Václav Havel byl český dramatik, esejista, disident a kritik komunistického režimu, později politik a státník. Byl devátým a posledním prezidentem Československa a prvním prezidentem České republiky . Václav Havel působil v 60. letech 20. století v Divadle Na zábradlí, kde jej také proslavily hry Zahradní slavnost a Vyrozumění . V době kolem pražského jara se zapojil do politické diskuse a prosazoval zavedení demokratické společnosti. Po násilném potlačení reforem vojenskou invazí států Varšavské smlouvy byl postižen zákazem publikovat a stal se jedním z prominentních disidentů, kritiků tehdejšího normalizačního režimu. Vystupoval na obranu politických vězňů a stal se spoluzakladatelem a jedním z prvních mluvčích občanské iniciativy za dodržování lidských práv Charta 77. To upevnilo jeho mezinárodní prestiž, ale také mu vyneslo celkem asi pět let věznění. V této době napsal kromě dalších divadelních her také vlivné eseje, například Moc bezmocných . Po vypuknutí sametové revoluce v listopadu 1989 se stal jedním ze spoluzakladatelů protikomunistického hnutí Občanské fórum a jako jeho kandidát byl 29. prosince 1989 zvolen prezidentem Československa. Měl zásadní vliv na směřování země k parlamentní demokracii a zapojení do politických struktur západní civilizace. V roce 1992 se mu však nepodařilo zabránit rozpadu československého státu na dvě samostatné republiky: Českou a Slovenskou. Od roku 1993 byl po dvě funkční období prezidentem České republiky. Jako prezident vyvedl Československo z Varšavské smlouvy a výrazně přispěl ke vstupu nástupnické České republiky do Severoatlantické aliance v roce 1999. Výrazně prosazoval také přijetí země do Evropské unie, uskutečněné v roce 2004, po jeho odchodu z funkce prezidenta. Jako literát se světově proslavil svými dramaty v duchu absurdního divadla, v nichž se mimo jiné zabýval tématy moci, byrokracie...

Collegium Musicum Pragense je renomovaný český komorní orchestr, který se specializuje na interpretaci klasické hudby, zejména z období baroka, klasicismu a raného romantismu. Soubor byl založen v 60. letech 20. století a rychle si získal uznání pro svou autentickou interpretaci a kvalitní výkony. Během své kariéry spolupracoval Collegium Musicum Pragense s mnoha významnými sólisty a dirigenty a přispěl tak k bohaté kulturní scéně Československa a později České republiky. Jejich repertoár zahrnuje širokou škálu hudebních skladeb, včetně děl známých autorů i méně známých českých mistrů, na které často upozorňují na mezinárodní scéně prostřednictvím svých nahrávek a koncertů. Díky své oddanosti hudební dokonalosti se soubor stal respektovaným jménem ve světě klasické komorní hudby.

Prof. JUDr. Josef Fiala, CSc. soudce Ústavního soudu . Právnickou fakultu UJEP v Brně vystudoval v letech 1971-1976, ještě v průběhu studia začal pracovat jako asistent na poloviční úvazek a po ukončení studia pokračoval jako asistent na katedře občanského práva na plný úvazek . V roce 1978 získal titul JUDr. , v tomtéž roce se stal odborným asistentem. V roce 1984 získal hodnost kandidáta věd pro občanské právo . V roce 1996 se habilitoval prací „Bytové vlastnictví v České republice“), v níž zohlednil předchozí výsledky vědeckých přístupů k povaze bytového spoluvlastnictví, profesorem pro obor občanské právo byl jmenován v roce 2006. V letech 1995-2001 byl proděkanem právnické fakulty a v letech 2004-2015 byl vedoucím katedry občanského práva. Na právnické fakultě MU se účastnil řady forem pedagogické činnosti ve všech studijních programech, zapojil se do řešení vědeckovýzkumných grantů a projektů , výsledky využil v odborné publikační činnosti a při přípravě učebních pomůcek. Kromě působení v akademické sféře se věnoval i řešení praktických problémů, byl komerčním právníkem, advokátem, členem Legislativní rady vlády i jejích komisí, členem rozkladových komisí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, rozhodcem Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR, přednášel pro odbornou veřejnost . Od roku 1991 pracoval u Ústavního soudu ČSFR jako asistent soudce Pavla Matesa, posléze u Ústavního soudu jako asistent ústavních soudců Ivany Janů, Evy Zarembové a Miloše Holečka. Dne 17. prosince 2015 ho prezident republiky jmenoval soudcem Ústavního soudu. Je členem redakční rady časopisu „AICELS Law Review – Journal on Central European L...