Václav Havel, Jan Tříska
Slovo O Slovu

1990 | Vydavatelství Edice Čs. Hifiklubu

A - Slovo O Slovu
B - Děkovná Řeč K Udělení Ceny Erasma Rotterdamského A - Slovo O Slovu
B - Děkovná Řeč K Udělení Ceny Erasma Rotterdamského

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

NM | VG+

Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 13. 6. 2025

	Stav Velmi dobrý NM \| VG+	Skladem do týdne Odešleme nejpozději 13. 6. 2025	600 Kč
	Stav Dobrý VG+ \| VG+	Skladem do týdne Odešleme nejpozději 13. 6. 2025	500 Kč

O knize

Stav:	NM \| VG+
Poznámka:	Minimum vlásečnic, jako nová, lehce opotřebený obal
Vydáno v:	Československo
Vystaveno:	30. 9. 2024 2:33
Číslo položky:	984589

O autorech

Václav Havel

Václav Havel byl český dramatik, esejista, disident a kritik komunistického režimu, později politik a státník. Byl devátým a posledním prezidentem Československa a prvním prezidentem České republiky . Václav Havel působil v 60. letech 20. století v Divadle Na zábradlí, kde jej také proslavily hry Zahradní slavnost a Vyrozumění . V době kolem pražského jara se zapojil do politické diskuse a prosazoval zavedení demokratické společnosti. Po násilném potlačení reforem vojenskou invazí států Varšavské smlouvy byl postižen zákazem publikovat a stal se jedním z prominentních disidentů, kritiků tehdejšího normalizačního režimu. Vystupoval na obranu politických vězňů a stal se spoluzakladatelem a jedním z prvních mluvčích občanské iniciativy za dodržování lidských práv Charta 77. To upevnilo jeho mezinárodní prestiž, ale také mu vyneslo celkem asi pět let věznění. V této době napsal kromě dalších divadelních her také vlivné eseje, například Moc bezmocných . Po vypuknutí sametové revoluce v listopadu 1989 se stal jedním ze spoluzakladatelů protikomunistického hnutí Občanské fórum a jako jeho kandidát byl 29. prosince 1989 zvolen prezidentem Československa. Měl zásadní vliv na směřování země k parlamentní demokracii a zapojení do politických struktur západní civilizace. V roce 1992 se mu však nepodařilo zabránit rozpadu československého státu na dvě samostatné republiky: Českou a Slovenskou. Od roku 1993 byl po dvě funkční období prezidentem České republiky. Jako prezident vyvedl Československo z Varšavské smlouvy a výrazně přispěl ke vstupu nástupnické České republiky do Severoatlantické aliance v roce 1999. Výrazně prosazoval také přijetí země do Evropské unie, uskutečněné v roce 2004, po jeho odchodu z funkce prezidenta. Jako literát se světově proslavil svými dramaty v duchu absurdního divadla, v nichž se mimo jiné zabýval tématy moci, byrokracie...

Více od autora

Jan Tříska

Jan Tříska byl česko-americký herec. Jeho manželkou byla Karla Chadimová. V letech 1955–1959 vystudoval herectví na pražské DAMU, poté se stal v roce 1959 v té době nejmladším členem činohry Národního divadla v Praze. Na scéně Národního divadla se však objevoval již v době studií v sezóně 1956–1957, kdy alternoval v roli Prvního asistenta v Čapkově Bílé nemoci v režii Františka Salzera a rovněž jako Druhý rekrut v Maryše a jako Páže ve Svaté Janě . V roce 1966 odešel do Krejčova Divadla za branou, po jeho zániku hostoval v roce 1973 na Kladně a v letech 1974–1977 hrál v Městských divadlech pražských. Hrál v mnoha divadelních a filmových rolích, např. Radúz a Mahulena , Třicet případů majora Zemana. V registru StB je Tříska uveden jako agent, krycí jméno „Toman“, evidenční číslo 5 680. Sám k tomu uváděl, že agentem nikdy nebyl a že se ho StB neúspěšně snažila získat ke spolupráci. V roce 1977 podle režimního tisku podepsal tzv. Antichartu, ale současně prý pomáhal Chartu 77 šířit. Později téhož roku emigroval do Kanady, později do Spojených států. Uplatnění jako herec tam našel až po delší době. Ztvárnil například střelce ve filmu Lid versus Larry Flynt, objevil se v epizodách seriálů Highlander a Highlander: The Raven, filmech Osterman's Weekend, Ronin, 2010: Druhá vesmírná odysea a dalších. Po sametové revoluci se na čas vrátil do Československa, aby pokračoval ve své herecké dráze. Známá je jeho role učitele Igora Hnízda ve filmu Jana Svěráka Obecná škola , dále hrál např. ve filmech Želary , Horem pádem . Ve hře Král Lear na Letních shakespearovských slavnostech byl v roce 2002 jeho výkon v hlavní roli oceněn Cenou Alfréda Radoka. Za postavu Markýze ve Švankmajerově filmu Šílení získal slovenskou filmovou cenu Slnko v sieti za rok 2006. Jeho jednou z dalších filmových ...

Více od autora