Jan Werich, Miroslav Horníček
Předscény

1990 | Vydavatelství Supraphon

- Caesar
A1 - Račte Si 'Řát
A2 - Být Či Nebýt
- Balada Z Hadrů
B1a - Velká Předscéna - Konšelská
B1b - Velká Předscéna - Potopa
C1 - Hned Mě Hněť! Aneb O Imperativech
- Těžká Barbora
C2 - Interview
D1 - Interview
D2a - Příchozí Vejda - Co Na Světě Mám Rád
D2b - Příchozí Vejda - Dav…id A Goliáš - Caesar
A1 - Račte Si 'Řát
A2 - Být Či Nebýt
- Balada Z Hadrů
B1a - Velká Předscéna - Konšelská
B1b - Velká Předscéna - Potopa
C1 - Hned Mě Hněť! Aneb O Imperativech
- Těžká B…arbora
C2 - Interview
D1 - Interview
D2a - Příchozí Vejda - Co Na Světě Mám Rád
D2b - Příchozí Vejda - David A Goliáš

Vyberte kus

Stav

Dobrý

VG+ | VG+

Skladem do týdne Odešleme nejpozději 8. 6. 2026

Další varianty

Stav Dobrý VG+ \| VG+	Skladem do týdne Odešleme nejpozději 8. 6. 2026	599 Kč
Stav Dobrý VG+ \| VG	Skladem do týdne Odešleme nejpozději 8. 6. 2026	499 Kč
Stav Dobrý VG+ \| VG+	Skladem do týdne Odešleme nejpozději 8. 6. 2026	599 Kč

O knize

Stav:	VG+ \| VG+
Poznámka:	Drobné vlásečnice, drobné škrábance, lehce opotřebený obal
Vydáno v:	Československo
Vystaveno:	12. 3. 2026 5:21
Číslo položky:	1654009

O autorech

Jan Werich

Jan Werich, plným jménem Jan Křtitel František Serafínský Werich byl český filmový a divadelní herec, dramatik a filmový scenárista, v autorské trojici s Jiřím Voskovcem a Jaroslavem Ježkem představitel meziválečné divadelní avantgardy a posléze i poválečné české divadelní kultury, spisovatel. Proslavil se mezi válkami jako jedna z klíčových osobností avantgardního Osvobozeného divadla. Druhou světovou válku jako antifašista strávil v emigraci. Po válce se vrátil do Československa, kde nakonec získal titul národní umělec. Jan Werich byl jediný syn Vratislava Wericha, úředníka První české vzájemné pojišťovny , a jeho manželky Gabriely roz. Choděrové . Za kmotry mu byli Regina Benešová-Werichová a František Choděra. Rodiče se brzy rozvedli a Jan připadl do péče otci. Narodil se na Smíchově , kde měli matčini rodiče hostinec; za první světové války, když byl otec na frontě, žil u své matky v Holešovicích. V roce 1929 se Jan Werich oženil se švadlenou a návrhářkou divadelních kostýmů Zdeňkou roz. Houskovou , která v 60. letech přeložila dvě divadelní hry z angličtiny. Jejich jediná dcera Jana Werichová byla herečka a překladatelka; její jediná dcera Zdeňka Kvapilová, přezdívaná Fanča , provdaná Hulíková, vystudovala pedagogiku a je psycholožkou ve Švýcarsku. Z nemanželského vztahu s neznámou údajně českou umělkyní vzešel syn Jiří Petrášek, český ekonom, vysokoškolský pedagog, spisovatel, příležitostný herec, dabér a moderátor. Jan Werich studoval Masarykovo gymnázium v Křemencově ulici v Praze , kde se také seznámil se svým pozdějším divadelním partnerem Jiřím Voskovcem. Poslední ročník v...

Více od autora

Miroslav Horníček

Zasloužilý umělec Miroslav Horníček byl český herec, spisovatel, dramatik, režisér, výtvarník, glosátor a divadelní teoretik. K divadlu se dostal na plzeňské reálce, kde chodil do ochotnického spolku a se spolužáky založil Studentský avantgardní kolektiv. Po vystudování byl krátce zaměstnán jako úředník v plzeňské nemocnici. V roce 1941 přijal angažmá v Městském divadle v Plzni, brzy po válce odešel do Prahy. Nejprve hrál v Divadle Větrník, o rok později nastoupil k bratrům Oldřichu a Lubomíru Lipským do Divadla satiry. Poté hrál šest let na scéně Národního divadla. V roce 1955 se stal partnerem Jana Wericha v Divadle ABC . S Werichem hrál šest let, například ve hrách Těžká Barbora nebo Husaři. Po Werichově odchodu roku 1961 vytvořil podobnou dvojici s Milošem Kopeckým. Nehráli však spolu dlouho. Už v roce 1962 se stal na dva roky členem Hudebního divadla v Karlíně a záhy i Divadla Semafor, kde účinkoval například ve hře Člověk z půdy. Působil i v Městských divadlech pražských, velmi známé a značně populární byly jeho Hovory přes rampu, kde přímo z divadelní rampy odpovídal na živé dotazy diváků kladené z hlediště a tak neformálně besedoval s publikem. Hrál také ve filmech. Ztvárnil hlavní role ve filmech Táto, sežeň štěně! a Kam čert nemůže a v televizním seriálu Byli jednou dva písaři, dále několik vedlejších rolí v mnoha dalších filmech, z nichž nejznámější je role Krásného prince ve filmové pohádce Byl jednou jeden král. V roce 1965 si zahrál v komediálním snímku z produkce východoněmecké Defy Bez pasu v cizích postelích. Známé je také jeho působení v roli moderátora filmového zpravodajství z Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. V roce 1966 byl zvolen králem Pražského a Plzeňského Majálesu. V roce 1968 byl jmenován zasloužilým umělcem. V roce 1967 se účastnil avantgardního projektu Kinoautomat autorů Radúze Činčery, s...

Více od autora