Lönnrot podnikl během svého života několik cest, převážně do oblasti Karélie, při kterých sbíral ústní poezii. První z nich uskutečnil již v roce 1828 a jeho dílo vyvrcholilo roku 1833 vydáním takzvané „Pra-Kalevaly“, několika děl, které se posléze staly základem samotné Kalevaly. Jedná se o básně Lemminkäinen, Väinämöinen a svatební písně. Roku 1835 vyšla tzv. Stará Kalevala, která obsahovala jen 32 run a 12078 veršů a přepracované vydání nazvané Nová Kalevala vyšlo roku 1849. Kalevala začíná finským mýtem o stvoření světa a končí příchodem Krista. V rozsáhlém díle vystupuje mnoho postav, přičemž nejvýznamnějšími jsou hrdinové napůl božských schopností, zejména Väinämöinen, kovář Ilmarinen, Kullervo a Lemminkäinen.
Zdroj: wikipedia
01-003-80
Poezie 6965x, Zahraniční poezie 2254x
epická poezie 407x, Uraloaltajské literatury 381x, finská literatura 212x, finská poezie 5x, finský epos 4x