Bedřich Smetana, Eliška Krásnohorská
Hubička : prostonárodní opera o dvou jednáních podle povídky Karoliny Světlé

1952 | Nakladatelství Mladá fronta

Lidový příběh, kt. se skutečně udál, vtělený původně do povídky K. Světlé r. 1871. Její dramatisaci Smetanovi nabídla Krásnohorská, ale Světlá dala své svolení až když byla dojata Smetanovým trudným osudem - hluchotou. Stalo se tak r. 1875 a rok na to byla již premiéra opery v Prozatím. divadle. - Očadlík v doslovu hod…notí námět i jeho zpracování a zdůrazňuje hloubku postavy Vendulčiny, jejíž "cudná sebekázeň jí dává rysy přímo monumentální". Lidový příběh, kt. se skutečně udál, vtělený původně do povídky K. Světlé r. 1871. Její dramatisaci Smetanovi nabídla Krásnohorská, ale Světlá dala své svolení až když byla dojata Smetanovým trudným o…sudem - hluchotou. Stalo se tak r. 1875 a rok na to byla již premiéra opery v Prozatím. divadle. - Očadlík v doslovu hodnotí námět i jeho zpracování a zdůrazňuje hloubku postavy Vendulčiny, jejíž "cudná sebekázeň jí dává rysy přímo monumentální".

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~79 Kč~~ 49 Kč
	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~99 Kč~~ 49 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	94
Jazyk:	česky
Edice:	14. svazek ed. 14. svazek ed. Květy české poesie
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	5. 8. 2024 11:30
Číslo položky:	931005

O autorech

Bedřich Smetana

Bedřich Smetana byl český hudební skladatel, který je považován za otce české hudby. Narodil se 2. března 1824 v Litomyšli v Čechách, které byly tehdy součástí Rakouského císařství a dnes leží v České republice. Smetana byl průkopníkem vývoje hudebního stylu, který se úzce ztotožnil se snahami jeho země o samostatnou státnost. Nejznámější je jeho opera "Prodaná nevěsta" a symfonický cyklus "Má vlast", který zachycuje historii, legendy a krajinu jeho rodné země.

Více od autora

Eliška Krásnohorská

Eliška Krásnohorská, vlastním jménem Eliška Pechová, v matrice Elisabeth Dorothea , byla česká básnířka, libretistka, spisovatelka a překladatelka. Narodila se v Praze v druhém manželství řemeslníka Andrease Pecha a Dorothey Kateřiny Vodvářkové , jako sedmé dítě z osmi sourozenců. Z prvního manželství s Marií Svobodovou měl její otec tři děti – Josefa lékaře, Karla a Marii , z druhého s Dorotheou – Jindřicha hudebního skladatele, Adolfa fotografa, Julianu Pallovou , Elišku a Dorotheu učitelku a malířku. Otec mylně odvozoval svůj původ ze šlechtického rodu Pechů z Krásné Hory, podle kterého si Eliška později zvolila pseudonym. Matka, která pocházela z Blatné zajistila dětem vzdělání, zprvu v Plzni. Eliška získala patřičné vědomosti v pražské německé dívčí škole Svobodově a s pomocí strýce Vojtěcha, bratrů i přátel je systematicky rozšiřovala. Naučila se mj. hře na klavír, zpěvu a malovat. Mezi literární osobnosti okruhu Ruchovců ji uvedli Karolina Světlá a Vítězslav Hálek Zabývala se emancipačním hnutím žen, byla členkou a pak i starostkou Ženského výrobního spolku českého, který založila roku 1871 Karolina Světlá. Roku 1901 se po Josefíně Humpal-Zemanové stala redaktorkou Ženských listů a psala do časopisu také své články. Sehnala přes 4 810 podpisů pod petici říšské radě za otevření dívčího gymnázia, aby dívky získaly maturitu a poté povolení studovat na univerzitě. V Petici nezmínila Minervu, neboť tento spolek ještě neexistoval. Liknavý postoj vídeňské vlády, nezájem veřejnosti a českých žurnalistů ji přiměl k založení soukromého dívčího gymnázia. V červnu 1890 vypracovala provolání Vzdělanstvu českému! v němž ohlásila budoucí založení Minervy, spolku pro ženské studium, který toto dívčí gymnázium bude vydržovat. Žádost o povolení spolku...

Více od autora