135541–135600 z 147358 Autoři
Dao Bei (1)
Čínský básník a prozaik, vlastním jménem Čao Čen-kchaj. Od roku 1989 žije střídavě v Evropě a v USA. Poezii začal psát bez naděje na uveřejnění ještě za Kulturní revoluce. Na konci 70. let se stal jedním ze zakladatelů a editorů neoficiálního časopisu Dnešek , kde pod různými pseudonymy také uveřejňoval svoje básně a povídky. V 90. letech byl dvakrát navržen na Nobelovu cenu za literaturu. Pej Tao patří k prvním čínských básníkům druhé poloviny 20. století, kteří se vzepřeli diktátu oficiální ideologie způsobem nejprostším, ale zároveň nejobtížnějším – tím, že ji ve svém díle ignorují. Pej Tao chápe své básně jako neokázalé gesto, jímž chce být sám sebou, a tím se vymaňuje z nelidského systému a stává se „člověkem“. Hovoří o všedních zážitcích, zachycuje střípky skutečnosti kolem sebe, a tím nakonec nejpůsobivěji usvědčuje ze lži slova politické propagandy. Opatrně váží slova a osvobozuje je z pout, do nichž moderní čínštinu uvrhla všeprostupující politická propaganda. V tomto smyslu znamená Pej Taova poezie 70. a počátku 80. let zásadní průlom ve vývoji literatury pevninské Číny a všichni, kdo přicházejí po něm, se s ní chtě nechtě musejí vyrovnat. Od konce 80. let, kdy Pej Tao žije v exilu, v jeho díle nabývá na intenzitě úpěnlivé hledání skutečnosti skrze slova, jimiž by bylo možné „nemilosrdně rozřezat náš skleněný svět“. Řada básní z této doby je naplněna nevýslovnou melancholií, mezi básníkem a světem kolem něj jako by stály nepřekonatelné bariéry, přes které se mu jen výjimečně daří přehoupnout na druhou stranu, navázat kontakt a svobodně se rozběhnout. Básník dál mistrně cizeluje a skládá slova. Smutným paradoxem je, že nás stále častěji ujišťuje o tom, že snaha přečíst nezřetelné poselství světa a dát mu smysluplný tvar, je marná....
Více od autora
Ervín Krb (1)
Narozen 10. 11. 1972. NYNÍ Redaktor serveru o přírodních vědách www.scienceworld.cz; člen SFK Spectra, nyní asociální solitér. ST VŠCHT Praha 1996. P 91–94 Městská knihovna, 96 Pražské pivovary, 96 redaktor časopisu Výživa a potraviny, 96–99 redaktor týdeníku Computerworld. ZÁJMY fyzika, biologie, starověk, pivo, majonéza, texty všeho druhu, grafománie, úchylky a šílenství, koupele ve vaně. D Články na téměř libovolná témata v odborném i neodborném tisku, kniha o slovních hříčkách . SF Vstup do SFK Spectra 89. CONY Opakovaně, poměrně splývá s hraním v divadle a s účastí v restauracích, nyní ve stadiu zhnusení z prostředí tohoto druhu.. DÍLO Scifi publikoval v Krypton, Technologie masa, Tykvový večírek, Dech draka, Ikarie, Nemesis, antologie Mlok 97, Mlok 98 aj. Samostatne knihy Lunarys, Sovy veselé, Se sáňkami po Tibetu, Dvanáct sošek Almiru, Z dob Říše. CKČ 97 1. místo v kat. rom/nov. za „Kniha o vydře“, Mlok 97. OBLIBA Lovecraft, Borges, Holdstock, Dostál, Kromiš, Perec, Vidal. KRÉDO „To je ale debil.“
Více od autora
Robert Hladil (1)
Robert Hladil je básníkem, organizátorem literárních akcí. V současnosti pracuje jako konzultant public relations. Vystudoval obor Česká filologie na Slezské univerzitě v Opavě. Po studiích pracoval tři roky jako učitel češtiny a dějepisu na hotelové škole ve Vysočanech. Od roku 2007 pracuje v oboru public relations, začínal ve společnosti AMI Communications, od roku 2012 se profesi věnuje ve vlastní firmě Epic PR.
Více od autora
Libuše Pamětnická (1)
Rodačka z největší části města Humpolce, Hněvkovic. Tomuto regionu zůstala věrná celý život, publikovala řadu knih, básnických sbírek inspirovaných Vysočinou a také pověsti o Hradu Orlík a dalších místech kraje.
Více od autora
Zdeněk Radvanovský (1)
Doc. PhDr. Mgr. Zdeněk Radvanovský, CSc. je český historik a pedagog, specializující se na oblast česko-německých vztahů a odsunu Němců z Československa.
Více od autora
Matthew Gregory Lewis (1)
Matthew Gregory Lewis byl anglický diplomat, politik, majitel plantáží a preromantický spisovatel známý především svým gotickým románem Mnich , podle kterého byl přezdíván Monk Lewis. Lewis se narodil jako nejstarší syn vysoce postaveného vládního činitele a bohatého majitele plantáží na Jamajce. Lewisova matka opustila svého manžela roku 1781 a poté žila s jiným mužem.. S tím související skandál byl nevyhnutelný, na konci procesu bylo odloučení manželů potvrzeno a od té doby žili Lewisovi rodiče odděleně. Lewis však a matkou udržoval i nadále úzký vztah a pomáhal jí i finančně. Své vzdělání zahájil Lewis v osmi letech na prestižní Westminster School a poté od roku 1790 pokračoval ve studiu v koleji Christ Church Oxfordské univerzity, kde získal roku 1794 bakalářský a roku 1797 magisterský titul.. Ačkoliv se již od mládí věnoval literatuře, připravoval se na dráhu diplomata a trávil proto většinu školních prázdnin v zahraničí studiem jazyků. Roku 1791 navštívil Paříž a v letech 1792 a 1793 Výmar, kde se seznámil s dílem Johanna Wolfganga Goetha a prvních německých romantiků. Pod jejich vlivem a pod vlivem Ann Radcliffové pak během pobytu Haagu, kde od roku 1794 působil jako atašé britského velvyslanectví, napsal své nejslavnější dílo, gotický román Mnich , které vydal anonymně roku 1795 nebo 1796. Román, líčící příběh madridského mnicha Ambrosia, který zaprodal svou duši ďáblu, mel velký úspěch a rozhodl o tom, že se Lewis roku 1802 vzdal diplomatické kariéry i poslaneckého mandátu, který zastával od roku 1796, a rozhodl se věnovat pouze literatuře. Po smrti svého otce roku 1812 přestal publikovat. Zdědil značné jmění a zároveň se stal majitelem několika set černých otroků na Jamajce. Chtěl jim být dobrým pánem, protože by odpůrcem krutého zacházení s lidmi, a dvakrát se dokonce jel na Jamajku podívat, zda jsou jeho pokyny dodržovány. První cestu podni...
Více od autora
Tim Tzouliadis (1)
Tim Tzouliadis je britský spisovatel a filmař. Narodil se v roce 1968, studoval na Oxfordu filozofii, politologii a ekonomiku, a působil v televizním zpravodajství a dokumentaristice pro BBC, Channnel, NBC a National Geographic Televizion. Na příběh Opuštěných narazil, když dělal výzkumy pro film o lágrech v ruském gulagu a o židovském holocaustu.
Více od autora
John Zakour (1)
Zakour se narodil roku 1957 v New Yorku. Studoval na státní univerzitě v New Yorku, kde získal titul BA v oboru počítačových věd. Než se stal spisovatelem pracoval mnoho let jako databázový programátor. Je ženatý a má jednoho syna.
Více od autora
Pavel Skalický (1)
Narozen 24. 2. 1977. Ing., spisovatel, autor povídek, civilním povoláním odborník v oblasti informačních technologií..
Více od autora
Wendy Guerra (1)
Wendy Guerra absolvovala filmovou a televizní režii na univerzitě v Havaně. Na konci 80. let debutovala básnickou sbírkou Temná tribuna - tehdy se začínají na Kubě prosazovat autoři, kteří do literatury vracejí civilní témata. Zároveň se ve svých knihách dotýkají tabuizovaných témat: exil, homosexualita, policejní represe. Roku 1996 publikovala druhou básnickou sbírku Oholená hlava. Krátce po vydání prozaické prvotiny Všichni odcházejí získala první cenu za román významného španělského nakladatelství Bruguera. Její próza byla přeložena do čtyř jazyků.
Více od autora
Miloš Kaláb (1)
Narozen 14. 12. 1920 v Praze, zemřel 2. 1. 1994. Prof., PhDr., sociolog a pedagog, profesor marxistické filozofie, publikace z oborů.
Více od autora
Josef Feuereisel (1)
Doc. Ing. Josef Feuereisel, Ph.D. je přední český odborník v oblasti lesnictví a myslivosti. Vyskoškolský učitel, přispívatel do řady odborných publikací, autor populárních pořadů pro veřejnost.
Více od autora
Lubomír Bajcura (1)
Narozen 26.4.1958 v Chebu. Pedagog, odborné spisy z oblasti vězeňství.
Více od autora
Petr Smolík (1)
MUDr. Petr Smolík, CSc. Narodil se v roce 1948. Absolvoval Fakultu všeobecného lékařství UK v Praze a v roce 1972 zahájil svou odbornou dráhu v Psychiatrické léčebně v Horních Beřkovicích. V letech 1982 - 1986 byl primářem Výzkumného ústavu psychiatrického. Od roku 1988 působí na psychiatrické klinice Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví. Je autorem několika desítek odborných publikací.
Více od autora
Ilona Asenová (1)
Autorka práce o krásách Orientu, břišních tancích a orientální kuchyni.
Více od autora
Petr Osten (1)
Narozen 21.5.1974 v Praze. Trenér fitness, propagátor zdravého životníhostylu, práce z oboru.
Více od autora
Witowská Světlana (1)
Mgr. Světlana Witowská, rozená Ševčíková, je česká novinářka a moderátorka, od června 2018 moderuje hlavní zpravodajskou relaci České televize Události a analyticko-zpravodajský pořad Události, komentáře.
Více od autora
Vladimír Čechura (1)
Narozen 10.2.1931 Praha. JUDr., Ing. Lesní inženýr, právní expert ČMMJ, myslivecký publicista.
Více od autora
Michal Dudek (2)
Ota Dub, též Otto Dub byl český lékař a spisovatel. Používal pseudonymy Jan Tomeš, Michal Dudek a Zdeněk Wagner. Po absolvování lékařské fakulty UK v Praze působil deset let jako primář-internista v Liberci, později krajský internista v Ústí nad Labem. V roce 1966 se habilitoval a od roku 1976 byl krajským gerontologem. Psal odborné a popularizační práce z oblasti lékařství, také v jeho beletristických knihách se často objevuje lékařská tematika. Po jeho smrti byly některé práce zfilmovány.
Více od autora
John Wood Campbell (1)
John Wood Campbell, jr. s pseudonymy Don A. Stuart , Karl van Campen a Arthur McCann byl americký spisovatel vědeckofantastické literatury, zakladatel a vůdčí osobnost tzv. Zlatého věku science fiction. Roku 1928 začal studovat na MIT chemii a astronomii, studium dokončil na Duke University v Severní Karolíně. Na této universitě se také oženil se svoji spolužačkou Donou Stuartovou . V září 1937 se stal po F. O. Tremainovi redaktorem časopisu Astounding Stories a v této roli nejvýrazněji ovlivnil světovou sci-fi literaturu. Stal se tak zakladatelem a vůdčí osobností tzv. zlatého věku science fiction. Publikoval mimo jiné rané povídky o robotech amerického spisovatele Isaaca Asimova a díla dalších autorů, jakými byli např. Clifford D. Simak, Lyon Sprague de Camp, Lester del Rey, Lafayette Ronald Hubbard, Jack Williamson, Henry Kuttner, Theodore Sturgeon, Robert A. Heinlein, A. E. van Vogt a další. Tyto autory navíc dokázal inspirovat, I. Asimov mu vděčí za své zákony robotiky, R. A. Heinlein za myšlenku „historie budoucnosti“ atd. Campbell v literárním díle vyžadoval kvalitní nápad podložený vědeckými poznatky a neméně kvalitní příběh. Díky němu úroveň americké sci-fi výrazně vzrostla . Někdy po roce 1955 se začal postupně orientovat směrem k scientologické církvi, zajímal se o dianetiku, psioniku apod. záležitosti.
Více od autora
Josef Hejduk (1)
Josef Heyduk, vlastním jménem Josef Hejduk, - 29. ledna 1994, Praha) byl český spisovatel a překladatel z francouzštiny, italštiny a ruštiny. Od roku 1928 používal umělecké jméno Heyduk. V roce 1923 absolvoval učitelský ústav v Kutné Hoře. Pak učil na obecných školách na Kolínsku. V roce 1929 absolvoval kurs francouzštiny na univerzitě v Nancy . Od roku 1929 do roku 1964 působil na obecních školách v Praze. Výjimkou bylo období v letech 1944-1945, kdy byl totálně nasazen. Po odchodu do důchodu v roce 1964 se věnoval literatuře a překládání. Dále psal pod různými šiframi kritiky a medailony do celé řady novin a časopisů.
Více od autora
František Brod (1)
Narozen 1861 v Oboře u Nových Mitrovic, zemřel 9.6.1912 v Toužetíně. Učitel, regionální historické práce z Lounska.
Více od autora
Jan Nový (1)
Narozen 6.12.1924 v Praze. Redaktor, prozaik, pořadatel výborů, publicista.
Více od autora
Hervé Roullet (1)
Hervé Roullet je hudební skladatel a francouzský katolický spisovatel. Svá vysokoškolská studia absolvoval v Angers a v Paříži. Celý život pracoval v oblasti financí.
Více od autora
Josef Siblík (1)
Josef Siblík se narodil 19.3.1863 v Mladém Smolivci v rodině mlynáře. Do obecné školy chodil v Budislavicích, pak přešel na měšťanskou školu do Blatné a třetí třídu vychodil v Březnici. Učitelský ústav vystudoval v Příbrami, kde 21.6.1882 maturoval. Učil pak v Záboří a Tochovicích. 1.11.1891 přešel jako učitel do měšťanské školy v Blatné. 1.3.1914 se stal ředitelem chlapecké a dívčí měšťanské školy v spolupracoval při založení Veřejné knihovny Palackého v Blatné r. 1898 a bezplatně jako knihovník ji vedl. V r. 1922 založil spolu s přáteli starobylých památek Okresní muzeum v Blatné, kterému věnoval jako základ své vlastní sbírky předhistorické z výkopů a sbírky historické. Byl činný jako člen a funkcionář v pěveckém spolku Úslavan, v Občanské besedě, byl členem místní a okresní školní rady a obecního zastupitelstva. Po celou dobu byl svědomitým pedagogem, na kterého dlouho vzpomínali jeho bývalí žáci. Někteří se zúčastnili odhalení jeho reliéfu v r. 1994 v ZŠ J. A. Komenského v Blatné a s láskou na něho vzpomněli. Věnoval pozornost novým metodám, dovedl podnítit ctižádostivost svých žáků. Kromě školních pomůcek užíval při výuce dějepisu dějepisné pomůcky ze své sbírky. Ze všech front I. sv. války dostával od žáků dopisnice. Byl to vpravdě renesanční člověk. Jako učitel dějepisu měl velký zájem o dějiny města Blatné a celého okresu. Lákala ho hlavně ta část dějin, která není písemně doložena. Jeho velký význam spočívá právě v práci archeologa. Sám prováděl výkopy, konzervoval je, a tak zachránil před zkázou a poničením řadu pravěkých památek Blatenska a Březnicka. Navštívil kdejaký kopec, prošel snad všemi lesy. O nálezech napsal články, které s fotografiemi a popisy předmětů byly otištěny v odborných časopisech. Zúčastnil se archeologických sjezdů a v Praze r. 1912 přednášel " O hradištných mohylách na Blatensku." Své poznatky publikoval v Památkách archeologických i Obzoru prehistorickém. Po velkých přípravách a z velké části jeho zásluhou vyšlo r. 1915 dílo Bla...
Více od autora
Jan Rokycana (1)
Jan Rokycana, též Jan z Rokycana, i Jan z Rokycan , byl husitský teolog, zvolený arcibiskup kališnické církve. Jan Rokycana se narodil v rodině chudého venkovského kováře. Jako mladý vstoupil do augustiniánského kláštera v Rokycanech, který byl znám svou blízkostí k laickému hnutí devotio moderna. Později odešel studovat do Prahy, kde se v roce 1415 stal bakalářem. Díky své nemajetnosti se jako řada jiných studentů živil v Praze žebráním a při sháňce po almužně u pražských chrámů se také pravděpodobně poprvé setkal s učením a osobou mistra Jana Husa. Postavil se na stranu pražských mistrů, vedenou umírněným utrakvistou Jakoubkem ze Stříbra a v univerzitních disputacích vystupoval obzvláště proti radikálnímu Janu Želivskému, po jehož popravě musel prchnout z Prahy. Proti táboritům vystupoval především na Konopišti roku 1423. Dále pak v Praze vystupoval proti vojevůdci Janu Žižkovi, až mu byl dáván za vinu spor s ním a následná porážka pražských vojsk u Malešova. Ve skutečnosti však bylo především jeho zásluhou, že se po této porážce pražský vojenský svaz s Žižkou v červnu 1424 smířil. Od r. 1427 působil jako Týnský farář a postupně se stává jednotícím prvkem roztříštěného husitského hnutí. Roku 1429 se stal správcem duchovenstva podobojí – tzv. generální vikář arcibiskupství pražského. Roku 1430 se stal mistrem svobodných umění, od r. 1435 působil na univerzitě jako rektor. V prosinci 1432 byl vyslán za pražské mistry na basilejský koncil a stál v čele českého poselstva. Dne 21. října 1435 byl českým sněmem zvolen za arcibiskupa, tato volba však nikdy nedosáhla kanonické platnosti. V této funkci se snažil o smíření všech stran pod obojí, kvůli politickým střetům se Zikmundem Lucemburským a později s jeho zetěm Albrechtem Habsburským mu byla roku 1436 odebrána Týnská fara. Následující léta trávil mimo centrum politického dění v Hradci Králové, kde zůstal až do roku 1448. Při volbě krále zastupoval...
Více od autora