Pietro Antonio Stefano Mascagni byl italský hudební skladatel, představitel verismu. Pietro Antonio Stefano Mascagni se narodil v Livornu 7. prosince 1863 jako syn pekaře. Matka zemřela na tuberkulózu, když mu bylo 10 let. Od roku 1876 studoval v Livornu u Alfreda Soffrediniho . V šestnácti letech měl za sebou kompozici své první symfonie a řadu chrámových skladeb. V roce 1881 zkomponoval kantátu „In Finlanda,“ se kterou zvítězil ve skladatelské soutěži v Miláně. V následujícím roce byl přijat na milánskou konzervatoř. Mezi jeho učiteli a spolužáky byli přední italští operní skladatelé té doby, jako Arrigo Boito, Amilcare Ponchielli a Giacomo Puccini. Aniž by dokončil studia, odešel Pietro roku 1885 z Milána a připojil se jako dirigent ke kočovné operetní společnosti, kterou vedl Vittorio Forli. Vystřídal ještě několik podobných zaměstnání. Ve společnosti Luigi Marescy se seznámil i se svou budoucí manželkou, zpěvačkou Argenide Marcellina Carbognani, známou jako Lina. S pomocí starosty města Cerignola se mu podařilo opustit Marescovu společnost a stal se ředitelem filharmonie města. Rovněž vyučoval hru na klavír a zpěv. V červenci roku 1888 byla v Miláně vypsána soutěž na jednoaktovou operu, pro kterou Mascagni zkomponoval své nejslavnější dílo, operu Cavalleria rusticana. 3. února 1889 se Mascagni konečně oženil a hned následující den se mu narodil syn Domenico. Milánskou soutěž vyhrál a byl pozván k jejímu nastudování do Teatro Constanzi v Římě. Úspěch byl ohromující. Během několika měsíců byla hrána po celé Itálii. V prosinci jí uvedl Gustav Mahler v Budapešti a následovaly operní scény po celém světě, od Buenos Aires až po Petrohrad. V roce 1891 se stal otcem syna Edoarda, který byl přezdíván Dino. O čtyři roky později přijal Pietro funkci ředitele hudební konzervatoře Liceo Rossini ve městě Pesaro . Úspěch operní prvotiny vyvol...

Swedish opera and concert singer , born 5 February 1911 in Borlänge, died 9 September 1960 on Siarö in the Stockholm archipelago. He was appointed court singer in 1944, was awarded Litteris et Artibus in 1945 and was elected a member 675 of the Royal Academy of Music in 1956. The first time Björling appeared in an opera role was on July 21, 1930 at the Royal Theater in Stockholm in the role of the lantern lighter in Puccini's Manon Lescaut. His debut in a lead role took place a month later, in the role of Don Ottavio in Mozart's Don Juan. Björling was employed at the Opera in 1931 and remained there until 1938, an expansive period with about 40 new major roles, mainly in the French and Italian repertoire. Björling's breakthrough came when he performed at Tivoli in Copenhagen in 1931 and a unanimous body of critics praised his song. His international career took off only in 1935 in Europe and in 1937 in the United States. Björling broke through internationally in Vienna in 1936 as Rodolphe in Bohème, Manrico in Troubadour and Radamès in Aida. The Metropolitan Opera, La Scala in Milan, Covent Garden in London, the opera in Vienna, Chicago and San Francisco - everywhere he was successful. His parade roles were, for example, in Rigoletto, Tosca, Aida, Bohème and Faust. With the interruption of the war, the Metropolitan in New York from 1938 until his death was Björling's main scene. During the same period, Björling guest-starred 128 times at the Stockholm Opera. He also sang in a bit more hit songs under the pseudonym Erik Odde. Married to Anna-Lisa Björling from 1935, until his death in 1960

American operatic baritone. He was born 4 June 1917 in Brooklyn, New York, USA and died 23 October 2004 in New York, New York, USA. He was briefly married to soprano Roberta Peters in 1952 .