Všichni Autoři a témata

Alan Carter (6)

Psycholog, novinář a dokumentarista, autor záhadologické literatury.

Adolf Ambrož (14)

Narozen 13.5.1883 v Čejkovicích u Českých Budějovic, zemřel 14.7.1961 v Praze. Doc. MUDr., PhDr. bakteriolog, okresní zdravotní policejní komisař v Praze, redaktor. Zabýval se významem a praktickým upotřebením bakteriologie v národním hospodářství.

Adam Silvera (20)

Adam Silvera se narodil a vyrůstal v Bronxu v New Yorku. Pracoval ve vydavatelském průmyslu jako prodejce dětských knih a recenzent knih pro děti a mládež. Je autorem bestsellerů They Both Die at the End, More Happy Than Not, and History Is All You Left Me, které se umístily v prestižním žebříčku New York Times.

Aaron Blabey (24)

Australský spisovatel dětské literatury, ilustrátor, herec.

Zuzana Kopecká (14)

Narozena 11. 8. 1963 v Brně. Ilustrátorka a autorka literatury pro děti.

Zdeněk Dienstbier (18)

Zdeněk Dienstbier byl český lékař, onkolog, profesor nukleární medicíny a radiobiolog, bývalý prorektor Univerzity Karlovy a propagátor zdravého životního stylu. Narodil se v roce 1926 v Chrudimi do rodiny úředníka a matky v domácnosti, později sekretářky. Rodina žila krátce v Plzni, poté se trvale přestěhovala do Prahy, kde absolvoval reálné gymnázium na Vinohradech. V roce 1944 byl se spolužáky totálně nasazen, pracoval ve Skodawerke Smíchov. 5. května 1945 se zapojil do pražského povstání. Po skončení druhé světové války nahradil gymnazialní oktávu tříměsíční kurz a od září 1945 nastoupil na Lékařskou fakultu University Karlovy v Praze, na které promoval 30. září 1950. Následně si vzal za manželku inženýrku chemie Věru Volkovou. Měli dvě děti Jana a Helenu . Ve čtvrtém a pátém ročníku již pracoval na I. interní klinice FVL UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, kam po absolutoriu nastoupil jako lékař. V roce 1951 se stal vědeckým aspirantem v suboboru rentgenové diagnostiky pod školitelem docentem Jiřím Holým, po kterém převzal oddělení rentgenoterapie. V roce 1954 obhájil kandidátskou práci a stal se odborným asistentem lékařské fakulty. Od září 1957 převzal vedení Fyzikálního ústavu FVL UK, který byl následně přejmenován na Ústav lékařské fyziky a později na Ústav lékařské biofyziky a nukleární medicíny. Habilitoval se prací na téma Nemoc z ozáření. Fakultní vědecká rada souhlasila se jmenováním pro obor biofyzika, ovšem fyzici v univerzitní vědecké radě se postavili proti. Proto byl jmenován docentem pro obor radiobiologie, prvním v Československu. Od roku 1960 se stal proděkanem lékařské fakulty pro vědu, v roce 1964 byl jmenován profesorem v oboru nukleární medicína, třetím evropským po Němci A.-W. Scheerovi a Italu V. Donatovi. Stejný rok obhájil také doktorskou dizertaci a získal titul doktor věd . S nástupem profesora Oldřicha Starého do úřadu rektora Unive...

Yvonne Lindsay (20)

Novozélandská autorka milostných příběhů.

William MacLeod Raine (15)

Narodil se v Anglii, v deseti letech přišel do USA. Pracoval na ranči, byl žurnalistou a novinářství také učil. Plodný autor westernů , jež často křížil s jinými dobrodružnými žánry; psal též věcná pojednání o západním životě. Hojně překládán do češtiny.

Wayne W Dyer (12)

Dr. Wayne Walter Dyer, Ph.D. byl mezinárodně uznávaný autor a řečník v oblasti osobního rozvoje. Je autorem 30 knih, vytvořil řadu audio a video programů, a objevil se v tísících televizních a rozhlasových pořadů. Wayne má doktorát jako pedagogický poradce z Wayne State University a byl docentem na Univerzitě svatého Jana v New Yorku. V jeho knihách je moudrost věků, je tam duchovní řešení každého problému, jeho: 10 Tajemství k úspěchu a vnitřní klid, Síla záměru, Inspirace a Změna myšlenek, Změnit svůj život byli uváděny jako celostátní veřejnoprávní televizní speciály. Internetové stránky: www.DrWayneDyer.com

Vladimír Železný (4)

Vladimír Železný je český žurnalista, podnikatel a politik. Narodil se na konci 2. světové války v ruském Kujbyševu, kde si jeho otec, příslušník československých jednotek v zahraničí, které bojovaly proti nacistickému Německu, léčil zranění, která utrpěl při bojích pod Kyjevem. V roce 1963 odmaturoval na Střední všeobecně vzdělávací škole v Praze a nastoupil na pozici asistenta produkce v Československé televizi. V roce 1964 začal studovat na Institutu osvěty a novinářství Univerzity Karlovy v Praze obor sociologie-publicistika. V roce 1968 působil v Československé televizi jako redaktor a přispíval do časopisů Reportér a Student. Během srpnové invaze se aktivně účastnil ilegálního televizního vysílání proti okupaci. Poté odjel do Spojeného království, kde působil v agentuře Associated Press. Po návratu do Československa v roce 1970 dokončil své studium FSVP UK a získal titul PhDr. V období normalizace působil opět v Československé televizi jako redaktor, komentátor a režisér a mimo jiné pro ni komentoval i tři lety Apolla k Měsíci. Počátkem 70. let se stal pro nakladatelství SNTL redaktorem časopisu Technický magazín. Pod pseudonymem Vladimír Silný psal scénáře k populárně naučným pořadům a televizním inscenacím. Známý je především pořad Okna vesmíru dokořán. Pod pseudonymem Jakub Stein přispíval do samizdatových časopisů. Po sametové revoluci se v roce 1990 stal mluvčím Občanského fóra a také hlavním dramaturgem jeho volební kampaně. Po rozpadu Občanského fóra byl v roce 1991 ještě krátce mluvčím Občanského hnutí, pak mluvčím vlády České republiky a poradcem tehdejšího premiéra Petra Pitharta. Usiloval také ve výběrovém řízení o post ředitele České televize, ale byl poražen Ivem Mathém. 4. února 1993 získala společnost CET 21 s Železného projektem od Rady pro rozhlasové a te...

Vladimír Mátl (10)

Spoluinicioval založení časopisu Fantastická fakta a internetového deníku Paranormal.cz, je editorem řady Magazín záhad. K historickým otazníkům se dostal přes svůj zájem o pravěkou, především keltskou historii našich zemí. Je stoupencem teorie „informační sítě“, v níž je otištěna historie celého současného vesmíru, na kterou se mohou citliví jedinci napojit.

Vladimír Kott (8)

Narozen 1.7.1910. Ing., dr., publikace a redakční práce z oboru ovocnictví.

Vladimir Birgus (17)

Vladimír Birgus je český fotograf, historik fotografie a vysokoškolský profesor. Dětství prožil v Příboře. Navštěvoval zde základní školu a od deseti let fotografický kroužek pod vedením Rudolfa Jarnoty. Maturoval na gymnáziu v Olomouci-Hejčíně . Vystudoval obor literatura-divadlo-film na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci . Paralelně mimořádně studoval fotografii FAMU v Praze . Od roku 1978 byl asistentem na katedře fotografie na FAMU. Roku 1994 se stal docentem a od roku 1999 profesorem. V letech 1998–2002 vedl Kabinet dějin a teorie fotografie při katedře fotografie na FAMU a od roku 1990 je vedoucím Institutu tvůrčí fotografie Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě. Byl členem Pražského domu fotografie . Je členem Rady vysokých škol, Vědecké rady Slezské univerzity v Opavě a Vědecké rady Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě. Kurátorsky připravil desítky výstav v českých i zahraničních galeriích , byl hlavním kurátorem výstav v Galerii Velryba v Praze, připravuje fotografické výstavy v Galerii Opera v Ostravě a v Kabinetu fotografie Domu umění v Opavě. Byl redaktorem časopisu Imago za Česko, vedoucím redaktorem Listů o fotografii a stálým spolupracovníkem časopisů Ateliér, Fotograf, FOTO, Photonews, European Photography, Kwartalnik Fotografia, Portfolio aj. Vladimír Birgus je profesorem na Institutu tvůrčí fotografie Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě. Od začátku 70. let intenzivně fotografuje. Své práce dosud představil na více než šedesáti autorských výstavách ve světě (např. Praha, Brno, Ostrava, Olomouc, Plzeň, Pardubice, Bratislava, Varšava, Poznaň, Vratislav, Krakov, Katovice, Vilnius, Amsterdam, Salzburg, Berlín, Mnichov, Eisenach, Paříž, Tours, Moskva, Kyjev, Zá...

Vítězslav Tichý (20)

Filolog a literární historik dr. Vítězslav Tichý se vždycky hlásil k rodnému kraji pod Krušnými horami i k městu Duchcovu. Otec byl malířem porcelánu a matka švadlenou, i když oba pocházeli z hornického rodu, jak bylo v tomto kraji pravidlem. Mladý Vítězslav začal studovat na podzim 1914 státní reálné gymnázium v Duchcově. Maturoval 24. června 1922. Od nového školního roku byl již zapsán jako řádný posluchač filosofické fakulty University Karlovy v Praze, kde studoval slovanskou a germánskou filologii a byl žákem prof. Otokara Fischera, Emila Smetánky i Miroslava Hýska. Úspěšně studia dokončil v roce 1926 a rozhodl se pro pedagogickou prxi. V září nastoupil jako suplující profesor s aprobací češtiny a němčiny na veřejné obchodní škole ve Slaném. Definitivním profesorem se stal o tři roky později, když dosáhl "učitelské způsobilosti" pro vyšší třídy středních škol. V březnu 1933 získal doktorát filosofie. Od roku 1936 působí v Praze jako státní profesor průmyslových škol, nejprve celé desetiletí na II. státní průmyslové škole na Smíchově a dalších deset let na státní průmyslové škole elektrotechnické. Od roku 1954 vyučuje na průmyslové škole geologické a od roku 1960 na průmyslové škole bytové tvorby na Žižkově. Byl členem redakční rady časopisu Literatura ve škole a později i Český jazyk a literatura., místopředsedou Literárně vědné společnosti pči ČSAV, členem Společnosti Jaroslava Vrchlického. Vrchlickému věnoval největší pozornost, jež roku 1941 vyvrcholila publikací rozsáhlé monografie "Jaroslav Vrchlický, život", jež byla oceněna Cenou Národního muzea v Praze. K Vrchlickému se vrátil dílem "Satanela Jaroslava Vrchlického" . Nebyl to však jen Vrchlický, kdo jej zajímal. V roce 1944 vyšla kniha "Básník Vítězslav Hálek", o čtyři roky později "Český kulturní Slavín duchovní, literární, hudební a výtvarnický", na níž se podílel řadou drobnějších monografií velkých osobností naší literatury, jako např. Čelakovského, Klostermanna, Raise, Baara, Erbena nebo Ji...

Vincent van Gogh (13)

Vincent Willem van Gogh či byl nizozemský malíř a kreslíř. Jedná se o jednu z největších osobností světového výtvarného umění, která je dnes pravděpodobně nejznámější postavou nizozemské historie. Van Gogh vytvořil v relativně malém časovém intervalu deseti let zhruba 900 maleb a 1100 kreseb. Goghovo dílo bylo za jeho života takřka neznámé . Za života se Van Gogh nedočkal výraznějšího uznání. Posmrtně však jeho sláva stoupala závratnou rychlostí; zejména po výstavě v Paříži 17. března 1901, tedy 11 let po jeho smrti. Svým stylem zapadá van Gogh nejvýrazněji mezi fauvisty, expresionisty, zčásti pak i mezi ranou abstrakci. Novátorským pojetím reality změnil náhled na tradiční impresionistickou malbu a z uměleckého hlediska významně ovlivnil především první polovinu 20. století. Vůlí vyjádřit vlastní pocity se stal mimoděk jedním ze zakladatelů právě nastupující umělecké větve zvané expresionismus . Některé z Goghových maleb zaujímají vysokou pozici v seznamu nejdražších maleb na světě. 30. března 1987 byl prodán Goghův obraz Kosatce za tehdy rekordních 53,9 milionu dolarů a 15. května 1990 zlomil jeho Portrét doktora Gacheta další rekord, když se ho podařilo prodat za 82,5 milionu dolarů. Narodil se do protestantské rodiny v Zundertu jako syn Anny Kornelie Carbentové a Theodora van Gogha. Jeho sestra ho popisovala jako neustále vážného a uzavřeného. V roce 1857 se narodil jeho bratr Theo van Gogh, který Vincenta finančně podporoval po celý jeho umělecký život. V šestnácti letech začal van Gogh pracovat pro galerii Goupil & Cie v Haagu. Jeho o čtyři roky mladší bratr Theo Vincenta později následoval. Přátelství obou bratrů bylo zdokumentováno v 652 osobních dopisech, jež byly uveřejněny v roce 1914. V roce 1873 ho firma přeřadila do Londýna,...

Veronica Roth (18)

Veronica Rothová, rodným jménem Veronica Anne Roth je americká spisovatelka a autorka trilogie Divergence. Začala studovat Carleton College, ale po roce přešla na Northwestern University, kde se věnovala programu tvůrčího psaní. Veronica je od roku 2011 vdaná za fotografa Nelsona Fitche. Žijí v Chicagu. Veronicu Rothovou známe především jako autorku trilogie Divergence: Divergence, Rezistence, Aliance. První díl napsala ještě při studiích na univerzitě a ještě před dokončením studií prodala práva na filmové zpracování společnosti Summit Entertainment. Za trilogii Divergence dostala ocenění New York Times bestseller, na Goodreads nejoblíbenější kniha roku 2011 a v roce 2012 vyhrála soutěž Nejlepší kniha Young Adult Fantasy & Science Fiction. Premiéra filmu v České republice proběhla na jaře 2014. V roce 2015 můžeme očekávat premiéru dalšího dílu Rezistence. Třetí díl Aliance plánují filmaři rozdělit do dvou dílů . Čtyři krátké povídky o Tobiasovi, Čtyřce, nabídnou příběh, který předchází Divergenci. Všechny čtyři povídky pod názvem Čtyřka: Divergentní povídky vyšly v listopadu 2014 v nakladatelství CooBoo.

Věra Kubištová (14)

Narozena 16.6.1951 v Děčíně. Autorka knih z oboru okultismu, magie a věštení.

Václav Trojan (17)

Václav Trojan byl významný český hudební skladatel, který se narodil 24. dubna 1907 v Plzni a zemřel 5. července 1983. Proslul zejména svými příspěvky k filmové hudbě a tvorbě pro děti. Během své kariéry Trojan složil hudbu ke značnému počtu filmů, včetně animovaných snímků významného českého animátora Jiřího Trnky. Svou prací na poli filmové hudby se etabloval jako jedna z vůdčích osobností české kinematografie.

Tom Hodgkinson (10)

Tom Hodgkinson je britský spisovatel, šéfredaktor časopisu The Idler a autor knih How to be Idle , How to be Free a The Idle Parent . Píše pro nejrůznější noviny a časopisy; přispívá zejména do rodičovského sloupku deníku Daily Telegraph. Žije se svou rodinou na farmě v hrabství Devon na jihozápadě Anglie. Ve svých článcích a knihách propaguje svou filozofii lenosti, zahálčení a nicnedělání. Podle Toma Hodgkinsona být líný znamená být zodpovědný vůči vlastnímu životu. Rozhovor s Tomem Hodgkinsonem spolu s dvacaterem jeho "evangelia" vyšel v časopisu Reflex v čísle z 25. února 2010. Tom Hodgkinson a výtvarník Gavin Pretor-Pinney založili v roce 1998 společnost "Green Bohemia" na dovoz absintu z České republiky.

Théophile Gautier (20)

Théophile Gautier byl francouzský spisovatel, básník, dramatik a kritik. Narodil se v rodině royalistického úředníka v Tarbes v departmentu Hautes-Pyrénées. V roce 1814 se rodina přestěhovala do Paříže. Zde studoval na prestižních středních školách Lycée Louis-le-Grand a Lycée Charlemagne. Zde navázal přátelství s Gérardem de Nerval. Původně studoval tři roky malířství u Louis-Édouard Rioulta. Pétrus Borel a Gérard de Nerval jej představili Victoru Hugovi. Toto setkání jej vedlo k rozhodnutí stát se básníkem. Byl členem kroužku Le Petit-Cénacle , jehož členy byli Prosper Mérimée, Théophile Gautier, Gérard de Nerval, Philothée O'Neddy, Xavier Forneret, Charles Lassailly, kteří se scházeli v ateliéru sochaře Jehana Duseigneur. V únoru roku 1830 se zúčastnil jako jeden z hlavních organizátorů slavné premiéry Hugovy hry Hernani v divadle Comédie-Française známé jako „Bitva o Hernaniho“. Tato hra byla manifestem nastupujícího romantismu proti zavedené klasicistní linii. Gautier byl přítelem řady romantiků, Charles Baudelaire mu věnoval své Květy zla . Ve vlastní tvorbě se však nenechává romantismem omezovat a mísí ve svých pracích nejrůznější vlivy. V polovině třicátých let se jeho rodiče odstěhovali do Passy. Gautier, který žil se svými přáteli bohémským životem, se musel sám živit. Na Balzacovu přímluvu začal psát do Chronicle de Paris, kde otiskl několik povídek a kritik. Poté přešel do Figara a později do La Presse. Zde debutoval článkem o malbách Eugèna Delacroix. Dále napsal drtivou kritiku obrazu Cromwell nad rakví Karla I.. Tímto článkem napadl měšťanského malíře Hippolyte Delaroche na vrcholu popularity. Později začal otiskovat i divadelní kritiky. Ze své cesty do Belgie s Gérardem de Nerval napsal první cestopisnou reportáž, později otištěnou v knize Zigzags. V květnu 1840 odjel do Španělska, kde krát...

Sveva Casati Modignani (12)

Za jménem Sveva Casati Modignani se skrývá dvojice milánských novinářů Bice Cairatiová a Nullo Cantaroni. Manželé používají toto jméno už od padesátých let, ovšem první velice úspěšný román vydali až v roce 1981. Od té doby publikovali patnáct bestsellerů, které si vydobyly popularitu hlavně v Itálii, ale i po celém světě. Podle některých z nich vznikla i vydařená filmová či televizní díla.

Stephanie Howard (16)

Narodila se a vyrůstala ve skotském Dundee. Ekonomickou školu vystudovala v Londyně, kde později pracovala jako novinářka v řadě časopisu pro ženy. Řadu let strávila pracovně i v zahraničí- Italie, Malajsie, Filipiny a Střední východ.

Štěpánka Pařízková (22)

Mgr. Štěpánka Pařízková je česká učitelka a také autorka jazykových učebnic angličtiny, němčiny a ruštiny pro začátečníky a samouky. Její jazykové publikace jsou vydávány v nakladatelství Pavel Pařízek v Dolních Ředicích.

Stanislav Horák (15)

Narozen 22. 3. 1906 v Turnově, zemřel 2001. Profesor deskriptivní geometrie, učebnice a spisy z oboru matematických věd.

Sonja Špálová (11)

Básnířka a prozaička, autorka životopisných románů. Vlastním jménem Františka . Narodila se v početné rodině textilního dělníka. Poprvé byla provdána za sochaře Václava Špálu . 1930 se znovu provdala za Ing. Dr. Josefa Rameše, docenta ČVUT. – Obecnou školu Špálová vychodila v Řícmanicích u Brna, gymnázium studovala ve Štýrském Hradci a dokončila je na Akademickém gymnáziu v Praze . Poté několik semestrů studovala medicínu, pracovala jako ošetřovatelka a jako úřednice v advokátní kanceláři. Od 30. let se věnovala pouze literární a výtvarné tvorbě. Patřila k tzv. okruhu „spořilovských“ spisovatelů, přátelské vztahy ji spojovaly zejména s Františkem Křelinou, Josefem Knapem, Zdeňkem Kalistou a Josefem Heydukem, v Brně se stýkala s Dominikem Peckou, Václavem Renčem a Václavem Prokůpkem. Od roku 1920 přispívala do novin a časopisů: Host, Cesta, Eva, Lidové noviny, Pramen, Zvon, Český svět, Módní revue, Rudé právo, Listy, Národní osvobození, Niva, Naše zprávy, Salon a Český dělník. Užívala pseudonymů Al. Insarov, Alexandr Insarov, Alexander Insarov, Saša Insarov. Debutovala souborem melancholických, melodramatických příběhů Pohádky z čarovné země. Citovou zjemnělostí a exaltovaností výrazu se vyznačují její první básně: sociálními motivy podbarvená sbírka Kamení a křehké i tklivě monotonní verše intimní lyriky soustředěné ve sbírce Černý motýl. Druhá z nich vzbudila pozornost také historickými reminiscencemi a snovými vizemi, rezonujícími s básnickou obrazností poetismu a surrealismu. O elegický rozměr doplnila básnířka svou poetiku ve sbírce věnované památce manžela . Jako prozaička se Špálová po konvenčně pojatých společenských románech, sentimentálním milostném příběhu z Paříže a románu s válečnými motivy zamě...

Soman Chainani (21)

Americký pedagog, spisovatel, scenárista a režisér indického původu.

Simon Mugford (18)

Americký autor příručky bojových umění.

Shalila Sharamon (8)

Shalila Sharamon prošla v roce 1972 výcvikem jako meditační učitelka. Založila a řídila několik meditačních center. V roce 1980 začala studovat a od roku 1992 s přidáním astrologie- hlavně indické astrologie. Spojila astrologické znalosti s poradenstvím komplexní zdravotní a emocionální podporou. Na dlouhých cestách po Evropě a Asii dokončila své znalosti o přírodních léčebných metodách a možnosti holistické vývoje. Bodo J. Baginski a Shalila Sharamon se setkávají v roce 1984 díky společném zájmu o přírodní, celostní léčení. Následovalo období společných přednášek a seminářů a vytvoření specializovaného knihkupectví pro esoterickou literaturu. V roce 1985 publikovali své první knihy "Reiki - univerzální životní energie", která si získala celosvětovou pozornost.

Sextus Propertius (5)

Sextus Propertius – pravděpodobně 15 př. n. l.), byl římský básník. Pocházel z bohaté rodiny, ale v mládí osiřel a o značnou část majetku přišel. Brzy odešel studovat do Říma, kde se pravděpodobně roku 28 př. n. l. potkal s Hostii, kterou pod jménem Cynthia opěvuje ve svých básních. Napsal čtyři elegie, v kterých se projevuje jeho láska k Cynthii . Tato jeho nepříliš šťastná láska ovlivnila prakticky celou jeho tvorbu. Tyto elegie se líbily Maecenatovi, který jej motivoval, aby se zabýval aktuálními otázkami. Jeho pozdní tvorba se zabývá římskými dějinami, a to jak staršími, tak tehdejšími. V těchto dílech se soustředil především na vznik římských kultů a oslavování Augustova Říma. Česky vyšla jeho tvorba v roce 1973 pod názvem Pěvci lásky. Elegie vyšla česky poprvé v roce 1945 v nakladatelství Františka Borovského v Brně.

Sarina Bowen (16)

Sarina Bowen je autorka bestselerů USA Today současné romance a New Adult beletrie. Je autorkou oceněné série The Ivy Years, zasazené doprostřed hokejového týmu na vysoké škole v Connecticutu. Některé knihy píše a vydává spolu s Elle Kennedy - společně se staly nositelkamiu ceny Rita Award za jejich knihu On, a za její pokračování My, stejně jako za sérii románů s názvem WAGs. Má také novou řadu současné romance True North. Také rozvinula nové hokejové romány z Penguin Berkley. Baví ji lyžování, ráda pije ecspreso a příležitostně margaritu. Žije v divočině Nové Anglie, ve vermontských zelených horách se svou rodinou, šesti kuřaty a velkým lyžařským a hokejovým vybavením.

Sarah Peters (15)

Autorka učebnic angličtiny, překladatelka.

Růžička Oldřich (21)

Rudolf Šmahel (16)

Český fotograf. Narodil se 21. července 1916 v Kunovicích, okres Vsetín, zemřel 15. září 1997 v Olomouci. Je autorem několika fotografických publikací.

Romano Guardini (16)

Romano Guardini byl německý filosof a katolický teolog. Po dvou semestrech studia chemie v Tübingenu a třech semestrech ekonomie v Mnichově a Berlíně se Romano Guardini rozhodl stát se katolickým knězem. Spolu se svým přítelem Karlem Neundörferem začal již v této době vytvářet vlastní nauku o rozporu. Svá teologická studia absolvoval ve Freiburgu im Breisgau a Tübingen. Roku 1910 byl vysvěcen v Mohuči na kněze a nakrátko působil v pastoraci. Poté se vrátil do Freiburgu, kde promoval u Engelberta Krebse; doktorský titul získal roku 1915 prací o Bonaventurovi, o sedm let později v Bonnu habilitoval opět prací o Bonaventurovi; během této doby pastoračně působil mezi studenty. Roku 1923 získal katedru filozofie náboženství a křesťanského světového názoru v Berlíně, kde zůstal až do roku 1939, kdy musel kvůli nacistické vládě odejít. Po roce 1945 přednášel opět v Berlíně, od roku 1948 v Mnichově. Toto své učitelské působení zakončil roku 1962. Zbytek svého života byl dosti nemocný a neúčastnil se tak ani práce v liturgické komisi Druhého vatikánského koncilu. Guardiniho osoba je spjata s hnutím mládeže po 1. světové válce. Práce v prostředí mladých studentů dala vzejít Guardiniho originálnímu znovuobjevení smyslu pro znamení a symboly, které měly dalekosáhlý vliv na vývoj katolické liturgiky a liturgie ve 20. století. Obnova katolické liturgie a její centralita kolem slavení eucharistie je z velké části právě spojena s Guardiniho osobou. V meziválečném období Guardini studuje klíčové osobnosti filozofie náboženství a evropské kultury; Guardini je autorem interpretací, v nichž se snaží vyložit významná díla evropských myslitelů . Především se však Guardini řadí k nejvýznamnějším představitelům katolictví 20. století, především v oblastech liturgie, filozofie náboženství, pedagogiky a ekumenismu. Od roku 1970 se udě...

Romana Anděrová (12)

Anděrová Romana, prom. biol. absolvovala Přírodovědeckou fakultu UK v Praze . V Zoo Praha pracovala již za studií, od roku 1968 jako chovatelka a průvodkyně. Po ukončení studia nastoupila do kulturně-výchovného, později výchovně vzdělávacího oddělení. Zpočátku komplexně v rámci zoo zajišťovala mimoškolní východu dětí a mládeže, spolupráci s mládežnickými organizacemi a další poradenskou a metodickou činnost. Mimo to se věnovala i pedagogické činnosti , podílela se na vedení pedagogických praxí a diplomových prací studentů PřF UK a PedF UK, úzce spolupracovala s Pedagogickým ústavem a mnoha dalšími výchovně vzdělávacími institucemi. Od samého začátku působení v pražské zoo se podílela na organizování přírodovědných soutěží, jako je SOČ , Zlatý list a Biologická olympiáda, v jejíž organizační struktuře pracuje dosud . Pedagogická činnost zaměřená na prostředí zoologické zahrady se odrazila i v oblasti spolupráce s ostatními zoo. V 70. a 80. letech předávala zkušenosti z pražské zoo kolegům v německých i dalších evropských zoologických zahradách, od roku 1997 byla rovněž členem mezinárodní asociace zoopedagogů IZE a v 90. letech působila jako předseda asociace zoopedagogů v rámci UCSZ.

Roberto Santiago (22)

Španělský filmový režisér, scenárista a romanopisec.

Rajko Doleček (10)

Rajko Doleček byl český lékař česko-srbského původu, profesor zaměstnaný ve Fakultní nemocnici Ostrava. Byl autorem více než 200 odborných publikací, popularizoval endokrinologii, diabetologii, zdravou výživu a dietologii, zejména v televizi a v populárně naučných knižních publikacích. Politicky a společensky aktivně obhajoval pozice srbského národa. Matka byla bosenská Srbka a otec Čech. Rajko Doleček studoval 2 semestry medicínu na Univerzitě v Bělehradě, lékařská studia dokončil na Karlově univerzitě v Praze. Od počátku své medicínské kariéry pracoval v Ostravě, zprvu na interním oddělení tamější nemocnice, později na interní klinice Fakultní nemocnice Ostrava. Docentem byl od roku 1965, doktorem věd byl od roku 1970, profesorem od 1993. Lékařskou práci zahájil 29. října 1950, patřil k nejdéle praktikujícím lékařům. Ordinoval ještě několik měsíců před svou smrtí v roce 2017 a lékařskou praxi tak vykonával 67 let. Od 70. let 20. století prezentoval v Československé televizi vzdělávací cykly zaměřené na problematiku nadváhy, cukrovky, hormonálních poruch a stárnutí. Nejznámější byl Nebezpečný svět kalorií, který se zaměřil na nadváhu a zdravou životosprávu. Na stejná témata vydal několik populárně naučných knih. V osvětové činnosti pokračoval i po revoluci. Spolu s docentem Leošem Středou se podílel na pořadu Československé, později Slovenské televize Tak už dost!, zaměřeném rovněž na nadváhu, diety a zdravou životosprávu. Vydal další dietní příručky a věnoval se dietnímu poradenství na internetu. Kvůli zmizení části své srbské rodiny ve vyhlazovacím táboře Jasenovac během druhé světové války Ustašovci, po rozpadu Jugoslávie a během následných občansko-etnicko-náboženských válek v bývalých zemích Jugoslávie se angažoval za srbský národ, a to zejména ve svých knihách. a novinových článcích. Obhajoval postoje Radovana Karadžiće a Ratko Mladiće, jehož byl přítelem. Z rozhovorů s ním n...

Prague String Quartet (10)

Prague String Quartet bylo renomované české smyčcové kvarteto, které bylo vysoce ceněno pro svou interpretaci klasického, romantického a moderního repertoáru. Soubor vznikl ve 20. století a stal se jedním z předních evropských smyčcových kvartet. Bylo známé svou technickou precizností, vřelým zvukem a hlubokou muzikálností. Během své kariéry hojně nahrávali a vystupovali v koncertních sálech po celém světě. Jejich diskografie zahrnuje díla významných skladatelů, jako jsou Beethoven, Mozart, Dvořák a mnoho dalších. Nahrávky Prague String Quartet jsou oceňovány pro svou čistotu a věrnost záměrům skladatelů, díky čemuž jsou oblíbené mezi milovníky klasické hudby. Přínos kvarteta pro komorní hudbu zanechal v tomto žánru trvalý odkaz.

Prague Madrigal Singers (17)

Prague Madrigal Singers , známý také jako Pražští madrigalisté, je renomovaný český vokální soubor, který se specializuje na interpretaci staré hudby, včetně renesančních a barokních skladeb. Soubor byl založen v roce 1956 významným českým dirigentem a muzikologem Miroslavem Venhodou a rychle si získal mezinárodní uznání pro svou autentickou interpretaci a vědecký přístup k hudbě 14. až 17. století. Repertoár souboru zahrnuje širokou škálu vokální hudby od gregoriánského chorálu po světské madrigaly a moteta, často v provedení a cappella nebo s dobovými nástroji.

Philip Pullman (20)

Philip Pullman je britský spisovatel fantasy a přední představitel britského ateismu. Už v dětství přišel o otce, který byl pilotem Royal Air Force, takže vyrůstal jenom se svoji matkou, svým otčímem a svým dědečkem, který byl kněz na anglickém venkově. Nějaký čas studoval v Oxfordu na Exeter College. Napřed učil několik let angličtinu na střední škole, později se stal asistentem na Westminster College v Oxfordu. Žije v Oxfordu se svou ženou Jude, má dva syny, Jamieho a Toma. Úspěch Pullman získal trilogií Sally Lockhart, která vyšla v letech 1988–1992. Obsahovala svazky The Ruby in the Smoke, The Shadow in the North a The Tiger in the Well. V roce 1996 vydal román The Northern Lights , což byl první díl jeho fantasy trilogie His Dark Materials . Román The Northern Lights získal v roce 1995 Carnegieho medaili za literaturu. Po první knize následovaly díly The Subtle Knife a The Amber Spyglass . Philip Pulman je jedním z nejznámějších a nejaktivnějších členů ateistických organizací British Humanist Association a National Secular Society, které prosazují kupříkladu vyloučení biskupů ze Sněmovny lordů, chtějí zrušit církevní školy, osvobození církví od daní a zákon o blasfemii a vyžadují zákaz působení kněží v nemocnicích, vězeních a ozbrojených silách. Pullmanova díla jsou kritizována jako protináboženská a protikřesťanská propaganda, Pullman sám v rozhovoru pro Washington Post výslovně prohlásil, že cílem jeho děl je poškodit náboženství a podrýt jeho základy. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Philip Pullman na slovenské Wikipedii....

Philip K Dick (14)

Philip Kindred Dick byl americký spisovatel science fiction. Svým ojedinělým stylem psaní si získal popularitu. Jeho dílo bylo však ovlivněno braním drog a později i psychickými poruchami. Po střední škole strávil Philip Kindred Dick rok na univerzitě v Berkeley v Kalifornii a potom prodával gramofonové desky, připravoval pro jednu rozhlasovou stanici programy s vážnou hudbou. Byl pětkrát ženat a měl tři děti. Až do své smrti žil poblíž San Francisca. Philip Kindred Dick se na spisovatelskou dráhu vydal v roce 1951. Svoji první povídku publikoval v roce 1952 v magazínu Planet Stories. Během let 1952–56 napsal 75 povídek a zařadit se mezi slibné mladé autory. V letech 1962–72 vydal 20 románů. Začátkem 70. let 20. století je Dick považován za nejvýznamnějšího filozofa současné americké sci-fi scény a kritika ho bere zvolna na vědomí. Tíživá finanční situace donutila Dicka hodně psát a to pod vlivem povzbuzujících prostředků. Velmi ho tížily i manželské problémy. Na veřejnosti se kriticky stavěl k americké vládě a Nixonův aparát veřejně označil za bandu zločinců. Dostal se do pozornosti undergroundové kultury. Po otištění svého článku v hudebním časopisu Rolling Stone se stal slavným v kruzích antiamerické mládeže. Díky svému postoji byl vystaven policejnímu teroru ze strany severokalifornských úřadů, proto na čas opustil Spojené státy a odjel do Kanady. Teprve v roce 1972 se vrátil do Los Angeles na jihu Kalifornie. Po desítkách let nastal v Dickově životě zlom. Rozhodl se rozejít se vším, co předtím prožil. Tvrdil, že se stal svědkem božího zjevení. Několikrát se o tom zmínil v různých esejích a rozhovorech. Philip Kindred Dick zemřel na následky srdečního infarktu a nedožil se tak fenomenálního úspěchu filmu Blade Runner ani souborného vydání svého díla.

Petr Žídek (9)

Petr Zídek je český historik a novinář. Vystudoval historii na Filozofické fakultě UK v Praze, kde také absolvoval postgraduální studium a v roce 2004 obhájil disertační práci na téma Československo a francouzská Afrika 1954–1965. Pracoval v Českém deníku, Denním Telegrafu a týdeníku Respekt. Od června 2001 působí jako redaktor sobotní přílohy Lidových novin Orientace, kam přispívá především recenzemi historických knih. Autor pravidelného středečního sloupku Lidových novin "Archiv", který se věnuje současným i minulým politickým, společenským i kulturním problémům. Profesně se zaměřuje především na dějiny Československa, mezinárodní vztahy a historii Afriky.

Petr Volf (17)

* 13. 10. 1965 Valašské Meziříčí V roce 1988 absolvoval žurnalistickou fakultu UK v Praze. V letech 1987-90 byl redaktorem Mladé fronty, v letech 1990-2 vedl kulturní rubriku MF Dnes, v roce 1994 se stal editorem Playboye a nyní je redaktorem časopisu Reflex. Je autorem knih Muž který zůstává, Hermafrodit, Nech kozy mečet, Picasso byl monstrum, Kolik stojí miluji tě, Poslední akční hrdinka a knihy rozhovorů s výtvarníky Na počátku je čára a několika dalších prací o výtvarném umění.

Petr Jakeš (12)

Petr Jakeš, Ph.D. byl český geolog a geochemik, docent Univerzity Karlovy, zabývající se mj. geochemickými a vulkanickými procesy na Zemi i na nebeských tělesech, výzkumem meteoritů a měsíčních hornin. V letech 1957 až 1962 vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě Karlovy university. Poté pracoval v Geologickém ústavu ČSAV v Praze. V období částečného uvolnění na konci šedesátých let pokračoval od r. 1967 na Australské národní univerzitě v Canbeře v Austrálii a později též v Japonsku v postdoktorandském studiu, kde získal titul PhD. za práci o vulkanické činnosti v jihozápadním Pacifiku. V letech 1970 až 1972 pracoval jako vědecký pracovník v Lunar Science Institute v texaském Houstonu v USA. Tato instituce, založená americkou Národní akademií věd jako součást USRA , provozovala pro organizaci NASA mj. laboratoř LRL , v níž procházely vzorky hornin přivezené v rámci programu Apollo karanténou. V LSI se dr. Jakeš účastnil analýzy těchto vzorků, zejména pak těch, které byly získány na Měsíci v rámci expedic Apollo 14 a 15. Po návratu do Československa v r. 1972 byl z politických důvodů propuštěn z ČSAV. Získal zaměstnání v Ústředním ústavu geologickém v Praze, nejdříve jako geolog mapér, pak jako vědecký pracovník, později jako náměstek ředitele pro geologický výzkum. Počátkem 90. let 20. stol. začal učit na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Často se vracel také do LPI do Houstonu, kde byl členem jeho vědecké rady. Do r. 2001 byl členem vědecké rady mezinárodního programu IGCP a předsedou jeho 3. pracovní skupiny pro ložiska minerálů, petrologii, vulkanologii a geochemii. Byl také jedním z šesti světových vědců, kteří navrhli uspořádání Mezinárodního roku ...

Petr Horký (14)

Petr Horký je český režisér-dokumentarista, producent, spisovatel, moderátor, youtuber a cestovatel. V letech 1992–1996 vystudoval na brněnské Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity učitelství, obor občanská výchova a speciální pedagogika, kde získal magisterský titul. Následně vystudoval režii na FAMO v Písku. V současné době je doktorandem na FSV UK. Jako moderátor začínal v brněnském rockovém rádiu Hády a později v televizním studiu, kdy nejprve společně s Evou Brettschneiderovou-Machourkovou moderoval televizní soutěže pořad Oáza, pak dětskou soutěž Hip Hap Hop, dále pak soutěž Pyramida; moderoval ale i televizní pořady věnované folkové a country hudbě Aport a Řemen. V roce 1996 se přestěhoval do Prahy a pro ČT uváděl ranní pořad Studio 6 . Následně také s Marcelou Augustovou uváděl cyklus Elixír anebo s Martinou Vrbovou pořad Obrazovka. Spolupráce s Hradem vyvrcholila v Brně, kdy moderoval setkání 28 evropských prezidentů. V letech 2010–2011 moderoval páteční pásmo Televizní akademie. V roce 2017 v blogu bilancoval svou dosavadní kariéru. Jako režisér se prosadil zejména v oblasti cestopisných dokumentů, kdy se zaměřuje na nejen na samotné cestování, ale i na geografii a zahraniční kulturu. Na svém kontě má již několik desítek dokumentárních filmů. Mimo jiné natáčel s Thorem Heyerdahlem, Reinholdem Messnerem, Arthurem C. Clarkem, Erichem von Danikenem, Edmundem Hillarym, Jimem Lovellem, Eugenem Cernanem a dalšími. Spolu s Miroslavem Zikmundem, Miroslavem Náplavou a Vladimírem Krocem pomohl zachránit pozůstalost po českém skladateli, kameramanovi a dobrodruhovi Eduardu Ingrišovi. Mezi jeho nejznámější akce patří expedice na severní pól, kterou uskutečnil společně s polárníkem Miroslavem Jakešem v roce 2008 – pólu dosáhli dne 12. dubna 2008. Dále pak přechod Grónska od východu na západ . V severním teritoriu Malediv vedl expedici Tajné vraky, která objevi...

Petr Denk (13)

Narozen 20.9.1902 v Kroměříži, zemřel 29.5.1955 ve Zlíně. Středoškolský pedagog, publicista, autor monografií a vyprávění pro mládež, překladatel z ruštiny a němčiny.

Peter Gabriel (18)

Peter Gabriel je anglický hudebník, zpěvák, skladatel, hudební producent a aktivista, který se poprvé proslavil jako zpěvák a flétnista progresivní rockové skupiny Genesis. Po odchodu z Genesis v roce 1975 se Gabriel vydal na úspěšnou sólovou dráhu. V roce 1977 vydal debutové eponymní album a v 80. letech a později vydal řadu kritikou oceňovaných alb. Jeho album "So" z roku 1986 je komerčně nejúspěšnější, obsahuje hitový singl "Sledgehammer", který získal rekordních devět cen MTV na MTV Video Music Awards 1987 a zůstává jeho nejpopulárnější písní.

Pavel Tlustý (22)

Narozen 3.3.1963 v Táboře. Doc.,RNDr.,CSc., matematik, vysokoškolský pedagog, práce z optimalizačních metod, statistiky a didaktické pravděpodobnosti.

Pavel Hrdlička (10)

Pavel Hrdlička je český filmový střihač a současně též hudebník. Hraje na klávesy a trubku v hudební skupině Mig 21 a patřil i k jejím zakládajícím členům. Střihačsky se podílel na filmu Protektor a za tuto práci byl oceněn Českým lvem za rok 2009 uděleným v kategorii Nejlepší střih. Totožné ocenění získal i v roce 2014, kdy mu ho zajistil střih filmu Hořící keř. Připravoval ale také videoklip k písni „Slepic pírka“ od skupiny Mig 21.

Otfried Preußler (12)

Otfried Preußler rozený jako Otfried Syrowatka byl německý spisovatel, jenž proslul dětskou literaturou. Mezi jeho nejznámější díla patří knihy Die kleine Hexe , Der Räuber Hotzenplotz a Krabat . Náplně svých knih a povídek čerpal hlavně z lidových vypravování a pověstí blízkého okolí po obou stranách hranice dělící Čechy a Slezsko. Narodil se v Liberci. Jeho předkové pocházeli z Jizerských hor a z Krkonoš. Byli skláři, malozemědělci a řemeslníci. Jeho rodiče byli učiteli. Jako dítě trávil mnoho času v obsažné knihovně svého otce. Ten se věnoval vlastivědě a sbíral lidové povídky, kvůli čemuž putoval českou vlastí. Syn Otfried jej na cestách často doprovázel. Dalším inspiračním zdrojem ke spisovatelské činnosti byla babička Dora, která ho značnou měrou ovlivnila a usměrnila svým bohatým vypravováním. Otfried vyrůstal v době růstu nacismu v Německu, který se snažil mladým lidem vnutit , že pravé hodnoty najdou v oddílech Hitlerjugend. Jako dospívající člověk propagandě uvěřil, proto jeho prvním spisovatelským počinem, které napsal v pouhých sedmnácti letech, je příběh o partě chlapců v Sudetech. Příběh prolezlý nacistickou propagandou nazvaný Erntelager Geyer propojuje romantiku letního tábora s nacistickým Hitlerjugend. Po válce byl román zakázán a úplně se na něj zapomnělo. V roce 1942 byl z gymnázia povolán do války a poslán na východní frontu, kde roku 1944 padl do sovětského válečného zajetí a pět let přežíval v zajateckých lágrech v Tatarstánu, odkud se do Německa vrátil v roce 1949. V bavorském městě Rosenheim našel svou rodinu, která byla mezitím vysídlena z Československa a také svou nevěstu Annelies Kind, s níž se v témže roce oženil. Narodily se jim tři dcery. Stal se učitelem prvního stupně. Kromě toho pracoval jako místní novinář a začínal psát povídky pro dětský rozhlas. Jako učitel pracoval až do roku 1970. Pak se v...

Ota Bouzek (19)

Ota Bouzek se narodil roku 1949 v Plzni. Přestože se jeho životním posláním stala péče o les , bylo spektrum jeho životních zálib vždy mnohem pestřejší. Mezi koníčky patřil sport , kytara, kreslení a samozřejmě rybaření, které tak často lidi se vztahem k myslivosti provází. Profesně Ota Bouzek zastával různé funkce v lesnickém provozu, přičemž byl vždy vázán na region Jeseníků Prošel posty lesníka, technika polesí, provozního inspektora, hlavního inženýra LZ, ředitele LZ i ředitele divize lesní výroby. V současnosti pracuje jako vychovatel při Sportovním gymnáziu Vrbno pod Pradědem. Především z dlouholetého působení v lesnických provozech dokázal načerpat nezměrné zkušenosti a zážitky, které se odráží v celé jeho tvorbě.

Oldřich Leška (15)

Narozen 16.6.1927 v Jablonci nad Nisou, zemřel 9.8.1997. Prof., PhDr., CSc., pracovník Ústavu jazyků a literatury v oddělení východoslovanských jazyků, práce z oboru ruské gramatiky.

Norman Vincent Peale (9)

Norman Vincent Peale byl americký protestantský kazatel a spisovatel, autor příruček o pozitivním myšlení. Absolvoval studia teologie na Ohio Wesleyan University a Boston University School of Theology. Roku 1922 byl ordinován metodistickým duchovním, ale od roku 1932 byl členem reformované denominace „Reformed Church in America“ a po dobu 52 let pastorem Marble Collegiate Church na Manhattanu. Během této doby se stal známým kazatelem a napsal několik desítek knih, z nichž kniha Síla pozitivního myšlení z října 1952 se stala bestsellerem. Roku 1934 zahájil týdenní rozhlasový program The Art of Living, který trval 54 let, vystupoval i v televizi. Roku 1984 mu prezident USA Ronald Reagan udělil Prezidentskou medaili svobody za jeho přínos na poli teologie. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Norman Vincent Peale na anglické Wikipedii.

Nikolaj Semenovič Leskov (16)

Nikolaj Semjonovič Leskov byl ruský spisovatel a dramatik. Pocházel z úřednické rodiny. Nedostudoval gymnázium, od 16 let musel vydělávat. Byl úředníkem, později obchodním zástupcem, hodně cestoval po Rusku i Evropě, několikrát navštívil i Prahu. Od roku 1872 působil na ministerstvu osvěty. Odtud byl pro své kritické názory na Rusko i na pravoslavnou církev propuštěn a věnoval se pouze literatuře. Protože však zároveň ostře kritizoval a karikoval i ruské utopisty a revolucionáře , rozešel se i se svými přáteli.

Nele Neuhaus (21)

Nele Neuhausová, narozená v roce 1967 ve vestfálském Münsteru, žije od dětství v Taunusu. Pracovala v reklamní agentuře a studovala práva, historii a germanistiku. Od svého sňatku pomáhá manželovi v rodinném podniku a vedle toho píše kriminální romány a knihy pro mládež. Její kriminální série s vyšetřovateli Oliverem von Bodenstein a Piou Kirchhoffovou, kterou zpočátku vydávala vlastním nákladem, ji záhy proslavila nejen v Německu, ale i v zahraničí.

Naděžda Rozehnalová (21)

Prof. JUDr. Naděžda Rozehnalová, CSc. je právnička a vysokoškolská učitelka. Maturovala na Střední ekonomické škole, obor zahraniční obchod, v Brně v roce 1975. Roku 1979 absolvovala právnickou fakultu v Brně, kde v roce 1980 složila rigorózní zkoušku a získala titul JUDr. Již v roce 1979 nastoupila jako asistentka na Katedru mezinárodního práva a postupně se stala kandidátkou věd v roce 1986, docentkou 1994 a profesorkou v roce 2005. V letech 1994–2007 byla proděkankou, v letech 2007-2015 pak děkankou Právnické fakulty Masarykovy univerzity. V letech 2015-2019 působila jako prorektorka univerzity pro záležitosti studentů. V současné době kromě Katedry mezinárodního a evropského práva působí v akademickém senátu univerzity, ve vědecké radě a v etické komisi. V roce 2019 byla oceněna Stříbrnou medaili Masarykovy univerzity.

Myrna Mackenzie (17)

Myrně nebyly ani dva roky, když se její rodiče přestěhovali z rodného městečka Campbell v Missouri na předměstí Chicaga, které mělo charakter maloměsta, ale zároveň nebylo zase tak daleko od rušného centra. To do značné míry charakterizuje Myrnin život. Má ráda klid a bezpečí, ale zároveň ji láká dobrodružství. Jako dítě byla plachá, ale ve svých představách prožívala nebezpečné okamžiky, ve kterých sama vystupovala jako „SuperMyrna“, děvče nevídaných schopností, které dokáže zachránit svou rodinu a přátele ze všech ošemetných situací. Když byla starší, dokonce její touha po dobrodružství ještě vzrostla. Na vysoké škole žila blízko tanečního studia, a tak začala chodit do kurzu břišního tance. Také se stala členkou amatérské herecké společnosti, která pořádala tu a tam vystoupení pro různé občanské organizace. Po škole začala pracovat jako učitelka, ale svou lásku k literatuře a psaní měla hluboko v sobě. Dlouho si psala jen do šuplíku, sobě pro radost, ale nakonec se odvážila vyjít se svým psaním na veřejnost a měla úspěch. Získala mnohá literární ocenění a patří k renomovaným autorkám nakladatelství Harlequin. Se svým manželem se Myrna seznámila těsně před maturitou a vdala se za něho deset let po jejich prvním rande. S manželem podnikli dobrodružné výpravy na raftu na divoké vodě, lezli po skalách a toulali se divokou přírodou, kterou Myrna tak miluje.

Miroslav Skála (9)

Miroslav Skála byl český spisovatel a novinář. Vystudoval gymnázium v Kyjově. V průběhu druhé světové války byl totálně nasazen na práci v hnědouhelném dole. Po válce vystudoval filozofickou fakultu v Brně obor čeština, ruština a divadelní věda. Poté se stal učitelem, lektorem ruštiny, ale již roku 1954 se stal literárním redaktorem Československého rozhlasu. Zde spolu s Vladimírem Fuxem a Vlastimilem Pantůčkem vytvořili trojici, která vytvořila celou řadu úspěšných pořadů. V roce 1959 spolu založili satirické a kabaretní divadlo Večerní Brno, kde působil jako autor. V rozhlase spolupracoval na cyklu zábavných půlhodinek Na shledanou v sobotu . Po roce 1968 byl donucen opustit brněnský rozhlas, někdy se uvádí, že z politických důvodů, jindy bývá uváděno, že důvodem byla jeho nervová choroba. Po svém odchodu z rozhlasu pracoval v letech 1970 až 1976 jako lektor loutkového divadla Radost, někdy zde dělal i vodiče loutek. V roce 1974 dostal částečný invalidní důchod a od té doby se věnoval literatuře. Psal povídky, divadelní hry a napsal i několik knih včetně žánru sci-fi.

Miroslav Krob (15)

Narozen 26. 4. 1931 v Jindřichově Hradci, zemřel 2011 v Praze. Fotograf, zpočátku reportážní fotografie, později sportovní tematika, krajiny, umělecké památky a architektura, fotografické publikace o Sedlčansku a poutních místech, často ve spolupráci se synem Miroslavem Krobem.

Miloš Kosina (18)

Miloš Kosina byl český spisovatel, autor westernů, detektivek a dalších dobrodružných próz pro dospělé i mládež, které psal i pod pseudonymy Barrie Bates, Frank Brand, K. W. Drake, Stepp Gradmoore nebo A. B. Andy. Kosina se narodil na Ukrajině v Kyjevě jako nemanželský syn učitelky a vychovatelky. Po první světové válce se jeho matka přestěhovala na Slovensko do Prešova, kde Kosina vystudoval gymnázium. Pak žil půl roku v Jugoslávii a Itálii a z tohoto pobytu čerpal náměty pro své knihy z námořnického života. V prózách pro mládež z domácího prostředí se nechal inspirovat krajinou Kokořínska. Pracoval v Praze jako redaktor listu Národní politika a od roku 1945 Práce. Spolupracoval také s rozhlasem a od roku 1951 byl úředníkem národního podniku Konstruktiva. Své příběhy, a to nejen ty detektivní, zakládal Kosina většinou na odhalování nějakého tajemství, Některé ze svých knih, především pro dospělé, situoval do exotických krajin. V prózách pro mládež se zabýval i psychikou chlapeckých hrdinů.