Alois Jirásek
Bratrstvo : tři rapsodie - I

1957 | Nakladatelství Naše vojsko

Poslední část ze slavné Jiráskovy trilogie podávající pád a závěr velkolepého husitského dramatu. Monument postaveny Jiráskem na paměť husitských hrdinů všech dobaodstínů,památníkčesko-slovenského přátelství a jednoty ve velké době obou našich národů - v době husitské . - První díl rapsodie zahrnuje rok 1450-1451 a je… věnován nejslavnější době bratříků. Líčí vítěznou bitvu uLučence,vpádbratříků ažk Pešti, opanování celého Slovenska a vybudování nového správního útvaru, znamenajícího samostatnou sílu na území tehdejších Uher. Poslední část ze slavné Jiráskovy trilogie podávající pád a závěr velkolepého husitského dramatu. Monument postaveny Jiráskem na paměť husitských hrdinů všech dobaodstínů,památníkčesko-slovenského př…átelství a jednoty ve velké době obou našich národů - v době husitské . - První díl rapsodie zahrnuje rok 1450-1451 a je věnován nejslavnější době bratříků. Líčí vítěznou bitvu uLučence,vpádbratříků ažk Pešti, opanování celého Slovenska a vybudování nového správního útvaru, znamenajícího samostatnou sílu na území tehdejších Uher.

Vytvořit poptávku

O knize

Vazba:	Pevná s obálkou
Počet stran:	326, [2]
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Václav Boukal
Edice:	12. svazek ed. Svet
Vydání:	3. vyd. [v NV]
Vydáno v:	Praha

O autorovi

Alois Jirásek

Alois Jirásek byl český prozaik, dramatik a politik, autor řady historických románů a představitel realismu. Celý život pracoval jako učitel dějepisu na gymnáziu, nejprve v Litomyšli a poté v Praze. Přátelil se s mnoha vynikajícími osobnostmi českého národa – například s M. Alšem, J. V. Sládkem, K. V. Raisem, J. S. Macharem či Z. Nejedlým. Navštěvoval umělecký kroužek v Kavárně Union na Národní třídě čp. 524/I, kde se scházeli Mikoláš Aleš, Josef Václav Myslbek, František Ženíšek, Antonín Wiehl a další. Působil jako redaktor časopisu Zvon. Byl zastáncem samostatnosti českého a slovenského národa a jako jeden z prvních podepsal Manifest českých spisovatelů. Alois Jirásek se narodil ve východočeském Hronově u Náchoda. Pocházel ze starého selského rodu. Jeho otcem byl Josef Jirásek , původně tkadlec a poté pekař, matkou Vincencie Jirásková, rozená Prouzová . Před Aloisem Jiráskem se jeho rodičům narodily děti: Helena, Josef, Emílie; po něm Rudolf, Žofie, Božena, Adolf a Antonín. Navštěvoval německé benediktinské gymnázium v Broumově , české gymnázium v Hradci Králové a na pražské univerzitě vystudoval historii . Čtrnáct let žil v Litomyšli a působil tam jako gymnaziální profesor českého jazyka, dějepisu a zeměpisu. Právě o životě studentů v Litomyšli pojednává jeho novela Filosofská historie. Publikovat začal již v době svých pražských studií, v Litomyšli vznikají jeho první významné práce . Dne 12. 8. 1879 se Jirásek oženil s Marií Podhajskou , dcerou zámožného soukromníka. Měli 8 dětí, sedm dcer a jednoho syna. Roku 1888 Jirásek přesídlil do Prahy. Dva první byty v Praze mu příliš nevyhovovaly a teprve za pět let získal prostorný byt v Resslově ulici č. 1, na nároží dnešního Jiráskova náměstí, kde je osazena jeho pamětní deska. V tomto bytě pak žil od roku 1903 až do své ...

Více od autora