119761–119820 z 156440 Autoři
Karel Klíma (1)
Narozen 4. 1. 1923 v Kladně. Autor publikací o produktech a historii Poldi Kladno, bývalý mezinárodní basketbalový rozhodčí.
Více od autora
Karel Klein (1)
Narozen 2.3.1890 v Chrudimi, zemřel 1958. MUDr., docent, internista, dietetik, publikace z oboru, překlad z latiny.
Více od autora
Karel Klapka (1)
Narozen 1873 ve Vídni, zemřel 1957. Regionální publicista, zaměřený na oblast Vlastějovice.
Více od autora
Karel Kinský (1)
Karel kníže Kinský z Vchynic a Tetova byl český šlechtic, 8. kníže z rodu Kinských a velkostatkář. Pracoval v diplomatických službách na velvyslanectví Rakousko-Uherska ve Velké Británii. Později v Paříži a Petrohradu. Jako rakousko-uherský zástupce se společně s Františkem Ferdinandem d’Este účastnil pohřbu krále Eduarda VII. Jako velký milovník koní a jezdeckého sportu od svých dvaceti let jezdil často do Anglie, kde se účastnil společenského života a měl i řadu milostných zápletek, mimo jiné s Lady Jennie Churchill, matkou Winstona Churchilla. Roku 1883 vyhrál na vlastním koni slavný závod Grand National v Liverpoolu. Po smrti svého otce v roce 1904 zdědil rozsáhlé rodové majetky, především velkostatky Choceň a Heřmanův Městec. Za první světové války splnil svoji šlechtickou povinnost a vstoupil do armády, vyhradil si však, že nebude bojovat proti Británii. Bojoval jako ordonanční důstojník na východní frontě u velitelství 1. armády, následně byl převelen na velitelsví jihozápadní fronty. Zemřel krátce po svých šedesátých prvních narozeninách v prosinci roku 1919. Jeho manželství bylo bezdětné, takže veškerý majetek i knížecí titul zdělil jeho mladší bratr Rudolf Ferdinand. Byl prvorozeným synem knížete Ferdinanda Bonaventury Kinského a jeho manželky Marie Josefy z Lichtenštejna . V roce 1895 se oženil s Alžbětou Wolf-Metternich.
Více od autora
Karel Kibic (1)
Narozen 7. 2. 1973 v Praze. Ing. arch., Ph.D., architekt zaměřený na průzkumy památek, zejména středověkých sakrálních staveb. Autor publikace a článků z oboru.
Více od autora
Karel Kalous (1)
Narozen 29.1.1896 v Praze, zemřel 4.4.1942 tamtéž. Ing., dr.techn., docent pro obor ústředního topení a větrání, redaktor odborného časopisu.
Více od autora
Karel Kalivoda (1)
Karel Kalivoda, přezdívaný pražský Maigret, byl český kriminalista, v letech 1952 až 1966 ředitel české kriminální policie. V mládí pracoval v klempířské dílně svého otce. Kriminalistou se stal na podzim roku 1945. Počátkem následujícího roku nastoupil do Oblastní kriminální úřadovny v Mladé Boleslavi. Začínal jako telefonista, později už patřil do výjezdové skupiny. Svými nadřízenými byl dobře hodnocen a byl členem Komunistické strany. V roce 1950 již řídil pražskou kriminální policii. Mezi vyřešené případy tehdy patřily mj.: Úspěchy Kalivodovi v roce 1952 přinesly posun v kariéře: stal se ředitelem české kriminální policie. Nebyl však ochoten vyšetřovat některé citlivé případy podle politické objednávky , a v roce 1966 tak byl kvůli intrikám StB ze své funkce vyhozen. Začal pak opět řídit pražskou kriminální policii. Počátkem roku 1976 byl poslán do důchodu a dostal zákaz psát a publikovat. Zemřel v roce 1980, v novinách nevyšel ani malý nekrolog.
Více od autora
Karel Kahoun (1)
Karel Kahoun se narodil v roce 1935. Vyrůstal v Horažďovicích, kde také po válce začal navštěvovat skautský oddíl. Pocházel z věřící rodiny, což mu po roce 1948 zabránilo studovat gymnázium, a tak vystudoval vyšší hospodářskou školu v Plzni. Poté nastoupil na pedagogickou fakultu v Plzni, kde studoval přírodovědu. V té době vedl ilegální skautský oddíl. Po krátké době, kdy vyučoval v Březně u Chomutova, byl povolán na vojnu, kde byl po čase zatčen a čtyři měsíce vyslýchán v Plzni. Odsouzen byl za skauting a trest si odpykal v uranových dolech v Jáchymově. Po propuštění pracoval jako cestář a následně jako ošetřovatel v zoologické zahradě v Praze. Dostudoval si střední odbornou školu výtvarnou. Nastoupil znovu do školství a vystudoval logopedii a speciální pedagogiku na pedagogické fakultě v Praze. Nastoupil ke studiu přírodovědy, které však nedokončil. Je ženatý a má tři děti vlastní a šest v pěstounské péči. Dvanáct let byl v městském zastupitelstvu v Mníšku pod Brdy.
Více od autora
Karel Kadlec (1)
Narozen 22. 8. 1971 v Prachaticích. Knihovník, autor fantasy povídek.
Více od autora
Karel Juřina (1)
Narozen 10.9.1929 ve Velké nad Veličkou. PhDr., CSc., odborný asistent katedry plavání na fakultě tělesné výchovy a sportu University Karlovy. Překladatel z ruštiny.
Více od autora
Karel Josef Barvitius (2)
Narozen 9.12.1864 v Havlíčkově Brodě, zemřel 23.3.1937 v Praze. Nakladatel hudebnin, sestavil zpěvník, vydal "Malý slovník hudební", hudební texty upravoval pod pseudonymem Karel Brodský.
Více od autora
Karel Jonáš (1)
Narozen 30. 10. 1840 v Malešově u Kutné Hory, zemřel 15. 1. 1896 v Krefeldu . Českoamerický politik, žurnalista a diplomat USA. Práce v oboru publicistiky, autor česko-anglických slovníků a gramatických příruček.
Více od autora
Karel Jirásko (1)
Narozen 4. 5. 1940 v Hradci Králové. Práce o železnicích Českého ráje, regionální práce z Českého ráje.
Více od autora
Karel Jirásek (1)
Narozen 12.6.1972 v Praze. Mgr., filolog, práce o chorvatské a slovinské literatuře, též učební pomůcky k výuce chorvatštiny.
Více od autora
Karel Jílek (1)
Narozen 9. 9. 1937 v Plzni. Automobilový závodník, zakladatel firmy Metalex zaměřené na výrobu sportovních autormobilů a motocyklů.
Více od autora
Karel Jelínek (1)
Narozen 7. 10. 1871 ve Vrbicích, zemřel 9. 2. 1967 v Praze. Vládní rada, organizátor slovenského školství, osvětový pracovník v Bratislavě, spolupracoval na čítankách "U nás".
Více od autora
Karel Jech (1)
Narozen 4. 1. 1929 v Hoděticích, zemřel 6. 2. 2012. Doc., PhDr., CSc., ekonom a historik, věnoval se československým hospodářským a sociálním dějinám po roce 1938.
Více od autora
Karel Jaroš (2)
Karel Jaroš je významný český mistr zvuku a pedagog. Vystudoval elektrotechnickou fakultu ČVUT a studoval rovněž na FAMU. Od roku 1998 působí na soukromé vyšší odborné škole. Od roku 2006 také na Filmové akademii Miroslava Ondříčka v Písku kde vedl i oponoval desítky bakalářských i magisterských prací. Účastnil se také řady stáží a workshopů převážně v Německu a Velké Británii . 28. listopadu 2019 byl jmenován profesorem. V roce 1969 nastoupil jako technik zvuku do Filmového studia Barrandov, kde od roku 1977 pracoval jako mistr zvuku až do roku 1990. V současnosti působí jako pedagog a příležitostný mistr zvuku. Je také členem následujících odborných společností: Asociace pracovníků se zvukem , Audio Engineering Society a Verband Deutscher Tonmeister . Za svou profesní kariéru vytvořil mnoho desítek známých českých filmů, televizních inscenací, sérií a seriálů i drobnějších děl. Spolupracoval s Jurajem Herzem, Jiřím Menzlem, Antonínem Moskalykem, Dušanem Kleinem, Janem Hřebejkem či Zdeňkem Troškou. Mezi nejznámější díla Karla Jaroše patří Postřižiny, Vesničko má středisková, Upír z Feratu, Slavnosti sněženek nebo Policie Modrava.
Více od autora
Karel Jaromír Topinka (1)
Narozen 3.5.1870 ve Skryjích u Rakovníka, zemřel 13.6.1944 v Praze. Učitel, učebnice počtů, němčiny a občanské nauky.
Více od autora
Karel Jaromír Bukovanský (1)
Narozen 24.11.1844 ve Ždánicích, zemřel 12.12.1932 v Kloboukách u Brna. Učitel, redaktor, vlastivědný pracovník Ostravska, regionální historická a folklorní literatura, literatura pro děti a mládež, dramatik, časopisecké články.
Více od autora
Karel Janský (1)
Karel Janský byl český herec. V letech 1962–1966 vystudoval herectví na Janáčkově akademii múzických umění. Po úspěšném zakončení studia se stal členem ansámblu Divadla bratří Mrštíků v Brně, v roce 1996 přejmenovaném na Městské divadlo Brno, kde působil až do své smrti . Kritikou byla dobře hodnocena jeho role Jiřího v inscenaci Kdo se bojí Virginie Woolfové od Edwarda Albeeho, známý je také jako Willy Loman ve Smrti obchodního cestujícího . Dále hrál např. v My Fair Lady , v Maškarádě , muzikálu Červený a černý či naposled jako majordumus Rudolf v Hello, Dolly! . Ve filmu a televizi se objevoval pouze příležitostně, hrál např. v Četnických humoreskách nebo v seriálu Okno do hřbitova . Působil také v dabingu, propůjčil svůj hlas Davidu Carradinovi či Larrymu Hagmanovi coby J. R. Ewingovi v seriálu Dallas.
Více od autora
Karel Janovský-Drážďanský (1)
Narozen 5. 12. 1926 v Novém Kníně, okr. Příbram, zemřel 19. 6. 2004 v Mnichově . Redaktor, novinář, dlouholetý vedoucí sportovní redakce rozhlasové stanice Radio Svobodná Evropa v Mnichově, redaktor krajanských novin.
Více od autora
Karel Janovický (1)
Narozen 18. 2. 1930 v Plzni. Hudební skladatel, klavírista, publicista a rozhlasový pracovník, od roku 1950 žije Anglii.
Více od autora
Karel Janků (2)
Narozen 1926 v Brně. Doc. MUDr., CSc., internista. Pracoval na I. a II. interní klinice UP v Olomouci, později na interním odd. nemocnice v Hustopečích a na poliklinice v Blansku. V letech 1964-1996 byl ústavním internistou-konziliářem pro I. a II. gynekologicko-porodnickou kliniku v Brně. Zabýval se ischemickou chorobou srdeční u těhotných. Publikuje v oboru.
Více od autora
Karel Janda (1)
František Křelina byl básník, prozaik, přední představitel ruralismu, literární kritik a publicista. František Křelina pocházel z velmi chudé rodiny chalupníka a kameníka v Podhradí u Jičína. Absolvoval učitelský ústav s maturitou v Jičíně. Stal se učitelem na obecných školách, později získal kvalifikaci i pro měšťanskou školu. Pro své náboženské přesvědčení a duchovně zaměřenou literární tvorbu byl František Křelina spolu s dalšími katolickými autory na počátku 50. let obžalován a odsouzen v inscenovaném procesu na dvanáct let do vězení. Propuštěn byl v roce 1960. Do roku 1964 pracoval jako přidavač u zedníků. Po odchodu do důchodu se František Křelina zcela věnoval literární tvorbě.
Více od autora
Karel Jan Mervart (1)
Narozen 1891 ve Slavném . Původně bankovní úředník ve Varšavě, legionář, autor knihy vzpomínek.
Více od autora
Karel Indrák (1)
Narozen 4.12.1947 v Olomouci. Prof., MUDr., DrSc., lékař, hematolog, práce z oboru vnitřního lékařství.
Více od autora
Karel Hynek (1)
Narozen 11.9.1925 v Praze, zemřel 9.1.1953 v Praze. Surrealistický básník, autor ironických textů a parodií.
Více od autora