73501–73560 z 147279 Autoři
Antonín Stach (2)
Narozen 30.1.1858 v Raděticích u Bechyně, zemřel 13.11.1942 v Brně. Ing., agronom, publikace z oboru zemědělství.
Více od autora
Antonín Spálenka (2)
Narozen 23.5.1908 ve Vrchotových Janovicích, zemřel 19.7.1982 v Praze. JUDr., soudce, básník, beletrista.
Více od autora
Antonín Špale (2)
Katolický kněz a katecheta, biblista. Publikoval vědecké studie biblické v časopise Rádce duchovní. Vedle teologie studoval i orientalistiku. Na kněze byl vysvěcen 23. 7. 1899 v Praze a působil v pražské diecézi zprvu jako kaplan , později jako katecheta. Nejdříve ve Velvarech, pak ještě před vznikem ČSR ve Slaném a to až do jeho předčasného důchodu kvůli nervové chorobě koncem dvacátých let 20. století. Jako důchodce žil počátkem třicátých let v Praze - Liboci a působil tu jako vězeňský duchovní v ženské trestnici v Řepích. Brzy se však přestěhoval do blízkosti svého rodiště, do Bechyně, kde vlastnil domek na Kozím plácku a žil tu až do své smrti.
Více od autora
Antonín Šorm (2)
Antonín Šorm byl katolický národopisec, redaktor kalendáře Přítel opuštěných, sběratel památek a organizátor výstav. Narodil se ve Studenci u Jilemnice v rodině tkalce. Rodina byla velmi zbožná, jeho dva bratři se stali kněžími a tři sestry řeholnicemi. Po studiích na obchodní akademii v Hradci Králové se stal úředníkem v Pardubicích a v Praze. Byl přítelem pražského biskupa Antonína Podlahy a napsal velké množství drobných studií z oblasti národopisu a katolické hagiografie. Zemřel náhle na dovolené ve Špindlerově Mlýně, pohřben je v Praze-Šárce.
Více od autora
Antonín Somol (2)
Narozen 12. 6. 1942, zemřel 2. 1. 2013. MUDr., internista, 1979-1990 primář interního oddělení městské nemocnice v Mariánských Lázních; rovněž je autorem knihy o tomto městě.
Více od autora
Antonín Skřivan (2)
Narozen 7.4.1818 v Křížové, zemřel 9.5.1887 v Praze. Učitel obchodních škol, učebnice pro obor účetnictví.
Více od autora
Antonín Skočdopole (2)
Antonín Skočdopole byl český katolický kněz, budějovický čestný kanovník a profesor teologie, český národní buditel, člen Matice české, čestný měšťan rodného města Soběslavi, apoštolský protonotář a papežský prelát. Na kněze byl vysvěcen 23. července 1854biskupem Jirsíkem a čtyři roky působil v duchovní správě . Poté se stal na tři roky prefektem pro studium v chlapeckém semináři v Českých Budějovicích. Většina svého kněžského života však strávil v diecézním bohosloveckém ústavu jako profesor pastorální teologie a katechetiky. Svůj život zasvětil vědě a zůstal profesorem i v situaci, kdy jeho mladší kolegové odešli z bohosloveckého ústavu na výhodnější postavení. Od roku 1861 přednášel na českobudějovickém teologickém učilišti, kam ho povolal biskup Jirsík, pastorální teologii a katechetiku. Je pozoruhodné, že biskup Jirsík, který dbal na to, aby na budějovickém teologickém ústavu působili jen ti, kdo měli doktorát, povolal Skočdopoleho, ač ten doktorem nebyl. Mnohem později ho však pražská teologická fakulta jmenovala za jeho zásluhy o teologickou vědu čestným doktorem. Tento fakt svědčí o tom, že Jirsík dokázal rozpoznat a jeho vědecké schopnosti a vážil si jich. Neučil však jen v semináři, ale také na dalších školách, zvláštně na dívčí škole „U sv. Josefa“. Zdůrazňoval, že přednášené látce musí žáci, rozumět a použil-li mladší kolega těžko srozumitelných cizích slov, Skočdopole mu taktně naznačil, že není srozumitelný např. slovy: „...užil jste dobrých sedmnácti slov, kterým ty dětičky nerozuměly…“. S jeho vyučováním úzce souvisela i jeho činnost literární. Již jako student redigoval časopis „Oulek“. První samostatnou vydanou prací v roce 1868 v Praze bylo dílo: „Národní čili obecná škola, její oprava a oddělení od...
Více od autora
Antonín Seifert (2)
RNDr., CSc. Znalec v oboru těžba, geologie, geologické práce v geologickém výzkumu a ložiskové geologii. Autor map zemí světa, též geologických.
Více od autora
Antonín Seďa (2)
Narozen 12. 12. 1960 ve Šternberku. Ing., politik, původním povoláním letecký konstruktér, spoluautor publikace o československých legionářích.
Více od autora
Antonín Schulz (2)
Narozen 20. 2. 1852 v Pelhřimově, zemřel 16. 2. 1922 ve Dvoře Králové nad Labem. Archivář, historický spisovatel, dramatik, kulturní pracovník.
Více od autora
Antonín Řeřábek (2)
Narozen 3.11.1883 v Praze, zemřel 20.3.1963 tamtéž. PhDr., středoškolský profesor, malíř, prozaik, překlad z francouzštiny.
Více od autora
Antonín Reitler (2)
Narozen 31. 5. 1868 asi v Klecanech, zemřel 18. 9. 1943. Pedagog, redaktor časopisu Škola měšťanská, učebnice dějepisu a občanské nauky.
Více od autora
Antonín Pikhart (1)
Antonín Pikhart byl český překladatel ze španělštiny a němčiny. Jeho manželkou byla Olga Theofila Pikhartová. Rodným jménem Anton Method Pikhart pocházel ze smíšené česko-německé rodiny hostinského v Třebíči. V Praze vystudoval práva a pracoval jako soudce městského soudu v Praze. Literárně vystupoval nejprve jako A. Pikhart, z vlasteneckých důvodů Antonín Pikhart. V roce 1891 se oženil s Olgou Hausmannovou. Patřil mezi průkopníky překladu autorů Latinské Ameriky ze španělštiny, ke znalcům katalánské literatury – do češtiny převedl mimo jiné dvě divadelní hry katalánského dramatika Àngela Guimerà, pořídil první novodobý překlad Dona Quijota přímo ze španělštiny. Taktéž jako první pořídil český překlad nějakého díla latinskoamerické literatury, konkrétně románu María kolumbijského spisovatele Jorge Isaacse. Zemřel předčasně na otravu krve po návratu z italské dovolené.
Více od autora
Antonín Pelnář (1)
Zemřel 25.12.1964 v Měchenicích u Davle. Ing., CSc., dr. mont., práce v oboru hornictví.
Více od autora
Antonín Pavlíček (2)
Narozen 1977. PhDr., Ing., Mgr., působí na Katedře systémové analýzy Vysoké školy ekonomické v Praze, je zaměřený na informační společnost, nová média.
Více od autora
Antonín Pavelčík (1)
Narozen 3. 4. 1936 ve Vlčnově, zemřel 3. 11. 2022 tamtéž. Ředitel Klubu sportu a kultury ve Vlčnově, jeden z iniciátorů založení Společnosti Jízdy králů. Autor publikací z oboru folklóru a lidové kultury.
Více od autora
Antonín Ostrý (1)
Narozen 28. 12. 1923 v Kunčičkách, zemřel 24. 4. 2008. JUDr., DrSc., docent na katedře obecné teorie státu a práva na právnické fakultě University Karlovy v Praze. Práce v oboru sociologie práva a politologie.
Více od autora
Antonín Novosád (2)
Narozen 1919 ve Vsetíně. JUDr., zákony z oblasti vodohospodářství.
Více od autora
Antonín Nosek (1)
Narozen 13. 6. 1947. Podnikatel ve firmě BEST BOWLING s.r.o. Spoluautor příručky o bowlingu a kuželkách.
Více od autora
Antonín Nosek (2)
Narozen 31.10.1865 v Praze, zemřel 26.5.1916 tamtéž. Středoškolský profesor, zoolog, publikace z oboru.Profesor čáslavského gymnázia, autor knih o přírodě.
Více od autora
Antonín Norbert Vlasák (1)
Český katolický kněz, spisovatel a národní buditel na Vlašimsku, proslulý zejména jako autor historických a místopisných studií. Po roce 1836 založil a vedl pamětní knihu vlašimského děkanství, roku 1840 zorganizoval otevření veřejné knihovny ve Vlašimi. V letech 1844-86 působil jako farář v Hrádku nad Blanicí. Zveřejňoval množství místopisných, genealogických, archeologických a heraldických spisů v časopisech , v Riegrově Slovníku naučném i samostatných publikacích . Byl oceňován pro obsáhlou vědeckou činnost i zásluhy o povznesení české kultury na Vlašimsku.
Více od autora
Antonín Němec (2)
Narozen 14. 3. 1894 v Praze, zemřel 26. 7. 1958 v Praze. Ing., Dr. technických věd, chemik, výzkumný pracovník Výzkumného ústavu lesnického v Praze, práce z oboru lesnictví, též hudební badatel, hudební editor, sběratel hudebnin a hudební skladatel.
Více od autora
Antonín Mrkos (1)
Narozen 27.1.1918 ve Střemchovém u Tišnova, zemřel 29.5.1996. CSc., docent astronomie, vědecký pracovník katedry astronomie a astrofyziky na matematicko-fyzikální fakultě University Karlovy v Praze.
Více od autora
Antonín Mokrý (1)
Antonín Mokrý je český právník. Býval soudcem, předsedou Nejvyššího soudu České republiky a následně Vrchního soudu v Praze. Absolvoval Právnickou fakultu UK, pokračoval tak v dlouholeté rodinné tradici. V praxi působil nejprve jako notář, celoživotním údělem se mu ale stala profese soudce. Začínal v roce 1956 u Obvodního soudu pro Prahu 4, od roku 1961 soudil u Městského soudu v Praze, kde byl po dlouhá léta předsedou senátu, jenž se věnoval především právu nemovitostí a bytů. Později se stal místopředsedou městského soudu a roku 1990 byl jmenován předsedou republikového Nejvyššího soudu. Po vzniku samostatné České republiky byl tento soud transformován na Vrchní soud v Praze a dr. Mokrý zůstal jeho předsedou až do konce roku 1999, poté jej vystřídal JUDr. Jaroslav Bureš. Nadále zde ale působil jako soudce, do důchodu odešel v roce 2003. Činný byl ale i v oblasti právní teorie, podílel se např. na velkých komentářích k občanskému zákoníku, občanskému soudnímu řádu nebo notářskému řádu. Byl též předsedou pražského sdružení Jednoty českých právníků, od níž v roce 2008 obdržel zlatou Randovu medaili za mimořádné zásluhy o rozvoj demokracie a práva, v soutěži Právník roku 2008 získal cenu sv. Yva a byl uveden do Právnické síně slávy.
Více od autora
Antonín Mojžíš (2)
Narozen 23. 3. 1856 v Lounech, zemřel 31. 12. 1927 v Jindřichově Hradci. Pedagog a spisovatel, překladatel z angličtiny a němčiny. Studoval v Hradci Králové, učil v Lounech a v Praze. Je autorem literatury pro mládež a sběratel čítanek. Překládal do češtiny pohádky bratří Grimů a H. Ch. Andersena. V roce 1882 založil a redigoval časopis Pokladnice mládeže. Organizoval také humanitární akce pro mládež.
Více od autora
Antonín Mareš (1)
Narodil se 19. 3. 1946 v oblasti Haliče. Publicista, filozof a popularizátor esoterických směrů. Pořádá přednášky, publikuje v časopisech, je autorem několika knih.
Více od autora
Antonín Mareš (1)
Antonín Mareš, též Anton Maresch , byl rakouský státní úředník, právník a politik české národnosti z Čech, v 60. letech 19. století poslanec Českého zemského sněmu. Studoval práva. Složil státní zkoušky. V letech 1850–1855 byl substitutem státního zastupitelství v Jičíně. Roku 1855 se stal okresním představeným v Bělé pod Bezdězem. V letech 1856–1867 byl okresním představeným v Kolíně. Podle jiného zdroje nastoupil roku 1861 na post okresního přednosty v Kolíně. Byl pak okresním soudcem v Kolíně. Tuto funkci zastával od roku 1868. V roce 1874 se stal soudním radou. Podle dobového zdroje mu ovšem titul a funkci zemského soudního rady udělil císař až v srpnu 1875. Tehdy byl stále okresním soudcem v Kolíně. Roku 1881 odešel do penze. Působil i ve státní správě a v politice. Byl rovněž členem obecního zastupitelstva v Kolíně. Po obnovení ústavního systému vlády počátkem 60. let se zapojil i do vysoké politiky. V zemských volbách v Čechách roku 1861 byl zvolen na Český zemský sněm, kde zastupoval kurii městskou, obvod Kolín, Kouřim, Poděbrady. Byl tehdy uváděn jako nezávislý český kandidát. Politicky se později profiloval jako staročech a před zemskými volbami roku 1889 podpořil veřejně staročeského kandidáta za Kolín Václava Radimského. Tehdy byl zmiňován jako c. k. zemský rada ve výslužbě, majitel domu a člen obecního zastupitelstva. Antonín Mareš, rada zemského soudu na penzi, zemřel v červnu 1898, nedlouho poté, co oslavil 80. narozeniny. Zesnulý byl čestným občanem Kolína a Jičína. Pohřben měl být na novém zálabském hřbitově v Kolíně. Zemřel po delší nemoci. Byl připomínán jako člověk, který po více než 25 let zasedal ve správní radě Společné rolnické továrny na cukr v Záboři a zastáva...
Více od autora
Antonín Marek (2)
Narozen 5. 9. 1785 v Turnově, zemřel 15. 2. 1877 v Praze. Katolický kněz, básník, lexikograf, zakladatel české filozofické terminologie, filozofické spisy, překlady z němčiny.
Více od autora
Antonín Lukáš (1)
Antonín Lukáš je bývalý český fotbalový obránce. Působil jako trenér u menších klubů z jižní Moravy. Mezi jeho oblíbené hráče patřil Giacinto Facchetti – člen slavné generace Interu Milán 60. let 20. století, ve fotbale přeje Zbrojovce Brno a Sigmě Olomouc. Rád si poslechne The Beatles či švédskou skupinu ABBA. Žije v Brně-Kohoutovicích, je ženatý a pracuje jako učitel. S fotbalem začínal ve Startu Brno, dále hrál za ZKL Brno, na vojně byl v Táboře. V nejvyšší soutěži zasáhl do dvou utkání sezony 1972/73 v dresu Zbrojovky Brno. V 80. a na začátku 90. let minulého století hrál v Bystrci, končil v Kupařovicích. Jeho první trenérskou štací byl v sezoně 1994/95 divizní nováček z Bystrce , dále trénoval v Mokré-Horákově, Vojkovicích, Rajhradě, Zbýšově, Rosicích, Líšni, Moutnicích a v roce 2012 v Zastávce.
Více od autora
Antonín Lochmann (1)
Narozen 27.10.1915 v Olomouci, zemřel 20.4.1947. JUDr., beletrista.
Více od autora
Antonín Liška (3)
Narozen 15.1.1900 v Bohumilicích, zemřel 3.12.1978 v Praze. PhDr., ředitel muzea, malíř-kubista, historik umění. Práce v oboru.
Více od autora
Antonín Liška (2)
Narozen 27. 3. 1791 v Hrádku u Sušice, zemřel 16. 4. 1847 v Bochnii v Haliči . PhDr., premonstrát, ředitel gymnázia, autor divadelních her a teoretických prací prosazujících časomíru, příležitostný básník, překladatel Homéra z řečtiny.
Více od autora
Antonín Kybal (2)
Antonín Kybal byl český textilní výtvarník a pedagog, zakladatel české školy tapisérie. Svou kariéru začal studiem na Uměleckoprůmyslové škole v sochařském ateliéru prof. Josefa Mařatky. Absolvoval v roce 1925. Ve škole se seznámil se svou budoucí manželkou a nejbližší spolupracovnicí, Ludmilou Kybalovou. Po absolutoriu dva roky vyučoval na gymnáziích, v roce 1927 opustil školství a vydal se na dráhu výtvarníka. Od roku 1928 měl s manželkou Ludmilou vlastní výtvarný ateliér, ve kterém tvořili koberce, tapisérie, záclony, tištěné dezény a další návrhy a realizace. Roku 1939 byl pozván do Třebíče Bedřichem Vaníčkem a Viktorem Nikodémem, později si v blízkém Ptáčově postavil chatu, kterou pravidelně navštěvoval. Kybal se stal vůdčí osobností a průkopníkem českého moderního textilního umění. Po druhé světové válce založil na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze „Kybalovu textilní školu“, jejíž činnost zaměřil na tapisérie a koberce, stal se akademickým profesorem a vyučil dvě generace textilních výtvarníků. Byl významným textilním výtvarníkem nejen po stránce výtvarné, ale i technické. Vycházel z rodinné tradice, jeho otec vlastnil textilní továrnu. Jeho práce zahrnuje i spolupráci s dalšími výtvarníky, především manželkou Ludmilou, ale i Sochorem. Kromě návrhů tapisérií, koberů a bytových textilií dělal návrhy látek pro historické filmy. Rád se vracel do rodného kraje, kde vytvořil mnoho kreseb a návrhů. Jeho synem je botanik a biochemik Jan Kybal a dcerou historička umění Ludmila Kybalová .
Více od autora
Antonín Kučera (2)
Ing. Antonín Kučera je hodonínský rodák, patriot a amatérský fotograf. Celý život žije v Hodoníně a pracuje v oboru elektro. Z profesního hlediska vystudoval Elektrotechnickou fakultu VUT v Brně. O fotografování se aktivně zajímá asi od dvaceti let svého věku. V létech 1970-1971 absolvoval dvouletý kurz fotografie, vedený Prof. Antonínem Hinštem z Brna. Od roku 2000 se fotografickou a jinou minulostí města Hodonína zabývá velmi intenzívně. Sbírá o městě veškeré dostupné materiály, které od roku 2006 prezentuje volně přístupné veřejnosti na webových stránkách s názvem Hodonín nostalgický, na adrese www.hodonin.ic.cz. Díky webu se podařilo vytvořit skupinu více než 250 příznivců, kteří k tomuto účelu poskytují podkladové materiály a to často i z rodinných archívů. Podařilo se tak vytvořit unikátní kolekci, která obsahuje na 5000 fotografií a obrazově vykresluje historii města Hodonína za uplynulých téměř 150 let.
Více od autora
Antonín Kovanda (1)
Narozen 15. 5. 1911 v Praze, zemřel 26. 5. 1996 tamtéž. Antikvář, knihkupec, bibliofil. Publikace z oboru.
Více od autora
Antonín Kováčik (1)
Narozen 15. 12. 1928, zemřel 2008. Ing., DrSc., profesor pro obor rostlinné genetiky a šlechtění, novinové články z oboru.
Více od autora
Antonín Kosina (2)
Narozen 9.11.1849 v Horním Jelení u Vysokého Mýta, zemřel 4.6.1925 v Lomnici nad Popelkou. Učitel, pedagogické stati, literatura pro mládež.
Více od autora
Antonín Kopecký (1)
Narozen 29. 5. 1892 v Zaječově u Rokycan, zemřel 11. 1. 1953 v Miroticích. Loutkář, memoárová literatura.
Více od autora
Antonín Konstantin Viták (2)
Český pedagog a spisovatel, autor dějin města Dvora Králové . Původně člen piaristického řádu, průkopník předškolní výchovy dětí a činorodý účastník spolkového života ve všech svých četných působištích. Založil významný pedagogický časopis „Pěstoun“ a vydal také veršovaný český pravopis. Ve svých dvoudílných pamětech, které místy připomínají „bulvární zpravodajství z 19. století“, popsal mimo jiné dopad prusko-rakouské války v roce 1866 na Královédvorsko.
Více od autora