Všichni Autoři a témata

Belo Polla (2)

Belo Polla byl slovenský historik, archeolog a archivář. Bibliografie B. Polly obsahuje 435 položek. Jeho studie vyšly i v Historických sbornících Matice slovenské, Slovenské lize, v Kultuře, v Nových patrech, v Sborníku Slovenského národního muzea – Historie , v Historickém časopise, Vlastivědném časopise, Památky a muzea a jinde. Odborné samostatné monografie: V tomto článku byl použit překlad textu z článku Belo Polla na slovenské Wikipedii.

Belo Kintly (2)

Autor publikací z oboru stavebnictví.

Bellingerová Zdeňka (1)

Belle De Jour (1)

Kráska dne je francouzské filmové drama z roku 1967 režírované Luisem Buñuelem, které představuje volnou adaptaci Kesselova stejnojmenného románu napsaného roku 1928. Francouzský název snímku „belle de jour“ je pojmenováním květiny denivka, jejíž květy vydrží na stonku jediný den a znamená „denní krásu“. Ve druhém významu je také označením prostitutky vykonávající své řemeslo za dne a současně i protikladem ke spojením „femme de nuit“ či „belle de nuit“, kterými francouzština pojmenovává prostitutku. Děj vypráví příběh přitažlivé ženy, která se rozhodla svá nudná odpoledne, jež manžel tráví prací v nemocnici, zpříjemnit prostitucí. Titulní postavu mladé blondýnky ztvárnila Catherine Deneuve, které většinu šatů navrhl tehdy málo známý Yves Saint-Laurent. Americký režisér Martin Scorsese podpořil v roce 2002 vydání snímku na DVD a portugalský režisér Manoel de Oliveira roku 2006 natočil Belle Toujours, které zachycuje domnělé setkání dvou hlavních postav z původního dramatu. V roce 2010 pak časopis Empire zařadil Buñuelovo dílo na 56. místo žebříčku „100 nejlepších filmů světové kinematografie“. Kráska dne obdržela hlavní cenu Zlatý lev na Benátském filmovém festivalu 1967. Pro kvalitní strukturu románu a příležitost zobrazit denní snění mladé buržoazní ženy s masochistickými sklony, akceptoval Luis Buñuel nabídku bratrů Roberta a Raymonda Hakimových, kteří jej požádali o realizaci filmu podle Kesselovy knihy Kráska dne. Režisérovi se také zamlouvala možnost rozpracovat některé sexuální úchylky, které jej teoreticky zajímaly od mládí. Dříve se jim částečně věnoval už ve filmech On a Deník komorné . Na zásah cenzury, která vystřihla několik scén, reagoval Buñuel odmítavě. Například děj scény, ve které vévoda stojí nad rakví Séverine v kapli a označuje ji za dceru, ztratila podle režiséra zamýšlený smysl. Vystřižena byla totiž předchozí mše odehrávající se pod kopií Grünewaldova obrazu „Ponížení Krista“.[5...

Bella Chagall (1)

Herečka. Židovka. Vdala se za slavného ruského malíře Marca Chagalla, se kterým pocházela ze stejné vesnice.

Bella Bathurst (1)

Britská spisovatelka.

Bell Hooks (2)

Americká spisovatelka, feministka, sociální aktivistka, kulturní kritička a vysokoškolská pedagožka angličtiny, autorka esejí o umění a popkultuře, věnovala se etnické a genderové problematice.

Belko Tomáš (2)

BelindaGrace (2)

Australská jasnovidka, léčitelka.

Belinda Levez (1)

Americká autorka příruček pro karetní hry a hru v kasinu.

Belinda Jones (1)

Anglická novinářka a spisovatelka.

Belardino Brabo (2)

Běla Weinzettelová (1)

Narozena 21.1.1909. PaeDr., odborná pracovnice Výzkumného ústavu pedagogického v Praze, učebnice ručních prací.

Béla Szenes (1)

Maďarský spisovatel, novinář, dramatik a překladatel.

Běla Stíbalová (1)

Publikace z oboru ekonomiky.

Bela Schenková (1)

Narozena 5.4.1966 v Bratislavě, žije v ČR. Divadelnice, publicistka, autorka knih kuchařských receptů.

Běla Rýdlová (1)

Běla Plechanovová (2)

Narozena 1956 v Praze. Politoložka.

Běla Kolářová (2)

Běla Kolářová, rozená Helclová byla česká fotografka a výtvarná umělkyně. Jako žena Jiřího Koláře zůstala pro veřejnost v jeho stínu a tvořila mu zázemí po dobu jejich společného života, Jiří a Běla Kolářovi ale dlouhá léta spolupracovali, vytvářeli i společná díla. V roce 1941 ukončila studium na obchodní škole a nastoupila v knihkupeckém a tiskařském družstvu Mladé proudy . Po jeho zavření nacisty v roce 1943 odešla pracovat do Baťových závodů ve Zlíně, čímž se vyhnula totálnímu nasazení. Tam se v roce 1944 setkala s Jiřím Kolářem, který do Zlína přijel sestavovat poválečný ediční program družstva Dílo. V roce 1949 se vzali. V letech 1952–53 byl Jiří Kolář vyslýchán Stb a vězněn. V roce 1956 onemocněla tuberkulózou, pobývala po sanatoriích a odešla ze zaměstnání. Začala se věnovat fotografii, na zdravotních procházkách po vršovické, žižkovské a vinohradské periferii. Začátkem 60. let přešla i na jiné formy umění – přímou práci s fotografickým papírem, lepené koláže a asambláže. Poprvé vystavovala 1962 v pražském Mánesu, pak 1964 se skupinou Křižovatka, kterou spoluzaložila . První samostatnou výstavu měla v roce 1966 v Galerii na Karlově náměstí. Po normalizaci nesměli Kolářovi vystavovat, ani publikovat. V roce 1977 podepsal Jiří Kolář Chartu 77. V roce 1979 Kolářovi odjeli na roční studijní pobyt do západního Berlína, ale nebylo jim povoleno se vrátit, usadili se tedy v Paříži. Jiří Kolář byl odsouzen za nedovolené opuštění Československa k ročnímu vězení a ztrátě majetku. Běla Kolářová se v roce 1981 vrátila do Prahy vyřizovat záležitosti spojené s propadnutím jeho majetku, ale úřady jí až do roku 1985 nepovolily odjet za manželem. Po listopadu 1989 Běla Kolářová navštívila Prahu a v roce 1999 se manželé definitivně vrátili. Jiří a Běla Kolářovi také sbírali díla svých přátel. Ještě rok předtím než Kolář zemřel, pořádali v roce 2001 ve Veletržním paláci výstavu Kolář-Sběratel. T...

Béla Jankó (1)

Béla Horgas (1)

Maďarský spisovatel, básník a publicista.

Béla Hamvas (2)

Maďarský filozof.

Běla Gran Jensen (2)

Narozena 1943 v Česku, od roku 1969 žije v Norsku. Humanitární pracovnice, zakladatelka a prezidentka dětského hnutí Na vlastních nohou, známého pod názvem Stonožka. Studovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. V červnu roku 1969 emigrovala do Norska, kde studovala norštinu. Po listopadu 1989 se poprvé po dvaceti letech vrátila do Československa. Přijela do zanedbané země, kde ji lékaři požádali o pomoc. Postupně tak vzniklo Hnutí „Na vlastních nohou“ - Stonožka. Začala v Norsku prodávat vánoční obrázky, které namalovaly děti v českých školách. Z výnosů prodeje se kupovaly lékařské přístroje a vybavení pro nemocnice a dětské léčebny v České republice. Později začala Stonožka pomáhat i dětem ve válkou zasažených zemích, v Kosovu nebo v Afghánistánu V září 2012 byla Běla Jensen vyhlášena v anketě České televize a Českého rozhlasu "Zahraničním Čechem roku 2012

Běla Gelná (2)

Běla Friedländrová (2)

Narozena 1900 v Praze, zemřela 6.7.1965 tamtéž. Profesorka tělesné výchovy, literatura z oboru tělocviku pro ženy.

Běla Burianová - Vysoká (1)

Narozena 16.7.1919 v Praze, zemřela 1.11.2001. MUDr., CSc., docentka katedry epidemiologie, literatura z oboru.

Béla Balázs (1)

Židovský spisovatel, básník, herec, hudebník, scénárista, režisér. Autor dramatických próz. Během války v emigraci v Rakousku.

Bejda Stanislav (2)

Beekman Beekman (1)

Bedřich Víšek (2)

Spis o zemědělské mechanizaci.

Bedřich Tomek (1)

Ekonom, spoluautor publikací o národním hospodářství a investiční výstavbě.

Bedřich Schwarzenberg (2)

Nazýván Poslední lancknecht, vojevůdce, zanechal po sobě poznámky, vzpomínky a deníky.

Bedřich Popper (1)

Spoluautor publikací z oboru stavebnictví.

Bedřich Pokorný (1)

Narozen 11.5.1910 v Táboře. RNDr., publikace z oboru zoologie.

Bedřich Onderlička (4)

Narozen 10.5.1923 ve Velkém Újezdě. RNDr., CSc., asistent katedry teoretické fyziky a astronomie, stati v odborném tisku.

Bedřich Nosek (2)

Bedřich Nosek absolvoval na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze obory české dějiny a archivnictví, později i hebraistiku. V letech 1968 až 1991 působil jako samostatný odborný a vědecký pracovník Státního židovského muzea v Praze. Navíc byl v letech 1969 až 1982 externím učitelem moderní hebrejštiny na Státní jazykové škole v Praze, poté, v letech 1982 až 1985, byl externím učitelem na Katedře věd o zemích Asie a Afriky Filosofické fakulty UK v Praze. Od roku 1991 až do současnosti působí na Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kde se specializuje zejména na Talmud a rabínskou literaturu. Navíc je od tohoto roku úředním překladatelem z hebrejštiny do češtiny a naopak a je externím učitelem moderní hebrejštiny .

Bedřich Niethammer (1)

Bedřich Kozelka (1)

Bedřich Kozelka byl český a československý poúnorový politik Komunistické strany Československa, poslanec Národního shromáždění ČSR, Národního shromáždění ČSSR a Sněmovny lidu Federálního shromáždění. Dětství strávil v Hrdlořezích u Prahy. Za první světové války se vyučil frézařem v podniku Českomoravská Kolben-Daněk. Už tehdy byl aktivní v dělnickém a odborovém hnutí. Ve věku šestnácti let se stal funkcionářem sociálně demokratické Dělnické tělocvičné jednoty. Podílel se na prosincové generální stávce v roce 1920. Pak pracoval v Komsomolu a rudých odborech. Do KSČ vstoupil roku 1924. Za první republiky byl aktivní v komunální politice v Praze. V období let 1936–1938 byl členem Ústředního výboru Komunistické strany Československa. Za druhé světové války byl aktivní v odboji. Hned na počátku okupace byl zatčen a vězněn v koncentračním táboře Dachau a koncentračním táboře Buchenwald. 26. května 1945 se vrátil do vlasti. Po válce se opět zapojil do veřejného a politického života. Stal se vedoucím závodní organizace KSČ v poniku ČKD v Praze. Zastával četné stranické posty. Již v listopadu 1945 byl kooptován za člena Ústředního výboru Komunistické strany Československa. VIII. sjezd KSČ, IX. sjezd KSČ, X. sjezd KSČ, XI. sjezd KSČ, XII. sjezd KSČ a XIII. sjezd KSČ ho ve funkci potvrdil. V letech 1951-1953 byl tajemníkem a v letech 1953-1957 vedoucím tajemníkem Krajského výboru KSČ v Praze. V letech 1957-1958 působil navíc jako tajemník Ústřední rady odborů. V roce 1955 mu byl udělen Řád republiky, v roce 1962 Řád Klementa Gottwalda. Během únorového převratu v roce 1948 byl v padesátičlenné dělnické delegaci, která přišla podpořit plán na přijetí demisí nekomunistických ministrů. K roku 1954 se profesně uvádí jako vedoucí tajemník KV KSČ Praha. Dlouhodobě zasedal v nejvyšších zákonodárných sborech. Ve volbách do Národního shromáždění roku 1948 byl zvolen do Národního shromáždění...

Bedřich Košatka (2)

Narozen 15.9.1906. Ing. architekt, profesor katedry staveb a konstrukcí, publikace z oboru.

Bedřich Kos (2)

Bedřich Kopecný (1)

Narozen 1. 3. 1913, zemřel 1. 11. 1972. Satirik, autor námětů ke kreslenému humoru Jiřího Wintera-Neprakty.

Bedřich Klimeš (2)

Narozen 29.7.1926 v Brně, zemřel 28.4.1983 tamtéž. Prof., MVDr., CSc., profesor chorob drůbeže na Vysoké škole zvěrolékařské v Brně. Práce v oboru.

Bedřich Kareis (1)

Strojní inženýr.

Bedřich Hellmann (1)

Ing., autor publikací z oboru slévárenství.

Bedřich Helan (2)

Narozen 2.8.1903 v Moravských Knínicích. Ing., pracovník v tepelné technice, literatura z oboru.

Bedřich Engels (1)

Friedrich Engels, v českém prostředí někdy uváděný jako Bedřich Engels , byl německý politický filosof a ekonom, spoluzakladatel marxismu, vůdčí osobnost první i druhé internacionály. Byl osobním přítelem Karla Marxe a jeho spolupracovníkem na prakticky všech významných dílech z oblasti filosofie, ekonomie a o teorii komunismu. Narodil se v rodině, která vlastnila textilní továrnu. Už na základní škole projevoval velké nadání pro jazyky, literaturu, poezii a jiná umění. Byl tělesně zdatný a celoživotně se věnoval sportu. Studoval na gymnáziu, ale studium na otcovu žádost nedokončil, aby se mohl věnovat obchodu. Po škole nějakou dobu pracoval v otcově továrně, potom u brémské obchodní společnosti. Byl velmi pracovitý, ve volném čase studoval historii, filozofii a literaturu. V roce 1839 začal spolupracovat s časopisem radikální literární skupiny Mladé Německo, kam přispíval články proti útlaku dělnické třídy a náboženskému pokrytectví boháčů . V době, kdy absolvoval vojenskou službu, navštěvoval přednášky Friedricha Schellinga na Berlínské univerzitě, kde se sblížil s mladohegelovci. V roce 1841 napsal studie Schelling o Hegelovi, Schelling a zjevení a Schelling – filosof v Kristu, kde vystoupil proti jeho reakčně mystické filozofii. Následně se začal hlásit k revolučním demokratům. Po vojenské službě odjel do Manchesteru, kde pracoval v podniku, jehož spolumajitelem byl jeho otec. Zde se začal zajímat o životní podmínky dělníků, o místní chartistické hnutí, utopický socialismus a britskou ekonomii. Posílal své články do německých novin a v listopadu 1842 se poprvé sešel s Karlem Marxem v redakci Rheinische Zeitung v Kolíně nad Rýnem. Roku 1844 mu vyšel v Německo-francouzských ročenkách, které vydával Karel Marx, Nástin kritiky politické ekonomie. V době pobytu v Anglii Engels dokončil již započatý příklon k materialismu a od ...

Bedřich Drož (2)

Narozen 26.5.1865 v Černovicích v Bukovině . Promoval v r. 1891 na pražské LF, pracoval jako praktický lékař v Dolní Borové a od r. 1894 ve Žďáru nad Sázavou . Autor četných kulturněhistorických studií o Žďáru a okolí. Aktivně pracoval v Masarykově realistické straně. Překládal české básníky do němčiny . Zemřel 21.1.1943 v Jihlavě

Bedřich Čech (1)

Ing. CSc., práce z oboru bezpečnostní techniky policie.

Bedřich Bušek (2)

Ing., autor turistických průvodců z oblasti Ostravska a Opavska.

Bedřich Bronsart ze Schellendorffu (1)

Bedřich Beneš (1)

Bedřich Beneš Buchlovan , vlastním jménem Bedřich Beneš, byl spisovatel, překladatel z němčiny a polštiny, učitel a knihovník. Narodil se v rodině učitele Bartoloměje Beneše. Bedřich Beneš po maturitě na reálném gymnáziu v Uherském Hradišti šel ve šlépějích svého otce a pokračoval ve studiu na učitelském ústavu v Kroměříži . Po studiu působil ve slovácké vesnici Buchlovice a inspirován touto vesnicí začal ke svému jménu připojovat přídomek Buchlovan. V roce 1918 se natrvalo přestěhoval do Uherského Hradiště, kde svou profesi spojil s městskou knihovnou a pak znovu . V letech 1940–1942 byl ředitelem měšťanky ve Starém Městě u Uherského Hradiště. V letech redigoval periodikum Bibliofil. Pro Výstavu Slovácka 1937 připravil její katalog. Pro svou bohatou tvorbu je uznávaný člen Moravského kola spisovatelů. Je autorem 70 beletristických titulů, 8 překladových knih z polštiny a němčiny a 30 odborných publikací o literatuře, výtvarném umění a krajových průvodců. Ještě v roce 1953 pořádal ve Slováckém muzeu výstavu ke stému výročí vydání Kytice. Jeho život provázely osobní tragédie. První syn zemřel již ve věku dvou let, druhý, který se stal také učitelem, byl umučen v koncentračním táboře. Zemřela i jeho první žena. Dcera z druhého manželství zemřela v patnácti letech. Měl zálibu ve sbírání ex libris a grafiky, v letech 1930–1941 byl redaktorem časopisu Bibliofil. Tato sbírka je dnes ve fondu Galerie města Opavy. Literární pozůstalost je uložena ve Slováckém muzeu v Uherském Hradišti. Jako spisovatel se věnoval poezii i próze. Sepsal povídky z hradišťského kraje, životopisy spisovatelů a malířů 19. století. V roce 1992 byla Okresní knihovna v Uherském Hradišti přejmenována na Knihovnu Bedřicha Beneše Buchlovana. Používal další pseudonymy: Beneš Buchlovský, Beneš z Kola, Ben Walther, Benno Boria, B. Wolfram-Neděle...

Bedřich Bělohlávek (2)

Narozen 22.12.1902 v Písku,zemřel 5.5.1991. PhDr., hudební kritik, redaktor, práce z oboru.

Bedřich Baumann (1)

Bedřich Bauman (2)

Narozen 23.4.1922 v Praze. PhDr., filozof, historik.

Bednaříková Jarmila (2)

Bedlovičová (2)

Bediüzzaman Said Nursî (2)

Turecký islámský teolog, znalec islámu, politik, autor publikací v oboru.

Bécue Benjamin (2)

Becky Wicks (1)

Becky Smethurst (1)