Bohuš Záhorský, vlastním jménem Bohumil Záhorský, někdy též Bohuslav Záhorský, studentský pseudonym Bóža Horský , byl český herec, dlouholetý člen činohry Národního divadla v Praze. Narodil se jako jedno ze šesti dětí profesora na ČVUT Jana Záhorského. Z reálky přestoupil v roce 1923 na pražskou konzervatoř. V době studií účinkoval pod pseudonymem Bóža Horský ve studentských představeních Jiřího Frejky a Miroslava Jareše. Studium přerušil v roce 1925 a vystupoval pak krátce v Divadle Rokoko a v divadelní společnosti manželů Steinmarových), působil v celé řadě avantgardních a tehdy velmi moderních divadelních scén, např. v Uměleckém studiu Vladimíra Gamzy,  na scéně divadla Dada , Moderního studia , brněnského Národního/Zemského divadla a především Osvobozeného divadla . Byl i členem prvního voice-bandu E. F. Buriana . Po uzavření Osvobozeného divadla působil krátce v Divadle Akropolis, odkud přešel do divadla U Nováků , Nezávislého divadla a Intimního divadla . Od roku 1946 pak působil až do roku 1977 v souboru činohry Národního divadla v Praze. Na divadelních scénách spolupracoval se řadou význačných režisérů . Působil nejen v divadle, ale byl často obsazován i do filmových rolí . První byla postava pašeráka drog ve filmu Pudr a benzín. Od roku 1947 dostával častěji role starých rozšafných a moudrých mužů z lidu, kde ztvárnil celou řadu pozoruhodných rolí. K televizním rolím , patřila postava např. v seriálu F. L. Věk. Byl také vypravěčem první série večerníčku Krkonošské pohádky. Pro svůj výrazný hla...