Všichni Autoři a témata

Veniamin Ivanovič Rozov (1)

Veniamin Cezarovič Goffenšefer (1)

Ruský literární teoretik, vědec, historik, autor publikací z oboru.

Venglář Jakub (1)

Věnek Zýbrt (1)

Autor publikace o historii pivovarnictví.

Věnek Baudyš (1)

Narozen 1. 1. 1931, zemřel v noci z 9. na 10. 3. 2020. Autor kuchařských knih, věnoval se i malířství.

Vendulka Zaplatalová (1)

Vendula Zajícová (1)

Narozena 30. 8. 1982. Personalistka, podnikatelka, autorka literatury o sebezdokonalování a managementu času.

Vendula Zahumenská (1)

Narozena 28. 12. 1981 ve Znojmě. Mgr., právnička, zabývá se právem ochrany životního prostředí, práce z oboru.

Vendula Vartová (1)

Vendula Typoltová (1)

Vendula Šimková (1)

Mgr., lektorka ekologické výchovy.

Vendula Schvanová (1)

Narozena 2. 12. 1990. Překladatelka z angličtiny.

Vendula Presserová (1)

Vendula Potůčková (1)

Narozena 12. 2. 1989. Mgr., historička umění a architektury, práce z oboru.

Vendula Pavláčková (1)

Autorka autobiografické publikace o dobrovolnické práci v Keni.

Vendula Mazánková (1)

Vendula Linhartová (1)

Vendula Látalová (1)

Vendula Látalová se narodila v Plzni, vystudovala malířství na Akademii výtvarných umění v Praze, žije a pracuje v Litomyšli. Kromě malířství se věnuje restaurování památek, spolu s manželem Jiřím stáli u záchrany Portmonea - Muzea Josefa Váchala.

Vendula Kachel (1)

Vendula Juráková (1)

Vendula Hnídková (1)

Vendula Hnídková je historička architektury, absolvovala Filozofickou fakultu MU v Brně a doktorské studium na Vysoké škole umělecko-průmyslové v Praze. Působí v Ústavu dějin umění AV ČR, zabývá se moderní a současnou architekturou.

Vendula Hingarová (1)

Narozena 1976. Mgr., lingvistka, hispanistka a nordistka, práce o indiánských jazycích a sociolingvistice.

Vendula Fremlová (1)

Narozena 11. 1. 1979 v Plzni. Mgr., fotografka a výtvarnice.

Vendula Chudobová (1)

Vendula Burger (1)

Vendula Borůvková Hrnčířová (1)

Vendelín Snach (1)

Vendelín Sahulčík (1)

Vendelín N Čunderlík (1)

Venda Truhlářová (2)

Narozena 22. 5. 1924 v Opavě, zemřela 27. 1. 2016. Malířka, grafička.

Venda Šebrlová (1)

Vencislav Duridanov, (1)

Vencislav Diavatov (1)

Bulharský spisovatel, autor detektivních románů.

Věnceslava Pučálková (1)

Věnceslava Hrubá-Freiberger (1)

Věnceslava Hrubá-Freiberger je významná česká sopranistka, která se významně zapsala do světa klasické hudby. Narodila se 25. června 1945 ve Slaném a proslavila se zejména svými výkony v barokní a klasické opeře a oratoriu. Hrubá-Freibergerová studovala na Pražské konzervatoři a později na Akademii múzických umění v Praze. Její kariéra byla poznamenána spoluprací s renomovanými dirigenty a orchestry a vystupovala na různých mezinárodních pódiích. Její repertoár zahrnuje díla skladatelů, jako jsou Händel, Mozart a Dvořák.

Věnceslava Fišerová (1)

Autorka křesťanských meditací a modliteb.

Věnceslava Bechyňová (1)

Narozena 3. 6. 1920 v Praze, zemřela 5. 9. 2000. PhDr. CSc., slavistka, překladatelka z bulharštiny, literární historička, práce a překlady z oboru. Krátce užívala příjmení Havlíčková.

Věnceslav Švihovský (1)

Narozen 12.8.1875 v Hlinsku u Rovna , zemřel 11.10.1957 v Praze. Redaktor, vydavatel českých časopisů v Rusku, spis o kijevských Češích.

Věnceslav Juřina (1)

Narodil se v dělnické rodině. Po maturitě na gymnáziu učil na venkovských školách severní Moravy. 1959 se stal redaktorem časopisu Červený květ, 1965 jeho šéfredaktorem. Poté, co byl časopis na podzim 1969 zastaven, krátce pracoval v tiskové agentuře Puls v Ostravě a po jejím zrušení 1970 mu bylo znemožněno dále vykonávat novinářské povolání. Prošel postupně několika dělnickými profesemi . Po listopadu 1989 se vrátil k redakční práci, podílel se na činnosti nakladatelství ITEM v Ostravě. 1991 odešel do důchodu. Časopisecky začal publikovat 1955 v Nové svobodě , verše i prózy tiskl v Mladé frontě, Plameni, Lidové demokracii, Ostravském večerníku, Moravskoslezském dni aj. Spolupracoval s Čs. rozhlasem v Ostravě i s ostravskou televizí.

Věnceslav Hrubý (1)

Narozen 21.11.1848 v Horní Libochové u Velkého Meziříčí, zemřel 9.1.1933 v Opavě. Státní úředník, vlastenecký pracovník ve Slezsku, redaktor, spoluzakladatel Slezské matice osvěty lidové, autor jazykovědných prací.

venable herndon (1)

Velton Sonia (1)

Velko Petrovická (1)

Narozena 23. 1. 1980 ve východních Čechách. Autorka beletrie.

Velíšková Lucie (1)

Velíšek (1)

Velinský Jaroslav (1)

Velinská (1)

Velimir Chlebnikov (1)

Velikovsky (1)

Veleslav Růžička (1)

Narozen 14. 7.1910 v Uherském Brodě, zemřel 23. 11. 1972 v Praze, učitel náboženství, duchovní Církve československé, archivář Ústředního archivu a muzea CČS , historik, věnoval se regionálním historickým tématům, vztahujícím se k Uherskému Brodu a dějinám Církve československé; syn vlastivědného pracovníka Vilibalda Růžičky .

Velerie Sobotková (1)

Velasquez (1)

Diego Rodríguez de Silva y Velázquez byl španělský malíř, vůdčí umělecká osobnost na dvoře krále Filipa IV. Byl předním umělcem vrcholného baroka. Proslavil se především řadou portrétů španělské královské rodiny a dalších významných evropských osobností. Jeho dílo bylo už za jeho života i později vždy vysoce hodnoceno. Uznání došlo také u impresionistů a inspiraci u něj čerpali také moderní malíři ve 20. století. Základním pramenem k Velázquezově životě je spis jeho současníka, malíře a historika umění Antonia Palomina El Museo pictorio y escaia optica z roku 1724. Ten vycházel ze životopisných poznámek, které udělal Velázquezův žák Juan de Alfaro. Velázquezův děd se do Sevilly přistěhoval někdy po roce 1581 z Porta, v době, kdy Španělsko a Portugalsko tvořily personální unii. Velázquezův otec Juan, stejně jako matka Jerónima Velázquez, kteří měli svatbu v roce 1597, pocházeli z nižší šlechty. Otec byl částečně židovského původu. Po nejstarším Diegovi se manželům narodilo ještě dalších sedm dětí. Rodiče byli humanisticky orientovaní a syna odmala učili jazykům a filozofii. Po krátkém studiu malířství v ateliéru Franciska de Herrery staršího se od prosince 1610 stal učedníkem v dílně malíře Francisca Pacheca. Pacheco byl vzdělaný muž, v jeho sevillském domě se scházeli intelektuálové a diskutovali o sochařství, malířství a literatuře. V 1. polovině 17. století byla sevillská malířská škola nejvýznamnější v celém Španělsku – patřili k ní mj. i Francisco de Zurbarán či Murillo. Pacheco napsal i teoretické pojednání Arte de la pintura , které je zdrojem cenných informací o raných Velázquezových letech. V roce 1617 Velázquezova učňovská léta skončila. Mladý malíř složil před Pachecem a Juanem de Uceda zkoušku, na jejímž základě byl přijat do sevillského cechu svatého Lukáše, patrona malířů. Pouze členové cechu směli přijímat zakázky od církve a soukromých osob, mít vlastní ateliér a zaměs...

Vejmola Tomáš (1)

Vejmelková Dorotea (1)

Veitová Lenka (1)

Veit Etzold (1)

Německý spisovatel, známý pro svůj bestseller Final Cut. Narodil se v roce 1973 v Brémách. Studoval anglistiku, dějiny umění, mediální nauky a general management v Oldenburgu, Londýně či Barceloně. V roce 2005 promoval prací o filmu Matrix. Během studií pracoval pro mediální společnosti, banky, podnikové poradenství a školení managementu. Kromě práce spisovatele je rovněž aktivním konzultantem managementu. Žije v Berlíně.

Veit Bürkle (1)

Veikko Huovinen (1)

Finský prozaik.

Vega Amon (1)

Veeda Bybee (1)