Josef Věromír Pleva
Malý Bobeš

1950 | Státní nakladatelství dětské knihy

Vyprávění o životě malého chlapce Bobeše od jeho prvních objevných krůčků na tomto světě až k poznání trpkého životního údělu chudých lidí, dělníků, kteří byli za dob Rakousko-Uherska prohlašováni za socialisty a tím buřiče, lumpy a podvodníky, ale které nic nesvedlo s cesty boje za lepší budoucnost příštích generací. …V 1. díle malý Bobeš prožívá radosti klukovského života na vesnici, jež nemůže skalit ani poznání propasti, kterou vyhloubili bohatí mezi sebou a chudými podruhy a dřevaři, jako je Bobešův tatínek. - V 2. díle přichází Bobeš s rodiči a dědečkem a babičkou do města, kde našel jeho otec po zranění novou práci. Brzy ji však opět ztratí a tak začne v rodině panovat bída a nedostatek, který jen poněkud tlumí Bobešova maminka, vysedávající do noci nad šitím pro továrnu. Nejšťastnější chvíle prožívá Bobeš ve škole, s panem učitelem, který nedělá rozdílu mezi bohatým a chudým. - V 3. díle jsou zachyceny osudy Bobeše, jehož tatínek po dlouhé nezaměstnanosti dostane práci, ale účastní se stávky a jako socialista je zavřen. Bobeš poznává, co je hlad, ale také co je solidarita chudých. Uvědomuje si všechny skutečnosti a není již více ochoten je přecházet: reaguje na ně dětsky, ale opravdově - naprostým přimknutím k těm nejchudším kamarádům a kamarádkám. Vyprávění o životě malého chlapce Bobeše od jeho prvních objevných krůčků na tomto světě až k poznání trpkého životního údělu chudých lidí, dělníků, kteří byli za dob Rakousko-Uherska prohlašováni za …socialisty a tím buřiče, lumpy a podvodníky, ale které nic nesvedlo s cesty boje za lepší budoucnost příštích generací. V 1. díle malý Bobeš prožívá radosti klukovského života na vesnici, jež nemůže skalit ani poznání propasti, kterou vyhloubili bohatí mezi sebou a chudými podruhy a dřevaři, jako je Bobešův tatínek. - V 2. díle přichází Bobeš s rodiči a dědečkem a babičkou do města, kde našel jeho otec po zranění novou práci. Brzy ji však opět ztratí a tak začne v rodině panovat bída a nedostatek, který jen poněkud tlumí Bobešova maminka, vysedávající do noci nad šitím pro továrnu. Nejšťastnější chvíle prožívá Bobeš ve škole, s panem učitelem, který nedělá rozdílu mezi bohatým a chudým. - V 3. díle jsou zachyceny osudy Bobeše, jehož tatínek po dlouhé nezaměstnanosti dostane práci, ale účastní se stávky a jako socialista je zavřen. Bobeš poznává, co je hlad, ale také co je solidarita chudých. Uvědomuje si všechny skutečnosti a není již více ochoten je přecházet: reaguje na ně dětsky, ale opravdově - naprostým přimknutím k těm nejchudším kamarádům a kamarádkám.

Stav

Dobrý

vazba lehce povolená

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, vazba lehce povolená
Vazba:	pevná
Počet stran:	486, [i]
Jazyk:	česky
Edice:	Knižnice pro střední školy
Vydání:	3. přeprac. vyd., ve SNDK 1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	18. 3. 2024 10:13
Číslo položky:	795565

O autorovi

Josef Věromír Pleva

Josef Věromír Pleva byl český spisovatel pro děti a mládež. Patrně jeho nejznámějším dílem je román Malý Bobeš. Josef Věromír Pleva se narodil jako nejstarší z osmi děti 12. srpna 1899 v Moravské Svratce rodičům Josefu Plevovi a Antonii, rozené Zástěrové. Otec, který pocházel ze Skrýšova, pracoval jako úpravčí trati na stavbě železnice ze Žďáru do Havlíčkova Brodu. Pak se stal vechtrem, takže se rodina s osmi dětmi často stěhovala. Josef se nejprve vyučil ve Svratce knihařem a v roce 1915 se stal tovaryšem. Za války práce v oboru nebyla, proto pracoval jako posunovač na dráze. V roce 1917 byl jako osmnáctiletý odveden a poslán do Korutanských Alp na italskou frontu, odkud dezertoval, ale byl chycen a po vězení eskortován zpět. Po první světové válce dělal knihaře v Novém Městě na Moravě i jinde a během roku složil všechny zkoušky, takže se mohl vydat do Čáslavi, kde v roce 1924 vystudoval učitelský ústav. Jako mladý učitel často střídal malé školy po celé Vysočině , což mu umožnilo důkladné poznání venkovského života. Pracoval také jako knihvazač v Moravských Budějovicích. Jeho levicová orientace ho přivedla v roce 1927 do řad komunistů a téhož roku založil skupinu dělnických autorů Slavděl , která byla polemicky zaměřená proti intelektuálně náročné tvorbě skupiny Devětsilu, ale v roce 1930 bez výsledku zanikla. Od téhož roku byl předsedou akademického spolku Horák v Novém Městě. Od roku 1931 už bydlel v podnájmu v Brně–Masarykově čtvrti, kde v letech 1939 – 1941 učil na obecné škole smíšené. Jeho učitelství skončilo s těžkou vadou sluchu. Již předtím v letech 1937–1939 pracoval v brněnském rozhlase, kam se po válce vrátil jako ředitel zdejší stanice Československého rozhlasu . Potom působil v celostátním vysílání pro děti a mládež. Pracoval v Syndikátu spisovatelů, v Československém rozhlasov...

Více od autora