Ladislav Pospíšil
Červený mlynář : povídka pro mládý věk

Ladislav Pospíšil

Jan Ladislav Pospíšil byl knihkupec, majitel knihtiskárny a náměstek purkmistra v Hradci Králové. Převzal a zvelebil rodinný podnik, založený dědečkem Janem Hostivítem Pospíšilem. Zasloužil se o zřízení městského muzea a především o zboření hradeb. Byl také autorem několika převážně výchovných a vlastivědných publikací pod pseudonymy Jan Karlík a Pavel Volný. Narodil se 24. prosince 1848 v Humlově Dvoře č. 21 na Dolním Starém Městě u Trutnova jako syn knihtiskaře Ladislava Pospíšila a vnuk Jana Hostivíta Pospíšila, zakladatele rodinné tiskařské a vydavatelské tradice. Jako dítě se přestěhoval s rodiči do Hradce Králové, kde jeho otec roku 1856 převzal vedení rodinné tiskárny. Měl zájem o vědu, úspěšně absolvoval hradeckou reálku a začal studovat na pražské technice. Když ale roku 1866 zemřel jeho bratr, který se měl stát otcovým nástupcem v rodinném závodě, nechal se přesvědčit a začal se věnovat knihkupeckému podnikání. Základy řemesla získal v otcově podniku. Poté strávil několik let v Brockhausově nakladatelství v Lipsku, pak určitou dobu v pražském závodě Grégr & Dattl a nakonec kolem roku 1876 převzal rodinný závod. Vydával tam spisy pro mládež, některé i sám přeložil z němčiny. Vedle toho se věnoval obecním záležitostem. R. 1880 byl zvolen do obecního zastupitelstva, o čtyři roky později do městské rady a následující rok do funkce náměstka purkmistra. Ve funkci se zasloužil o zvelebení města: například založil městské muzeum, zasadil se o zestátnění reálných škol a zachování odborné zámečnické školy, přispěl k založení Klicperova divadla a zajistil, že na místě někdejšího německého kasina získala stálou scénu Beseda, Byl rovněž zasloužilým členem Sokola. Jeho největší zásluhou je zboření královéhradeckých hradeb, které obepínaly město jako pevnost od 18. století a bránily jeho růstu. Pokrokovým občanům vadilo, že kvůli hra...