108721–108780 z 158061 Autoři
Milada Juračková (1)
Narozena 25.03.1928 Dvory nad Žitavou , zemřela 12.07.1966 Blansko, malířka, výtvarná pedagožka.
Více od autora
Milada Jonášová (1)
Narozena v roce 1973 v Praze. PhDr., Ph.D., muzikoložka a historička, specializace na život a dílo W. A. Mozarta, recepci jeho díla v Čechách, filologii dobových opisů a na italskou operu 18. století.
Více od autora
Milada Jiřina Burgerová (1)
Narozena 1968. Převorka pražského Karmelu sv. Josefa, řádu bosých karmelitek, autorka publikací s křesťanskou tematikou.
Více od autora
Milada Hlaváčková (1)
Narozena 9. 3. 1925 v Jihlavě, zemřela 17. 3. 2007 v Brně. PhDr., historička umění, působila ve státní památkové péči, později v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Brně a jako náměstkyně ředitele Muzea města Brna.
Více od autora
Milada Háčiková (1)
Narozena 7.2.1928 v Poštorné, okr. Břeclav. Doc., Ing., CSc., vysokoškolská pedagožka působící na Slovensku, ekonomka, práce z oboru.
Více od autora
Milada Frolcová (1)
Narozena 26. 6. 1962 v Příbrami. Historička umění, práce z oboru a regionální publicistika.
Více od autora
Milada Drašnarová (1)
Narozena 22. 9. 1943 v Praze. Knihovnice bibliografického zaměření. Publikace v oboru.
Více od autora
Milada Čadská (1)
Narozena 20.11.1949 v Praze. PhDr., pedagožka, učebnice pro zahraniční studenty.
Více od autora
Milada Barešová (1)
Narozena 10. 11. 1931 v Teplicích, zemřela 9. 4. 2012 v Praze. Prof. MUDr., obvodní lékařka, rehabilitační lékařka, školitelka akupunktury. 1972-1987 rehabilitační lékařka , 1987-2011 asistentka a školitelka akupunktury .
Více od autora
Milada (1)
Více od autora
Míla Neumann (1)
Narozen 6. 3. 1904 v Praze, zemřel 10. 10. 1944 v koncentračním táboře Terezín. MUDr., lékař, básník a prozaik, redaktor Česko-židovského kalendáře.
Více od autora
Míla Mora (1)
Autorka knihy kuchařských recetů mexické kuchyně. Od roku 2001 žije v Mexiku. Dříve laborantka a pracovnice v kosmetickém průmyslu.
Více od autora
Míla Macek (1)
Narozen 22. 3. 1939 v Praze, zemřel 30. 7. 2011 v Treadwellu . Malíř, grafik, autor knižních obálek.
Více od autora
Mikuláš Takáč (1)
Nar. 26. 8 1927, zemř. 28. 1. 1999. MUDr., DrSc., prof. vnitřního lékařství, kardiolog.
Více od autora
Mikuláš Podprocký (1)
Mikuláš Podprocký je původem ze Slovenska, ale žije a tvoří v Praze. Narodil se v roce 1978, studoval kresbu na umělecké fakultě a od roku 2002 pracuje jako kreslíř v různých softwarových firmách, které tvoří počítačové hry – spoluvytvářel např. hru Mafia II.
Více od autora
Mikuláš Nevrlý (1)
Narozen 15. 11. 1916 v Rostově na Donu , zemřel 18. 8. 2019. PhDr., literární vědec, slavista, autor publikací z oboru ukrajinské literatury, též autor publikace o historii šachu v Bratislavě.
Více od autora
Mikuláš Mlček (1)
Narozen 19. 9. 1972 v Plzni. MUDr., PhD., fyziolog, odborný asistent Fyziologického ústavu 1. LF UK v Praze.
Více od autora
Mikuláš Lovacký (1)
PhDr. Slovenský malíř, grafik a ilustrátor, zabývá se knižní vazbou, restaurování a výtvarnými předměty ve smaltu.
Více od autora
Mikuláš Lenin (1)
Vladimir Iljič Uljanov , který přijal přezdívku Lenin , , byl komunistický politik a revolucionář, vůdce bolševické strany, první předseda vlády sovětského Ruska a posléze Sovětského svazu . Byl teoretikem leninismu, který definoval jako adaptaci marxismu v období imperialismu. Stál v čele Říjnové revoluce roku 1917 v Rusku, poté byl do roku 1923 de facto nejvyšším představitelem Sovětského svazu, za jehož zakladatele je všeobecně označován. Inicioval uznání porážky a stažení Ruska z první světové války brestlitevským mírem a vedl zemi do občanské války, která si vyžádala 7–12 milionů obětí, především z řad civilního obyvatelstva. Uljanov kromě vlastního jména používal více různých pseudonymů, například iniciály V. U., Petrov nebo Jacob Richter. Některé své spisy publikoval pod pseudonymem Nikolaj Nikolajevič Lenin. Jméno je snad odvozené od sibiřské řeky Leny, ale existuje o tom více teorií a on sám nikdy neprozradil, proč si je vybral. Pseudonymem Lenin se podepsal v soukromém dopise Plechanovovi v roce 1901, definitivně se pro něj zřejmě rozhodl až v červnu 1902, kdy opouští ostatní dříve osvojená jména. Lenin se narodil v ruském Simbirsku jako syn Ilji Nikolajeviče Uljanova , zámožného gymnaziálního ředitele čuvašského původu a později státního rady , jenž usiloval o demokratizaci a vzdělání pro veškeré obyvatelstvo Ruska a vykonal mnohé pro vzdělání neruských etnik v oblasti Povolží, a jeho liberální ženy Marie Alexandrovny Blankové . Jeho dědeček Moše Ickovič Blank , otec jeho matky, byl žid, který konvertoval k pravoslaví. Prababička z otcovy strany byla kalmycko-mongolského původu, babička jeho matky byla Povolžská Němka luteránského vyznání. Sám Lenin byl pokřtěn jako p...
Více od autora
Mikuláš Koperník (1)
Mikuláš Koperník byl astronom, matematik, právník, stratég a lékař, římskokatolický duchovní a tvůrce heliocentrické teorie. Jsou po něm pojmenovány krátery na Měsíci a na Marsu a také prvek kopernicium s protonovým číslem 112. Rod pocházel z obce Koperniki u města Nysa. Mikuláš se narodil v Toruni v rodině kupce Mikuláše a Barbary rozené Watzenrode . Jeho rodným jazykem byla němčina. Po smrti otce se jej ujal strýc Lukáš Watzenrode, který byl v roce 1489 zvolen biskupem warminským. Díky úsilí strýce ukončil v roce 1491 farní školu sv. Jana v Toruni a zahájil studia na krakovské univerzitě, kterou zakončil v roce 1495. V roce 1496 začal studovat právo na univerzitě v Boloni, v roce 1500 absolvoval právnickou praxi v papežské kanceláři v Římě a v následujícím roce získal souhlas k zahájení studií medicíny v Padově spolu s pokračováním studia práva. V roce 1503 se ve Ferraře stal doktorem kanonického práva a v Padově ukončil lékařská studia a získal právo provádět lékařskou praxi. Na návrh fromborské kapituly se stal v roce 1507 osobním lékařem varmiňského biskupa. V témže roce zpracoval komentář k teorii pohybu nebeských těles, první náčrt heliocentrické teorie a rozšířil ho v četných dopisech. V roce 1510 přesídlil do Fromborku a sestavil mapu Warmie. Spolu s fromborskou kapitulou složil v roce 1512 přísahu věrnosti polskému králi Zikmundovi I. V roce 1513 na výzvu lateránského koncilu vypracoval a poslal do Říma vlastní projekt reformy kalendáře. Ve Fromborku si opatřil dům v místě příznivém k astronomickým pozorováním, kde vybudoval pozorovatelnu a shromáždil astronomické přístroje. V roce 1514 začal psát první knihu De Revolutionibus Orbium Coelestium. V letech 1516 ...
Více od autora
Mikuláš Konček (1)
prof. RNDr. Mikuláš Konček, DrSc. bol slovenský meteorológ a klimatológ ruského pôvodu. Narodil sa v Petrohrade v Rusku. Maturoval vo svojom rodisku a tu sa prihlásil aj na fyzikálno-matematickú fakultu. Od roku 1921 pokračoval v štúdiu na Karlovej univerzite v Prahe, kde získal titul RNDr. . Po absolutóriu v roku 1924 nastúpil ako asistent v Ústave pre meteorológiu a klimatológiu KU. V decembri 1926 sa stal vedeckým pracovníkom Štátneho meteorologického ústavu v Prahe, ktorý neskôr aj viedol . Prejavom uznania odborných kvalít Mikuláša Končeka bolo prijatie za člena Medzinárodnej meteorologickej organizácie a zvolenie za člena komisie pre leteckú meteorológiu. V roku 1939 M. Konček odišiel na Slovensko, kde zorganizoval meteorologickú službu. Vybudoval tiež Štátny hydrologický a meteorologický ústav v Bratislave, ktorý viedol v rokoch 1939–1950. V tom čase prednášal meteorológiu a klimatológiu na SVŠT a od roku 1940 aj na novozaloženej Prírodovedeckej fakulte Slovenskej univerzity. Tu sa habilitoval a získal aj profesúru . V tomto roku prechádza Mikuláš Konček natrvalo na PFSU. Založil tu Ústav pre meteorológiu a klimatológiu a až do roku 1952 bol jeho prednostom. Vtedy vznikla na základe nového vysokoškolského zákona a na popud M. Končeka Katedra astronómie, geofyziky a meteorológie PFUK , ktorú jej zakladateľ viedol až do roku 1970. Zakrátko bol tiež vedúcim Katedry geografie PFUK a po odchode prof. Kunzla do Prahy rok externe viedol aj Katedru fyziky PFSU . V rokoch 1948–1951 bol dekanom Prírodovedeckej fakulty a v rokoch 1951–1954 jej prodekanom. V rokoch 1957–1970 bol riaditeľom Ústavu meteorológie a klimatológie PFUK. Na začiatku päťdesiatych rokov prednášal externe na Univerzite J. E. Purkyně v Brne. V roku 1952 bol Mikuláš Konček poverený novou úlohou: vybudovať meteorologické pracovi...
Více od autora
Mikuláš Klapal (1)
Narozen 3.8.1900 ve Velké nad Veličkou, zemřel 6.1.1984. Ředitel zemědělské školy, publikace o chmelařství.
Více od autora