Všichni Autoři a témata

Sandra Grimmová, (13)

Salvador Dalí (9)

Salvador Felip Jacint Dalí i Domènech byl katalánský malíř, který se proslavil svými surrealistickými díly. Mezi pařížské surrealisty byl přijatý v roce 1929 po natočení filmu Andaluský pes, na kterém spolupracoval s Luisem Buñuelem. Později se s nimi rozešel, protože byl považován za příliš komerčního umělce. Mnohé jeho obrazy jsou založeny na snové imaginaci. Předměty každodennosti na nich dostávají nezvyklé formy, tak jako např. rozteklé hodinky na obraze Persistence paměti. Obrazy vzniklé po 2. světové válce jsou klasičtější a v důsledku Dalího konverze ke katolictví mívají náboženské náměty. Jeho obrazy se vyznačují pečlivým kresebným zpracováním a smyslem pro realistický detail. Používal výrazné barvy. Kromě malby a kresby se Dalí také zabýval grafikou, vytvářel sochy, ilustroval knihy, navrhl parfém, designoval šperky, pro divadelní představení navrhoval kostýmy a scénu. Napsal rovněž libreto k baletu a několik autobiografických a beletristických knih. Názory na vlastní tvorbu formuloval v několika studiích a manifestech. Dalí se narodil ve městě Figueres v Katalánsku 11. května 1904, tedy zhruba devět měsíců po smrti jeho bratra, který zemřel na gastroenteritidu. Nejspíše právě z toho důvodu byli Salvadorovi rodiče přesvědčeni, že je pouhou reinkarnací svého vlastního bratra, čemuž nakonec sám uvěřil. Na tuto skutečnost odkazuje například v obraze Portrét mrtvého bratra . Od dětství projevoval vlohy pro malířství. Už jako osmiletému mu rodiče zřídili malý ateliér v podkroví bytu. První školení v kresbě získal Dalí na soukromém gymnáziu maristů , které navštěvoval od roku 1916. Zde se také seznámil s 4i';oosionismem a pointilismem. V roce 1918 mu místní divadlo uspořádalo výstavu, která vzbudila mezi kritiky zájem. Zajímal se o dějiny malířství a v roce 1919 publikoval v regionálním časopise články o starých mistrech. Roku 1922 byl přijat na Akademii výtvarného umění v Mad...

Sally Wentworth (10)

Doreen Hornsblow je pseudonym Sally Wentworth, populární spisovatelka 70 romantických románů pro ženy.

Saint-Exupéry (14)

Ryanne Corey (8)

Americká spisovatelka.

Růžena Nasková (6)

Národní umělkyně Růžena Nasková, dívčím jménem Růžena Nosková byla významná česká herečka, sestra spisovatelky Heleny Malířové. Provdala se za malíře Františka X. Naskeho. Narodila se v Praze na Královských Vinohradech v dobře situované měšťanské rodině jako druhá ze dvou dcer. Otec Josef Nosek byl žurnalistou a fejetonistou, spolupracovníkem Jana Nerudy. Z existenčních důvodů se však stal magistrátním úředníkem. Od mládí toužila hrát divadlo, ale rodiče si to nepřáli. Tajně si sama pro sebe recitovala poezii, a také hodně četla. podporu našla při studiu na Vyšší dívčí škole. Až po otcově smrti začala studovat zpěv a brala hodiny herectví u Otilie Sklenářové–Malé. Od mládí však měla potíže kvůli své tělesné výšce i své robustní postavě. Již na počátku století vystupovala jako ochotnice v Pištěkově aréně na Vinohradech v roli Amálie v Schillerových Loupežnících. V letech 1904 až 1907 vystupovala ve slovinském národním divadle v Lublani, přičemž v létě v době divadelních prázdnin hrála v Praze na periferních scénách a v literárních kabaretech. Jejím manželem byl malíř František Xaver Naske, za kterého se provdala nejdříve civilně v roce 1910 na Staroměstské radnici a poté i církevně 25. června 1940 na Smíchově. Od roku 1907 až do roku 1948 byla členkou souboru Národního divadla v Praze, pohostinsky však stále vystupovala i s ochotníky, kde hrála až do roku 1944. V roce 1948 kvůli onemocnění přestala hrát úplně, do důchodu odešla definitivně v roce 1955. Zpočátku byla značně ovlivněna dobovými trendy tzv. realistického herectví, kdy rozvíjela především kulturu herecké řeči. Hrála role tragické i komické, především jí vyhovovaly role aristokratických žen, kde vynikla její mohutná postava, efektní zjev i přirozená noblesa. Postupně si vytvořila image hrdinských matek a velice moudrých žen. Ve filmu se poprvé objevila už v roce 1915 , ale její systematická práce v kinem...

Rudolf Turek (6)

Rudolf Turek byl český historik a archeolog, který se zabýval hlavně slovanským osídlením v Čechách a počátky českého státu. Po maturitě v Mladé Boleslavi studoval historii, archeologii a geografii na Filozofické fakultě UK v Praze. Mezi jeho učiteli byli například Josef Pekař, Josef Šusta a Bedřich Mendl. Protože se zajímal i o dějiny umění, byl to také Antonín Matějček a zejména Josef Cibulka. Po promoci krátce pracoval ve Státním archeologickém ústavu, v letech 1937–1938 učil na gymnáziu ve Spišské Nové Vsi a potom pracoval až do důchodu v prehistorickém oddělení Národního muzea v Praze.

Rudolf Málek (10)

Narozen 19.10.1919 v Polici u Jemnice, zemřel 2. 1. 2001. PhDr., knihovník, publikační a redakční činnost z oboru.

Rudolf Jaroslav Kronbauer (11)

Rudolf Jaroslav Kronbauer byl český novinář, spisovatel, divadelní kritik. Vystudoval gymnázium v Mladé Boleslavi a práva na univerzitě v Praze. Poté byl jmenován komisařem na zemském finančním ředitelství v Praze. Stal se členem redakce Hlasu národa, společně s Václavem Štechem redigoval Noviny mládeže, byl divadelním referentem a redaktorem Národních listů, členem redakce Máje, spoluorganizoval novinářskou organizaci. Napsal řadu napínavých beletristických prací, jak povídek, tak románů. Je také autorem vzpomínkových knih. Za svůj život mnoho fotografoval. Do knih jiných spisovatelů přidával fotografie, byl autorem fotografií mnoha herců a dalších známých osobností. A také autorem řady malých grafik, některé z nich byly použity na pohlednicích. Používal pseudonym A. Stráň. Jezdíval rád do Bakova nad Jizerou na prázdniny i s rodinou. Byl pohřben v Praze na Olšanech. Jeho román Řina byl roku 1926 zfilmován . Oženil se s Emilií, rozenou Kettnerovou , se kterou měl dcery Jarmilu , Emilii a Johannu . Jarmila byla známá jako herečka, zpěvačka a pedagožka, oceněná jako zasloužilá umělkyně. a jiné

Rudolf Dašek (7)

Rudolf Dašek byl český jazzový kytarista známý svým přínosem evropské jazzové scéně. Narodil se 10. července 1933 v Kladně v Československu a stal se jednou z výrazných osobností českého jazzu druhé poloviny 20. století. Daškův styl se vyznačoval prolínáním tradičního jazzu s prvky vážné hudby a dalších žánrů, čímž se projevila jeho všestrannost a technická zručnost.

Roy Orbison (8)

Roy Orbison byl americký zpěvák, skladatel a hudebník známý svým výrazným, vášnivým hlasem, složitými písňovými strukturami a temnými emotivními baladami. Jeho kariéra trvala od 50. let 20. století až do jeho smrti v roce 1988. Orbison se proslavil hity jako "Only the Lonely" , "Crying" a "Oh, Pretty Woman" . Jeho hudba se vyznačovala melodramatickými texty a Orbisonovým silným hlasovým rozsahem. Přestože koncem šedesátých let zažil pokles popularity, v osmdesátých letech zažil opětovné oživení, částečně díky svému působení v superskupině Traveling Wilburys, v níž hráli Bob Dylan, George Harrison, Jeff Lynne a Tom Petty. Orbisonův vliv je široký, ovlivnil mnoho umělců napříč různými žánry. V roce 1987 byl uveden do Rokenrolové síně slávy, což svědčí o jeho trvalém odkazu v hudebním průmyslu.

Roy Lancaster (6)

Anglický zahradník, autor publikací o zahradě a pěstování rostlin.

Rose Tremain (7)

Rose Tremainová se narodila v roce 1943 v Londýně. Studovala na pařížské Sorbonně a na Východoanglické univerzitě, kde také v letech 1988–1995 učila kurzy tvůrčího psaní. Napsala několik románů, televizních her a povídkových sbírek. První román Sadler’s Birthday Sedlářovy narozeniny) vydala v roce 1976, následovaly knihy Letter to Sister Benedicta , The Cup-board Kredenc, 1981) a The Swimming Pool Season . Jejím zatím nejúspěšnějším dílem je historická freska Navrácená milost – román situovaný do doby vlády Karla II. vypráví příběh nadaného studenta medicíny Roberta Merivela, který se osudově zamiluje do královy milenky. Kniha byla nominována na Booker Prize a v roce 1996 se dočkala filmového zpracování. V poslední době Tremainová vydala úspěšný historický román ze 17. století Hudba a ticho , jenž získal v roce 1999 Whitbreadovu cenu, a letos román Colours , který v českém překladu vyjde v příštím roce taktéž v nakladatelství Mladá fronta.

Rosana Zvelebilová (10)

Narozena 18. 1. 1987 v Kladně. Učitelka odborných předmětů v Integrované střední škole automobilní v Brně. Tvůrkyně animovaných amatérských filmů a profesionálních videoklipů. Ilustrátorka. Autorka románu.

Roman Pihan (10)

Narozen 20.5.1963 v Praze. Manažer v soukromé firmě, fotograf a publicista, věnuje se zejména digitální a reklamní fotografii. Publikace z oboru.Ing. Roman Pihan vystudoval ČVUT Fakultu elektrotechnickou. Záhy však začal působit v reklamě, marketingu a využití fotografie při propagaci. Po nástupu digitální fotografie se stal jedním z propagátorů jejího využití v komerční i amatérské praxi. Jeho fotografie jsou využívány v řadě reklam, propagačních projektů, kalendářích atp. i pravidelně zveřejňovány v různých časopisech. Pravidelně přispívá fotografickými články do řady odborných časopisů, lektoruje a přednáší fotografii na konferencích. Provozuje vlastní fotografický server www.fotoroman.cz. Vydal úspěšné knihy „Mistrovství práce s DSLR“ a „Mistrovství práce se světlem“.

Roger Highfield (4)

Roger Highfield je vedoucím vědeckým redaktorem deníku The Daily Telegraph a autorem řady populárně naučných publikací, které již byly přeloženy do mnoha jazyků. Česky vyšly Soukromý život Alberta Einsteina , Šíp času a Mezi chaosem a řádem – poslední dvě napsal ve spolupráci s Peterem Coveneyem. Kromě toho pořádá každoročně soutěže vědecké fotografie a publicistiky a veřejné diskuse v Královské vědecké společnosti mezi vědci a zástupci médií, které bývají značně bouřlivé. Je nositelem četných ocenění, mj. British Press Award.

Robyn Carr (6)

Robyn Carr vždy túžila stať sa zdravotnou sestrou. Avšak, ako manželka letca sa nakoniec rozhodla pre dráhu spisovateľky, ktorá píše príbehy reálnych žien.

Robin Cross (8)

Americký vojenský historik.

Roberto Saviano (8)

Roberto Saviano je italský novinář a spisovatel. Ve své tvorbě se soustřeďuje na tematiku organizace Camorra, což je zločinecká mafiánská struktura v oblasti Neapole. Proslulým se stal zejména svou knihou „Gomora“, za kterou mu vyhrožuje neapolská mafie smrtí. Spisovatel se proto rozhodl k odchodu z Itálie. Na motivy tohoto románu natočil italský režisér Matteo Garrone stejnojmenný film.

Robert Palmer (8)

Robert Palmer byl anglický zpěvák, skladatel a hudebník, známý svým hladkým, oduševnělým hlasem a eklektickou směsicí hudebních stylů, včetně rocku, popu, blues a jazzu. Palmer se narodil 19. ledna 1949 v Batley v Anglii a značnou popularitu získal na konci 70. a v 80. letech 20. století. Nejprve se proslavil jako člen skupiny Vinegar Joe, poté se vydal na sólovou dráhu. Jeho sólový úspěch upevnily hity jako "Addicted to Love", "Simply Irresistible" a "Bad Case of Loving You ". Tyto písně předvedly jeho charakteristický hlas a doprovázely je povedené videoklipy, které se staly stálicemi na MTV.

Robert James Waller (9)

Robert James Waller se narodil 1.srpna 1939. Americký spisovatel známý také pro svou práci fotografa a hudebníka. Jeho kniha Madisonské mosty byla v top-nejlepší prodejce r. 1993 a byla úspěšně zfilmovaná. Získal Ph.D v podnikání, na univerzitě začal výuku managementu a ekonomiky a v r.1977 se stal řádným profesorem. V r. 1980 se stal děkanem na College of Business, z této pozice odešel r. 1986. V současné době žije v Texasu.

Robert Falcon Scott (3)

Kapitán Robert Falcon Scott byl britský polárník. Dospěl k jižnímu pólu 17. ledna 1912, o měsíc a den později než Roald Amundsen. Scott a čtyři další členové jeho expedice zahynuli na cestě zpět hladem, zimou a vyčerpáním v mimořádně špatném počasí. Stan s mrtvými těly, deníky a sbírkami vědeckého materiálu našla záchranná výprava až 12. listopadu 1912. Narodil se v Plymouthu jako třetí ze šesti dětí. K jeho budoucímu povolání námořního důstojníka ho předurčovala rodinná tradice: děd, dědovi bratři i další předkové sloužili v Královském námořnictvu. Pouze jeho otec byl v rodině civilista. Do námořnictva vstoupil už ve svých třinácti letech jako námořní kadet. Velice rychle a cílevědomě stoupal v žebříčku hodností. Podle vlastních slov byl v mládí poněkud líný, a proto soustavně cvičil svou kázeň, vytrvalost a vůli, hodně sportoval a byl velice cílevědomý. V roce 1897, když sloužil na bitevní lodi Majestic jako námořní poručík, mu velel George Egerton, bývalý arktický badatel. Ten v něm podnítil zájem o zeměpisné výzkumy a polární kraje vůbec. Na přelomu 19. a 20. století velice vzrostl zájem o nejnepřístupnější kouty naší Země. Antarktida byla na vrcholu zájmu. Němci, Švédové i Skotové chystali expedici na tento neobydlený kontinent. Británie nechtěla zůstat pozadu. Když v roce 1899 sir Clemens Markham, předseda Královské zeměpisné společnosti, sehnal jak od státu, tak od bohatých mecenášů dostatek peněz a prostředků, zbývalo mu pouze jmenovat velitele expedice. Stal se jím právě Robert F. Scott. Ten se velice brzy energicky ujal příprav. Tato expedice měla vůbec jako první podniknout saňové výpravy do vnitrozemí Antarktidy. Prostředky měl velice rozsáhlé, tudíž mu dovolily opatřit takřka vše, co si mohl polární výzkumník v těch časech přát: velké zásoby potravin, nejmodernější vědeckou výzbroj, nejmodernější oděvy a obuv a také loď Discovery, postavenou přímo na tuto cestu. Expedice měla přistát na 78. rovnoběžc...

Robert Conquest (2)

George Robert Acworth Conquest byl anglicko-americký historik, věnující se především tématu stalinismu. Proslul svou knihou Velký teror z roku 1968, která odhalila míru Stalinových zločinů a na západě uprostřed velmi levicových nálad způsobila šok. Roku 1986 vydal další přelomovou práci The Harvest of Sorrow: Soviet Collectivisation and the Terror-Famine, v níž se věnoval ukrajinskému hladomoru a dokázal, že šlo ze strany Stalina o akt genocidy. Conquest sám byl v mládí členem Komunistické strany Británie, vystoupil z ní však v roce 1939, poté, co na pokyn Kominterny druhou světovou válku komunisté označili za souboj dvou imperialismů. Krom prací historických psal i básně a sci-fi romány. S Kingsley Amisem napsal populární humoristický román Egyptologové . Roku 1956 obdržel Řád britského impéria, v roce 2005 získal americkou Prezidentskou medaili svobody.

Rita Vémolová (10)

Editorka sborníku z mezinárodního kolokvia o řízení osvojovacího procesu.

Rita Rainville (9)

Autorka milostných novel.

Richard Scarry (11)

Richard McClure Scarry byl populární autor a ilustrátor knih pro děti. Publikoval více než 300 knih.

Richard Müller (10)

Richard Müller je významný slovenský zpěvák, skladatel a příležitostný herec, známý svým významným vlivem na slovenskou a českou hudební scénu. Müller se narodil 6. září 1961 v Hlohovci v Československu a svou hudební kariéru zahájil v 80. letech 20. století. Poprvé se výrazněji prosadil jako zpěvák skupiny Banket, která v té době hrála klíčovou roli ve vývoji slovenské populární hudby.

Richard Cavendish (4)

Historik, narozen roku 1930 v Henley-on-Thames - zemřel 21. října 2016. Napsal několik knih o legendě krále Artuše a o dějinách myšlení. Také psal pro History Today, byl lektorem a přispěvatelem mnoha cestopisných knih.

Renata Šindelářová (13)

Narodila se 6.března 1973 v Ostrově. Pracuje v pojišťovnictví, autorka beletrie.

Régine Deforges (6)

Francouzská spisovatelka, nakladatelka, scénáristka a režisérka. Je první ženou, která vlastnila a spravovala nakladatelství ve Francii. Kromě její desetidílné románové ságy La Bicyclette Bleue - Modrý bicykl je známá i svou knihou La Révolte des nonnes - Vzpoura jeptišek a erotickým příběhem L'Orage - Bouře. Spisovatelka žije v Paříži.

Reginald Campbell (5)

Autor dobrodružných knih z přírody pro mládež.

Rebecca Zanetti (6)

Americká spisovatelka. Advokátka a novinářka.

Rastislav Druga (12)

Rastislav Druga je český lékař – anatom a pedagog. Emeritní přednosta Anatomického ústavu 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Spoluautor několika učebnic anatomie .

Radovan Kuchař (4)

Radovan Kuchař byl český horolezec, který v 50. a 60. letech 20. století patřil mezi světovou špičku. Začal lézt ve 40. letech 20. století na Hruboskalsku. Po roce 1945 poprvé navštívil Vysoké Tatry. Kromě velkého množství výstupů na pískovcových věžích v Českém ráji a v rámci přípravy na velehory také ve Vysokých Tatrách, kde se podílel na zimním přechodu hlavního hřebene, uskutečnil hodnotné výstupy v Alpách, pověstnými stěnami, jako severní stěna Grands Charmoz , západní a severní stěna Petit Dru , "Hruška" ve východní stěně Mont Blancu a Walkerův pilíř Grandes Jorasses, severní stěny Matterhornu, Eigeru a Cimy Grande . Jeho výstup na Eiger severní stěnou velice krásným způsobem ztvárnil v jedné ze svých povídek Ota Pavel. Významné výstupy a prvovýstupy vykonal také na Kavkaze – první opakování Chergianiho cesty na Donguz Orun s novou variantou a první opakování výstupu na Nakra Tau doplnil prvovýstup na tento vrchol: Severní stěna středem . Vynikajícího výkonu dosáhl s Oldřichem Kopalem na pětitisícovce Dychtau. Abalakovovu cestu, kterou lezl tým Vitalije Abalakova týden, zdolali jen s jedním bivakem. V roce 1965 se účastnil 1. československé expedice do Hindúkuše korunované prvovýstupem na šestitisícovou Uparisínu. Mezi jeho nejčastější lezecké partnery patřili Karel Cerman, Oldřich Kopal, v Alpách také Zdeno Zibrín ze Slovenska. O svých výstupech napsal knihu 10 velkých stěn. Po pádu v roce 1966 na věži Barberina v Příhrazech v Českém ráji utrpěl špatně léčitelný úraz kotníku . Tím bylo ukončeno období jeho špičkových výstupů. Mezi jeho následující „horolezecké“ počiny patří ještě vyvěšení černého praporu na obtížně přístupnou věž Liberecké radnice po invazi vojsk Varšavské smlouvy , tím bylo ukončeno období jeho výjezdů za hranice socialistických zemí. Za komunistického Českos...

Radomír Choděra (10)

Narozen 20.2.1925 v Ústí n. Labem. Dr. CSc., docent katedry ruštiny, práce z oboru.

Radij Petrovič Pogodin (7)

Ruský prozaik, spisovatel pro děti.

Radek Ptáček (8)

Narozen 26. 12. 1975. PhDr., psycholog, práce o komunikačních a sociálních dovednostech, věnuje se také otázkám hypnoterapie a hyperaktivity dětí, též překladatel odborné literatury angličtiny.

Rachel Reid (11)

Quintin Jardine (9)

Matthew Quintin Jardine: Skotský spisovatel Quintin Jardine je autorem dvou řad velmi uznávaných a bestsellerových sérií detektivních románů. Sympatický, drsný, ale přesto uhlazený muž v nejlepších letech si přísně střeží své soukromí. O jeho životě proniklo na veřejnost jen minimum informací. Narodil se v Motherwellu v hrabství Lanarkshire ve Skotsku. Pracoval jako novinář, vládní informační zmocněnec, politický a mediální konzultant. Pak se rozhodl najít si zaměstnání, které by bylo v těsnějším kontaktu s realitou, a začal psát detektivní příběhy. Je podruhé ženatý s Eileen, která už si zvykla na bouřlivý život se spisovatelem a s úsměvem toleruje většinu jeho výstředností včetně nenasytné záliby ve sledování sportovních přenosů v televizi a přehrávání velmi hlasité hudby. Jeho první manželka Kate, s níž žil přes třicet let, od dob, kdy mu ještě nebylo ani dvacet, v roce 1997 zemřela. Má čtyři dospělé děti a do rodiny počítá i své dvě kočky a psa. S rodinou žije střídavě ve Skotsku a Španělsku. Dnes má na svém kontě téměř dvě desítky knih. Přízeň českých čtenářů si Quintin Jardine získal sérií se soukromým detektivem Ozem Blackstonem, které jsou příslibem jak napětí, tak i dobré zábavy. Pod drsnou slupkou hlavního hrdiny se skrývá vnímavý a citlivý chlápek. Série literárních mystery s Ozem Blackstonem je psána v první osobě a sleduje vypravěčovu kariéru nedobrovolného detektiva.

Priscilla Beaulieu Presley (2)

Priscilla Beaulieu Presleyová, rodným jménem Priscilla Ann Wagner je americká herečka a obchodnice, v letech 1967–73 manželka Elvise Presleyho, se kterým má dceru, americkou zpěvačku Lisu Marii Presleyovou. Jako herečka je nejvíce známá postavou Jenny Wadeové ze seriálu Dallas a rolí Jane Spencerové v sérii komedií Bláznivá střela: Z análů policejního útvaru, Bláznivá střela 2 a 1/2: Vůně strachu a Bláznivá střela 33 a 1/3: Poslední trapas, v nichž se objevila po boku Leslieho Nielsena. Hlásí se ke scientologům. S životním partnerem Marcem Garibaldim, se kterým žila v období 1985–2006, má syna Navarone Garibaldiho .

Prentice Mulford (12)

Prentice Mulford byl známý literární humorista a autor z Kalifornie. Navíc pomohl založit nové myšlenky hnutí. od 1875-1881. Mulford také přispěl k objevování a popularizaci filozofie a nových myšlenek , spolu s dalšími významnými spisovateli, včetně Ralpha Waldo Emersona . Mulford kniha- Myšlenky jsou věci, sloužila jako vodítko pro tento nový systém víry a je ještě dnes populární.

Přemysl Rut (12)

Přemysl Rut je český klavírista, zpěvák, divadelní režisér, herec, spisovatel-esejista, básník, dramatik, redaktor-publicista a divadelní pedagog. Během svých studii na pražské DAMU spolupracoval s Nedivadlem Ivana Vyskočila, kde působil nejprve jakožto zpěvák a klavírista, později i jako autor. Po studiích činoherní režie na pražské DAMU, kde absolvoval v roce 1979 , působil během své vojenské služby v Uherském Hradišti ve Slováckém divadle jakožto režisér a umělecký vedoucí zdejší Malé scény. V letech od roku 1984 do roku 1990 učil na Pražské konzervatoři a současně vedl poloamatérský divadelní soubor Malé české divadlo, kde uváděl inscenace svých her a scénická čtení her, které tehdejší režim nepovoloval inscenovat. Zároveň s tím také pomáhal vydávat samizdatový časopis O divadle. Po sametové revoluci krátce pracoval jako redaktor Literárních novin. Od roku 1993 působil jakožto umělec ve svobodném povolání. Od roku 1999 spolupracuje jako pedagog na pražské DAMU, od roku 2003 zde působí jako vedoucí katedry autorské tvorby, roku 2008 byl jmenován profesorem. Dlouhodobě spolupracuje s Českým rozhlasem. Před sametovou revolucí mohl v médiu připravit jen lekce poetiky pro děti . V roce 1991 měla premiéru jeho první rozhlasová hra Polygoné, v roce 1993 pak dostal nabídku od dramaturga Dušana Všelichy, aby připravil autorský pořad. Piannissimo mělo 69 dílů a jak sám říká, bylo pro něho iniciační. V jeho rámci realizoval cyklus Čtení ze špatné literatury, cyklus svých prvních apokryfních pohádek i cyklus portrétů písničkářů, který byl zárodkem jeho "pozdějších projektů rozhlasových, pódiových i edičních, jimiž se pokouším připomínat českou autorskou píseň v celém jejím časovém rozpětí". Později moderoval odpoledne Rádia Mama a stal se tradičním autorem rozhlasových her i teoretikem rozhlasu. Přemysl Rut ale vystupuje i v České televizi, působí i jakožto nakladatelský redaktor a edi...

Přemysl Doberský (7)

Doc. MUDr. Přemysl Doberský, DrSc. byl český lékař interní medicíny, představitel české obezitologie a v šedesátých letech hlavní dietolog Ministerstva zdravotnictví. Byl zakladatelem Pracoviště experimentální dietetiky a vědecký pracovník IKEM v Praze 4. Je autorem kontrastní diety, která slouží k redukci nadváhy. a další dietetické příručky. V roce jeho úmrtí 1983 byl vydán Dietní systém MUDr. Přemysla Doberského a kolektivu pro nemocnice a lázeňská zařízení jako závazná celostátní norma.

Pravoslav Kneidl (7)

Pravoslav Kneidl byl český knihovník, bibliograf a literární historik, který dlouhá léta působil v Památníku národního písemnictví v Praze. Po studiu na Filozofické fakultě UK v Praze se Kneidl zúčastnil budování expozice Památníku národního písemnictví na Strahově, v letech 1955–1964 pracoval v knihovně Národního muzea, kde vedl oddělení zámeckých knihoven a založil jejich souborný katalog. Významně se podílel na expozici Muzea knihy ve Žďáru nad Sázavou. V letech 1964–1974 byl vedoucím Strahovské knihovny, která tehdy patřila Památníku národního písemnictví. a v letech 1990–1992 ředitelem Památníku. Od roku 1995 až do své smrti byl předsedou Spolku českých bibliofilů. Vydal řadu odborných článků o knihovnách různých významných osob, o dějinách knihoven a knihovnictví, o počátcích a dějinách knihtisku atd. Roku 1976 v časopisecké polemice hájil názor, že Kronika trojánská skutečně vyšla v Plzni už roku 1468. Více než 20 let vydával také ročenky "Strahovská knihovna".

Plinius (4)

Římský státní úředník, řečník a spisovatel.

Plautus (4)

Titus Maccius Plautus byl římský dramatik. Společně s Terentiem je nejvýznamnějším římským autorem komedií. Z jeho divadelních her čerpali náměty např. Molière nebo Shakespeare. O jeho životě se nám zachovaly jen kusé informace. Pravděpodobně pocházel z plebejského prostředí a možná byl i propuštěným otrokem. V mládí odešel do Říma, kde začal pracovat u divadla. Později se rozhodl věnovat podnikání, ale nepřálo mu příliš štěstí a přišel téměř o všechny peníze. Musel se pak živit manuálně jako nádeník ve mlýně. Během této práce začal psát své komedie, které se staly brzy velmi populární, a proto se mohl vrátit zpět k divadlu. Často přejímal komedie od řeckých autorů, např. od Filémóna. Nejednalo se ale přímo o překlady, protože většinou děj her libovolně měnil. Občas docházelo i ke sloučení více děl v jedno a naopak, což však často narušilo logiku děje. Přesto byly jeho komedie u publika velmi oblíbené a to především díky tomu, že byly plné slovních hříček a někdy i poněkud vulgárních vtipů. Důležitou součástí jeho her byla také zpívaná sóla . V mnoha dílech se opakuje stejný dějový motiv – mladík se zamiluje do krásné dívky, která je v moci kuplíře. Peníze, které kuplíř za dívku požaduje opatří mladíkovi otrok, tím že podvede mladíkova bohatého otce. Většinou se zjistí, že dívka není původem otrokyně, a proto jim otec odpustí a souhlasí se svatbou. Většina jeho děl se nezachovala v původní podobě, ale v přepsaných a často stylisticky upravených verzích. Ve středověku a v renesanci byl uváděn značný počet jeho komedií - ne všechny však skutečně napsal . V českých zemích byly jeho hry také uváděny, např. v roce 1533 sehrála skupina studentů pražské univerzity v sále Novoměstské radnice komedii Chlubivý vojín. První český překlad Plauta však pochází až z roku 1821. Ze značného množství děl jemu připis...

Pierre de Lasenic (10)

Pierre de Lasenic alias Petr z Lásenice či Milan, vlastním jménem Petr Pavel Kohout byl nejvýraznější postavou českého hermetismu v období mezi oběma světovými válkami. Petr Kohout se narodil v Brně, ale rodina se brzy přesunula do Prahy, takže obchodní akademii vystudoval již v Praze. Po maturitě narukoval k leteckému pluku do Kbel a dosáhl během své vojenské služby u letectva hodnosti četaře. Počátkem druhé poloviny 20. let žil v Chrasti u Chrudimi. V listopadu 1929 se přestěhoval k Josefu Adamírovi do Prahy na Vinohradech, který stál u počátků českého hermetického hnutí na přelomu 19. a 20. století a udržoval úzké kontakty s pařížskými martinisty. Po pobytech ve Francii, Alžíru, Egyptě, Indii, na Madagaskaru a jinde se roku 1937 vrací do Prahy. Během svých zahraničních pobytů se Lasenic mimo jiné podílel na rekonstrukci skulptur chrámu Angkor Vat, v Paříži založil pobočku české společnosti Universalia . Zdá se, že Lasenicův zájem o hermetismus vznikl velmi brzy, prokazatelně již roku 1920 . Z roku 1926 je známa jeho přihláška do martinistické lóže Simeon v Praze . Poté se zabýval oborem, který můžeme nazvat experimentální magií. Roku 1937 zakládá v Praze hermetickou společnost Horev-klub a martinistickou lóži Paragawa. Lasenicův zájem se však vždy soustředil na esoterismus starého Egypta. K této tematice vydal několik spisů, mimo jiné o egyptském bohu Hermu Trismegistovi . Pierre de Lasenic napsal velmi rozsáhlé literární dílo, jehož značná část je dnes ztracena. Pierre de Lasenic publikoval také celou řadu odborných článků v časopisech Horev, Logos a Medium. Do bibliografie nejsou zahrnuty články a kromě jedné výjimky ani ztracené spisy. ...

Pierre Couronne (10)

Francouzský ilustrátor.

Philippe Hériat (6)

Philippe Hériat byl multi-talentovaný francouzský romanopisec, dramatik a herec.

Philip J Carter (7)

Philip J. Carter patří mezi přední odborníky na vytváření inteligenčních testů ve Velké Británii. Pracuje v redakci britského časopisu Mensa

Philip Arthur William Collins (4)

Petra Štarková (13)

Narozena 24. 12. 1975 v Moravské Třebové. Psycholožka a spisovatelka. Autorka populárně-odborných článků, fantasy a sci-fi povídek.

Petra Pleskotová (6)

Publicistické práce o vaření a o hodinách a chronologii.

Petr Zora (6)

Fotograf a grafik, zprvu pracoval jako filmový fotograf společnosti AB Praha - Barrandov, od roku 1955 samostatný fotograf.

Petr Radosta (2)

Publikace o odboji proti totalitním režimům v 50. letech 20. století.

Petr Pašek (9)

Narozen 16.6.1923 v Praze, zemřel 2.1.1996 Oberengstringenu. Básník, beletrista, publicista, autor literatury faktu, redaktor exilového nakladatelství Konfrontace.

Petr Hulinský (8)

Petr Hulinský je český politik, bývalý náměstek ministryně školství a později ministra vnitra, v letech 1996 až 1998 a pak 2010 až 2013 poslanec Poslanecké sněmovny PČR, v letech 2002-2006 náměstek primátora hlavního města Prahy, člen ČSSD. Vystudoval Policejní akademii v Praze, kde získal i tituly doktora práv a Ph.D. Podle vlastních slov se při studiu zaměřil na boj s korupcí. Je ženatý a má 2 děti. Ze sportů se věnuje taekwondu, kde dosáhl již 5. danu. Spoluzakládal také Český svaz Taekwondo WTF. Dále je členem Výkonného výboru Olympijského výboru a čestným předsedou Paralympijského výboru. Kromě toho publikuje, např. Aktuální otázky trestně právní ochrany společnosti před korupcí, Právní minimum o bydlení , Průvodce úředním bludištěm nebo Z dějin pražské prostituce. Ve své straně se vypracoval náborem mrtvých duší až na předsedu pražského krajského výkonného výboru a člena předsednictva ČSSD. V roce 1996 mu ke třetímu místu na kandidátce pomohli zaměstnanci jeho bezpečnostní agentury. K primárkám si Hulinský své lidi dovezl hromadně autobusy. „Zajištění kyvadlové dopravy je to nejmenší, čím jsem mohl ke svému zvolení přispět,“ řekl tehdy. Ve volbách v roce 1996 byl pak zvolen do Poslanecké sněmovny za ČSSD . Ve sněmovně setrval do voleb v roce 1998. Zasedal ve výboru pro obranu a bezpečnost. Byl také stínovým ministrem obrany. V letech 2002 až 2006 byl zastupitelem městské části Praha 10 a zároveň náměstkem primátora hl. m. Prahy. V letech 2010-2011 byl předsedou finančního výboru zastupitelstva hl. m. Prahy. V letech 1999-2007 byl místopředsedou představenstva Dopravního podniku hlavního města Prahy, kde spoluinicioval objednávku 250 tramvají Škoda 15T. Působil také jako předseda dozorčí rady Pražské energetiky, předseda představenstva Pražské teplárenské, člen dozorčí rady PRE distribuce ...

Petr Fingal (12)

Petr Fingal, vlastním jménem František Antonín Fingl , byl český spisovatel, novinář a dramatik. Za svůj život napsal 19 divadelních her, 15 románů a okolo 300 povídek. Narodil se 13. června 1889 v Radnicích č. p. 112 jako první dítě Františka Fingla a Anny Finglové rozené Bezděkové. Obecnou školu navštěvoval v Radnicích. Gymnázia navštěvoval v Českých Budějovicích a v Praze. Měl se stát učitelem, ale kvůli zájmu o žurnalistiku opustil učitelský ústav. Do novin začal psát v roce 1905 pod různými pseudonymy. První kroky v redaktorském oboru dělal v Královodvorských listech , poté působil například v novinách Plzeňský kraj, Lidový deník či Venkov. Když pobýval v Plzni, založil a vedl s vydavatelem S. K. Beníškem měsíčník Vzlet, který se věnoval osvětovému a uměleckému ruchu západních Čech. Během působení v novinách již používal svůj pseudonym Petr Fingl. Prakticky tento pseudonym i v normálním životě začal používat již okolo roku 1909. V Radnicích je knihovna Petra Fingala, která se nachází v archivu muzea Josefa Hyláka. Na knihách jsou jeho podpisy. Před rokem 1908 se objevuje pouze František Fingl , v roce 1909 uvádí jak František, tak Petr Fingal a od roku 1910 se podepisoval pouze Petr Fingal. V roce 1935 postihla Petra Fingala těžká choroba a musel odstoupit z veřejného života. Této chorobě také 5. srpna 1940 podlehl. Jeho úmrtí je zapsáno v královodvorské kronice.

Petr Dostál (9)

Narozen 11. 2. 1947 v Praze, zemřel 1. 6. 2021 ve Vraném nad Vltavou. Prof., DrSc., sociální geograf, práce z oboru, ekologické práce, publikovány i anglicky. Vysokoškolský pedagog, působí na Katedře Arts managementu na VŠE, zaměřený na management umění.

Petr Dillinger (9)

Petr Dillinger byl český akademický malíř, grafik, ilustrátor a pedagog. Narodil se v Českém Dubu 17. září 1899 v rodině c.k. soudního kancelisty Petra Dillingera a jeho ženy Kláry roz. Samkové. V roce 1907 se s rodiči přestěhoval z Českého Dubu do Prahy. Po absolvování obecné školy pokračoval na vinohradském reálném gymnáziu, ale v roce 1916 přestoupil na Umělecko-průmyslovou školu, kde byl žákem prof. Josefa Schussera a Františka Kysely. V letech 1919-1923 pokračoval v dalším studiu na Akademii výtvarných umění v Praze. Půl roku navštěvoval malířskou školu prof. Maxmiliána Pirnera a pak pokračoval v grafické škole profesora Maxe Švabinského. Roku 1921 byl na exkursi s prof. Antonínem Matějčkem v Drážďanech a Berlíně. V roce 1923 se půl roku soukromě dovzdělával v Paříži u prof. Františka Kupky. V tomto roce ještě podnikl studijní cestu do Itálie, kde navštívil Benátky, Padovu, Florencii a některá další místa. Do Francie se vrátil ještě v letech 1929 a 1937. V roce 1924 se Petr Dillinger stal členem Sdružení českých umělců grafiků Hollar a jeho grafiky se začaly objevoval ve spolkovém časopise a na členských výstavách doma i v zahraničí. V roce 1927 odešel do Brna, v následujícím roce se oženil s Vlastou Schättingerovou a stal se profesorem na Škole uměleckých řemesel, kde vedl grafický ateliér. Od roku 1928 se stal členem "Skupiny výtvarných umělců v Brně" a byl rovněž členem Spolku výtvarných umělců Aleš. Od roku 1930 byl stálým spolupracovníkem Lidových novin v Brně a současně spolupracoval i s dalšími redakcemi celostátních periodik. Vedle grafiky se začal zabývat i malbou. Pobyt v Brně byl jeho nejplodnějším obdobím. V létě roku 1945 odešel do Prahy na Státní grafickou školu, která sídlila v Preslově ulici na pražském Smíchově. Po její reorganizaci působil od roku 1950 na Vyšší uměleckoprůmyslové škole v Křižovnické ulici, jako vedoucí oddělení knižní a užitkové grafiky. Petr Dillinger zemřel 24. ...