Ladislav Pospíšil
Z doby komety + Červený mlynář

Obsažené svazky:

Z doby komety, původní humoristická povídka z moravs... 1873 (136 s.)
Červený mlynář, povídka pro mládý věk 1871 (150 s., 2. vyd.)

Stav

Dobrý

lehce cítit po vlhkosti, zašlé desky, zkosený hřbet

Skladem pro e-shop Odešleme do 23. 6. 2026

O knize

Stav:	Dobrý, lehce cítit po vlhkosti, zašlé desky, zkosený hřbet
Poznámka:	Titul Z doby komety končí str. 128
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	136 + 150
Jazyk:	česky
Edice:	7. svazek ed. 7. svazek ed. Laciná knihovna národní, Ottova laciná knihovna národní : spisy pro zábavu a poučení
Vydání:	2. vyd.
Vydáno v:	Hradec Králové
Vystaveno:	2. 1. 2026 20:45
Číslo položky:	1505493

O autorech

Antonín H Sokol

Narozen 7.6.1847 v Neslovicích u Ivančic, zemřel 14.5.1889 v Brně. Moravský novinář, šéfredaktor Moravské orlice, beletrista, dramatik, překladatel z němčiny.

Více od autora

Ladislav Pospíšil

Jan Ladislav Pospíšil byl knihkupec, majitel knihtiskárny a náměstek purkmistra v Hradci Králové. Převzal a zvelebil rodinný podnik, založený dědečkem Janem Hostivítem Pospíšilem. Zasloužil se o zřízení městského muzea a především o zboření hradeb. Byl také autorem několika převážně výchovných a vlastivědných publikací pod pseudonymy Jan Karlík a Pavel Volný. Narodil se 24. prosince 1848 v Humlově Dvoře č. 21 na Dolním Starém Městě u Trutnova jako syn knihtiskaře Ladislava Pospíšila a vnuk Jana Hostivíta Pospíšila, zakladatele rodinné tiskařské a vydavatelské tradice. Jako dítě se přestěhoval s rodiči do Hradce Králové, kde jeho otec roku 1856 převzal vedení rodinné tiskárny. Měl zájem o vědu, úspěšně absolvoval hradeckou reálku a začal studovat na pražské technice. Když ale roku 1866 zemřel jeho bratr, který se měl stát otcovým nástupcem v rodinném závodě, nechal se přesvědčit a začal se věnovat knihkupeckému podnikání. Základy řemesla získal v otcově podniku. Poté strávil několik let v Brockhausově nakladatelství v Lipsku, pak určitou dobu v pražském závodě Grégr & Dattl a nakonec kolem roku 1876 převzal rodinný závod. Vydával tam spisy pro mládež, některé i sám přeložil z němčiny. Vedle toho se věnoval obecním záležitostem. R. 1880 byl zvolen do obecního zastupitelstva, o čtyři roky později do městské rady a následující rok do funkce náměstka purkmistra. Ve funkci se zasloužil o zvelebení města: například založil městské muzeum, zasadil se o zestátnění reálných škol a zachování odborné zámečnické školy, přispěl k založení Klicperova divadla a zajistil, že na místě někdejšího německého kasina získala stálou scénu Beseda, Byl rovněž zasloužilým členem Sokola. Jeho největší zásluhou je zboření královéhradeckých hradeb, které obepínaly město jako pevnost od 18. století a bránily jeho růstu. Pokrokovým občanům vadilo, že kvůli hra...

Více od autora