Jacques Maritain
Člověk a stát

2007 | Nakladatelství Triáda

Významné dílo světové politické filosofie Člověk a stát od francouzského filosofa Jacquesa Maritaina vychází z jeho amerických přednášek, shrnutých nejprve do svazku Man and the State a později vydaných francouzsky pod názvem L’Homme et l’état .
Řada myšlenek tohoto klasického díla nabývá právě dnes nové aktuality… v konfrontaci s problémy, jimiž se politická věda a politická filosofie zvláště intenzivně zabývá. Na prvním místě je to problém svrchovanosti neboli suverenity ve vztahu ke státu, pro běžného českého občana evokující zejména tzv. Brežněvovu doktrínu o omezené suverenitě, v jejímž jménu došlo k invazi vojsk Varšavské smlouvy, ale která je v kontextu globalizace v samém centru dnešního teoretického promýšlení mezinárodních vztahů, politické sociologie i politické filosofie. Maritainova kritická analýza pojmu svrchovanosti patří k nejpozoruhodnějším ve světové literatuře vůbec.
Významné jsou rovněž Maritainovy úvahy o legitimním pluralismu ideových zdůvodnění demokracie, nad nimiž se nyní rovněž zamýšlíme například v reakci na Huntingtonovou koncepcí „střetu civilizací“. Maritain zde měl nejen praktickou zkušenost z UNESCO, ale především dobře promyšlenou koncepci. Maritain jakožto „filosof demokracie“ pozoruhodně rozebírá problém světové politické organizace, který nás zajímá kupříkladu v rámci diskusí o „evropské ústavě“. Nemůžeme opomenout také vztah náboženství vůbec a katolicismu zvláště k demokracii, který francouzský filosof podnětně analyzuje. Významné dílo světové politické filosofie Člověk a stát od francouzského filosofa Jacquesa Maritaina vychází z jeho amerických přednášek, shrnutých nejprve do svazku Man and the State a později vyda…ných francouzsky pod názvem L’Homme et l’état .
Řada myšlenek tohoto klasického díla nabývá právě dnes nové aktuality v konfrontaci s problémy, jimiž se politická věda a politická filosofie zvláště intenzivně zabývá. Na prvním místě je to problém svrchovanosti neboli suverenity ve vztahu ke státu, pro běžného českého občana evokující zejména tzv. Brežněvovu doktrínu o omezené suverenitě, v jejímž jménu došlo k invazi vojsk Varšavské smlouvy, ale která je v kontextu globalizace v samém centru dnešního teoretického promýšlení mezinárodních vztahů, politické sociologie i politické filosofie. Maritainova kritická analýza pojmu svrchovanosti patří k nejpozoruhodnějším ve světové literatuře vůbec.
Významné jsou rovněž Maritainovy úvahy o legitimním pluralismu ideových zdůvodnění demokracie, nad nimiž se nyní rovněž zamýšlíme například v reakci na Huntingtonovou koncepcí „střetu civilizací“. Maritain zde měl nejen praktickou zkušenost z UNESCO, ale především dobře promyšlenou koncepci. Maritain jakožto „filosof demokracie“ pozoruhodně rozebírá problém světové politické organizace, který nás zajímá kupříkladu v rámci diskusí o „evropské ústavě“. Nemůžeme opomenout také vztah náboženství vůbec a katolicismu zvláště k demokracii, který francouzský filosof podnětně analyzuje.

Stav

Nová

nová

Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 14. 8. 2025

O knize

Stav:	nová
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	211
Jazyk:	česky
ISBN10:	8086138860
ISBN:	9788086138862
Edice:	73. svazek ed. 73. svazek ed. Delfín
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	1. 10. 2024 16:22
Číslo položky:	1002824

O autorovi

Jacques Maritain

Jacques Maritain byl francouzský katolický filosof tomistické a personalistické inspirace, zastánce „integrálního křesťanského humanismu“ a lidské svobody. Velký význam měla jeho politická filosofie, včetně účasti při formulaci Deklarace lidských práv, a jeho estetika. Maritain se narodil v rodině významného právníka, v letech 1900–1905 studoval na Sorbonně filosofii a přírodní vědy a na radu svého přítele, spisovatele Charlese Péguyho, chodil i na přednášky Henri Bergsona. Roku 1904 si vzal paní Raïssu z ruské židovské emigrantské rodiny a roku 1906 se dal katolicky pokřtít. V letech 1906–1908 dále studoval přírodní vědy v Heidelbergu a po návratu do Francie se rozešel s Bergsonem a věnoval se studiu Tomáše Akvinského. V letech 1914–1939 byl profesorem na Institut catholique v Paříži a ve svých raných pracích se věnoval obraně katolicismu. Seznámil se s ruským filosofem Nikolajem Berďajevem a s personalistickým myslitelem E. Mounierem a pod jejich vlivem se začal zajímat o sociální otázky, křesťanský humanismus a lidská práva. Už od třicátých let dojížděl pravidelně přednášet do Toronta a po pádu Francie roku 1940 místo návratu odjel do USA, kde přednášel v Princetonu a na Kolumbijské univerzitě. Pracoval také na vysílání pro Francii, po osvobození Francie byl v letech 1944–1948 byl velvyslancem ve Vatikánu, kde se spřátelil s pozdějším papežem Pavlem VI.; v téže době se podílel na formulaci Deklarace lidských práv pro OSN i papežských dokumentů k sociálním otázkám. Roku 1948 opět odejel do Princetonu a přednášel na řadě dalších amerických univerzit. Roku 1960 se vrátil do Francie a když roku 1961 ovdověl, odešel do Toulouse, kde žil a zemřel v dominikánském klášteře. V poslední knize, Sedlák od Garonny , kritizoval některé změny, k nimž došlo na Druhém vatikánském koncilu. Maritain napsal přes 60 knih , zčásti polemic...

Více od autora