Všichni Autoři a témata

Vladimír Študent (1)

Vladimír Stříhavka (1)

Vladimír Stoklasa (1)

Narozen 1927, zemřel 28.8.1976. Ing., výzkumník v technologii rostlin, práce z oboru.

Vladimír Štípek (1)

Vladimír Štěpánek (1)

Narozen 8. 6. 1921 v Šumburku, zemřel 19. 3. 1997 v Praze. PhDr., diplomat, hudební vědec, kritik a publicista, práce z oboru, překladatel z ruštiny.

Vladimír Stejskal (1)

Spoluautor turistického průvodce Karlovými Vary.

Vladimír Štědrý (1)

* 1. 11. 1904, Praha † 11. 8. 1968, Mnichov Prozaik, publicista Pocházel z židovské rodiny. Po středoškolských studiích se stal redaktorem deníku Venkov. Krátce po nacistické okupaci opustil v březnu 1939 Československo a žil v Anglii, kde vystřídal řadu zaměstnání . 1941 vstoupil do čs. vojenské jednotky, s níž plnil válečné úkoly v Anglii, Francii, na Blízkém východě a v severní Africe . 1945 se vrátil do Prahy, kde působil v redakci United Press. V roce 1947 krátce redigoval týdeník Náš týden na jevišti i v životě . Po komunistickém převzetí moci v březnu 1948 opět emigroval, nejprve do Anglie. 1951 našel uplatnění jako novinář a esejista v mnichovské redakci Rádia Svobodná Evropa . Poté mj. krátce pobýval v USA a až do své smrti se věnoval vlastní tvorbě. Publikoval povídky, básně, úvahy a novinové články v periodikách Svobodné noviny, Venkov, Náš týden. V zahraničí publikoval zejména v časopisech Skutečnost , Hlas exilu , Sklizeň a Nový život . V roce 1948 byla rozmetána sazba Štědrého románu Zlatý rmut, jenž měl téhož roku v Čechách vyjít. – Užíval šifer ŠŤ, šť, Š-rý. S výjimkou básnického a prozaického debutu ze 30. let je celé Štědrého dílo silně autobiografické a poznamenané dvojím exilem. V krátkých prózách Než přijde naše léto, v cestopisu Kde léčí stesk a částečně i v povídkách Očima a srdcem zachytil z pohledu příslušníka cizinecké armády vlastní prožitek války. Vyhýbal se přitom bojovým scénám, válka mu byla spíše znepokojivým pozadím relativně poklidného, nudného života ve vojenských táborech daleko od fronty, případně obtížným putováním po zemích Orientu. Osobní i celonárodní traumata, jež válka zrodila, jsou předmětem knihy povídek a úvah Věž svědectví, psané již během poválečného německého exilu. Líčení nekonečných cest, neustálých změn, přemisťování a provizorních pobytů, všudypřítomné melancholie a stesku člověka zbaveného domova je ...

Vladimír Štědroň (1)

Narozen: 30.3.1900 Vyškov, zemřel: 12.12.1982 Brno. hudební skladatel, sbormistr, dirigent; abs. mistrovské školy /1923/ a právnické fakulty Masarykovy univerzity Brno; okresní soudce v Klatovech /1940-45/, Kolíně /1945-50/, úředník finanční prokuratury Praha /1950-/; přednášel na pedagogické fakultě UK Praha /1952-53/ a na konzervatoři /1952-60/. Zhudebnil texty mj. A.Sovy, J.Vrchlického, A.Heyduka, B.Bezruče: občasné kritiky v Lit.nov./ Nekrology: Brněnský večerník,15.12.1982,s.2. - Hudeb.rozhl., 36,1983,č.3,s.117.

Vladimír Šťastný (2)

Vladimír Šťastný byl český kněz a básník. Používal též pseudonym Josef Ruda. Narodil se v domě čp. 34 v obci Rudíkov na Třebíčsku. Studoval teologii, působil jako kaplan v Židlochovicích, prefekt brněnského biskupského semináře, učitel na 1. českém gymnasiu v Brně. Byl zakladatelem časopisu Obzor a starostou literární jednoty Dědictví sv. Cyrila a Methoděje.

Vladimír Staněk (1)

Narozen 5.5.1920 v Tábře. Publikace z oboru českého jazyka a literatury.

Vladimír Štádler (1)

Narozen 16. 4. 1958. Ing., námořní důstojník, zaměřuje se na navigaci a stabilitu a nakládku námořních lodí. Učitel na námořní škole, poradce. Autor biografického vyprávění o zdolávání Mattehornu.

Vladimír Srb (1)

Narozen 23. 2. 1931 v Hradci Králové, zemřel 15. 12. 2005. Doktor biologických věd, vysokoškolský pedagog, profesor hygieny. Autor prací z oboru hygieny a preventivního lékařství, virologie, toxikologie.

Vladimír Spejchal (1)

Ing., autor prací o zemědělské výrobě a myslivosti.

Vladimír Špalek (1)

Narozen 19. 2. 1911. RNDr., výzkumný pracovník v oboru rychlerostoucích dřevin, vysokoškolský pedagog.

Vladimír Sova (1)

Narozen roku 1889 v Horních Bítovčicích na Jihlavsku. Středoškolský profesor, práce v oboru jazykovědy.

Vladimír Soušek (1)

Narozen 29.3.1891 v Měrovicích na Hané. Účastník I. odboje v Rusku, autor pamětí.

Vladimír Soška (1)

Vladimír Solovjov (1)

Vladimir Sergejevič Solovjov byl vlivný ruský filosof, publicista, univerzitní učitel, teolog a mystik, blízký přítel F. M. Dostojevského. Jeho myšlení ovlivnilo mj. československého prezidenta T. G. Masaryka. Solovjovův otec byl významný ruský historik Sergej Michajlovič Solovjov , matka pocházela z ukrajinské rodiny a mezi jejími předky byl i básník a teolog Hryhorij Skovoroda. Na střední škole se Solovjov rozešel s pravoslavím, v němž byl vychován, a stal se nihilistou. Od roku 1869 studoval nejprve biologii, přes studium filosofie se však ke své víře vrátil. Po studijním pobytu v Londýně krátce přednášel v Moskvě, roku 1877 se přestěhoval do Petrohradu, kde roku 1880 promoval. Když roku 1881 veřejně požádal cara, aby amnestoval vrahy svého otce Alexandra II., musel se s univerzitní kariérou rozloučit a žil jako nezávislý spisovatel. Věnoval se pak více tradičním filosofickým tématům, epistemologii a etice. Jeho přítelem byl Włodzimierz Spasowicz, člen redakce časopisu Věstník Evropy , ve kterém Solovjov publikoval. V posledních letech připravoval se svým mladším bratrem nový překlad Platónových dialogů. Jeho asketický způsob života byl prý vzorem pro postavu Aljoši Karamazova v Dostojevského románu Bratři Karamazovi. Zemřel ve velké chudobě. Solovjov byl hluboce věřící pravoslavný křesťan, zároveň ale viděl slabiny ruské církve, zejména její závislost na carovi a státu, a obdivoval římskokatolickou církev. Jeho hlavním cílem bylo podpořit ekumenické sblížení křesťanských církví, zejména pravoslaví a katolictví. Ve „Třech rozhovorech“ naznačuje utopickou představu sjednocení křesťanů i jejich zápas s Antikristem. Ideál duchovního sjednocení a spojení, které nacházel i v Bibli, chápal jako smysl pravoslavného pojmu soborn...

Vladimír Šolín (1)

Narozen 14.7.1911 v Hronově, zemřel 2.12.2002 v Praze. JUDr., kulturní pracovník, hudební kritik, muzikologické práce.

Vladimír Šnídl (1)

Vladimír Smutný (1)

Narozen 28.2.1966. Publikace v oborech ORL, oftalmologie, stomatologie, Biotechnologie a bionika, Elektronika a optoelektronika, elektrotechnika, Senzory, čidla, měření a regulace, Počítačový hardware a software, Pedagogika a.

Vladimír Smrčka (1)

Narozen 19.9.1943 v Praze.Výtvarník, akademický malíř, grafik, ilustrátor, pedagog, specializace na tvarování hraček.

Vladimír Smotlacha (1)

Dr., práce z oboru demografie a zeměpisu.

Vladimír Smitka (1)

Narozen 9.4.1902 v Dřevěných Mlýnech, zemřel 19.2.1967 v Praze. Ing. dr., profesor stavební fakulty Českého vysokého učení technického v Praze. Práce v oboru.

Vladimír Smirnov (1)

Vladimír Šmída (1)

Spoluautor publikace o Brnu, brněnském výstavišti a bitvě u Slavkova.

Vladimír Šmejkal (1)

Narozen 24.10.1902 v Praze, zemřel 26.8.1957 v Praze. Autor loutkových her.

Vladimír Slavík (1)

Narozen 3.8.1866 v Roudnici, zemřel 5.9.1933 v Praze. MUDr., profesor soudního lékařství, práce z oboru.

Vladimír Šlajchrt (1)

Narozen 1921, zemřel 2008. Fotograf.

Vladimír Sládeček (1)

Narozen 17.1.1924 v Hořovicích, zemřel 26.6.2005. Prof., RNDr. DrSc., hydrobiolog. Specializace na aplikovanou hydrobiologii a saprobiologii.

Vladimír Skvor (1)

Narozen 28.12.1928 v Praze. Ing. CSc., geolog, práce z oboru.

Vladimír Škuta (1)

Narozen 9.6.1892 v Ostravě, zemřel 15.2.1987 ve Frýdku Místku. Učitel, kulturní pracovník na Těšínsku, časopisecké články.

Vladimír Skuhrovec (1)

Vladimír Škola (1)

Narozen 13.3.1897 v Zásmukách u Kolína, zemřel 13.6.1976 v Praze. Ing., Dr.techn., profesor keramiky a sklářství, a také cukrovarnictví.

Vladimír Skaunic (1)

Narozen 28.11.1926 v Brně. MUDr., CSc., profesor vnitřního lékařství, práce z oboru.

Vladimír Škaroupka (1)

Horolezec, autor turistických a horolezeckých průvodců.

Vladimír Škarda (1)

Vladimír Skalský (1)

Narozen 1941 na Slovensku. Doc., PhDr., Ph.D., filozof.

Vladimír Skalický (1)

Narozen 12.4.1930 v Praze, zemřel 6.7.1994. Doc., RNDr.,CSc., biolog, autor botanické bibliografie.

Vladimír Šiške (1)

Ing., CSc., specializace na krmiva v oblasti živočišné výroby v zemědělství. Autor vzpomínkové cestopisné publikace.

Vladimír Šipler (1)

Narozen 11. 6. 1927 v Praze. Ing., architekt, urbanista, projektant v oboru investiční výstavby.

Vladimír Simer (1)

Narozen 22.5.1944. Umělecký fotograf.

Vladimír Šíma (1)

Narozen 4. 3. 1952. Prof. RNDr., CSc., fyzik, autor publikací z oboru termofyzikálních vlastností materiálů, magnetických vlastností látek a měření neutronové difrakce.

Vladimír Šilhavý (1)

Vladimír Šilhavý byl český lékař, zoolog a výtvarník. Narodil se v Kutné Hoře, jeho otcem byl řídící učitel Eduard Šilhavý , dětství prožil v Budíkovicích, kde pracoval jeho otec jako řídící učitel. V roce 1917 se v Budíkovicích narodil jeho bratr Přemysl . Později vystudoval gymnázium v Třebíči, kde v roce 1932 odmaturoval, později studoval medicínu v Brně, kdy byl v roce 1938 nucen přerušit studia. V roce 1945 pak dokončil studium. Po vystudování nastoupil do Nemocnice Třebíč, kde působil zpočátku jako sekundář, po skončení povinné vojenské služby nastoupil jako praktický lékař do Starče. V roce 1973 se přestěhoval do Třebíče, roku 1979 pak odešel do důchodu. Roku 2003 mu byla odhalena pamětní deska ve Starči, je umístěna na domě, ve kterém žil a v roce 2007 obdržel čestné občanství Starče. Byl zakladatelem a dlouholetým předsedou přírodovědeckého klubu při tehdejším Západomoravském muzeu v Třebíči, patřil k uznávaným vědcům v oboru entomologie. Byl autorem mnoha článků a přednášek věnovaných primárně výzkumu brouků v Československu a primárně na Mohelenské hadcové stepi. V šedesátých letech 20. století Entomologická společnost při ČSAV uspořádala pod patronací dr. Šilhavého v Třebíči Entomologické dny. Již ve třicátých letech publikoval první práce v oboru entomologie. Věnoval se primárně studiu sekáčů, kdy v roce 1960 byla přijata jeho oprava soustavy sekáčů. Sekáče studoval i na Balkáně, v Sovětském svazu, Asii, Egyptě, severní Africe, na Kubě, v Koreji, Indii a na Srí Lance. Získal titul kandidát věd v oboru zoologie. Popsal celkem 20 nových druhů sekáčů, 8 rodů sekáčů, 3 podčeledi, 1 čeleď a 2 podřádů. V roce 1971 obdržel funkci generálního sekretáře Centre international de documentation arachnologigue v Paříži. Zúčastnil se malířských kursů, ale primárně byl výtvarným au...

Vladimír Šibrava (1)

Narozen 19.8.1930 v Kolíně, zemřel 2. 1. 2012. Geograf, CSc., publikace z oboru geologie.

Vladimir Sergejevič Soloviev (1)

Vladimir Semenovič Kružkov (1)

Ruský akademik v oboru filosofie, práce z oboru marxistické filosofie, dějin filosofie, ideologické publikace.

Vladimir Semenovič Antonov (1)

Ruský generál, autor vzpomínek na druhou světovou válku.

Vladimír Sellner (1)

Autor prací z oblasti televizního vysílání, příjmu a obsluhy televizoru.

Vladimír Sellenr (1)

Vladimír Seidl (1)

Překlad z ruštiny.

Vladimír Šedivý (2)

Narozen 14. 5.1929 v Praze, zemřel 21. 12. 2006. Baletní umělec, v letech 1951-1964 sólista souboru Divadla J. K. Tyla v Plzni, autor filozofických publikací.

Vladimír Schreiber (1)

Ing. Vladimír Schreiber, CSc.

Vladimír Scholtz (1)

Slovenský fyzik, zaměřený na fyziku plazmatu, též vysokoškolský pedagog.

Vladimír Šatura (1)

Vladimír Šapilovskij (1)

Rusista.

Vladimir Sangí (1)

Narozen 18.3.1935 v Nabilu . Nivšský spisovatel, rusko-nivšský biliterární básník a prozaik.

Vladimír Šálovský (1)

Vladimír Sálík (1)

Autor publikace o americké armádě.

Vladimír Sach (1)

Vladimír Šacha byl český spisovatel, básník a učitel. Narodil se na počátku 20. století v malém městečku Žďár na Moravě, kde v letech 1909 – 1918 navštěvoval obecnou a měšťanskou školu. Poté absolvoval studium na učitelském ústavu v Brně, kde 14. července 1922 maturoval. Už jako student vstoupil 6. června 1922 do Komunistické strany Československa. Po maturitě nastoupil na první učitelské místo v Rovném , poté byl ustanoven správcem jednotřídní školy v Bohuňově u Bystřice nad Pernštejnem , následně působil na škole v Ostrově nad Oslavou , ve Věchnově , Vítochově a v letech 1927 – 1940 pracoval jako ředitel školy ve Skleném. V roce 1940 odešel vyučovat do rodného Žďáru. Po okupaci jej zatkli 15. ledna 1941 čeští četníci a předali jej gestapu, které ho jako komunistu odvleklo do koncentračního tábora, odkud se s podlomeným zdravím vrátil až 23. května 1945. Ihned po svém návratu se zapojil do veřejné, pedagogické a publikační práce. V letech 1948 až 1965 pracoval jako okresní školní inspektor. V roce 1968 byla proti němu vedena hrubá antikomunistická kampaň, mezi jejímiž projevy bylo mj. osobní fyzické napadání či malování šibenice na brance jeho malého domku. Svoji literární tvorbu zahájil již v době svých studií. Publikoval v Rovnosti, Pravdě, Rudém právu, Rozsévačkách a jiných tiskovinách. Tato široká publicistická činnost přivedla Šachu k osobnímu přátelství například s Ivanem Olbrachtem či novinářkou Jožkou Jabůrkovou . Těžiště Šachovy tvorby spočívá v poezii a próze. Přesto jeho prvními vydanými díly byly divadelní hry Čertovská historie , Poslední bitva a Dětská tragédie . První básnická sbírka nazvaná Sbohem, živote obsahovala intimní lyrickou poezii. V roce 1936 byla vydána jeho cestopisná kniha z putování po Jugoslávii, Albánii a Řecku nazvaná Po stopách snů, v...