Následující strana je zasvěcena přehledu všech oblíbených autorů, jejichž knihy tolik obdivujeme a milujeme. Seznamte se podrobněji s jejich životy, poznejte jejich inspiraci a poodhalte jejich tajemství úspěchu, které dohromady daly vzniknout dílům poutavým a nesmrtelným, jež dokázaly ovlivnit nejen jednotlivce, ale celé generace čtenářů...
Zobrazuji 781 - 840 z celkem 119786 záznamů
Miloš Kopecký
Miloš Kopecký byl známý český herec, který není známý především díky svým hudebním albům, ale spíše díky své rozsáhlé práci v divadle, filmu a televizi. Narodil se 22. srpna 1922 v Praze a stal se jedním z nejpopulárnějších a nejvšestrannějších herců v Československu. Jeho kariéra trvala několik desetiletí, během nichž se objevil ve více než 100 filmech. Kopeckého proslavily zejména role v komediích a spolupráce s režisérem Oldřichem Lipským a herečkou Květou Fialovou.
Více od autora
Max Švabinský
Max Švabinský, celým jménem Maxmilian Theodor Jan Švabinský , byl český malíř a rytec. Jeden z nejvýznamnějších českých umělců dvacátého století, který byl obdivován pro neobyčejnou kreslířskou zručnost a rozmanitost grafických technik. Příkladnou celoživotní prací, spojenou s neutuchající láskou k přírodě, vytvořil dílo, jež prověřil čas. Na jeho portrétech se můžeme setkat s mnoha významnými osobnostmi jeho doby. Společně s Janem Preislerem, Antonínem Slavíčkem a Milošem Jiránkem patří ke generaci umělců, kteří položili základy našeho moderního výtvarného umění 20. století. Švabinský se také velkou měrou podílel na zviditelnění českého výtvarného umění v celé Evropě. Narodil se 17. září 1873 v moravské Kroměříži v Jánské ulici domě číslo 15 jako nemanželský syn Marii Švabinské. Na rodném domě i na domku v areálu kroměřížské Octárny, kam se se brzy odstěhovali jsou umístěny pamětní desky. Jeho otcem byl později prohlášen Jan Novotný z Klenovic. Již jako desetiletý vystavoval ve výkladní skříni kroměřížské lékárny své první práce a jejich prodejem pomáhal rodině. V roce 1891 vystoupil z kroměřížské reálky, kde studoval v kvintě a byl přijat na Akademii výtvarných umění v Praze, na které studoval do roku 1896. V roce 1900 se oženil s Elou Vejrychovou, s jejíž rodinou se znal již od roku 1895. Elu opustil v roce 1919. Manželství bylo rozvedeno v roce 1923 a odděleno v roce 1931. Příčinou rozpadu byl vztah Švabinského s Annou Vejrychovou, manželkou švagra Rudolfa Vejrycha. Obě ženy byly častými modely Švabinského děl. Ela Vejrychová např. na olejomalbách Kulatý portrét a Chudý kraj, Anna Vejrychová na řadě grafik, např. Rajská sonáta. V roce 1931 se s Annou Vejrychovou oženil a žil s ní až do její smrti v roce 1942. V roce 1945 adoptoval dceru Anny Vejrychové a Rudolfa Vejrycha Zuzanu Švabinskou . Ta po smrti Maxe Švabinského pečovala o jeho dílo a napsala knihu vzpomínek Světla paměti...
Více od autora
Marek Řeháček
Marek Řeháček je český vlastivědný badatel, spisovatel, publicista, rozhlasový pracovník a právník ve veřejné správě. Řeháček se narodil v Liberci, ale svá gymnaziální studia absolvoval ve Frýdlantě. Následně pak pokračoval na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Mezi roky 2000 a 2002 působil v mezinárodním uskupení Euroregion Nisa, který sdružuje lokality na pomezí České republiky, Německa a Polska v okolí Frýdlantského a Šluknovského výběžku. Řeháček též prodával v libereckém knihkupectví. Do listopadu roku 2010 celkem osm let působil coby tajemník na magistrátě města Liberec. Místo se rozhodl se změnou politického vedení města opustit a od počátku roku 2011 zastává stejnou pozici na radnici v Jablonci nad Nisou. Pro Český rozhlas Liberec připravuje pořad Křížem krajem.. Žije v Liberci se svou ženou Zuzanou a synem Janem. První literární pokusy vydal v polovině 90. let 20. století. Jeho literárním vzorem je liberecký spisovatel Miloslav Nevrlý, díky jehož knize o Jizerských horách začal sám psát. Od počátku své tvorby spolupracuje s kreslířem Petrem Ferdyšem Poldou. Spolu například publikovali sérii knih Libereckých zajímavostí. Je autorem celé řady článků, vlastivědných knih a turistických průvodců. Napsal texty pro přibližně 40 publikací. Na některých spolupracuje s fotografem Janem Pikousem, s nímž tvoří turistické průvodce po krajině Severních Čech. V roce 2015 vytvořil spolu s Poldou a Pikousem volné tvůrčí trio Liberečtí knihotvůrci, jejichž tvorbu nazvali Toulavé čtení. Spolupracoval s ČT na několika dílech pořadu Toulavá kamera. Je dlouholetým aktivním členem Jizersko-ještědského horského spolku. Výběr z díla:
Více od autora
Ludvík Kundera
Ludvík Kundera byl český básník, dramatik, prozaik, překladatel z němčiny, editor, literární historik, člen 'Sdružení Q'. Byl synovcem klavíristy a hudebního vědce Ludvíka Kundery a bratrancem známějšího spisovatele Milana Kundery. Ludvík Kundera byl spjatý s avantgardními směry, především surrealismem. Po maturitě na litoměřickém gymnáziu se zapsal na Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, ale přešel do Brna. Tam ho zastihlo uzavření vysokých škol, a proto studium na FF MU, obor bohemistika a germanistika, dokončil až v roce 1946. Za války byl totálně nasazen v Německu ve Špandavě. Po válce se stal jedním ze zakladatelů postsurrealistké Skupiny Ra. V letech 1968–70 byl dramaturgem Mahenovy činohry v Brně, odkud byl normalizací vypuzen a žil bez stálého zaměstnání, avšak při pokračující literární činnosti, v Kunštátu. Bylo mu zakázáno publikovat, přesto se literatuře věnoval i nadále . Jako historik se zaměřoval zejména na Františka Halase, Hanse Arpa a Bertolta Brechta. Ve svých rozhlasových hrách usiloval o antiiluzívní divadlo. Po roce 1989 začal přednášet, v letech 1991–2004 přednášel na katedře germanistiky FF UP. Zemřel v roce 2010 v Boskovicích. Pohřeb se konal v krematoriu v Brně, urna s ostatky pak byla pohřbena do hrobu v Kunštátě. V roce 1994 byl jmenován čestným občanem města Brna. 1. června 2000 byl jmenován čestným občanem města Litoměřice, mimo jiné jako student litoměřického gymnázia. V červnu 2000 převzal v Bratislavě Cenu Jána Smreka za celoživotní dílo - z rukou Smrekova syna I. Čieteka a prvního laureáta Ceny J. Smreka švédského básníka T. Tranströmera. V roce 2002 převzal na lipském mezinárodním knižním veletrhu 'Cenu za celoživotní dílo' oceňující přínos ke zprostředkovávání české a německé literatury. V den státního svátku 28. října 2007 mu prezident České republiky Václav Klaus udělil Státní vyznamená...
Více od autora
LaVyrle Spencer
LaVyrle Spencer je americká nejprodávanější autorka současných a historických milostných románů. Úspěšně vydala řadu knih, z nichž některé byly zfilmovány. Dvanáct z jejích knih bylo bestsellerem New York Times a Spencer byla v roce 1988 uvedena do Síně slávy Romance Writers of America. V roce 1997 odešla z psaní.
Více od autora
Klára Smolíková
Klára Smolíková je česká spisovatelka, scenáristka komiksových příběhů, publicistka a velmi činorodá lektorka. Narodila se v Praze, kde vystudovala estetiku a teorii kultury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Již od studií ji zajímá popularizace, věnuje se environmentální, multikulturní, estetické a mediální výchově, angažuje se v muzejní pedagogice. Největší výčet jejích knih představují učebnice a metodické materiály. V současné době se plně věnuje psaní knih pro děti a mládež. Pro děti začala psát nejprve do dětských rubrik novin. Mnoho let přispívala do časopisů Pastelka, Sluníčko, Mateřídouška a Čtyřlístek, kde publikovala desítky pohádek, jazykových hádanek a komiksů. Od roku 2004 píše knížky pro děti. Spolupracovala na scénářích několika webových portálů zaměřených zejména na zábavné vzdělávání. Je spoluautorkou večerníčkového seriálu Vynálezce Alva . Od listopadu 2015 do února 2018 připravila osm čísel komiksové revue Bublifuk, do které přispěli původními seriály přední čeští komiksoví tvůrci . Patnáct let prožila v Táboře, kde deset let učila na střední škole knihkupce a knihovníky od roku 2000 do roku 2010. Poté pracovala ve zdejším Husitském muzeu, pro které připravila dětskou linku nové expozice a realizovala řadu lektorských programů, jež se staly podkladem pro úspěšnou dětskou komiksovou knihu Husité. V roce 2013 spolupracovala na třebíčské expozici Cesty časem, část zaměřenou na řemesla přepracovala do další nápadité knihy Řemesla. Na pražské Pedagogické fakultě vedla od roku 2006 do roku 2014 seminář věnovaný médiím. Krátce působila v Národním muzeu na pozici vedoucí oddělení vzdělávání a kulturních aktivit . Nyní spolupracuje na lektorských programech pro muzea jako externista. Zpočátku její knihy ilustroval Honza Smolík, se kterým má děti Tobiáše a Joriku. Jejím druhým manželem je Jiří Walker Procházka, kultovní autor české sci-fi a fantasy. Společně píší detektivní...
Více od autora
Jules Amédée Barbey d'Aurevilly
Pocházel z normandské šlechtické rodiny. Studoval na Collège Stanislas v Paříži a v letech 1829-1833 práva v Caen. Po prvotních sympatiích s republikány přešel ke krajně pravicovému monarchismu a katolicismu. Během studií v Paříži se seznámil s básníkem Mauricem de Guérin. Od roku 1833 se usadil v Paříži a psal kritiky do royalistických novin. Francouzský spisovatel, básník, žurnalista a kritik. Jeho dílo je spolu s dílem Augusta Villiers de l'Isle Adam považováno za spojovací článek mezi romantismem na jedné straně a dekadencí a symbolismem na straně druhé. Jeho romány a povídky jsou často situovány do rodné Normandie. Popisuje stav společnosti za revoluce a po ní a kritizuje i úpadek mravů kněží a šlechty. Ačkoli se sám označoval za nepřítele naturalismu, jeho práce jsou realismem a naturalismem zásadně ovlivněny. Dalším paradoxem jeho díla je, že - ač katolík a royalista - byl konzervativními kruhy odmítán a některá jeho díla byla na církevním seznamu zakázaných knih. Ve svých kritických soudech a názorech uplatňoval nejpřísnější kritéria a často se uchyloval až k nesnášenlivým útokům . V raném období byl také teoretikem dandysmu a napsal esej o G. Brummellovi.
Více od autora
Josef Hanzlík
Josef Hanzlík byl český básník a autor knih pro děti. Věnoval se také překládání děl jugoslávských a amerických básníků a byl spoluautorem několika scénářů . Josef Hanzlík se narodil v Neratovicích, nejranější dětství však prožil v Táboře a od roku 1946 pobýval v Nejdku u Karlových Varů. V roce 1963 vystudoval psychologii na Filozofické fakultě v Praze. V letech 1964 až 1969 byl redaktorem měsíčníku Plamen. Pak změnil zaměstnání, ve Filmovém studiu na Barrandově se stal členem tvůrčí skupiny filmů pro děti a mládež. První básně publikoval roku 1959 v časopise Kultura. Začal básnickými sbírkami, pak i tvorbou pro děti. Napsal také řadu povídek, z nichž několik nese prvky do science fiction. Věnoval se též filmové a televizní tvorbě, zvláště pohádkové. Od roku 1991 se věnoval již pouze literatuře a překladatelství. Jeho věhlas však upadal a dožil téměř v zapomnění. Hanzlíkova pohřbu se účastnily přibližně jen tři desítky lidí. Hanzlík byl vedle Ivana Wernische a Antonína Brouska jedním z nejvýraznějších představitelů generace mladých básníků 60. let, kteří na sebe upozornili poezií v almanachu Mladé víno. Tito básníci nevytvořili homogenní, programově ucelený celek, jejich dílo bylo zprvu spíše nevyhraněné, mnohdy eklektické. Patrná je však jejich reakce na básníky starší generace. Zatímco jejich poezie byla jakousi antitezí díla básníků všedního dne , mnohou inspiraci nacházeli třeba v poezii Oldřicha Mikuláška. Hanzlíkovo dílo je silně emotivní, protknuté fantaskními a pohádkovými motivy. Mnohdy popisuje boj polarit dobra a zla. Hanzlíkovy básně jsou typické jakousi dobrotivostí nejbližšího okolí uprostřed mnohdy nevyzpytatelného a potenciálně ubližujícího okolního světa, pocitem jistoty v bezpečném mikrokosmu uprostřed nebezpečného makrokosmu. Taková motivika je nejsilnější...
Více od autora
Jiří Kahoun
Jiří Kahoun byl český spisovatel, autor mnoha knížek pro děti. Mimo jiné autor Příběhů včelích medvídků. Po maturitě na Střední průmyslové škole pro umělecké zpracování kovů a kamenů v Turnově a vojenské službě prošel řadou zaměstnání: byl traktoristou, aranžérem, kameníkem, výtvarníkem, pálil dřevěné uhlí, pracoval jako stavební dělník i technický redaktor. Obrázky beze slov uveřejňoval v různých novinách a časopisech: Ahoj, Československý loutkář, Československá fotografie, Dikobraz, Květy, Mateřídouška, Mladá fronta DNES, Obrana lidu, Pionýr, Repertoár malé scény, Rudé právo, Svobodné slovo, Týdeník Československé televize, Vlasta, Voják. Podílel se na společných výstavách berounských výtvarníků a měl několik výstav samostatných. Město Beroun vydalo reprodukce jeho kreseb jako pohlednice, ilustroval dvě své knihy. Podle jeho námětů a scénářů byly natočeny televizní večerníčkové seriály: první řada Příhod včelích medvídků a sedm dílů Toronto Tom, kocour z Ameriky . Příhody včelích medvídků vyšly i na zvukových nosičích . V Krátkém filmu Praha natočila Šarlota Zahrádková-Filcíková podle pohádek z knihy Pískací kornoutek animované filmy, např. Had je mašinka , Hroší maminka je tatínek .
Více od autora
Henning Mankell
Henning Mankell byl švédský spisovatel, autor populárních detektivních románů s inspektorem Kurtem Wallanderem, jehož případy se vždy odehrávají ve švédském městě Ystad, které se tak stalo poutním místem milovníků detektivek. Romány s Wallanderem byly natočeny i jako televizní seriál s Kenethem Branaghem v hlavní roli. Psal i prózu pro děti a divadelní hry. Byl rovněž krajně levicovým a protiizraelským aktivistou, účastnil se nepokojů švédských studentů v roce 1968. Jeden čas žil v Norsku, kde podporoval místní maoistickou stranu. Žil v Mosambiku, kde vedl divadelní soubor. Jeho manželkou byla Eva, dcera Ingmara Bergmana. V roce 2014 veřejně oznámil, že mu byla diagnostikována dvě nádorová ložiska v krku a plíci. Jednoho mrazivého lednového rána probudí komisaře Wallandera zvonění telefonu. Vypadá to na rutinní případ. Když však detektiv přijíždí na osamocenou švédskou farmu, objevuje krvavou lázeň. Starý muž byl brutálně zavražděn a jeho žena, přiškrcená zvláštním uzlem, vzápětí umírá v nemocnici. Před smrtí však stačí zašeptat slovo "cizí". Jediné slovo, které rozpoutá vlnu násilí proti žadatelům o azyl z nedalekého uprchlického tábora. Záhy dojde k požáru tábora a chladnokrevné vraždě somálského uprchlíka. Má však komisař opravdu hledat pachatele mezi cizinci? Vždyť bratr zavražděné ženy odhalil nové skutečnosti, které vyšetřování Wallanderova týmu komplikují. Tlak na komisaře se zvyšuje, je třeba jednat rozhodně, s chladnou hlavou a nenechat se vtáhnout do pasti všudypřítomné xenofobie. Sovětské impérium padlo. Lotyšsko je nyní suverénní stát. Ale za oficiální autonomií stojí mocné síly, které jsou těsně propojeny s ruskou mafií. Je zima roku 1991. Tým inspektora Kurta Wallandera řeší nový případ: u švédského pobřeží byly vyplaveny dvě mrtvoly přimrzlé k sobě v hrůzostrašném objetí. Mrtví muži byli východoevropští zločinci a na první pohled oběti mafie. Případ však brzy nabere hrozivý obrat poté, co se...
Více od autora
Genesis
Genesis je britská rocková skupina, která vznikla v roce 1967 na Charterhouse School v Godalmingu v hrabství Surrey. Původní sestavu tvořili zpěvák Peter Gabriel, klávesista Tony Banks, kytarista Anthony Phillips, baskytarista Mike Rutherford a bubeník Chris Stewart. Během své kariéry prošla skupina několika změnami v sestavě, přičemž Banks a Rutherford zůstali stálými členy. Genesis je známá svou progresivní rockovou hudbou z počátku své existence, která se vyznačovala složitými strukturami písní a propracovanou instrumentací. Po Gabrielově odchodu v roce 1975 převzal roli zpěváka bubeník Phil Collins a skupina se posunula k přístupnějšímu poprockovému zvuku.
Více od autora
Felix Francis
Felix Francis je britský spisovatel, mladší syn spisovatele a žokeje Dicka Francise. Studoval fyziku a elektroniku na Londýnské univerzitě. 17 let vyučoval fyziku, působí jako ředitel přírodovědeckého ústavu v Oxfordshiru. Pracoval též jako manažer mezinárodní teambuildingové firmy. Od roku 2006 spolupracoval se svým otcem na psaní jeho detektivních románů z dostihového prostředí, podílel se na čtyřech knihách, než Dick Francis zemřel. Felix se poté rozhodl pokračovat v rodinné tradici a v roce 2011 vydal svůj první román Hazard, rovněž dostihovou detektivku.
Více od autora
Eduard Škoda
Narozen 1933. Publicista, rozhlasový autor a moderátor, věnuje se uměleckým památkám Prahy, knihy a učebnice pro děti, dětské encyklopedie.
Více od autora
Val McDermid
Val McDermidová vyrůstala v prostředí hornické komunity ve Skotsku, později studovala angličtinu v Oxfordu. Šestnáct let pracovala jako novinářka, z toho poslední tři roky jako šéfredaktorka celonárodního bulvárního nedělníku pro severní Anglii. V současné době se plně věnuje spisovatelské dráze. Má syna a psa a žije se svou ženou v Cheshiru na severu Anglie. Její romány byly přeloženy do více než 30 jazyků a prodalo se jich přes 10 milionů výtisků. Autorce získaly celou řadu mezinárodních ocenění včetně Zlaté dýky za nejlepší detektivní román roku a ocenění Kniha roku LA Times. V roce 2009 byla McDermidová uvedena do síně slávy v rámci cen britské televize ITV3, které se udělují dílům detektivní literatury, a v roce 2010 byla oceněna za dlouhodobý přínos žánru Cartierovou diamantovou dýkou od britské asociace autorů detektivek CWA. V roce 2011 získala cenu Pioneer Award udělovanou za průkopnické počiny organizací Lambda Literary Foundation specializující se na lesbickou a gay literaturu.
Více od autora
T Lobsang Rampa
Angličan Cyril Henri Hoskins, do nějž se údajně r. 1949 převtělil tibetský láma a lékař. Autor mnoha populárních knih o Tibetu, jejichž faktická spolehlivost je však sporná a jedná se spíše o fikce.
Více od autora
Růžena Svobodová
Růžena Svobodová, rozená Růžena Čápová byla česká spisovatelka. Narodila se v Mikulovicích u Znojma, kde byl otec správcem klášterního panství řádu premonstrátů. Brzy se rodina přestěhovala do Prahy a ona vyrůstala v premonstrátském klášteře na Strahově, kde otec získal velký služební byt. S matkou zde prožívala náboženské obřady, úctu k světcům a k svatým; otec v ní zase probouzel zájem o literaturu. Jeho předčasná smrt proměnila celou situaci rodiny, když bylo Růženě jako nejstarší z jeho čtyř dětí teprve dvanáct let. Doma zavládla autoritativní matka, která byt z velké části pronajímala. Růžena absolvovala Vyšší dívčí školu, kromě toho navštěvovala na Smíchově klášterní penzionát benediktinek Sacré Coeur, aby se zdokonalila ve francouzštině. Stala se pak domácí učitelkou. V roce 1890 se provdala za básníka F. X. Svobodu v naději, že získá společenskou nezávislost. Měla svůj společenský salon, který navštěvovali Antonín Sova, Vilém Mrštík, František Václav Krejčí, F. X. Šalda, Otakar Štorch-Marien, výtvarnice Zdenka Braunerová, herečky Hana Kvapilová, Hana Benoniová, z literárně činných žen Božena Benešová a později i Marie Pujmanová. Sblížení se Šaldou se rokem 1893 proměnilo v milostný vztah. Milostné vzplanutí ji na čas poutalo také k J. S. Macharovi. V průběhu první světové války se věnovala charitě; působila v českém národním svépomocném sdružení České srdce jako zakladatelka a vedoucí Dětského odboru. Humanitární práce tohoto sdružení spočívala v organizování pobytu pražských či vídeňských dětí na venkově, kde dostávaly zdravou stravu, zatímco v hlavních městech říše vlivem válečných let neúměrně strádaly. Tehdy již byla vážně nemocná se srdcem. Roku 1918 založila časopis Lípa, který sama redigovala. Své humanitární a publikační aktivity směřovala k politice, ale nechtěla se zapojit do s...
Více od autora
Philip Roth
Philip Milton Roth byl americký spisovatel. Do americké literatury vstoupil v roce 1959 povídkovou sbírkou Goodbye Columbus a od té doby se stal jedním z nejoceňovanějších autorů své generace. Dvakrát získal Národní knižní cenu a stejně tak i Cenu amerických knižních kritiků a řadu dalších ocenění. V roce 1998 svoji sbírku obohatil i o prestižní Pulitzerovu cenu. Řadu literárních ocenění získal i v zahraničí, zejména v Británii a ve Francii. V roce 2003 mu byl na Harvardově univerzitě udělen ceněný titul Doctor of Letters, doktorát za literaturu. Roth je znám svými silně autobiografickými postavami, svým filozofickým a formálním stíráním rozdílů mezi skutečností a smyšlenkou, důmyslně vynalézavým stylem svého vyprávění a svým provokativním odhalováním americké židovské identity. Narodil se jako druhé dítě v židovské rodině, jejíž předci se do Ameriky přistěhovali z polské Haliče. Vyrostl v převážně židovské čtvrti města Newark zvané Weequahic, kde také v roce 1950 absolvoval střední školu . Poté vystudoval soukromou Bucknellovu univerzitu v Pensylvánii, kde byla jeho oborem angličtina. Pokračoval pak dál postgraduálním studiem na Chicagské univerzitě, kde získal akademický titul v oboru anglická literatura. Po ukončení studia zde krátce působil jako asistent, poté vyučoval tvůrčí psaní na univerzitě v Iowě a na prestižní Princetonské univerzitě. Ve své akademické dráze pak pokračoval na Pensylvánské univerzitě, kde až do roku 1991, kdy ukončil svoji akademickou kariéru, přednášel literární komparatistiku. V době svého pobytu v Chicagu se Roth seznámil se spisovatelem Saulem Bellowem a s Margaret Martinsonovou, jež se stala jeho první ženou. Jejich rozvod v roce 1963 a smrt Martinsonové při autonehodě v roce 1968 zanechaly v jeho díle trvalou stopu. Rothova první žena byla totiž vzorem pro několik ženských postav ...
Více od autora
Miroslav Honzík
Narozen 17.4.1928. Stavební technik, beletrista, autor literatury faktu a rozhlasových her.
Více od autora
Miloslav Nevrlý
Miloslav Nevrlý je český zoolog, publicista, spisovatel, cestovatel, turista a skaut. Narodil se v Praze, kde vystudoval reálné gymnázium a přírodovědeckou fakultu University Karlovy . Ještě před promocí získal místo zoologa v Severočeském muzeu v Liberci. Tam pracoval až do odchodu do důchodu v roce 2000, po většinu doby jako vedoucí přírodovědeckého oddělení. Svůj zájem věnoval zejména Jizerským horám. Profesně se zabýval nejen např. studiem tamní zvířeny netopýrů, ale i obecnou historií tohoto pohoří, o kterém napsal řadu větších i menších prací. Z nich nejznámější je Kniha o Jizerských horách, za kterou obdržel v roce 1976 výroční nakladatelskou cenu. Zatím poslední čtvrté vydání této knihy je z roku 2007 a tato kniha je považována za bibli tzv. „pomníčkářů“ – lidí, kteří bloudí po Jizerských horách a hledají velké množství pomníčků ukrytých v kopcích. Zároveň dlouhé roky vykonával dobrovolnou funkci libereckého okresního konzervátora státní ochrany přírody a krajského konzervátora pro zoologii. Jako terénní pracovník se stal autorem i mnoha turistických publikací a map. Jako hlavní autor se rozhodující měrou podílel na koncepci a tvorbě Turistického průvodce Jizerskými horami. Jeho bibliografie obsahuje mj. i stovky novinových článků. V novinářské anketě Osobnost Liberecka získal v roce 2003 hlasováním veřejnosti druhé místo. Je od roku 1961 ženatý, má tři děti a jedenáct vnuků. Skautem se stal po válce v roce 1946, po roce 1968 pomáhal vést v Liberci Miloši Zapletalovi 2. skautský oddíl. V letech 1970–1989 jako činovník Turistického oddílu mládeže TJ Dynamo se věnoval mládeži staršího skautského věku a vedl oddíl starších známý jako "SPERHO" což je zkratka ze slov "Společnost pro exploataci rumunských horských oblastí". Oddíl Sperho vyrážel pod jeho vedením na každoroční legendární puťáky do Rumuns...
Více od autora
Mark Victor Hansen
Mark Victor Hansen je americký inspirativní a motivační řečník , trenér a autor . Je známý jako spolutvůrce a zakladatel edice \" Kuřecí polévka pro duši \". Hansen je absolventem Southern Illinois University v roce 1970 s titulem BA v mluvené řeči.
Více od autora
Karel Ptáčník
Karel Ptáčník , byl český spisovatel. Pocházel z rodiny strojního zámečníka . Reformní reálné gymnázium studoval v Břeclavi a v Hodoníně, kde maturoval v roce 1940. Po maturitě absolvoval roční kurs obchodní akademie v Brně. Od roku 1942 byl nasazen na práce v Německu, roku 1944 onemocněl tuberkulózou a podařilo se mu prodloužit propuštění z prací až do konce války. V letech 1946-1956 pracoval v různých funkcích na Městském úřadě v Bruntále. Poté, co vydal úspěšnou prvotinu Ročník jedenadvacet, přestěhoval se do Prahy, kde byl redaktorem časopisu Květen až do jeho zániku v roce 1959. Roku 1956 se stal tajemníkem Svazu spisovatelů. V roce 1968 se angažoval na straně „reformistů“ a v roce 1969 se stal místopředsedou Svazu českých spisovatelů, který vycházel z reformních pozic roku 1968 . Po roce 1969 nebyla díla Karla Ptáčníka vydávána a on pracoval od roku 1972 v pojišťovně. Do důchodu odešel v roce 1984. Trilogie z Bruntálska:
Více od autora
Josef Augusta
Prof. RNDr. Josef Augusta byl významný český paleontolog a také autor populárně vědeckých knih pro mládež i pro dospělé. Josef Augusta se narodil v jihomoravském městě Boskovice roku 1903 v rodině berního úředníka. Po absolvování klasického gymnázia v rodném městě vystudoval v letech 1921 až 1925 přírodní vědy na Masarykově univerzitě v Brně , na které setrval až do roku 1931 v roli asistenta geologického ústavu. Od roku 1933 působil na přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde byl nejprve docentem, od roku 1939 profesorem a v letech 1957-1959 děkanem. Ve své vědecké práci se Josef Augusta zprvu zabýval permskou flórou a studiem prvohorních krytolebců a ryb. Brzy se však stal významným popularizátorem zejména v oblasti paleontologie, ale i stratigrafie a geologie. Mezinárodního věhlasu dosáhl zejména rekonstrukcemi pravěké flóry a fauny ve spolupráci s akademickým malířem Zdeňkem Burianem. Své vědecké dílo publikoval v četných našich i zahraničních odborných časopisech. Josef Augusta je autorem sto dvaceti vědeckých publikací a řady populárně naučných knih pro mládež i pro dospělé. Podílel se také jako vědecký poradce na slavném filmu režiséra Karla Zemana Cesta do pravěku z roku 1955
Více od autora
Jiří Grygar
Jiří Grygar je český astronom a astrofyzik, popularizátor vědy v oblasti astronomie, astrofyziky a vztahu vědy a víry, držitel několika ocenění. Je znám též jako dlouholetý člen Českého klubu skeptiků Sisyfos a jako člen a bývalý vicepresident Evropské rady skeptických organizací. Je členem Učené společnosti ČR, v letech 2004–2008 byl jejím předsedou. Narodil se 17. března 1936 u československých hranic ve slezském Heinersdorfu , tehdy součásti Německa v rodině československého celníka Josefa Grygara. V mládí býval skautem v oddíle v brněnských Černých Polích, do oddílu chodil i po přestěhování do Opavy. Absolvoval jedenáctiletku v brněnských Husovicích, kde odmaturoval v roce 1954. Mezi lety 1954 a 1957 studoval fyziku na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity, v letech 1957−1959 vystudoval na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy astronomii. Roku 1963 získal v Astronomickém ústavu Československé akademie věd hodnost kandidáta věd, o čtyři roky později na Matematicko-fyzikální fakultě UK titul RNDr. Od roku 1959 je členem Československé, resp. České astronomické společnosti, v letech 1992–1998 byl jejím předsedou. Po vystudování astronomie pracoval až do roku 1980 v Astronomickém ústavu ČSAV, od té doby působí ve Fyzikálním ústavu Československé akademie věd / Akademie věd České republiky. Má 3 děti, z nichž nejmladší je Lukáš Grygar, překladatel, publicista a odborník na počítačové hry. Jiří Grygar působí v Oddělení astročásticové fyziky Fyzikálního ústavu AV ČR. Celý život se věnuje také popularizaci astronomie a příbuzných oborů fyziky. Publikoval více než dvě stě odborných prací a řadu populárně-naučných publikací. Je autorem, spoluautorem a přispěvatelem mnoha rozhlasových a televizních vzd...
Více od autora
Jana Štroblová
Jana Štroblová je česká básnířka, prozaička, esejistka, autorka knížek pro děti a mládež a překladatelka z ruštiny i dalších jazyků. V letech 1954 až 1959 studovala obory čeština a ruština na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Následně pracovala ve Státním nakladatelství dětské knihy . Od roku 1990 do roku 1993 působila jako redaktorka literárního vysílání Československého rozhlasu. V roce 1994 začala spolupracovat s pražskou redakcí Rádia Svobodná Evropa. Za své básnické dílo obdržela v Bratislavě v roce 2011 Cenu Jána Smreka a v Praze Cenu Františka Hrubína . Překládala především z ruštiny a slovenštiny , podílela se však za jazykové spolupráce odborníků i na překladech arabské, čínské, tibetské maďarské poezie. Jádro její překladatelské práce tvoří překlady poezie Mariny Cvetajevové.
Více od autora
J. D Robb
Nora Roberts se narodila 10. října 1950 v Silver Springu v Marylandu jako nejmladší z pěti dětí. Navštěvovala nějaký čas Katolickou školu, kde se jí dostalo jisté disciplíny od jeptišek. Ona sama dnes říká: „Můžeš mít všechen talent světa, ale když nebudeš mít disciplínu sednout si a psát, nepovede se ti napsat a publikovat žádnou knihu.\" Vdala se mladá a usadila se v Keedysville v Marylandu. Krátce pracovala jako právní sekretářka. „Uměla jsem psát rychle, ale neuměla jsem hláskovat. Byla jsem nejhorší právní sekretářka vůbec,“ říká dnes. Když se jí narodili synové, zůstala doma a zkusila každé řemeslo, které se nahodilo. Vánice v únoru 1979 ji přinutila najít jiné východisko. Zůstala doma zasněžená se svými syny. Mladšímu byly tři roky, staršímu šest let. Neměla tehdy žádnou možnost poslat je do školky. Během vánice vytáhla tužku a zápisník a začala psát jeden z příběhů. Tehdy začala její kariéra spisovatelky. Několik jejích rukopisů však bylo zamítnuto, ale později přeci jen uspěla. Její první kniha, Irský plnokrevník , vyšel v nakladatelství Silhouette v roce 1981. Se svým druhým manželem Brucem Wilderem se seznámila, když ho najala, aby jí postavil domácí knihovnu. V červenci 1985 se vzali. Od té doby rozšířili svůj dům, hodně cestovali po světě a otevřeli spolu knihkupectví. Během svého života byla Nora vždycky obklopená jen muži. Nejen že byla nejmladší ze všech svých sourozenců, ale byla dokonce jediná holka. A právě život strávený mezi muži dal Noře docela dobrý pohled na mužskou mysl, který dnes její čtenáři tolik obdivují. V roce 2007 se 4 její knihy dočkaly filmového zpracování. Nora je členem několika spisovatelských skupiny a vyhrála nespočetné ceny od jejích kolegů a nakladatelského průmyslu....
Více od autora
Igor Stravinsky
Igor Stravinsky byl významný ruský skladatel, klavírista a dirigent, který je považován za jednoho z nejvýznamnějších a nejvlivnějších skladatelů 20. století. Narodil se 17. června 1882 v ruském Oranienbaumu a mezinárodní slávu mu přinesly tři balety, které na objednávku impresária Sergeje Ďagileva uvedl Ďagilevův Ballets Russes: ", "Petruška" a "Svěcení jara" . Avantgardní přístup k rytmu a disonanci v posledně jmenovaném díle vyvolal při premiéře v Paříži bouři, ale později se stal slavným pro svůj revoluční hudební jazyk a mezníkem ve vývoji modernistické hudby.
Více od autora
Holly Black
Holly Blacková se narodila 10. listopadu 1971. Je to americká spisovatelka a editorka. Její nejznámější prací je patrně Kronika rodu Spiderwicků, která se stala velmi oblíbenou u dětí napříč státy, mj. i díky kresbám ilustrátora Tonyho DiTerlizzi. Žije s manželem v městečku Amherts v americkém státě Massachusetts. Kronika rodu Spiderwicků byla zfilmována, celovečerní rodinný snímek spatřil světlo světa v roce 2008. Kniha byla též předělána do formátu videohry. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Holly Black na anglické Wikipedii.
Více od autora
Heinrich Heine
Christian Johann Heinrich Heine , vlastním jménem Harry Heine, byl německý prozaik, básník, publicista a esejista, představitel hnutí Mladé Německo v období romantismu. Pocházel z rodiny drobného židovského obchodníka s látkami v Düsseldorfu Samsona Heineho a jeho manželky Betty van Geldern. Harry Heine byl nejstarší ze čtyř dětí a údajně se narodil ještě před svatbou, proto jeho datum narození bylo posunováno do roku 1799 nebo 1800. Prokazatelné záznamy se nedochovaly a historikové uvádějí jako nejpravděpodobnější datum 13. prosinec 1797. Rodiče své děti vychovávali v duchu osvícenských zásad a Harry navštěvoval křesťanské školy. V té době byl Düsseldorf pod francouzským vlivem a Heine se stal obdivovatelem císaře Napoleona. Vystudoval lyceum a na přání rodičů se měl stát obchodníkem. V roce 1815 nastoupil na praxi v bance ve Frankfurtu nad Mohanem a o rok později ke svému strýci Solomonu Heinemu, bohatému bankéři v Hamburku. Ten se svého synovce ujal a podporoval ho finančně až do své smrti v roce 1844, i když pro jeho literární aktivity neměl příliš pochopení. Harry psal pravidelně od roku 1815 a v roce 1817 byly jeho básně poprvé publikovány v časopise Hamburgs Wächter. Podnětem k básnické tvorbě byla neopětovaná láska k sestřenici Amálii a posléze k její mladší sestře Tereze. Strýc viděl, že Harry nemá vlohy pro podnikání a proto ho v roce 1819 poslal studovat právo na univerzitu v Bonnu. Tam vydržel jen jeden semestr, stejně jako na univerzitě v Göttingenu. V letech 1821–1823 studoval v Berlíně, kde navštěvoval přednášky filozofa Georga Wilhelma Friedricha Hegela. Navázal kontakt s místními literárními kruhy, Počátkem roku 1822 debutoval na veřejnosti jako autor knihy Básně, obsahující 58 vlastních básní a čtyři překlady básní lorda Byrona. Napsal zde své první tragédie Almansor, Lyrické intermezzo a William Ratcliff, které však nebyly uvedeny. Několik týdnů strávil putováním po polské části Prus...
Více od autora
František Rachlík
František Rachlík byl český prozaik, autor humoristických a historických próz a dramatik. František Rachlík se narodil v Nymburce, po ukončení středoškolského studia odešel do Prahy studovat na filozofickou fakultu filozofii, historii, dějiny umění a estetiku. Kromě toho zároveň absolvoval kurs pro knihovníky a vyučil se barvířem. Po skončení studií vystřídal František Rachlík různá zaměstnání. V letech 1945 - 1950 byl šéfredaktorem Vydavatelství ministerstva informací - časopis Svět v obrazech. Od roku 1950 pracoval jako dramaturg Divadla v Karlíně. Od roku 1954 se stal spisovatelem z povolání. Psal především humoristickou a historickou prózu a dramata. Kromě vlastních dramat upravoval František Rachlík i hry jiných autorů.
Více od autora
Farley Mowat
Farley McGill Mowat byl kanadský anglicky píšící prozaik, novinář, přírodovědec, environmentalista a cestovatel. Mowat vystudoval zoologii na Torontské univerzitě. Evropu poznal během 2. světové války, pak procestoval severní Kanadu. Zde se zabýval sledováním zvěře v jejích přirozených podmínkách , zajímal se o původní obyvatele Eskymáky a o probíhající změny v přírodě vyvolávané pronikáním civilizace do vnitrozemí kanadského severu. Jeho pozorování jsou významná z hlediska biologického, ekologického i etnografického a je na nich založeno i jeho literární dílo. Mowat je autorem mnoha reportáží a dobrodružných i populárně-naučných knih pro dospělé i pro mládež. Pro hlubokou znalost popisované problematiky a osobitý autorský styl se stal jedním z nejpřekládanějších kanadských spisovatelů 20. století . Roku 1981 obdržel nejvyšší kanadské civilní vyznamenání - stal se Důstojníkem Řádu Kanady.
Více od autora
Country Beat Jiřího Brabce
Country Beat Jiřího Brabce byla významná československá country a folková skupina, která měla vliv zejména v 60. a 70. letech 20. století. Skupinu vedl Jiří Brabec, výrazná osobnost československé country scény. Byli známí svou fúzí tradiční country hudby s prvky českého folku, čímž vytvořili jedinečný zvuk, který rezonoval u posluchačů v jejich vlasti i mimo ni. Během své kariéry Country Beat Jiřího Brabce spolupracovali s různými umělci a přispěli k popularizaci country hudby v Československu. V žánru české country hudby zanechali trvalý odkaz a ovlivnili řadu umělců a kapel, které následovaly.
Více od autora
Anna Todd
Anna Todd je autorka známé série 'After'. Je jí 25 let a žije spolu se svým manželem v Texasu. 'After' publikovala na veřejnou síť Wattpad, kde jí četly miliony lidí po celém světě. Tato série je založena na kapele One Direction. První kapitolu Afteru napsala v roce 2013. Stalo se to velice populární díky faktu že v tom má hlavní roli Harry Styles, což přilákalo spoustu mladých čtenářů. V květnu 2014 'After' získal knižní podobu díky Gallery Books a bude podle toho i Film díky UTA.
Více od autora
Allan Pease
Allan Pease je světoznámý odborník na problematiku řeči těla. Pochází z Austrálie a vydal řadu mezinárodních bestsellerů, které se prodávají v milionech výtisků. V ČR vyšla Řeč těla, Řeč těla na pracovišti a Řeč těla lásky.
Více od autora
Aleš Palán
Aleš Palán je novinář, publicista a spisovatel. V Brně nedokončil studium pedagogické fakulty, několik let se pak toulal po Československu. Je jedním ze signatářů Charty 77. V druhé polovině osmdesátých let pracoval jako noční hlídač, figurant a kopáč. Od roku 1993 se věnuje žurnalistice Vedl kurzy tvůrčího psaní na Literární akademii Josefa Škvoreckého a Vysoké škole kreativní komunikace. Za román Ratajský les a knihu rozhovorů Být dlužen za duši byl nominován na Magnesii Literu. Za průvodce brněnským Bronxem Brnox toto ocenění získal. Za knihu rozhovorů Kdo chodí tmami dostal výroční cenu Českého literárního fondu, jeho rozhovory s Vítem Tajovským, bratry Reynkovými a s Ludvíkem Armbrusterem obsadily první místo v anketě Dobrá kniha Katolického týdeníku. Rozhovory s šumavskými samotáři Raději zešílet v divočině byly v anketě Lidových novin vyhlášeny Knihou roku. Jeho zatím poslední spis Jako v nebi, jenže jinak: nová setkání se samotáři z Čech a Moravy, obsahující rozhovory se solitéry z celé republiky, vyšel koncem roku 2019. Od února 2018 do března 2019 byl ředitelem nakladatelství Kalich. Nyní na volné noze.
Více od autora
Zdeněk Němeček
Narozen 19. 2. 1894 v Josefově, zemřel 5. 7. 1957 v Mnichově v Německu. Československý legionář, diplomat, v letech druhé světové války knihovník, působil v protifašitickém odboji. Prozaik, autor cestopisů. Od roku 1948 žil v emigraci, pracoval v newyorské rozhlasové stanici Svobodná Evropa.
Více od autora
William Styron
William Clark Styron, Jr. byl americký prozaik, představitel tzv. jižanské prózy. Proslul především románem Sophiina volba. Ve druhé světové válce vstoupil do americké armády, kde se zúčastnil bojů v Tichomoří. Po válce vystudoval Dukeovu universitu. Poté krátce působil jako redaktor v několika nakladatelstvích. Tato činnost ho neuspokojovala, proto se začal věnovat vlastní tvorbě. Za svou knihu Doznání Nata Turnera obdržel v roce 1968 Pulitzerovu cenu. Narodil se roku 1925 v Newport News ve Virginii jako syn námořního inženýra, svérázného zásadového Jižana, v podmanivé atmosféře kouzelného Jihu, v němž však mladý Styron vycítil i ovzduší, jež ironicky označuje jako arktický kraj "Byrdland", "absolutní srdce zmrtvělé kultury", světa, kde duch ante bellum, to je doby před vítězstvím Unie nad Konfederací, byl stále ještě realitou. V roce 1944 vstoupil na presbyteriánskou Davidson College a odtud o rok později na Dukeovu univerzitu v Severní Karolíně; tam vzhledem k válečnému stavu zároveň prodělával výcvik u jednotky námořní pěchoty. I když byl vyslán do války, přímé akce se díky svému mladistvému věku nezúčastnil. Po válce se na Dukeovu univerzitu vrátil a absolvoval v roce 1947. V roce 1947 odjel do New Yorku, kde pracoval po tři roky na své prvotině Ulehni v temnotách. Navštěvoval tu také seminář tvůrčího psaní a tedy vznikly jeho první pokusy o povídkovou tvorbu. Budoucí velká témata signalizují krátké prózy Dlouhá temná cesta a Chvíle v Terstu. Po vypuknutí korejské války byl v roce 1950 povolán k námořní pěchotě. Rukopis románu Ulehni v temnotách měl už dokončený, a tak ho mohl ponechat u nakladatele. Úspěch tohoto díla mu umožnil, aby se po relativně krátkém redaktorském působení v nakladatelství McGraw-Hill a v redakci slavné The Paris Review věnoval cele a výhradně dráze spisovatelské. Poválečný pobyt v armádě Styrona vyprovokoval k napsání jednoho z n...
Více od autora
Vlastimil Vaněk
Zahradní architekt. V letech 1946-1950 vedl v rodinném podniku trvalkové odvětví. Po likvidaci závodu pracoval v chrudimském cukrovaru. V letech 1956-1958 byl samostatným vědeckým pracovníkem ve Výzkumném ústavu místního hospodářství v Praze. V r. 1958 založil a do konce 60. let vedl nové odvětví - šlechtění trvalek a výrobu osiv. Napsal velké množství publikací z oboru zahradnictví a okrasného rostlinstva. Byl přispivatelem řady odborných časopisů - Chataře, Zahrádkáře, Domova. K jeho zájmům patřilo také malování, umělecká fotografie a hudební skladba.
Více od autora
Vi Keeland
Vi Keeland žije šťastně v New Yorku se svým manželem, kterého zná od svých šesti let a s jejich třemi dětmi. Je autorkou více než 1,5 milionů prodaných knih pro ženy. Její knihy se objevily ve více než osmdesáti bestsellerových seznamech a v současné době jsou přeloženy do šestnácti jazyků.
Více od autora
Václav Hybš Orchestra
Václav Hybš Orchestra je renomovaný český soubor, který je známý svými vystoupeními lehké vážné hudby, popu a tradičních českých melodií. Pod vedením Václava Hybše je orchestr již řadu let významnou součástí české hudební scény. Sám Václav Hybš byl vynikajícím dirigentem a hudebníkem, jehož kariéra trvala několik desetiletí, během nichž si vybudoval pověst všestranného a muzikálního umělce. Repertoár orchestru často zahrnuje úpravy populárních melodií, taneční hudbu a díla českých skladatelů, čímž vychází vstříc širokému spektru posluchačů. Vystupují na různých akcích, od koncertů až po společenské tance, a ukazují tak svou schopnost přizpůsobit se různým hudebním stylům a prostředím.
Více od autora
Stan Lee
Stan Lee , rodným jménem Stanley Martin Lieber, byl americký komiksový scenárista, redaktor, herec, producent, vydavatel, televizní osobnost, prezident a předseda společnosti Marvel Comics. Ve spolupráci s několika umělci, nejvíce s Jackem Kirbym a Stevem Ditkem, vytvořil příběhy známé po celém světě, které vycházely dříve v komiksové podobě, především tedy Spider-Man, X-Men, Iron Man, Fantastic Four, Avengers, Hulk, Thor, Daredevil, Doctor Strange a mnoho dalších. Lee následně svými komiksy přispěl k rozšíření společnosti Marvel Comics z malého vydavatelského domu ve velkou multimediální společnost. Roku 1994 byl oficiálně uveden do Síně slávy komiksového průmyslu. Rovněž byl v roce 2011 o jeho životě natočen osmdesátiminutový dokumentární film With Great Power – The Stan Lee Story. Narodil se 28. prosince 1922 jako Stanley Martin Lieber na Manhattanu v New Yorku do emigrantské rodiny rumunských Židů Celie Solomonové a Jacka Liebera. Ačkoliv vyrůstal v židovské rodině, nikdy se nevyjádřil, zda je či není věřícím. Jeho rodina byla zasažena velkou hospodářskou krizí, i proto se museli přestěhovat do Washington Heights. V roce 1931 se mu narodil sourozenec, bratr Larry Lieber. Kvůli špatné finanční situaci se Lieberovi znovu přestěhovali, tentokrát do Bronxu. Stanley Lieber v dětství obdivoval filmy s Errolem Flynnem. V mládí studoval na DeWitt Clinton High School v Bronxu. Už od mládí se zajímal o psaní a snil o napsání románu, ovšem jako mladý pracoval pouze v různých příležitostných zaměstnáních, např. v centru výzkumu tuberkulózy, kde psal nekrology a lékařské zprávy. Vystudoval roku 1939 a přidal se k WPA Federal Theatre Project, který byl vytvořen na podporu divadel. V roce 1939 díky svému strýci Robbie Solomonovi získal pozici asistenta v Timely Comics, divizi vydavatelství Timely, které vlastnil Martin Goodman, manžel Stanleyho Liebera sestřeni...
Více od autora
Rick Riordan
Rick Riordan je autorem známé knižní série Percy Jackson a Olympané. Také napsal detektivní sérii pro dospělé Tres Navarre a podílel se na editaci knihy Demigods and Monsters, což je kolekce esejí o knihách s Percym Jacksonem. Pomohl sestavit dějovou linii pro sérii The 39 Clues vydavatelství Scholastic Corporation, která bude obsahovat celkem 10 knih od různých spisovatelů, a napsal první knihu této série The Maze of Bones. Riordan se narodil v San Antoniu v Texasu. Vystudoval University of Texas at Austin a poté patnáct let učil na státních a soukromých školách v Kalifornii a San Antoniu. Riordan je mnohonásobně oceněný autor knižní série Tres Navarre a jeho kniha The Maze of Bones se 28. září 2008 vyšplahala na první místo v seznamu bestsellerů newyorského deníku The New York Times. Knihy ze série Percy Jackson a Olympané vypovídají příběh o dvanáctiletém chlapci, který se dozví, že je synem starořeckého boha. 12. února 2010 měl premiéru film natočený podle prvního dílu série – Zloděj blesku. Riordan žije se svou ženou a dvěma syny v San Antoniu. Právě pracuje na nových sériích Apollónův pád a Magnus Chase a bohové Ásgardu. Knižní série Apollónův pád je pokračování série Bohové Olympu. Magnus Chase a bohové Ásgardu je knižní série založena na severské mytologii. Volné pokračování Percyho Jacksona. Kříží se zde série Percy Jackson a Olympané a Kronika Cartera Kanea. Navazuje na předešlé události v sérii Bohové Olympu. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rick Riordan na anglické Wikipedii.
Více od autora
Paul De Kruif
Paul Henry De Kruif byl americký mikrobiolog, spisovatel a publicista. Hned jeho druhá kniha Lovci mikrobů z roku 1926 se stala na dlouhou dobu nejen světovým bestsellerem, ale pro mnoho vědců a lékařů se stala zdrojem inspirace pro jejich budoucí odbornou práci a vědeckou kariéru. Některými literárními vědci je pokládán za jednu ze zakladatelských osobnosti světové literatury faktu v oblasti lékařských a biologických věd, který dones patří mezi významné popularizátory světové vědy. Přímo za otce románu o vědě jej ve svém „románu o archeologii“ Bohové, hroby a učenci označil C. W. Ceram. De Kruif asistoval Sinclairu Lewisovi s jeho Pulitzerovou cenou odměněným románem Arrowsmith. Dodal nejen potřebné vědecké a medicínské informace potřebné pro zápletku, ale také náčrty postav. Ačkoliv byl Lewis uveden jako jediný autor, de Kruif obdržel 25% výtěžku z prodeje knihy a kniha také obsahuje Lewisovu děkovnou dedikaci. Mnoho lidí se domnívá, že řada postav je založena na lidech, které de Kruif osobně znal, zatímco titulní hrdina je obrazem jeho samého. Kniha z roku 1926 je věnována památce a odkazu významných světových vědeckých osobností, které výrazně přispěly k rozvoji mikrobiologie a epidemiologie:
Více od autora
Miloš Kirschner
Miloš Kirschner byl významný český loutkoherec, herec a hlasový umělec, známý především svou prací s kultovními loutkovými postavičkami Spejbla a Hurvínka. Tyto postavičky převzal v roce 1956 od jejich tvůrce Josefa Skupy a vystupoval s nimi až do své smrti v roce 1996. Kirschnerův přínos světovému loutkářství a dětské zábavě byl významný, neboť pomohl popularizovat tyto postavičky nejen v Československu, ale prostřednictvím představení a nahrávek i v mezinárodním měřítku. Jeho odkaz pokračuje prostřednictvím pražského Divadla Spejbla a Hurvínka, které zůstává oblíbenou institucí loutkářského umění.
Více od autora
Milan Bednařík
Narozen roku 1928 v Holešově. RNDr., asistent katedry experimentální fyziky na přírodovědecké fakultě v Olomouci, práce z oboru.
Více od autora
Ludvík Středa
Ludvík Středa byl spisovatel, autor knížek pro děti a básník. Je autorem básnických sbírek, pohádek a příběhů pro děti, mládež i dospělé. Napsal také několik příspěvků do učebnic a divadelních her pro děti. Ludvík Středa se narodil a vyrůstal v Úpici. Jeho otec, tovární dělník, zemřel, když bylo Ludvíkovi sedm let. Matka, ochotnická herečka, se po smrti otce znovu vdala, zařídila si obchod a modistickou dílnu. Ludvík vystudoval textilní průmyslovku v Ústí nad Orlicí. Nastoupil jako dělník v Texlen Úpice. Při vojenské službě se dostal do Liberce, kde se později oženil a od roku 1952 žil a pracoval. Nejprve byl tkalcovským mistrem, od rok 1966 nastoupil do redakce libereckých novin Vpřed. V letech 1967–1971 studoval žurnalistiku na Střední knihovnické škole v Praze. V roce 1971 byl pro neschvalování okupace vojsky Varšavské smlouvy z redakce propuštěn a vrátil se do textilní výroby. V roce 1973 dostal infarkt myokardu a jeho zdravotní stav se postupně zhoršoval. Od roku 1984 byl kvůli srdeční chorobě v plném invalidním důchodu. Po sametové revoluci byly jeho knihy opakovaně vydávány. Zapojil se aktivně do činnosti Literárního klubu a spolupracoval s mladými autory. V roce 1992 zemřela jeho manželka. V roce 2006 spáchal sebevraždu, ke které ho dovedly zdravotní problémy i osamělý život bez jeho milované manželky a dvou synů, které přežil.
Více od autora
Karin Slaughter
Karin Slaughter je americká spisovatelka, jedna z nejúspěšnějších soudobých autorek v oblasti kriminálního thrilleru. Její knihy získaly řadu prestižních ocenění a byly přeloženy do 27 jazyků. Série Grant County Série Will Trent Ostatní knihy
Více od autora
Joseph Murphy
Joseph Murphy je irský římskokatolický kněz a vedoucí protokolu Státního sekretariátu. Narodil se 16. srpna 1968 v Corku. Dne 11. července 1993 byl vysvěcen na kněze. Studoval na Papežské irské koleji a Papežské francouzské koleji. Na Papežské univerzitě Gregoriana získal doktorát z teologie. Dne 1. října 1997 vstoupil do diplomatických služeb Svatého stolce a to do sekce pro všeobecné záležitosti Státního sekretariátu. Roku 2002 se stal osobním sekretářem kardinála Angela Sodana. Roku 2003 mu papež Jan Pavel II. udělil titul Kaplana Jeho Svatosti. Dne 15. září 2006 byl předělen do sekce pro vztahy se státy. Dne 15. ledna 2008 se stal duchovním asistentem Associazione Santi Pietro e Paolo. Dne 22. března 2018 jej papež František jmenoval vedoucím protokolu Státního sekretariátu.
Více od autora
Josef Šusta
Josef Šusta byl český historik, spisovatel a politik, syn správce třeboňského panství Josefa Šusty . Patřil vedle historika Josefa Pekaře k předním žákům tzv. Gollovy školy. Vynikal znalostmi v oblasti světových a hospodářských dějin i dějin umění, k oblastem zájmu patřil český vrcholný středověk, reformace nebo moderní evropské politické dějiny. Za druhé světové války byl prezidentem České akademie věd a umění, pro přijetí této složité úlohy byl po válce obviněn z kolaborace a svůj život proto ukončil sebevraždou. Po studiích v Českých Budějovicích , Praze a Vídni pokračoval studijním pobytem v Itálii . Byl generačním druhem Josefa Pekaře, profesorem všeobecných dějin Univerzity Karlovy , děkanem filozofické fakulty , prezidentem České akademie věd a umění , habilitoval se prací Pius IV. Před pontifikátem a na začátku pontifikátu. Jeho činnost měla klíčový význam v zařazení československé historie do kontextu světového vývoje a v oboru hospodářských a sociálních dějin. Kritizoval Františka Palackého za filozoficko-historickou koncepci českých dějin . Byl nositelem francouzského řádu Komtura Čestné legie . Přispíval mj. do Lumíra, Lidových novin, Venkova aj. Měl kritický vztah k římskokatolické církvi – vystoupil z ní po návratu ze studijního pobytu v Itálii a Vatikánu. V letech 1920–1921 působil v úřednické vládě Jana Černého jako ministr školství . Byl členem pátečníků, jednalo se o přítele T. G. Masaryka, Edvarda Beneše, Karla Čapka a blízkého přítele Maxe Dvořáka. Po skončení druhé ...
Více od autora
Josef Jahoda
Josef Jahoda byl český pedagog, novinář, prozaik a básník. Narodil se 27. ledna 1872 v Německém Brodě. Zde prožil dětství i mládí. Jeho otec Josef byl krejčí. Literární nadání zdědil po své matce Anně Jahodové, která je autorkou Pověstí a zkazek královského města Německého Brodu a okolí. V letech 1882–1891 studoval na německobrodském gymnáziu, kde už začal věnovat psaní. Poté krátce učil na obecné škole ve Velkém Zdíkově. Také působil jako novinář a osvětový pracovník. V roce 1899 se oženil s Annou Tučkovou, odstěhoval se do Polánek u Třebechovic, kde vlastnil statek. Až do své smrti se zde věnoval se hospodaření a psaní. Josef Jahoda zemřel 16. prosince 1946 v Polánkách. Na jeho počest je v Havlíčkově Brodě nazvána ulice. Za svůj život napsal téměř devadesát knih. Jako předlohu ke svým četným románům a knihám povídek si vybíral prosté lidi, jejichž povahu, osudy a společenské prostředí dobře poznal. Jeho hrdiny jsou často lidé žijící na okraji lidské společnosti, tuláci a vyděděnci. Velmi často se také v jeho knihách objevují motivy z rodného města jako například v básnické sbírce Německobrodské motivy. V jednotlivých epických básních zde popisuje události z dějin Německého Brodu. Rodným městem se zabývá i ve sbírce povídek Město 4000 obyvatelů. Svoje studentská léta na německobrodském gymnáziu popisuje ve vzpomínkové knize Starý student vypravuje. Jeho nejznámějším románem se ale stal Havlíčkův máj, který vyšel knižně až po druhé světové válce.
Více od autora
Jiřina Bohdalová
Jiřina Bohdalová je česká herečka. Narodila se do rodiny truhláře Františka Bohdala a jeho manželky Marie, rozené Brunnerové. Matka pracovala jako služebná a věnovala se ochotnickému divadlu. Otec byl v roce 1954 odsouzen na 15 let odnětí svobody za napomáhání k velezradě, když pomáhal někdejšímu ministru Ladislavovi Karlovi Feierabendovi k emigraci. Ve Valdické věznici strávil 7 let a v roce 2016 obdržel in memoriam od ministerstva obrany osvědčení o účasti na protikomunistickém odboji. Po obecné škole v Praze-Žižkově absolvovala dívčí reálné gymnázium a po maturitě v roce 1949 nastoupila na tři roky jako učitelka na základní škole v Ostravě. Od dětských let ji lákalo divadlo; vliv mělo matčino působení v ochotnickém divadelním souboru, přihláška do baletní školy a také do filmového komparsu. Ve svých šesti letech zažila svůj filmový debut v němém filmu Pižla a Žižla na cestách ; další dětské role potom ve filmech Zlatý člověk a Madla zpívá Evropě . Přihlásila se na Divadelní fakultu Akademie múzických umění , ale přijata byla až na třetí pokus. Studium z rodinných důvodů krátce přerušila a po návratu DAMU řádně absolvovala a ukončila rolí v absolventském představení Josefina. Divadelní kariéru začínala po boku Jana Wericha v Divadle ABC a posléze v Městských divadlech pražských. Právě kvůli osobě Jana Wericha kontaktovala Jiřinu Bohdalovou Státní bezpečnost, Bohdalová však informace o Werichovi odmítla předávat. Přesto Státní bezpečnost Bohdalovou od konce 50. let vedla jako agentku a teprve až roku 2004 soud konstatoval, že byla ve svazcích StB vedena neoprávněně. V letech 1967–2004 byla členkou Divadla na Vinohradech. V srpnu 1968 emigrovala mladší sestra Jaroslava Henzelová i s rodinou do Rakouska a pak do Švédska. V roce 1970 Jiřina Bohdalová svědčila na svatbě spisovatele Pavla Kohouta a scenáristky Jeleny Mašínové. Z těchto důvodů pak v polovině 70. let dostávala méně rolí ve filmech...
Více od autora
Jaroslav Vašák
Jmenuji se Jaroslav Vašák . Mým koníčkem a zároveň povoláním je obor kuchař-číšník a sbírání gastronomických zajímavostí z celého světa, čemuž se věnuji od r. 1968 a mám titul Mistr kuchař . Moje sbírka je velice hodnotná, byla oceněna v pražském Klubu sběratelů kuriozit jako Pozoruhodná a Špičková, byla velice dobře hodnocena i na Střední hotelové škole v Praze i ve SOU v Klánovicích a zájem projevila i Guinessova kniha rekordů. Náplní sbírky je přes 5 000 stran textu z nejrůznějších oblastí gastronomie. Jaroslav Vašák zemřel 1. prosince 2019.
Více od autora
Jaroslav Herout
Jaroslav Herout byl český památkář a historik umění, působící v odborné organizaci státní památkové péče. Široké veřejnosti je známý především důkladnými a srozumitelnými publikacemi, seznamujícími zejména s typologií, genezí, tvaroslovím a terminologií historických staveb. V letech 1946-1952 vystudoval obory dějiny umění a klasická archeologie na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kdy byli jeho učiteli Jan Květ, Jaroslav Pešina a Václav Mencl. Titul PhDr. obdržel v roce 1952 po obhajobě rigorózní práce Vývoj gotického domu v Čechách. Směr jeho studia i pozdější profesní dráhy ovlivnilo prostředí historické Kutné Hory, ale také vzor předchůdce a vzdáleného příbuzného prof. Josefa Braniše. Václav Mencl jej záhy přivedl k publikační činnosti V roce 1954 nastoupil do odboru kultury Rady Krajského národního výboru v Pardubicích. Zde byl pověřen fotografickou a dokumentační službou. Od 1. ledna 1955 působil v Oblastní správě státního kulturního majetku. Tehdy se pracovně setkával s arch. Břetislavem Štormem, od kterého načerpal další znalosti. Od začátku roku 1959 byl nucen zaměstnání vícekráte měnit. Ve Státním ústavu památkové péče a ochrany přírody krátce zastupoval nemocnou pracovnici ve sbírce fotografií. Z odborného hlediska byla přínosná i několikaměsíční brigáda při stavebně-historických průzkumech, vedených dr. Dobroslavem Líbalem. Od srpna 1959 byl zařazen do koordinační komise pro kulturní využití státních hradů a zámků. Ve Státním ústavu památkové péče a ochrany přírody byl začleněn do oddělení státního seznamu kulturních památek . V té době přes značné pracovní nároky sepsal i několik publikací o zpřístupněných hradech a zámcích (Mnichovo Hradiště, Kunětická hora, Slatiňany, Lichnice, Košumbe...
Více od autora
Jaromíra Kolárová
Jaromíra Kolárová, rozená Setničková , byla česká spisovatelka, dramatička a scenáristka. Jaromíra Setničková se narodila v dělnické rodině, dětství prožila na periferii v Bubenči a dělnické kolonii v Holešovicích, což ovlivnilo část její prozaické i dramatické tvorby. V Praze vystudovala reformní reálné gymnázium, kde v roce 1938 složila maturitní zkoušku. Krátce poté odjela do Paříže, kde chtěla studovat, ale vrátila se a zapsala se na FF UK na obor čeština a francouzština. Po uzavření vysokých škol v roce 1939 navštěvovala abiturientský kurz při obchodní akademii a v letech 1940 – 1945 pracovala jako referentka ve Svazu tesařských mistrů. V téže době se podílela na činnosti dětského amatérského loutkového divadla Domovina. Po válce se vdala a začala znovu studovat na FF UK, po narození druhého dítěte, syna Vladimíra, však studium ukončila. V letech 1947 – 1949 byla externí redaktorkou týdeníku Rolnické hlasy. Roku 1950 se i s rodinou přestěhovala do Ostravy; krátce působila v kulturní rubrice krajského deníku Nová svoboda, 1951 se stala tajemnicí pobočky Svazu československých spisovatelů. Poté pracovala jako lektorka Státního divadla v Ostravě. Když byl v roce 1952 její manžel zatčen a ve vykonstruovaném politickém procesu odsouzen za velezradu, sabotáž a špionaž na 15 let do vězení, byla nucena pracovat jako úřednice Velkoobchodu průmyslovým zbožím . Byla jí znemožněna jakákoli publikační činnost, její hry byly staženy z repertoáru divadel, filmové synopse a scénáře nebyly realizovány. Po manželově podmínečném propuštění v roce 1959 a následné rehabilitaci v roce 1963 působila jako dramaturgyně nejprve v ostravském televizním studiu, po návratu do Prahy v r. 1965 pak v Československé televizi Praha. Na počátku roku 1968 byla redaktorkou nakladatelství Práce, záhy těžce onemocněla , o rok později je jí přiznán invalidní důchod. V letech 1969 – 1971 pobývala v ...
Více od autora
Jan Bauer
Jan Bauer je český novinář a spisovatel, původním vzděláním zemědělský inženýr. Novinářský talent a znalosti v oboru zemědělství uplatňoval dlouhá léta jako redaktor celostátního deníku Zemědělské noviny. Dlouhodobě žije na samotě u Vodňan. V prosinci 2009 mu vyšla jubilejní stá kniha, čímž se stal nejplodnějším jihočeským autorem všech dob. Některé knihy napsal pod pseudonymy. Věnuje se především detektivkám a literatuře faktu, přičemž uplatňuje své znalosti českých dějin.
Více od autora
James Clavell
James Dumaresq Clavell byl anglický a australský spisovatel, scenárista, filmový producent a režisér. Clavell se narodil v Sydney, Austrálii jako anglický občan a byl pokřtěn Charles Edmund DuMaresq de Clavelle. Jeho otec byl důstojníkem britského Královského námořnictva, a tak Clavell vyrůstal na mnoha různých místech Britského impéria. Po vypuknutí druhé světové války se Clavell v 16 letech přihlásil do britské armády a v řadách Královského dělostřelectva byl poslán do Malajsie bojovat proti Japoncům. Tam byl zraněn kulometnou palbou, zajat a poslán do japonského zajateckého tábora na ostrově Jáva. Později byl přemístěn do nechvalně proslulého vězení Changi v Singapuru. Stejně jako ostatní váleční zajatci i Clavell velmi trpěl špatným zacházením ze strany japonských stráží . Jeho zážitky ze zajateckého tábora se staly základem pro jeho první román Král Krysa . Je nutné podotknout, že Clavellova vlastní válečná zkušenost nijak záporně neovlivnila jeho vztah k japonské kultuře. Ve svém románu Šógun ji naopak líčí ve velmi příznivém světle. V roce 1946 byl Clavell povýšen do hodnosti kapitána, ale nehoda na motocyklu ukončila jeho vojenskou kariéru. Poté studoval v Anglii na univerzitě v Birminghamu, kde potkal April Strideovou, herečku, s kterou se v roce 1951 oženil. Díky své ženě se začal zajímat o svět filmu a v roce 1953 se i s rodinou přestěhoval do New Yorku, kde pracoval pro televizi a později do Hollywoodu. Tam nakonec uspěl jako scenárista s filmy Moucha a Watusi. Také spolunapsal klasický film Velký útěk . Od roku 1959 produkoval a režíroval i své vlastní filmy. V roce 1963 se stal naturalizovaným občanem Spojených států amerických. James Clavell zemřel v roce 1994 ve Švýcarsku na mozkovou mrtvici v době, kdy se léčil z rakoviny. Jeho dílo je velmi ovlivněno jeho pobytem v japonském zajateckém táboře, často využív...
Více od autora
Hiroya Oku
Hiroya Oku se narodil 16.září 1967, je manga umělec,tvůrce Gantz, Zero One a HEN, z nichž všechny byly na pokračování. V současné době pracuje na Fázi 3 Gantz, který začal v říjnu 2009. Jeho mangy často obsahují explicitní násilí a krec, stejně jako sexuální situace.
Více od autora
Henri Charrière
Henri Charrière byl Francouz usvědčený za vraždu a odsouzený k nuceným pracím ve Francouzské Guyaně, odkud utekl a žil ve Venezuele. Známým se stal především proto, že svůj útěk zaznamenal v autobiografickém románu Motýlek, který se stal bestsellerem, přestože je často zpochybňována jeho autenticita. Narodil se ve městě Ardèche. Jeho matka zemřela, když mu bylo deset let. V roce 1923 vstoupil do vojenského námořnictva, kde sloužil dva roky. Později se stal členem pařížského podsvětí, oženil se a měl dceru. 26. října 1931 byl za vraždu pasáka, známého jako malý Roland, odsouzen k doživotnímu vězení a deseti letům nucených prací . Po krátkém uvěznění byl deportován na Francouzskou Guyanu, odkud 29. listopadu 1933 s dvěma spoluvězni uprchl do Kolumbie, kde byl znovu chycen a uvězněn. Měl být znovu vydán Francii, podařilo se mu ale utéci na území indiánských kmenů, kde prožil několik měsíců. Musel odsud ale odejít, v Santa Marta byl v roce 1934 znovu zatčen a vydán do Francie. Byli opět uvězněni a odsouzeni ke dvěma letům na samotce. Po propuštění do běžného vězeňského režimu a jednom dalším neúspěšném pokusu se mu konečně v roce 1945 podařilo utéci do Venezuely. Uplaval na pytli kokosových ořechů, jeho společník se při tomto pokusu utopil. Ve Venezuele se usadil, otevřel si restauraci, oženil se s ženou jménem Rita a stal se místní celebritou. Své vzpomínky vtělil do dvou autobiografických románů, Motýlek a Banco . Motýlek se stal bestsellerem, byl dokonce zfilmován . Zemřel v roce 1973 v Madridu na rakovinu. Charrièrův Motýlek , popisující jednoduchým dobrodružným stylem vězeňské zážitky a nezdařené úniky v letech 1931-1945, byl velmi úspěšný, jen ve Francii se prodalo více než 1 500 000 výtisků. Záhy byl přeložen i do češtiny...
Více od autora
Hana Marie Körnerová
Hana Marie Körnerová je česká spisovatelka. Používá pseudonym, její vlastní jméno je Hana Martinková. Patnáct let pracovala ve zdravotnictví, své zkušenosti v tomto oboru využila v knize Prosím vás, sestřičko. Toto dílo uspělo v literární soutěži Knižního klubu. Je vdaná, má děti. Od 90. let 20. století žije v Podkrkonoší. První kniha jí vyšla roku 1992. Knihy vycházejí v nakladatelstvích MOBA a Knižní klub. Za 46 let napsala 26 knih. Většina jejích knih se zabývá tím, jak obstát v nečekané nebo složité situaci, na kterou hrdinové příběhu nebyli výchovou či předchozím životem připraveni. Romány, které se odehrávají v historické kulise, jsou dobrodružné a napínavé. Knihy ze současnosti jsou skutečné příběhy s nezbytným minimem fabulace. Mezi její nejznámější díla patří rodinná sága Pán hor, jež se odehrává v 18. století.
Více od autora