Ignát Herrmann
Artur a Leontýna

1999 | Nakladatelství Akcent

Málo známá knížka autora Vdavek Nanynky Kulichovy a Otce Kondelíka a ženicha Vejvary. Obrázek ze starých časů.Kniha vypráví o rozmazleném synáčkovi, kterému napraví hlavu nejen krásná, ale i moudrá a pracovitá dívka. Málo známá knížka autora Vdavek Nanynky Kulichovy a Otce Kondelíka a ženicha Vejvary. Obrázek ze starých časů.Kniha vypráví o rozmazleném synáčkovi, kterému napraví hlavu nejen krásná, ale i moudrá a …pracovitá dívka.

Stav

Nová

nová, bez obálky

Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 22. 4. 2026

O knize

Stav:	nová
Vazba:	Pevná
Počet stran:	229
Jazyk:	česky
ISBN10:	8072680099
ISBN:	9788072680092
Edice:	28. svazek ed. 28. svazek ed. Akcent - Blok
Vydání:	Vyd. 6., v edici Akcent - Blok 1.
Vydáno v:	Třebíč
Vystaveno:	1. 10. 2024 12:19
Číslo položky:	992423

O autorovi

Ignát Herrmann

Ignát Herrmann byl český spisovatel, humorista a redaktor proslulý svými fejetony, povídkami a romány z pražského prostředí. Používal pseudonymy Vojta Machatý, Švanda nebo Ypsilon. Narodil se v rodině mlynáře Františka Herrmanna z Chotěboře a Kateřiny dcery Jana Pospíšila z Hradce Králové. Měl pět sourozenců: Ernestinu , spisovatele Gustava , spisovatele Emila , Františka a Henriettu . Oženil se s Hermínou Chválovou a měl s ní čtyři děti: Jiřího , Ludmilu Wildovou , Dalibora a Vladimíra . Do školy začal chodit v Hradci Králové, roku 1868 odešel do Prahy. Vyučil se tam kupeckým příručím a stal se obchodním cestujícím. Pracoval také jako písař v advokátní kanceláři. Začal psát glosy a povídky. Od roku 1873 byl zaměstnán jako redaktor v nakladatelství Jana Otty. Jan Otto byl manželem jeho sestřenice Milady Pospíšilové. Ignát se stal novinářem, u Otty v letech 1876–1878 redigoval časopis Paleček. V roce 1882 založil humoristický časopis Švanda dudák a od roku 1885 byl redaktorem Národních listů. Ve Švandu dudákovi vydal většinu svých prací. Mnohé z jeho povídek vyšly cizojazyčně, v překladech do němčiny, nizozemštiny, polštiny, chorvatštiny, slovinštiny nebo ruštiny. Nejedno jeho dílo bylo použito jako námět pro filmové zpracování, především pro barvitý popis prostředí a charakterů, kde byl skutečným mistrem. Svými současníky byl čten a ceněn, byl jmenován členem Akademie věd a umění. Pokoušel se o drama , ale nepříliš úspěšně. Kritiky je ceněn jeho román U snědeného krámu, pojednávající o tragickém osudu pražského kupce Martina Žemly . Mnohem větší čtenářský ohlas mělo dílo Otec Kondelík a ženich Vejvara. Na základě čtenářského úspěchu napsal Herrmann i jeho pokračování, Tchán Kondelík a zeť Vejvara. Příběhy o malířském mistrovi Kond...

Více od autora