Výpis všech autorů

Gotthard Smolař

Narozen 4.5.1863 v Jičíně, zemřel 21.6.1926 v Praze. Středoškolský profesor, botanik a mineralog. Práce v oboru.

Taylor Stevens

Taylor Stevensová prožila dětství a dospívání nedobrovolně v náboženské sektě na cestách po celém světě včetně střední Afriky. Ve dvaceti letech se dokázala osvobodit a zvolila vlastní, nezávislý život. Momentálně bydlí se svými dvěma dcerami v Texasu. Na sklonku roku 2011 vydala druhý příběh Vanessy Michael Munroeové nazvaný The Innocent a pracuje na dalších pokračováních.

Miroslav Vaňura

Narodil v Hradci Králové, kde také žije. Je podruhé ženatý a má tři děti. Jako absolvent konzervatoře vystudoval hru na klarinet a saxofon. Od roku 1991 se začal objevovat v televizi i rozhlase. Tísňová linka je jeho vlastním konceptem, který diváky seznamuje se situacemi, ke kterým dnes a denně v našem okolí dochází.

Jaroslav Kopecký

Jaroslav Kopecký byl český salesiánský kněz, po 13 let byl šéfredaktorem řádového periodika Salesiánský magazín. Za komunistického režimu pracoval na stavbách přehrad, později byl odsouzen za podvracení republiky a pracoval v dolech při těžbě uranu. Byl nejstarší z osmi dětí, ze kterých se pět rozhodlo pro zasvěcený život. Jeho sestra Regina vstoupila do řádu voršilek, další dvě sestry Jiřina a Ivana se staly řádovými sestrami cyrilkami na Velehradě. Jeho bratr Josef je rovněž salesiánem. Na základní školu chodil v Sebranicích, od 5. třídy chodil denně pěšky asi šest km do měšťanské školy do Poličky. Do noviciátu k salesiánům vstoupil v srpnu 1942, když mu bylo 18 let. Bohosloví studoval v cisterciáckém klášteře v Oseku. V noci ze 13. na 14. dubna 1950 vtrhla do kláštera StB – bohoslovce odvezla a poté bez soudu poslala pracovat na stavbu Klíčavské přehrady na Kladensku. Žili v dřevěných lágrech bez teplé vody, po 10 na pokojích, a pracovali ve 12hodinových směnách. „V porovnání s tím, co jsem prožíval později, to byla relativní pohoda,“ uvedl Kopecký. Po dokončení Klíčavy byl přeřazen na stavbu Křimovské přehrady na Chomutovsku. Na podzim roku 1956 jej spolu s dalšími třemi knězi zatkli. Ve vyšetřovací vazbě v Litoměřicích pak strávil čtyři měsíce, během nichž sice nebyl vystaven bití a fyzickému trýznění, zato psychického teroru zažíval podle vlastních slov „do sytosti“. Nakonec byl za maření dozoru nad církvemi a podvracení republiky odsouzen k dvouletému trestu odnětí svobody. Byl převezen k práci do uranových dolů. Kněžské svěcení mu 7. ledna 1961 tajně udělil biskup Štěpán Trochta. Tajné bylo tedy i kněžské působení P. Kopeckého – věnoval se zejména práci s mládeží, spolupořádal tábory zvané salesiánské chaloupky. Před sametovou revolucí žil v Praze, v roce 1991 se vrátil do Sebranic. V únoru 2013 utrpěl mozkovou mrtvici, zemřel následujícího roku ve věku 90 let....

Pavel Petrovický

Narozen 30. 8. 1937 v Praze. MUDr., DrSc., prof. normální anatomie , předseda České anatomické společnosti. Odborné vzdělání 1955 - 1961 - Universita Karlova - Lékařská fakulta - MUDr. 1967 - Universita Karlova, Fakulta všeobecného lékařství - CSc. 1986 - Universita Karlova, Fakulta všeobecného lékařství - DrSc. Profesionální CV 1961 - 1990 - Anatomický ústav, Lékařská fakulta UK - odborný asistent 1990 - 1991 - Anatomický ústav, 1.LF UK- docent 1991 - dosud - Anatomický ústav, 1.LF UK - profesor 1992 - 1997 - přednosta Anatomického ústavu 1. LF UK Studijní pobyty 1967 - 1968 - Institut of Anatomy, Faculty of Medicine, Eppendorf, Hamburg, BRD Vědecké zaměření neuroanatomie a její uplatnění v obrazech magnetické resonance limbický systém, basální ganglia a mozkový kmen NO ve strukturách CNS regulace imunity nervovým systémem

Jan Šeba

Jan Šeba byl československý legionář, diplomat a politik, meziválečný poslanec Národního shromáždění za Československou stranu národně socialistickou. V roce 1909 úspěšně ukončil studium pojistné matematiky na Českém vysokém učení technickém v Praze. Potom pracoval u banky Slávie v Praze. Po vypuknutí 1. světové války sloužil krátký čas v rakousko-uherské armádě, dne 28. 11. 1914 byl v Haliči zajat. Od roku 1916 se podílel na organizování československých legií v Rusku. Od 29. 12. 1917 se stal příslušníkem československých legií v Itálii, kde v hodnosti kapitána působil jako vojenský zmocněnec náčelníka československé mise v Itálii. Později působil v hodnosti podplukovníka jako vojenský zmocněnec při vyslanectví ČSR v Římě. Ve 20. letech 20. století působil jako vyslanec Československa v Itálii a v Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Post musel opustit po nástupu diktatury krále Alexandra I. Karađorđeviće a vyhlášení Jugoslávie, protože mimo jiné neměl dobré vztahy s důstojnickou frakcí, která ve státě převzala moc. Pak se angažoval v domácí politice a stal se generálním tajemníkem národních socialistů. K této funkci mu dopomohla přímluva Edvarda Beneše, mezi jehož stoupence patřil. Působil pak jako Benešův důvěrník v této straně. Na postu generálního tajemníka byl potvrzen v dubnu 1931, ale krátce nato byl z vedení strany vytlačen na nátlak křídla okolo Emila Frankeho. Během 30. let zastával další diplomatické posty. Od září 1932 do března 1937 byl vyslancem v Rumunsku a od září 1937 do března 1939 byl velvyslancem v Číně. V parlamentních volbách v roce 1929 získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění. Na mandát rezignoval roku 1932 a jeho poslanecký post zaujal Jaroslav Hynek. Povoláním byl podle údajů z roku 1930 vyslancem a zplnomocněným ministrem ČSR v Bělehradě. Umřel v Plzni, pochován je v Ledči nad Sázavou....

Barbara Dawson Smith

Barbara Dawson Smith je americkou autorkou historických romancí. Na svém kontě má přes dvacet knih. Již od roku 1981 je členkou klubu amerických spisovatelů romantické literatury a povedlo se jí prodat svou první knihu jen dva týdny poté, co ji zaslala vydavateli. Její knihy pravidelně získávají rozmanitá ocenění v oblasti romantické literatury a její román Tempt Me Twice získal cenu jako nejlepší romantická kniha roku 2002 .

Susan Johnson

Susan Johnson vyrostla v severní Minnesotě a má finské předky. Původně umělecká kurátorka získala za své knížky několik ocenění. Má doma knihovnu s více než 10 000 tituly. V některých jejích románech jsou poznámky pod čarou, věc u autorů červené knihovny nezvyklá.

Jonathon King

Americký spisovatel Jonathon King je původní profesí novinář s dvacetiletou praxí kriminálního reportéra. Svou kariéru začal ve Philadelphia Daily News, později pracoval pro floridský list Sun-Sentinel. Psal o zločinech a soudních procesech, zkušenosti, které mu žurnalistika přinesla, naplno zúročil ve své vlastní literární tvorbě, jíž se v současnosti věnuje naplno. Žije na jižní Floridě, kde se také odehrávají příběhy jeho románové série s detektivem Maxem Freemanem.

Petra Klůfová

PhDr., anglistka a bohemistka, básnířka, překladatelka a autorka románů. Vlastní románovou tvorbu publikuje autorka pod rodným příjmením Vernerová, překlady pod vdanými jmény - Petra Klůfová-Štechová, Petra/Petruše Klůfová, Petra/Petruše Štechová, Petruše Máchová .

Bohumil Kuba

Historik umění, který se zabýval uměním Liberecka. Napsal odborné publikace o historii libereckého zámku, mřížích libereckých domů a architektuře Liberce. Věnoval se také malířství.

Rudolf Vrba

Rudolf Vrba, vlastním jménem Walter Rosenberg , byl slovenský profesor farmakologie a terapeutiky na University of British Columbia zaměřený na neurologii. Mezinárodně proslul více než 50 pracemi o chemických procesech v mozku a studiem cukrovky a rakoviny. Je znám především tím, že byl jedním z pěti Židů, kterým se podařilo utéci z koncentračního tábora Auschwitz a současně předat Spojencům informace o masových vraždách, ke kterým tam docházelo v rámci holocaustu. Rudolf Vrba se narodil jako Walter Rosenberg v Topoľčanech Eliasovi a Heleně Rosenbergovým. Jako Žid byl vystaven výraznému omezení lidských svobod na základě tehdy platných slovenských právních norem, které se nápadně podobaly Norimberským zákonům . Poté, co byl Vrba vyloučen z bratislavského gymnázia, začal pracovat jako dělník. Později na toto období vzpomínal takto: „V práci jsem zjistil, že existují dva druhy platů. Nízké pro Židy a vyšší pro všechny ostatní. A když jsem přišel o práci, zjistil jsem, že ve frontě před zprostředkovatelnou práce musím stát na druhém místě. Nejprve byla práce přidělována těm ostatním, a nám, jen když jsme měli štěstí a nějaká zbyla.“ I přesto, že to bylo zakázané, pokračoval doma v samostudiu. Už studium angličtiny považovala jeho matka za výstřednost, a když se začal učit i ruštinu, vzala jej k doktorovi, neboť se obávala o jeho duševní zdraví. Doktor ale matku ubezpečil, že se nejedná o žádnou zdravotní úchylku. V březnu 1942 se jako sedmnáctiletý kvůli narůstajícímu antisemitismu a zahájením deportací do Polska rozhodl uprchnout přes Maďarsko a Jugoslávii do Anglie a přidat se tam k československé armádě. Od matky obdržel 200 korun a kvůli omezení pohybu pro židovské občany se nechal odvézt taxíkem z Trnavy do Seredi, odkud se vydal v noci pěšky přes hranici do tehdy maďars...

Rudolf Horský

Rudolf Horský byl římskokatolický kněz, politik, spoluzakladatel Křesťansko-sociální strany v Čechách a spisovatel . Rodák z tehdy samostatné obce Kyje vystudoval pražské Akademické gymnázium a poté vstoupil do kněžského semináře. Na kněze byl vysvěcen 16. července 1876, poté působil nejprve jako farní vikář v Jílovém u Prahy, Staré Boleslavi, Netvořicích, Ořechu a Úněticích a následně jako farář ve farnosti u kostela sv. Matěje v Dejvicích . Později se stal také okrskovým vikářem libockého vikariátu. V roce 1906 obdržel řád Pro ecclesia et pontifice. Koncem 80. let 19. století začal být činný při zakládání katolických vzdělávacích spolků a z podnětu kněze Tomáše Škrdleho a publicisty Tomáše Jana Jirouška také při organizování křesťansko-sociálního hnutí v Čechách, soustředěného okolo pražského literárního družstva Vlast . Ve prospěch hnutí vykonal řadu agitačních cest, zejména do dělnického Kladna a Moravské Ostravy, kde debatoval na socialistických shromážděních, milován a obdivován jak katolickými dělníky, tak duchovenstvem. Díky svému vzdělání a znalosti řady cizích jazyků se seznámil s dobovými politickými proudy, o nichž získával informace přímo z pramenů. Spolu s dalšími zorganizoval první sjezd Křesťansko-sociální strany v Čechách, který se uskutečnil od 8. do 9. září 1894 v Litomyšli, a v letech 1906 až 1912 sjezdům této strany předsedal. V roce 1906 se podílel na vzniku Strany katolického lidu, která dočasně spojila křesťansko-sociální i pravicově konzervativní katolické proudy. Horský této straně formálně předsedal. Ve volbách do Říšské rady roku 1907 se...

Pavel Láska

Studie z oboru biologie.

Tomáš Fic

Mgr., absolvoval Přírodovědeckou fakultu brněnské Masarykovy univerzity obor geografie a kartografie.

Václav Kněz

Spoluautor učebnice z oboru potravinářství pro učňovské školy a autor odborných děl z oblasti zpracování mléka a sýrů.

Vladimir Osipovič Bogomolov

Vladimir Osipovič Bogomolov, rusky: Владимир Осипович Богомолов, vlastním příjmením Bojtinskij , které používal o roku 1948 a poté do roku 1953 Bogomolec bol ruský spisovateľ, píšuci najmä vojnovú literatúru. Známa je najmä jeho kniha V auguste roku 1944 - vynikajúcim a autentickým spôsobom vyrozprávaný príbeh pátracej skupiny armádnej kontrarozviedky Červenej armády v zázemí frontu na pomedzí Bieloruska a Poľska počas veľkej letnej ofenzívy Červenej armády v lete 1944. Pravdepodobne inšpirované skutočnými udalosťami . Autor patril ku generácii sovietskych spisovateľov, ktorí sa priamo zúčastnili vojny a ich diela začali vychádzať najmä po XX. zjazde KSSZ - v období tzv. odmäku. Vojnu videli realisticky, neprikrášlene, odmietali obvyklú sovietsku glorifikáciu, pátos.

Federico Andahazi

Federico Andahazi je argentinský spisovatel. Je potomkem maďarských a ruských emigrantů. Jeho dědeček hrabě Bela Andahazy Kasnya byl aristokrat, politik a malíř. Byl maďarským vysokým komisařem ve věcech majetku uneseného nacisty. V této funkci již v srpnu 1945 jednal s americkými okupačními úřady v Salzburgu. Později zastupoval maďarské židy ve stejné věci v soudním sporu proti Spojeným státům. Rod Andahazyů má své kořeny i na východním Slovensku. Počátkem padesátých let odešel Bela Andahazy Kasnya s rodinou do Argentiny . Jeho syn je básníkem. Dědeček z matčiny strany, jménem Merlin, byl původem Rus vlastnící knižní nakladatelství. Federico vystudoval psychoanalýzu, žil bohémským životem, trávil čas v kavárnách filozofickými diskuzemi, miloval silné motocykly a začal psát. Velmi rychle se proslavil svým prvním románem Anatom. Román pojednává o středověkém italském lékaři, který objevil význam klitorisu a byl za to stíhán inkvizicí. Román vyvolal pozdvižení a diskutovalo se o tom, zda nejde o pornografické dílo.

Aleksandr Semenovič Kušner

Ruský básník.

Margaret Foot

Caroline Hook

Australská odbornice na personalistiku a budování kariéry. Kariérové poradenství. Práce z oboru.

Eva Palátová

Eva Palátová, cestovatelka, publicistka, spisovatelka. Horami, džunglí i pouští se pohybuje s jedinou zbraní – tužkou v ruce a s neobyčejným darem – hravým a veselým slovem dokonale zachytit okamžik.

Vladka Brzobohatá

Publikace o přírodní kosmetice.

Petr Karas

Narozen 12.10.1973. Kartograf, redaktor kartografických dokumentů.

Yara Hackstein

Autorka knih a příruček o grilování.Napsala též mnoho knih pro domácí kutily.

C Chris

Hypnotizér, parapsycholog.

Archibald Clevering Gunter

Spisovatel.

František Sládek

Narozen 21.5.1919 Lochovice, zemřel 15. 9. 2010 tamtéž. Regionální historik, kronikář Lochovic, učitel, odborný publicista.

Ján Halás

Jan Halas byl český publicista, novinář a rozhlasový redaktor, syn básníka Františka Halase a kunsthistoričky Libuše Halasové a bratr historika a diplomata Františka X. Halase. V roce 1970 absolvoval svá studia na Fakultě sociálních věd a publicistiky Univerzity Karlovy. Zaměstnancem Československého rozhlasu se stal v roce 1970, kdy působil jako redaktor programového týdeníku Rozhlas resp. Týdeníku Rozhlas. Jako publicista se zabýval především vydáváním literárního odkazu svého otce Františka Halase. Od roku 1990 do roku 2007 působil jako vedoucí literární redakce Českého rozhlasu stanice ČRo3 Vltava. Do rozhlasového vysílání připravil, mimo jiné, 173 čtení na pokračování z Jeruzalémského překladu Bible z překladu svého bratra F. X. Halase a švagrové Dagmar Halasové.

Zdeněk Lebl

Narozen 7.11.1950 v Prahe. Dětství prožil ve středočeské Líšnici, kde také začal navštěvovat ZŠ ; ukončil ji v Mníšku pod Brdy. Od roku 1966 studoval v Praze na Střední průmyslové škole strojnické , od roku 1968 zde také žil. V roce 1971 se vrátil do Líšnice, pracoval jako úředník a archivář na ministerstvu práce a sociálních věcí ČSR a zároveň dálkově studoval sociálně právní nástavbu . V roce 1980 se přestěhoval do Brna, působil v redakci Brněnského večerníku , poté se živil mj. jako dispečer v ČSAD. Po opětovném návratu do Líšnice byl krátce zaměstnán v literárnědramatické redakci Čs. rozhlasu v Praze, pracoval jako skladník v Řempu a noční hlídač v IPS . V listopadu 1989 byl spoluzakladatelem literární skupiny Hejno českých spisovatelů Mamut. 1990–1991 bydlel v Mělníku, později žil střídavě v Líšnici a v Praze. Byl redaktorem Národních listů a krátkodobě i dalších periodik, od léta 1992 do konce 1993 působil v týdeníku Týden . Po jeho zániku byl zpočátku ve svobodném povolání, v září 1994 se stal redaktorem měsíčníku Odborového svazu pracovníků obchodu Výloha, od roku 1995 byl souběžně i ředitelem časopisecké sekce nakladatelství Pragma . Nyní působí jako redaktor v týdeníku Naše rodina.

Neil Cross

Britský spisovatel a scénárista se podílel především na seriálu Spooks, momentálně pracuje na pirátském seriálu Crossbones. Nejvíce autora proslavil detektivní Luther, který běžel i v Čechách. Tři sezony seriálu autor doplnil i knižním prequelem, který vyjde v květnu 2015. Cross nyní žije s rodinou na Novém Zélandu.

Tomáš Třeštík

Tomáš Třeštík je český fotograf a kameraman. Po dokončení Prvního obnoveného reálného gymnázia vystudoval katedru fotografie na pražské FAMU. Nejvíce se proslavil portréty ze svého balkónu. Převážně se věnuje reklamní fotografii. Na základě svých deníků a blogů napsal knihu Po povrchu , jejíž vydání je plánováno na 16. únor 2021. S manželkou, spisovatelkou Radkou Třeštíkovou má dvě děti.

Vít Janota

Básník a překladatel Vít Janota se narodil 3. března 1970 v Praze. Vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu University Karlovy , kde následně dva roky působil jako odborný asistent. Dnes pracuje jako programátor a internetový grafik. Žije v Praze. Ve slovesné tvorbě Víta Janoty, absolventa Matematicko-fyzikální fakulty pražské University Karlovy a generačního souputníka prozaiků Karla Kuny, Jaroslava Rudiše nebo básníka Igora Malijevského, nachází čtenář konstanty i proměnné. Zatímco v debutu K ránu proti nebi autor píše vázaným veršem opojnou a okouzlenou lyriku, v níž se proplétají vlivy básníků městského civilismu s poetistickou tradici Biebla, Seiferta nebo Nezvala, ve druhém svazku Fasování košťat tvůrce pokročil k volnému, epizovanému verši. Do téměř deníkově pojaté sbírky uložil pětačtyřicet prozaických miniatur, příběhů ve zkratce, které mají jednou aforistický nebo anekdotický ráz, jindy rozevírají průzor k metafyzickému prožitku a ukazují cestu k tajuplnému bytí člověka ve světě a k nemenší tajuplnosti světa samotného. Janotova tematizace města, konkrétně jeho okraje, a stopování náznaků, zanedbatelných hnutí a drobných dějů pod povrchem všednosti se v celé jeho dosavadní poetické tvorbě nemění, přesouvají se jen některé formální akcenty. Básník kráčí od širokodechosti k askezi: Ve svých novějších verších rozpouští a zastírá důraz na rým a rytmus, od svazujících pravidel textové výstavby míří k tvarové jednoduchostí a prosvětlenosti, k tomu způsobu vyjádření, který je vlastní žánru haiku nebo veršům čínského básníka Bašó, od nichž, jak Vít Janota přiznává, přijal coby čtenář lekce. Janotova zpěvná a spontánní prvotina znamenala v kontextu současné mladé české poezie událost: Ožívala v pomalém a všetečném pohybu, v chůzi zdánlivě šedivou městskou periferií, kterou do své poezie intenzivně vtahují Petr Král anebo Josef Kroutvor, v krocích tichými a zamyšlenými předměstími, v průhledech do oprýskaných dvorků z fotografií...

George Ochoa

Autor publikací o historii jednotlivých zemí, dějinách umění, dějinách vědy.

Melinda Corey

Americká historička a spisovatelka, editorka encyklopedických publikací.

Lucie Hessová

Překladatelka z němčiny a italštiny.

Martha Schad

Dr. Martha Schad se narodila 12. března 1939 v německém Mnichově. V letech 1980 - 1985 studovala historii a dějiny umění na Univerzitě v Augsburku. Studia zakončila prací "Ženy z šlechtického rodu Fugger von Lilie". Stala se velmi úspěšnou historičkou a spisovatelkou. Její knihy byly přeloženy do více než 12 jazyků, některé byly dokonce zfilmovány. Kromě toho je členkou mnichovského sdružení spisovatelů,čestná předsedkyně Sdružení Richarda Wagnera v Augsburku a dobrovolná městská pracovnice pro kulturní záležitosti v témže městě. Martha žije v Augsburku se svým manželem a dvěma dětmi.

Paul Heiney

Britský televizní a rozhlasový reportér, komik, spisovatel.

Jaroslava Pešková

Maturovala v r. 1948 na gymnáziu v Plzni, v l. 1948–52 studovala na FF UK filozofii, historii a pedagogiku; PhDr. 1952. Od r. 1953 působila na katedře filozofie FF UK, v r. 1965 se habilitovala pro obor dějiny filozofie. Její filozofickou orientaci ovlivnily od poloviny 60. let semináře Jana Patočky o fenomenologii. V 80. letech byla nucena přejít na katedru pedagogiky FF UK. V r. 1991 byla jmenována profesorkou filozofie se zaměřením na filozofii výchovy, v l. 1991–93 byla vedoucí katedry filozofie FF UK, od r. 1994 vedoucí katedry filozofie a společenských věd PedF UK. Během vysokoškolských studií se i zásluhou L. Svobody začala zabývat svým prvním celoživotním tématem – dějinami české filozofie. Ve svých domácích i zahraničních publikacích se věnovala místu filozofie při formování novodobé české společnosti, J. Jungmannovi, českému herbartismu, F. Krejčímu, F. Drtinovi, T. G. Masarykovi, J. Popelové a zvláště J. A. Komenskému, osobnosti, jež na počátku nové epochy dokázala vyjádřit složitou problematiku krize 17. století a odkrývat půdorys lidských možností, sebepoznání a sebevědomí v horizontu světa. S komeniologickými pracemi souvisejí její další hlavní témata: filozofie výchovy jako přirozená součást filozofie, důsledek její antropologické orientace, a otázky tradice jako způsobu zvýznamňování minulosti, které je půdou porozumění pro ustrojení současnosti. Filozofie je tak pro P. cestou ke skrytým předpokladům místa člověka v celku světa.

Vojtěch Otčenášek

Narozen 3. 12. 1982. Absolvent VOŠ Colleguim Marianum, Týnská, Praha 1, obor Restaurátorství a konzervátorství. Absolvent Soukromé střední umělecké školy designu, Vážská, Praha 9, obor Užitá a propagační grafika. Člen loutkového souboru „BARIBAL.CZ“.

Enki Bilal

Enki Bilal, rodným jménem Enes Bilalović je francouzský komiksový tvůrce. Jeho matka byla Češka, rodačka z Karlových Varů, otec byl Bosňák z Hercegoviny, krejčí prezidenta Josipa Broze-Tita. V jeho pěti letech otec emigroval do Francie. Za čtyři roky bylo jeho ženě a dětem dovoleno se za ním vystěhovat. Ve Francii se nadchl pro komiks. Ve čtrnácti letech potkal René Goscinnyho, který pochválil jeho kresby a motivoval ho ke kreslení příběhů. V roce 1972 mu Gosciny ve francouzsko-belgickém časopise Pilote otiskl první komiks Le Bol Maudit. Roku 1980 Enki Bilal vydal první díl trilogie Nikopol, která ho nejvíce proslavila. Napsal scénář i namaloval kresby. Spolupracuje také se scenáristou Pierrem Christinem. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Enki Bilal na anglické Wikipedii.

Emma Wildes

Emma Wildesová se narodila v Minnesotě a žije na středozápadě USA, vyrostla v Albuquerque, Nové Mexiko. Studovala Illinois State University, kde se specializovala na geologii. Tam se seznámila se svým manželem, Chrisem. Mají tři děti, temperamentní kočku jménem Poot, a mají to štěstí, že žijí u krásného jezera.

Drahomíra Novotná

Narozena 5.12.1928 v Praze. Filmová kritička a novinářka, překlady z maďarštiny a srbochorvatštiny.

Jiří Roth

Narozen 11. 9. 1963 v Chomutově. Publicista, pracuje ve vydavatelství Stratosféra. Spoluautor cestopisu.

Robert Irwin

Anglický autor fantastiky a akademik, arabista, práce z oboru.

Martina Winkelhofer

Martina Winkelhofer je historička a historička umění z Vídně. Vysokoškolská pedagožka, přednášela na univerzitách ve Vídni a v Praze.Specializuje se na dobu Rakouska-Uherska za doby císaře Františka Josefa I., na dvorskou problematiku a politiku19 století.

Martina Svobodová

Martina Svobodová se narodila v husitském Táboře, má dvě děti a jednoho muže. Ráda sází kytky a spí, v současnosti žije ve Španělsku. Věří, že život má takový smysl, jaký mu dáme.

Barbara Masin

Barbara Masin je americká autorka literatury faktu a dcera Josefa Mašína ml. O odbojové skupině bratří Mašínů napsala knihu, která vyšla i v českém překladu.

Milan Kubr

Narozen 7. 10. 1930 v Praze. Doc. Dr., CSc., vysokoškolský pedagog a ekonom, zaměřený na ekonomiku průmyslu, též překladatel, textař a editor zpěvníků.

Eric Friedler

Německo - australský novinář. režisér a filmový dokumentarista.

Barbara Siebert

Německá novinářka a etnoložka.

Andreas Kilian

Německý historik. Externí spolupracovník pro Fond nuceně nasazených pracovníků.

Věra Levá

Výtvarnice, ilustrátorka.

Rudolf Kukač

Rudolf Kukač byl profesorem statiky pozemních staveb na Českém vysokém učení technickém v Praze. V akademickém roce 1932–1933 byl jeho rektorem.

Břetislav Kroulík

Narozen 26.3.1922 v Praze. Novinář, nakladatelský redaktor, emigrant po 1969, autor anglicko-českého slovníku idiomů.

Barbora Kroulíková

František Janoušek

František Janoušek byl český malíř. František Janoušek po absolvování měšťanky studoval na Učitelském ústavu v Praze a v Jičíně. Až do počátku první světové války působil jako učitel v menších středočeských obcích . V roce 1914 byl mobilizován a odvelen jako pěšák na srbskou frontu, krátce nato byl raněn a hospitalizován v Lublani. Po vyléčení byl nasazen v Karpatech, ale pod vlivem válečných hrůz se zhroutil a sám se postřelil do nohy. Pobýval v několika nemocnicích a volný čas věnoval malování. Nakonec skončil jako písař ve válečné nemocnici v Pardubicích a poté v Kadani, kde se dočkal konce války. V roce 1919 se přihlásil ke studiu na Akademii výtvarných umění v Praze a byl přijat do speciální školy Vojtěcha Hynaise, se kterým se později sblížil i osobně. Byl tehdy o deset let starší než většina jeho spolužáků – v jiných ateliérech ve stejné době studovali malíři Bauch, Kaplický, Štyrský, Holý nebo sochaři Benda, Durasová, Makovský Lauda, Stefan, Wagner, Pešánek. V roce 1920 Janoušek obdržel za malbu školní cenu 1. stupně. Během studií se oženil s učitelkou Annou Žákovou . Akademii absolvoval po třech letech a odjel na studijní cestu do Vídně a Německa. Roku 1923 byl na vlastní žádost jako voják penzionován. V roce 1924 se manželům Janouškovým narodila dcera Alena a František Janoušek vystavoval poprvé s SVU Mánes. V té době již byl dostatečně finančně zajištěn a roku 1926 se přestěhoval s rodinou do Prahy a najal si zde ateliér. Podnikl jednoměsíční cestu do Paříže. V roce 1929 obdržel cenu fondu Jana Štursy a v říjnu navštívil Itálii. Během první velké roztržky v SVU Mánes , následované odchodem několika členů, zůstal členem SVU, přestože mu secesionisté jako výtvarníci byli bližší. Po třech letech se většina z nich do Mánesa vrátila a spolu s nimi se novými členy stali surrealisté Štyrský a Toyen. Janoušek m...

N. F Simpson

Anglický dramatik.

Ann Jellicoe

Ann Jellicoe byla britská dramatička, herečka a divadelnice. Její dramatické dílo bylo často založeno na experimentu. Patří mezi zakladatele anglického absurdního divadla. Jellicoe vystudovala Central School of Speech and Drama v Londýně, stejně jako další anglický dramatik Harold Pinter. Během studií se specializovala na problematiku divadla provozovaného pod širým nebem. Založila Nedělní divadelní klub, v němž režírovala inscenace využívající otevřeného prostoru. V roce 1956 vyhrála s hrou The Sport of my Mad Mother soutěž pro mladé talenty vypsanou nedělníkem The Observer. Hra vyšla tiskem roku 1958. Na britské dramatické scéně se etablovala svou druhou hrou, The Knack . V roce 1965 ji pod stejným názvem zfilmoval režisér Richard Lestr, film nese český název Fortel, a jak ho získat. Film získal Zlatou palmu za nejlepší film na Filmovém festivalu v Cannes. Roku 1962 se vdala za fotografa Rogera Mayna. Významnou teoretickou prací Jellicoe je esej Some Unconscious Influences in the Theatre z roku 1967. Zabývá se v ní některými důvody, které vedou diváky ke specifickým reakcím na to, co sledují na jevišti. V roce 1978 založila Jellicoe Colway Theatre Trust, v němž se aplikuje systém komunitního divadla. Autoři pro divadlo píší hry ve spolupráci s členy herecké komunity, příprava jedné trvá kolem 18 měsíců. Hry se odehrávají v prostoru, který je společně sdílený diváky i herci. Od roku 2000 sídlí tato divadelní společnost, která se přejmenovala na Claque , v Kentu. Bezva finta, přeložil František Vrba, in: Anglické absurdní divadlo, Praha 1967, s. 103–178. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ann Jellicoe na anglické Wikipedii.

Ching Hai

Nejvyšší mistryně Ching Hai se narodila v Au Lac. Hledala dokonalou metodu, která by člověka dovedla k vysvobození v průběhu jednoho života. Jenže nikdo z jejích učitelů tuto metodu neznal. Cestovala a všude hledala, až po mnoha letech konečně objevila jednoho himálajského učitele, který ji zasvětil do Metody Quan Yin. Po krátkém období provádění Metody Quan Yin dosáhla plného osvícení, pak pokračovala v praktikování této metody a zároveň prohlubovala své vlastní chápání. Mistryně Ching Hai pořádá nejrůznější přednášky pro zvídavé studenty. Nezáleží na tom, zda jsou to křesťané, muslimové, buddhisté či taoisté, atd. Hovoří anglicky, francouzsky, německy, čínsky a vietnamsky. Každý, kdo se chce naučit Metodu Quan Yin od Mistryně Ching Hai, je vítán, aby se od ní nechal zasvětit. Její přednášky a zasvěcení se poskytují zdarma.