Gramodesky
Muzikál
Ljuba Hermanová
Můj Miláček Je Protiva / Proč Hrát Blues

Ljuba Hermanová: Můj Miláček Je Protiva / Proč Hrát Blues

Ljuba Hermanová, Vlasta Chramostová
Můj Miláček Je Protiva / Proč Hrát Blues

1961 | Vydavatelství Supraphon

A - Vlasta Chramostová: Můj Miláček Je Protiva
B - Ljuba Hermanová: Proč Hrát Blues A - Vlasta Chramostová: Můj Miláček Je Protiva
B - Ljuba Hermanová: Proč Hrát Blues

Stav

Mírně opotřebená

VG | VG+

Skladem do týdne

O knize

Stav:	VG \| VG+
Poznámka:	Mnoho vlásečnic, drobné škrábance, lehce opotřebený obal, univerzální obal od supraphonu
Vydáno v:	Československo
Vystaveno:	25. 10. 2026 15:39
Číslo položky:	1996338

O autorech

Ljuba Hermanová

Více od autora

Vlasta Chramostová

Vlasta Chramostová byla česká divadelní a filmová herečka. Účinkovala např. ve filmech Spalovač mrtvol, Bílá paní nebo Je třeba zabít Sekala. Byla dvakrát nominována na Českého lva. Vlasta Chramostová se narodila jako nejstarší z pěti dětí elektroinženýra Vladimíra Chramosty. Vyrůstala v obci Skryje u Rouchovan . Její teta Bláža Chramostová byla dlouholetou ředitelkou školy v Rouchovanech, tuto obec svého dětství často navštěvovala při různých příležitostech po celý život. Naposledy oslovila občany v roce 2013 na zaplněném náměstí při telefonickém rozhovoru u příležitosti 770 let od první písemné zmínky o obci. Byla dvakrát vdaná, prvním manželem byl od roku 1950 Bohumil Pavlinec, ředitel Československého rozhlasu v Brně, se kterým se později rozvedla. Jejím partnerem byl poté brněnský sochař Konrád Babraj , s nímž měla syna Konráda , který zemřel při autonehodě. Roku 1971 se jejím manželem stal kameraman Stanislav Milota, s nímž žila až do jeho smrti v únoru 2019. Roku 2007 si zahrála s manželem hlavní roli ve videoklipu k singlu „Plán“ kapely Kryštof, což bylo ze strany kapely vyjádření obdivu k této dvojici . V letech 1941–1945 studovala u profesorů Rudolfa Waltra a Zdeňky Gräfové na brněnské Státní konzervatoři. V sezoně 1945–1946 působila v Městském divadle v Olomouci. Následovaly čtyři sezony v Národním divadle v Brně . Na dalších dvacet let spojila svůj umělecký život s pražským Divadlem na Vinohradech. Dostala zde řadu velkých rolí, např. byla titulní Marii Stuartovnou, Annou Kareninou, Roxanou atd. V letech 1970–1972 byla v angažmá Krejčova Divadla za branou. Zasloužilou umělkyní byla jmenována v roce 1965. Během komunistického režimu hrála ve filmu, v televi...

Více od autora