Futabatei Šimei
Dva z Tókja

1943 | Nakladatelství Čin

Beletrie

Kniha obsahuje dva Šimeiovy romány: Jeho podoba vypráví beznadějném milostném vztahu; Prostřednost vypráví o částečně autobiografických osudech venkovského chlapce, jenž přijíždí na studia do města. Autor v knize líčí všední život všedního člověka a jeho životní zklamání, když poznává faleš a frázovitost lidí i soudo…bých literárních směrů. Kniha obsahuje dva Šimeiovy romány: Jeho podoba vypráví beznadějném milostném vztahu; Prostřednost vypráví o částečně autobiografických osudech venkovského chlapce, jenž přijíždí na studia do města.… Autor v knize líčí všední život všedního člověka a jeho životní zklamání, když poznává faleš a frázovitost lidí i soudobých literárních směrů.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

bez obálky

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý opotřebená obálka	Skladem pro e-shop	69 Kč
	Stav Dobrý bez obálky	Skladem pro e-shop	69 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	volná brož
Počet stran:	351 - [II]
Jazyk:	česky
Edice:	12. svazek ed. 12. svazek ed. Zvonice světa
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	28. 4. 2026 10:28
Číslo položky:	1724174

O autorovi

Futabatei Šimei

Šimei Futabatei , 4. dubna 1864 Tokio – 10. května 1909 Bengálský záliv) – japonský spisovatel, překladatel ruské a anglické prózy do japonštiny, novinář, spoluzakladatel Japonsko-polského sdružení. Narodil se v aristokratické rodině o samurajských tradicích. V letech 1881–1886 studoval v Tokijské škole cizích jazyků na fakultě ruské filologie, kde ho zvláštně zaujala tvorba ruských klasiků. Roku 1887 vydal své nejdůležitější dílo, jež ovlivnilo pozdější japonskou prózu a zavedlo nový literární sloh, spočívající v psání řečí podobné mluvené řeči. Byla to kniha Ukigumo považovaná za první moderní japonský román. Dalších deset let nenapsal ani knihu. V letech 1889–1897 pracoval jako překladatel novin z angličtiny a ruštiny pro vládní kancelář oficiálních tisků. Roku 1898 zároveň začal práci jako přednášející ruštiny na škole, v níž studoval. Roku 1902 vyjel do kontinentální Asie, pobývaje v Číně a Rusku. Po návratu do Japonska roku 1903 stal se korespondentem deníku Asahi šimbun v Tokiu. Roku 1906 se spřátelil s Bronisławem Piłsudským , který se po opuštění trestanecké kolonie na Sibiři věnoval výzkumu kultury Ainu, a po vypuknutí rusko-japonské války přibyl do Japonska. Během dalších měsíců známosti se Futabetei o Piłsudského postaral a umožnil mu poznat několik důležitých osobností, mj. ministra zahraničních věci a premiéra Šigenobu Ókumy nebo Taisuke Itagakiho, vůdce Hnutí za svobodu a lidská práva. Výsledkem jejich přátelství vzniklo Japonsko-polské sdružení, jež se zabývalo kulturní výměnou mezi oběma zeměmi. V tomto období vznikly dvě jiné knihy – Sono Omokage a Heibon . Roku 1908 začal pracovat jako tiskový korespondent v Sankt-Petěrburgu. Nikdy se už nevrátil do Japonska, v květnu 1909 zemřel na tuberkulózu na lodi v Bengálské zálivu....

Více od autora