Všichni Autoři a témata

Bohuslava Kulková (2)

Bohuslava Čadková, (2)

Bohuslav Vítek (2)

Narozen 10. 9. 1911 v Brtči , zemřel 31. 10. 1992 v Žamberku. Sbormistr, hudební skladatel, publicista a pedagog, upravovatel lidových písní, autor hudby k divadelním hrám pro děti, autor metodických příruček a učebnic hudební výchovy. Také se věnoval kronikářství a etnografii.

Bohuslav Veverka (1)

Narozen 1. 11. 1945 v Praze, zemřel 17. 5. 2021. Kartograf, vysokoškolský pedagog, zaměřoval se na oblast výpočetní techniky v kartografii.

Bohuslav Tomíček (2)

Narozen 15.2.1907 ve Frenštátě pod Radhoštěm, zemřel 1994. JUDr., básník.

Bohuslav Soukup (1)

Bohuslav Šimák (1)

Narozen 9. 11. 1908 v Jeníkovicích, zemřel 8. 3. 1995 v Brně. Ing., RNDr., univerzitní profesor zeměpisu, geodet a kartograf, publikace z oboru.

Bohuslav Šantrůček (2)

Narozen 24.12.1890 v Praze. Novinář, redaktor, pořadatel sborníku Buřiči a tvůrci.

Bohuslav Rubáš (1)

Bohuslav Rovenský (2)

Narozen 1.11.1891 v Praze, zemřel 4.4.1965 v Českém Brodě. Středoškolský profesor, překladatel z francouzštiny, angličtiny a němčiny.

Bohuslav Poljak (1)

Narozen 1.10.1935. RNDr., chemik.

Bohuslav Polanský (2)

Narozen 26.10.1901 ve Žďárci u Tišnova, zemřel 9.9.1983. Ing. dr., DrSc., profesor katedry pěstění lesa, publikace z oboru.

Bohuslav Petr (2)

Narozen 1959. JUDr., předseda krajského soudu, pedagog, odborné články s občanskoprávní tématikou.

Bohuslav Partyk (2)

Narozen 7. 7. 1911 v Horním Bradle u Hlinska, zemřel 12. 9. 1990 v Bratislavě. Prof., DrSc., ekonom, profesor Vysoké školy ekonomické v Bratislavě. Podílel se také na návrzích ekonomických reforem v socialistickém Československu, při nichž vycházel ze systému řízení Baťových podniků. Publikoval v oboru.

Bohuslav Nunvář (2)

Ing., autor vlastivědných publikací z Jindřichohradecka.

Bohuslav Niederle (1)

Narozen 25.12.1873 v Praze, zemřel 15.2.1963 tamtéž. MUDr., profesor chirurgie, literatura z oboru.

Bohuslav Niederle (2)

Narozen 28. 3. 1907 v Kladně, zemřel 12. 5. 2000 v Praze. MUDr., DrSc., profesor patologie a terapie nemocí chirurgických, literatura z oboru, autor vzpomínek naprofesora A. Jiráska.

Bohuslav Neumann (2)

Bohuslav Nádvorník (2)

Narozen 19. 12. 1920 v Bílé Třemešné u Dvora Králové, zemřel 4. 5. 1994. Textař, libretista a scénárista. Otec politika a hudebníka Jana Nádvorníka .

Bohuslav Matyáš (2)

Mgr., novinář, též rozhlasový publicista, práce o B. Václavkovi. Žije v Otrokovicích. Vystudoval bohemistiku a historii na Univerzitě Palackého v Olomouci. V 60. letech působil jako rozhlasový redaktor, publicista a spíkr v olomouckém studiu Čs. rozhlasu a spolupracoval s řadou deníků a periodik. V období Pražského jara spoluvytvářel progresivní část redakce olomouckých novin, v srpnu 1968 byl hlasatelem tamního rozhlasového protiokupačního vysílání. Když mu pak byla novinářská činnost znemožněna, vystřídal několik zaměstnání v dělnických profesích , později pracoval jako revizní technik. Po rehabilitaci mu bylo v roce 1990 vráceno členství v Syndikátu novinářů ČR, externě působil v AZ rádiu Zlín, publikoval ve Zlínských novinách, v MF Dnes, nyní v kulturním časopise ZVUK Zlínského kraje a spolupracuje s Českým rozhlasem Olomouc. Je členem Obce spisovatelů. Vydal několik knih fejetonů a rozhovorů. Má řadu příspěvků ve sbornících a almanaších, mezi jinými v následujících: Kterak rozžati Zápalku aneb Dílčí zkouška paměti příslušníka jedné ze studentských "avantgard", Almanach k 70. výročí založení gymnázia v Českém Těšíně 1921 — 1991, Oznámení o Ikarově letu 1998 či Almanach českých novinářů: 1989 — 2008.

Bohuslav Matouš (2)

Narozen 30.8.1937 v Praze. MUDr., CSc., docent biochemie. Práce z oboru.

Bohuslav Mařan (2)

Narozen 2.12.1898 v Českém Dubu, zemřel 7.12.1962 v Praze. Ing., dr., DrSc., docent lesní biologie, publikace z oboru.

Bohuslav Mánek (2)

Narozen 18.10.1946 v Hradci Králové. Lingvista, práce a překlady z oboru.

Bohuslav Lochman (2)

Publikace v oboru mechanizace a automatizace řízení a správy.

Bohuslav Leopold (2)

Narozen 6.9.1888 ve Škrdlovicích u Žďáru n. Sázavou, zemřel 12.5.1956 v Praze. Hudební vydavatel, práce z oboru hudební pedagogiky.

Bohuslav Kutil (2)

Narozen 1.6.1907 v Písku, zemřel 13.3.1982 v Plané n. Lužnicí. Docent užité grafiky, práce z oboru.

Bohuslav Kučera (1)

Narozen 20.10.1891 v Plavech. Autor politického spisu.

Bohuslav Krzyžanek (2)

Bohuslav Košťál (2)

Regionální publicista, badatel, bývalý úštěcký kronikář a sběratel a vydavatel pohlednic s tematikou města Úštěku a Úštěcka.

Bohuslav Korych (1)

Narozen 11.4.1930 v Praze. MUDr., CSc., asistent katedry mikrobiologie, publikace z oboru.

Bohuslav Kortman (2)

Pedagog, knihovník, editor.

Bohuslav Konopásek (1)

Spoluautor pohádkové knížky.

Bohuslav Konopásek (2)

Narozen 1943. Doc., MUDr., CSc., onkolog, práce z oboru.

Bohuslav Knebl (2)

Narozen 10.10.1905 Frenštát pod Radhoštěm, okr. Nový Jičín1999, teoretik výtvarného umění.

Bohuslav Jeremiáš (3)

Narozen 1.5.1859 v Řestokách u Chrudimi, zemřel 18.1.1918 v Českých Budějovicích. Hudební skladatel a pedagog. Práce v oboru.

Bohuslav Jarolímek (1)

Rodák z Vilína u Sedlčan studoval teologii v Římě, kde byl vysvěcen na kněze. Od roku 1939 zastával funkci koadjutora opata Strahovského kláštera, roku 1942 se stal opatem. V době války se značně angažoval v protinacistickém odboji. V roce 1945 byl jedním ze tří kandidátů na arcibiskupský stolec v Praze. Věnoval se také církevní a kulturní historii. V září 1950 byl zatčen jako poslední oběť vykonstruovaného politického procesu s biskupy. Již v této době byl vážně nemocen. Byl obviněn z kolaborace a odvlečen do vězení prakticky přímo z léčebného pobytu na Slovensku. Přes vážný zdravotní stav a konečné stádium rakoviny byl odsouzen za vlastizradu a špionáž na dvacet let. Po měsíci stráveném v pankrácké věznici zemřel.

Bohuslav Irovský (1)

Autor turistického průvodce po hradech a zámcích na řece Dyji.

Bohuslav Indra (2)

Bludovský rodák Bohuslav Indra se narodil 5. října 1891. Již během středoškolských studií na zábřežském gymnáziu se zabýval sbíráním lidových písní z Bludova a jeho okolí. Tak vznikla první kniha, vydaná roku 1919 v Zábřeze pod názvem Severomoravské lidové písně. Po absolvování kurzu na obchodní akademii se stal hospodářským úředníkem. Ve třicátých letech vydal sbírku pověstí ze severomoravského Horácka Severomoravské pověsti a zkazky. Jeho populární Severomoravské večery v brněnském rozhlase seznamovaly publikum s bohatstvím lidové slovesnosti Severní Moravy. Zájem o lidovou píseň přivedl Bohuslava Indru na Filozofickou fakultu brněnské Masarykovy univerzity, kde vznikla jeho disertace Havlíčkovy práce o verši české lidové písně, která vyšla v roce 1939 jako druhý svazek Pražského lingvistického kroužku. Poněvadž nacisté po okupaci zavřeli vysoké školy, na svou promoci musel počkat až do roku 1945. V průběhu války však vydal sbírku Hlasy domova, kde jako druhý svazek vyšla vyšla v roce 1942 sbírka severomoravských lidových vyprávění Anežky Šulové Když se předl len. Po válce v roce 1946 Bohuslav Indra publikoval moravské lidové nénie v knize Hřbitove, zahrado zelená, sbírku básní Návrat a v roce 1947 Myšlenky o slovanském zpěvu podle rukopisu Ludvíka Rittera z Rittersberku z roku 1843. Obě světové války však neprožil pouze jako spisovatel. Když vypukla první z nich, musel narukovat a časem získal hodnost důstojníka. Během okupace Československa působil v letech 1944 – 1945 v Radě tří, největší odbojové organizaci na území Protektorátu Čech a Moravy. Po skončení druhé světové války se v hodnosti podplukovníka stal přednostou kanceláře ministerstva obrany v Praze. V roce 1949 pak odešel do výslužby. Poté začal spolupracovat s Ústavem pro lidovou píseň ČSAV v Praze, Slovanským ústavem ČSAV v Brně a Slezským studijním ústavem v Opavě. Plně se věnoval sbírání moravských a slezských písní. V únoru 1961 Bohuslav Indra zemřel v Pánově u Brna. Jeho rozsáhlé rukopisné dílo...

Bohuslav Ilek (2)

Bohuslav Ilek byl český vysokoškolský učitel, rusista, literární vědec a překladatel z ruštiny. Platí za zakladatele olomoucké rusistiky. Bohuslav Ilek se narodil roku 1902 v obci Rovečné u Bystřice nad Pernštejnem, Po maturitě na gymnáziu v Boskovicích začal roku 1922 studovat slovanskou filologii a anglistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde také roku 1946 získal doktorát. Od roku 1927 Bohuslav Ilek vyučoval češtinu, ruštinu a polštinu na obchodní akademii v Olomouci, v letech 1946–1955 přednášel ruský jazyk a literaturu na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Roku 1951 habilitoval pro obor ruské a sovětské literatury a v roce 1955 se stal profesorem. Již od roku 1953 působil Bohuslav Ilek také v Praze, zpočátku na Vysoké škole ruského jazyka a literatury. Roku 1960 se stal ředitelem Ústavu ruského jazyka a literatury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a v této funkci působil do roku 1970, kdy odešel do důchodu. Bohuslav Ilek patřil k zakladatelům novodobé české rusistické medievalistiky, zejména svou habilitační prací Život protopopa Avvakuma. Studie o stylu. Překládal středověkou a klasickou ruskou i sovětskou prózu a postupně se stále více zabýval teorií překladu, který chápal jako komplexní jev jazykový, literární, ideologický a společenskohistorický.

Bohuslav Hrudička (2)

Narozen 19.11.1904 v Třešti u Jihlavy, zemřel 13.4.1942 v koncentračním táboře Mauthausen . RNDr., docent meteorologie a klimatologie, práce v oboru.

Bohuslav Horák (1)

Narozen 22.5.1954 v Pardubicích. Architekt, designér.

Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic (2)

Narozen asi 1461 na hradu Hasištejn u Kadaně, zemřel 14. 11. 1510 tamtéž. Humanistický spisovatel, latinský básník a prozaik, autor filosofických spisů.

Bohuslav Halfar (2)

Narozen 19. 8. 1954. Vysokoškolský pedagog, advokát se zaměřením na oblast práva a ekonomické kriminality. Autor učebních textů z této oblasti.

Bohuslav Foit (2)

Narozen 11. 3. 1870 v Praze, zemřel 28. 11. 1959 tamtéž. Knihkupecký pracovník, prokurista a bibliograf. Autor publikací z oblasti zahrádkářství.

Bohuslav Finďo (3)

Prim. MUDr., slovenský lékař, internista, gastroenterolog a diabetolog.

Bohuslav F Růžinský (2)

Narozen 11. 3. 1870 v Praze, zemřel 28. 11. 1959 tamtéž. Knihkupecký pracovník, prokurista a bibliograf. Autor publikací z oblasti zahrádkářství.

Bohuslav Doňar (2)

Narozen r. 1950. Ing. CSc., absolvent Elektrotechnické fakulty VUT v Brně, vysokoškolský pedagog, odborné zaměření elektrotechnika, teorie obvodů, tvorba aplikací v MATLABU, číslicové zpracování signálů.

Bohuslav Dobšík (2)

Narozen 28.4.1921. Ing., dr., CSc., entomolog, spis z oboru.

Bohuslav Buriánek (1)

Narozen 14. 8. 1915 v Březových Horách u Příbrami, zemřel 25. 3. 1996 v Praze, klasický filolog, středoškolský profesor, redaktor Lidových novin, pracovník Ministerstva školství, autor prací o vysokoškolském studiu.

Bohuslav Brauner (1)

Bohuslav Brauner byl český chemik, syn politika Františka Augusta Braunera a bratr malířky Zdenky Braunerové. Roku 1873 zahájil studia na Českém vysokém učení technickém v Praze. Ukončil je roku 1877, a právě toho roku se poprvé seznámil s Mendělejevovým článkem o periodickém systému prvků. Mendělejevův systém soudobá věda nepřijala jednoznačně, ale Brauner se pro něj okamžitě nadchl a napsal několik článků, v nichž Mendělejeva hájil proti kritice. Braunerových článků si povšiml německý chemik Robert Bunsen, vynálezce laboratorního hořáku . Bunsen Braunera přizval k sobě na univerzitu do Heidelbergu. Zde Brauner také poznal Dmitrije Mendělejeva. Stali se přáteli a je dochována jejich vzájemná korespondence. Brauner Mendělejeva také dvakrát navštil v Petrohradě, v r. 1900 se setkali v Praze. Mendělejev před smrtí údajně prohlásil, že svou periodickou tabulku prvků "odkazuje Braunerovi". Brauner patří spolu s Nilsonem, Winklerem a Lecoqem de Boisbaudran mezi vědce, kteří se nejvíce zasloužili o prosazení Mendělejevova učení. Roku 1880 Brauner přesídlil na univerzitu do Manchesteru, na pozvání Henry Roscoeho. Zde začal jeho výzkum vzácných zemin, v němž dosáhl významných úspěchů. Roku 1882 se vrátil do Prahy, stal se adjunktem chemie na Univerzitě Karlově. Roku 1897 se zde stal řádným profesorem. Byl rovněž členem komise navrhovatelů Nobelovy ceny za chemii. Roku 1922 se stal předsedou mezinárodní komise pro stanovování atomových vah prvků. Napsal také několik důležitých učebnic anorganické chemie. Za svůj život napsal téměř 200 vědeckých článků a spisů. Brauner byl i nadšeným sportovcem. Při svém pobytu v Manchesteru se seznámil s tehdy ještě nepříliš známým sportem fotbalem, jehož se po návratu do vlasti stal propagátorem. V roce 1925 odešel do penze. Zemřel na Královských Vinohradech 15. 2. 1935 na oboustranný zánět plic. Pohřben je v Roztokách. Roku 1882, při svém pobytu ...

Bohuslav Blažej (2)

Bohuslav Blažej byl český knižní grafik a typograf. V roce 1957 vystudoval Střední průmyslovou školu grafickou v Praze. Věnoval se zejména užité grafice, je autorem mnoha obálek knih, přebalů gramofonových desek. Tvořil grafickou úpravu časopisů.

Bohuslav Biskup (2)

Autor fotografické příručky.

Bohuslav Binka (1)

Narozen 4. 1. 1973. Vysokoškolský pedagog, zabývá se filozofií, etikou a obecnou metodologií vědy, autor prací z oboru.

Bohuslav Balcar (1)

Narozen 20. 5. 1943 v Turnově. RNDr., DrSc., matematik a vysokoškolský pedagog, člen Evropské matematické společnosti, práce z oboru.

Bohuslav Andrš (2)

Narozen 1926 v České Alexandrovce . Autor vzpomínkové knihy.

Bohuš Kafka (2)

Narozen 17.9.1901 v Náměšti nad Oslavou, zemřel 14.11.1978 v Brně. Básník, beletrista, publicista, překladatel z němčiny.

Bohuš Hampl (2)

Narozen 16.12.1899 v Netolicích, zemřel 29.12.1975 v Praze. Dr. ing., profesor katedry biologických věd, práce z oboru mikrobiologie.

Bohunka Waagerová (2)

Bohunická (2)

Bohuml Fišer (1)