Gramodesky
Poetry
Jules Laforgue
Pan a Syrinx (lyricko-epická báseň v próze)

Jules Laforgue: Pan a Syrinx (lyricko-epická báseň v próze)

Jules Laforgue, Jiřina Jirásková, Milan Mach
Pan a Syrinx (lyricko-epická báseň v próze)

1970 | Vydavatelství Supraphon Gramofonový klub

A. - Pan A Syrinx 25:40min
B. - Pan A Syrinx 23:30min A. - Pan A Syrinx 25:40min
B. - Pan A Syrinx 23:30min

Stav

Velmi dobrý

NM | VG+

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	NM \| VG+
Poznámka:	Drobné vlásečnice, lehce opotřebený obal
Vydáno v:	Československo
Vystaveno:	28. 5. 2021 10:28
Číslo položky:	188585

O autorech

Jules Laforgue

Jules Laforgue byl francouzský spisovatel, známý především pro své básnické dílo navazující na hnutí prokletých básníků. Narodil se v rodině francouzských přistěhovalců v Uruguayi, kde jeho otec pracoval jako učitel a bankovní úředník. Pocházel z jedenácti dětí. Od šesti let žil ve Francii – zprvu v otcově rodném Tarbes a pak v Paříži, kde studoval na Lycée Condorcet. U bakalářských zkoušek z filosofie pro svoji plachou povahu třikrát propadl. V devatenácti letech publikoval první báseň. Přispíval do časopisů La Vie moderne a Le Décadent, navštěvoval literární společnost Les Hydropathes. K okruhu Laforguových přátel patřili Paul Bourget, Gustave Kahn, Charles Cros, Théodore de Wyzewa a Eugène Ysaÿe. Mezi jeho učiteli byli Théophile Delcassé a Hippolyte Taine, jeho pohled na svět vycházel z metafyziky a pesimismu Arthura Schopenhauera a Eduarda von Hartmanna. Byl představitelem symbolismu a literárního impresionismu, výrazným rysem jeho textů je melancholie. Laforguovým vrcholným dílem je Napodobení naší Paní Luny, vydal také sbírku ironicky laděných historických próz Legendární morality a divadelní hru Čtverák Pierot. Jeho tvorbu ovlivnil Walt Whitman, jehož dílo překládal do francouzštiny. Patřil k průkopníkům volného verše ve francouzské poezii. V letech 1881 až 1886 žil v Berlíně, kde ho císařovna Augusta Sasko-Výmarská zaměstnala jako osobního předčítače francouzských knih. V roce 1886 se oženil s anglickou učitelkou Leah Lee . Zemřel ve věku 27 let na tuberkulózu. Za svůj literární vzor ho označovali Thomas Stearns Eliot a Ezra Pound. V češtině vyšly výbory z jeho díla Zázrak růží , Sólo Luny a Kosmické klauniády . Je jednou z osobností, které Auguste Renoir namaloval na svém obraze Snídaně veslařů. V Tarbes se nachází jeho pomník, který vytvořil v roce 1938 Firmin Michelet....

Více od autora

Jiřina Jirásková

Jiřina Jirásková byla česká herečka, ředitelka Divadla na Vinohradech a partnerka českého filmového a televizního režiséra Zdeňka Podskalského. Vystudovala DAMU, kam přešla z řádového gymnázia v Kutné Hoře. Po absolvování konzervatoře hrála nejprve rok v Hradci Králové. V roce 1951 se stala členkou pražského Divadla na Vinohradech, kde poté stále působila. Od 30. května 1990 do 30. června 2000 zde také zastávala funkci ředitelky. V padesátých letech jako členka vinohradské scény odsoudila spolu s dalšími v rámci vykonstruovaného procesu svoji kolegyni Jiřinu Štěpničkovou, která byla následně vězněna po 10 let. Herečka se za tento čin několikrát omluvila: z mladické nerozvážnosti věřila komunistické propagandě všechna obvinění tehdy odsouzené populární herečky. Členkou KSČ byla od svých 16 let až do roku 1970. Sama pak čelila komunistickým represím. Před kamerou dostala první velkou příležitost ve špionážním dramatu Smyk, které v roce 1960 natočil režisér Zbyněk Brynych. V 60. letech objevil její komediální talent režisér Zdeněk Podskalský. V 70. letech pro ni však nastala nucená přestávka před kamerou a na filmové plátno se ve větší roli vrátila až v roce 1980 ve filmu Trhák. Během své kariéry ztvárnila přes 140 filmových a televizních rolí. Přestože se vyznačovala zajímavým hlasem, dabingu se téměř nevěnovala. Za pozornost však stojí dabing Elizabeth Taylor ve filmu Kdo se bojí Virginie Woolfové?. V letech 1990–2000 byla ředitelkou Divadla na Vinohradech. Jejím manželem byl herec Jiří Pleskot, za kterého byla vdaná jen dva roky. Později žila dvacet sedm let se svým životním partnerem Zdeňkem Podskalským. Neměla žádné děti. Byla kmotrou mladšího syna herečky Simony Stašové Vojtěcha Staše. Její rodiče byli rozvedení. Otec se podruhé oženil a měl její nevlastní sestru Petru , se kterou se ale nestýkala. Zemřela po dlouhé nemoci ve věku 81 let ve svém bytě v Praze v Kouřimské ulici na Vin...

Více od autora