Jozef Branecký
Fráter Johannes

1969 | Nakladatelství Tatran

V historickom románe Fráter Johanes čtatelia dostávajú do rúk jedno z najobľúbenejších diel známeho trenčianskeho spisovateľa Jozefa Braneckého . Má vzrušujúci dej, založený na autentických udalostiach zo 17. storočia, keď Slovensko plienili turecké vojská. V knihe sa dočítame o hrdinskej obrane Trenčína, o osude mesta… i krajiny, ale i o intrigách a dobrodružstvách, o láske a vernosti. Dramatický je prerod hlavného hrdinu-poturčenca Kučaka, ktorý sa stretá s krásnou Helenkou. Román je pútavý až do konca a prináša nečakaný záver.

4. slovenské vydanie. V historickom románe Fráter Johanes čtatelia dostávajú do rúk jedno z najobľúbenejších diel známeho trenčianskeho spisovateľa Jozefa Braneckého . Má vzrušujúci dej, založený na autentických udalostiac…h zo 17. storočia, keď Slovensko plienili turecké vojská. V knihe sa dočítame o hrdinskej obrane Trenčína, o osude mesta i krajiny, ale i o intrigách a dobrodružstvách, o láske a vernosti. Dramatický je prerod hlavného hrdinu-poturčenca Kučaka, ktorý sa stretá s krásnou Helenkou. Román je pútavý až do konca a prináša nečakaný záver.

4. slovenské vydanie.

Stav

Dobrý

opotřebená obálka

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, opotřebená obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	236
Jazyk:	slovensky
Edice:	13. svazek ed. 13. svazek ed. Meteor
Vydání:	4. vyd, 1. vyd v Tatrane
Vydáno v:	Bratislava
Vystaveno:	25. 6. 2024 16:13
Číslo položky:	885800

O autorovi

Jozef Branecký

Jozef Branecký, též Jozef Bránecký , byl slovenský a československý politik, meziválečný poslanec Národního shromáždění, předseda Slovenské národní a rolnické strany, později politik Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu, se kterou Slovenská národní a rolnická strana splynula. Už před rokem 1918 byl aktivní v slovenském agrárním hnutí. V rámci tohoto slovenského politického proudu, v kterém převládali intelektuálové, patřil mezi výjimky, tedy osobnosti profesně působící v zemědělství. Na počátku ho politicky ovlivnil Pavel Blaho, rovněž rodák ze Skalice. Vychodil pět tříd národní školy, pak se vzdělával samostudiem. Už v roce 1906 se účastnil veřejných schůzí v rámci kampaně před volbami na Uherský sněm. Byl předsedou místního katolického spolku, založil knihovnu a navazoval kontakty v Čechách a na Moravě. Byl stoupencem česko-slovenské vzájemnosti. V některých pramenech je řazen mezi signatáře Martinské deklarace. Přítomný zde ale nebyl, nicméně zasedání v Martině ho zvolilo do Slovenské národní rady jako reprezentanta rolnictva. Zapojil se do budování Slovenské národní a rolnické strany , respektive její předchůdkyně, organizace Slovenská rolnická jednota. Její první celoslovenské shromáždění se konalo 13. dubna 1919. Předsedou se stal Pavel Blaho. Branecký byl členem výkonného výboru. V této fázi šlo o formální součást celonárodní Slovenské národní strany , ale fakticky již o rodící se samostatnou platformu slovenského agrarismu. Ustavující sjezd Národní republikánské strany rolnické se pak konal 14. září 1919. Branecký zasedl v jejím užším výboru . Před volbami v roce 1920 utvořily SNaRS a SNS koalici a Branecký se stal jejím místopředsedou. Od dubna 1919 byl dodatečně jmenován do československého Revolučního národního shromáždění, které bylo nevoleným parlamentem nového státu. V řádných parlamentních...

Více od autora