Marie Pujmanová
Hra s ohněm

1952 | Nakladatelství Československý spisovatel

Román je pokračováním knihy "Lidé na křižovatce" a vystupují v něm tytéž postavy v dobách, kdy česká společnost trpí hospodářskou krisí, stoupající už v krisi politickou r. 1938. Spisovatelka zobrazuje úlohu komunistické strany a historický význam Marxova, Leninova a Stalinova učení. Vypravuje, jak byli německými faši…sty nařčeni ze zapálení říšského směnu Jiří Dimitrov, Popov a Taněv; ukazuje sílu a morální vítězství Jiřího Dimitrova při lipském procesu. Odhaluje v knize nitro těch českých lidí, kteří se podobají povahově narušenému, ale usilovně se napřimujícímu inteligentovi Stáňovi, a také těch, kdož jako mladá lékařka Helena bystře rozpoznávají, kam kráčejí dějiny společnosti, a dávají se po nové cestě. Zaznamenala revoluční vystoupení dělníků z továren, kteří po mnichovské kapitulaci vyšli do ulic, aby ukázali, že chtějí bránit vlast proti fašismu. Celý román ukazuje, jak těsně spolu souvisí světové události, a jak nečekaně se dnešní divák stává spoluhráčem nebo účastníkem v dramatu vlastního národa. - Státní cena pro rok 1948. Román je pokračováním knihy "Lidé na křižovatce" a vystupují v něm tytéž postavy v dobách, kdy česká společnost trpí hospodářskou krisí, stoupající už v krisi politickou r. 1938. Spisovatelka zobrazu…je úlohu komunistické strany a historický význam Marxova, Leninova a Stalinova učení. Vypravuje, jak byli německými fašisty nařčeni ze zapálení říšského směnu Jiří Dimitrov, Popov a Taněv; ukazuje sílu a morální vítězství Jiřího Dimitrova při lipském procesu. Odhaluje v knize nitro těch českých lidí, kteří se podobají povahově narušenému, ale usilovně se napřimujícímu inteligentovi Stáňovi, a také těch, kdož jako mladá lékařka Helena bystře rozpoznávají, kam kráčejí dějiny společnosti, a dávají se po nové cestě. Zaznamenala revoluční vystoupení dělníků z továren, kteří po mnichovské kapitulaci vyšli do ulic, aby ukázali, že chtějí bránit vlast proti fašismu. Celý román ukazuje, jak těsně spolu souvisí světové události, a jak nečekaně se dnešní divák stává spoluhráčem nebo účastníkem v dramatu vlastního národa. - Státní cena pro rok 1948.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	351, [3]
Jazyk:	česky
Edice:	68. svazek ed. 68. svazek ed. Žatva, Lidé na křižovatce, Život proti smrti
Vydání:	9. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	2. 7. 2024 11:8
Číslo položky:	894234

O autorovi

Marie Pujmanová

Marie Pujmanová, rozená Hennerová, byla česká spisovatelka a novinářka, laureátka Státní ceny . Byl jí udělen titul národní umělkyně . Její otec Kamil Henner byl univerzitním profesorem církevního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Bratr, Kamil Henner mladší, se stal významným neurologem. Sestra Anna Hennerová se provdala za pražského dramatika Jana Bartoše a krátce na to roku 1920 tragicky zemřela. Od roku 1912 žila v Českých Budějovicích a 8. června 1912 se provdala za syna zdejšího zámožného advokáta a politika Augusta Zátky Vlastislava Zátku. Svatba se konala v Praze v kostele Panny Marie Sněžné. Manželství však nebylo šťastné a po jejím nervovém onemocnění skončilo rozvodem. Podruhé se roku 1919 provdala za Ferdinanda Pujmana, z manželství se narodili dva synové: přírodovědec Vojtěch Pujman a spisovatel Petr Pujman . Pujmanová se později myšlenkově rozešla s pravicovými intelektuály i s třídou, ze které pocházela, od 30. let 20. století se orientovala na levicovou politiku a věnovala se dělnické problematice. Několikrát navštívila Sovětský svaz a tyto cesty velmi ovlivnily její myšlení. V roce 1932 podporovala stávku horníků v Mostě. V letech 1937–1939 byla místopředsedkyní Společnosti přátel demokratického Španělska. Přispívala do Rudého práva , Literárních novin, Lidových novin, Tribuny, Českého slova, Přítomnosti atd. Po roce 1945 byla aktivní také v oblasti zestátněné české kinematografie. Působila jako členka Filmového uměleckého sboru a Filmové rady, kde se podílela na hodnocení a schvalování filmových projektů. V 50. letech se stala jednou z hlavních propagátorek tehdejšího režimu. Dle tvrzení A. C. Nora např. spolupodepsala prohlášení, ve kterém souhlasila s popravou Milady Horákové a odsoudila ji. V denním tisku zveřejňovala svá mírová prohlášení, byla člen...

Více od autora