. Šrámek se angažoval v anarchistickém hnutí a stal se významným představitelem tzv. generace anarchistických buřičů. Všechna jeho díla jsou silně levicová, ovlivněná anarchismem. Jeho díla měla z...

Více od autora