81661–81720 z 145057 Autoři
Veniamin Cezarovič Goffenšefer (1)
Ruský literární teoretik, vědec, historik, autor publikací z oboru.
Více od autora
Veni (1)
Více od autora
Vendulka Valentová (1)
JUDr. et Mgr., právnička a vysokoškolská pedagožka, která se zabývá právními dějinami, zejména městským právem, právnickým vzděláváním, ženskými právy, dějinami advokacie. Publikuje v oboru.
Více od autora
Vendulka Chalánková (1)
Narozena 4.2.1981 v Přerově. MgA., textilní výtvarnice, autorka komiksů.
Více od autora
Vendula Zajícová (1)
Narozena 30. 8. 1982. Personalistka, podnikatelka, autorka literatury o sebezdokonalování a managementu času.
Více od autora
Vendula Zahumenská (1)
Narozena 28. 12. 1981 ve Znojmě. Mgr., právnička, zabývá se právem ochrany životního prostředí, práce z oboru.
Více od autora
Vendula Potůčková (1)
Narozena 12. 2. 1989. Mgr., historička umění a architektury, práce z oboru.
Více od autora
Vendula Pavláčková (1)
Autorka autobiografické publikace o dobrovolnické práci v Keni.
Více od autora
Vendula Látalová (1)
Vendula Látalová se narodila v Plzni, vystudovala malířství na Akademii výtvarných umění v Praze, žije a pracuje v Litomyšli. Kromě malířství se věnuje restaurování památek, spolu s manželem Jiřím stáli u záchrany Portmonea - Muzea Josefa Váchala.
Více od autora
Vendula Hnídková (1)
Vendula Hnídková je historička architektury, absolvovala Filozofickou fakultu MU v Brně a doktorské studium na Vysoké škole umělecko-průmyslové v Praze. Působí v Ústavu dějin umění AV ČR, zabývá se moderní a současnou architekturou.
Více od autora
Venda Truhlářová (2)
Narozena 22. 5. 1924 v Opavě, zemřela 27. 1. 2016. Malířka, grafička.
Více od autora
Věnceslava Přibylová (1)
Narozena 24.9.1921 v Líchovech. Odborná asistentka na katedře ruského jazyka na filosofické fakultě. Práce v oboru.
Více od autora
Věnceslava Hrubá-Freiberger (1)
Věnceslava Hrubá-Freiberger je významná česká sopranistka, která se významně zapsala do světa klasické hudby. Narodila se 25. června 1945 ve Slaném a proslavila se zejména svými výkony v barokní a klasické opeře a oratoriu. Hrubá-Freibergerová studovala na Pražské konzervatoři a později na Akademii múzických umění v Praze. Její kariéra byla poznamenána spoluprací s renomovanými dirigenty a orchestry a vystupovala na různých mezinárodních pódiích. Její repertoár zahrnuje díla skladatelů, jako jsou Händel, Mozart a Dvořák.
Více od autora
Věnceslava Bechyňová (1)
Narozena 3. 6. 1920 v Praze, zemřela 5. 9. 2000. PhDr. CSc., slavistka, překladatelka z bulharštiny, literární historička, práce a překlady z oboru. Krátce užívala příjmení Havlíčková.
Více od autora
Věnceslav Švihovský (1)
Narozen 12.8.1875 v Hlinsku u Rovna , zemřel 11.10.1957 v Praze. Redaktor, vydavatel českých časopisů v Rusku, spis o kijevských Češích.
Více od autora
Věnceslav Hrubý (1)
Narozen 21.11.1848 v Horní Libochové u Velkého Meziříčí, zemřel 9.1.1933 v Opavě. Státní úředník, vlastenecký pracovník ve Slezsku, redaktor, spoluzakladatel Slezské matice osvěty lidové, autor jazykovědných prací.
Více od autora
Veleslav Růžička (1)
Narozen 14. 7.1910 v Uherském Brodě, zemřel 23. 11. 1972 v Praze, učitel náboženství, duchovní Církve československé, archivář Ústředního archivu a muzea CČS , historik, věnoval se regionálním historickým tématům, vztahujícím se k Uherskému Brodu a dějinám Církve československé; syn vlastivědného pracovníka Vilibalda Růžičky .
Více od autora
Velasquez (1)
Diego Rodríguez de Silva y Velázquez byl španělský malíř, vůdčí umělecká osobnost na dvoře krále Filipa IV. Byl předním umělcem vrcholného baroka. Proslavil se především řadou portrétů španělské královské rodiny a dalších významných evropských osobností. Jeho dílo bylo už za jeho života i později vždy vysoce hodnoceno. Uznání došlo také u impresionistů a inspiraci u něj čerpali také moderní malíři ve 20. století. Základním pramenem k Velázquezově životě je spis jeho současníka, malíře a historika umění Antonia Palomina El Museo pictorio y escaia optica z roku 1724. Ten vycházel ze životopisných poznámek, které udělal Velázquezův žák Juan de Alfaro. Velázquezův děd se do Sevilly přistěhoval někdy po roce 1581 z Porta, v době, kdy Španělsko a Portugalsko tvořily personální unii. Velázquezův otec Juan, stejně jako matka Jerónima Velázquez, kteří měli svatbu v roce 1597, pocházeli z nižší šlechty. Otec byl částečně židovského původu. Po nejstarším Diegovi se manželům narodilo ještě dalších sedm dětí. Rodiče byli humanisticky orientovaní a syna odmala učili jazykům a filozofii. Po krátkém studiu malířství v ateliéru Franciska de Herrery staršího se od prosince 1610 stal učedníkem v dílně malíře Francisca Pacheca. Pacheco byl vzdělaný muž, v jeho sevillském domě se scházeli intelektuálové a diskutovali o sochařství, malířství a literatuře. V 1. polovině 17. století byla sevillská malířská škola nejvýznamnější v celém Španělsku – patřili k ní mj. i Francisco de Zurbarán či Murillo. Pacheco napsal i teoretické pojednání Arte de la pintura , které je zdrojem cenných informací o raných Velázquezových letech. V roce 1617 Velázquezova učňovská léta skončila. Mladý malíř složil před Pachecem a Juanem de Uceda zkoušku, na jejímž základě byl přijat do sevillského cechu svatého Lukáše, patrona malířů. Pouze členové cechu směli přijímat zakázky od církve a soukromých osob, mít vlastní ateliér a zaměs...
Více od autora
Veit Etzold (1)
Německý spisovatel, známý pro svůj bestseller Final Cut. Narodil se v roce 1973 v Brémách. Studoval anglistiku, dějiny umění, mediální nauky a general management v Oldenburgu, Londýně či Barceloně. V roce 2005 promoval prací o filmu Matrix. Během studií pracoval pro mediální společnosti, banky, podnikové poradenství a školení managementu. Kromě práce spisovatele je rovněž aktivním konzultantem managementu. Žije v Berlíně.
Více od autora