Gramodesky
Speech
Vladislav Vančura
Obrazy Z Dějin Národa Českého (RYCHLOST 16!!!)

Vladislav Vančura
Obrazy Z Dějin Národa Českého (RYCHLOST 16!!!)

1971 | Vydavatelství Supraphon

A1 - Říše Sámova 23:06min
- Říše Velkomoravská
A2 - Pribyna 05:36min
A3 - Děvín 03:59min
A4 - Zrada Svatoplukova 09:02min
A5 - Obrácení Knížete Svatopluka 04:47min
- Vznik Českého Státu
A6 - Úsvit 14:28min
A7 - Svaté Kníže 15:54min
- Šlépěje Krále Přemysla A1 - Říše Sámova 23:06min
- Říše Velkomoravská
A2 - Pribyna 05:36min
A3 - Děvín 03:59min
A4 - Zrada Svatoplukova 09:02min
A5 - Obrácení Knížete Svatopluka 04:47min
- Vznik Českého …Státu
A6 - Úsvit 14:28min
A7 - Svaté Kníže 15:54min
- Šlépěje Krále Přemysla

Stav

Velmi dobrý

NM | VG

Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 31. 7. 2025

O knize

Stav:	NM \| VG
Poznámka:	Minimum vlásečnic, opotřebený obal, rychlost 16!!!
Vydáno v:	Československo
Vystaveno:	8. 4. 2022 11:11
Číslo položky:	312166

O autorovi

Vladislav Vančura

Vladislav Vančura byl český spisovatel, dramatik a filmový režisér, původním povoláním lékař. V době druhé světové války se zapojil do protinacistického odboje a roku 1942 byl popraven. Narodil se v Háji ve Slezsku. Matka se jmenovala Marie, narozena 19. září 1863 v Klucích na Čáslavsku, původem z katolické rodiny. Otec evangelík Václav Vojtěch Vančura se v době Vančurova narození živil jakožto úředník cukrovaru v Háji u Opavy. Místo po chvíli opustil a rodina se dlouhá léta stěhovala. Během šesti let Vančurova života rodina žila v Cvrčově u Tovačova, Tovačově, Praze, Močovicích u Čáslavi, Libici nad Cidlinou, Havransku a nakonec v Davli, kde se rodina na celých sedmnáct let usadila. Vančura zde docházel do místní tříletky, později se učil soukromě. Měl starší sestru Marii a tři mladší sestry – Otilii, Františku a Ludmilu. Jeho příbuzný byl Antonín Vančura – Jiří Mahen. Primu a sekundu vystudoval na Malostranském gymnáziu, kde žil bez rodičů, tercii a kvartu v Benešově, kde potkal Karla Nového – celé čtyři roky se o něho a sourozence starala sestra Marie. Ani na jedné škole nebyl spokojen. Měl kázeňské problémy, z nichž jeden vyústil v propadnutí jeho a dalších žáků včetně Karla Nového. Příčinou bylo sympatizování s protirakouskými myšlenkami, tíhnutí k socialismu a Masarykovi. To vyústilo v debatní kroužek, kde se mimo tato témata diskutovalo i o umění a náboženství. Benešovská léta Vančura zobrazil ve svém Pekaři Janu Marhoulovi. Mladý, věčně zamyšlený Jan Josef se zde dostal do křížku se zeměpisářem Brunculíkem a katechetou Kovářem – ve Vančurově Benešově dějepisář Brunclík a katecheta Kolář. Do kvarty se nevrátil a místo toho se stal knihkupeckým příručím ve Vysokém Mýtě, dále se učil fotografem, zkoušel Grafickou unii v Praze a zinkografii Unie na Vyšehradě. Od mládí Vančura tíhnul k malířství a tak studoval na umělecko-průmys...

Více od autora