Všichni Autoři a témata

Vlastimil Marek (10)

Vlastimil Marek byl český alternativní hudebník, zenový buddhista, publicista, lektor, spisovatel a duchovní učitel. Jako hudebník působil ve skupinách Extempore, Elektrobus, Amalgam a MCH Band. Vystupoval však také s Jakubem Nohou a Emilem Pospíšilem. Byl aktivním členem Jazzové sekce a za svou činnost byl komunistickým režimem pronásledován. V srpnu 1986 ho komunistická tajná policie StB zavřela do vazební věznice za organizování mírového gongového koncertu. Později byl odsouzen za údajné „poškozování zájmů republiky v cizině“, ale v roce 1990 byl plně rehabilitován. Systematicky propagoval hudbu New Age, a to i v rozhlasovém vysílání na Radiu Golem, Radiu Kobra či Radiu Echo. Pro Český rozhlas Ostrava zásadní měrou spolupracoval s autory Zlatou Holušovou a Zdeňkem Figurou na cyklech pořadů Hudba k tichu a Dobromysl, pro Český rozhlas 3 – Vltava seriál Zvuky. V letech 1996 až 2011 připravoval pro Český rozhlas 3 Vltava jednou za 14 dnů předpůlnoční pořad new age, etnické a ambientní hudby pod názvem Oaza, hudba pro povzbuzení i uklidnění. Dovezl do České republiky world music , alikvotní zpěv , článkem v časopise Regena a praktickými ukázkami prezentoval dávnou védskou ekologickou metodu spalování sušeného kravského trusu s přepuštěným máslem ghí a několika zrnky rýže za zpěvu mantry při východu a západu Slunce tzv.. agnihotru, a v nultém čísle čtvrtletníku Baraka představil jako znovuobjevenou dávnou terapeutickou možnost i labyrint , zorganizoval první kurz hry na primitivní, ale o to terapeutičtějš...

Vlasta Dvořáková (12)

Narozena 19. 9. 1920 v Praze, zemřela 2005. PhDr., historička výtvarného umění, literatura z oboru.

Vladimíra Bičíková (17)

Učebnice češtiny a práce z oboru didaktiky češtiny.

Vladimír Preclík (10)

Vladimír Preclík byl český sochař, malíř, řezbář a spisovatel, vysokoškolský pedagog, předseda uměleckého spolku Mánes. Během svého života vytvořil přes 800 soch a napsal dvanáct knih. Na zámku v Bechyni je otevřeno Muzeum Vladimíra Preclíka se stálou expozicí jeho děl. Stálá expozice jeho prací je i v jeho rodném Hradci Králové. V tamější katedrále sv. Ducha je umístěna Preclíkova busta čtvrtého římského papeže sv. Klimenta. Narodil se v Hradci Králové. Studoval na Vyšší škole sochařsko-kamenické v Hořicích a na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, ateliér prof. Josefa Wagnera. Než vstoupil na umělecké školy, učil se řemeslo řezbářské v Hradci Králové. Vystavoval od roku 1958 a uspořádal více než 80 samostatných výstav doma i v cizině. Získal řadu ocenění a uznání. V roce 1967 byl vybrán mezinárodní jury mezi největších 50 sochařů světa. V témž roce byl jeho více než čtyřmetrový dřevěný Strom života vystaven mezi uměleckými díly na světové výstavě EXPO´67 v Montrealu, kde se vedle sebe octla jména Preclík a Picasso. Je zastoupen ve všech krajských galeriích v České republice i ve významných muzeích v zahraničí . Jeho první manželkou byla akademická sochařka a malířka Zdena Fibichová, jejímž dědečkem byl hudební skladatel Zdeněk Fibich. Na svých dalších plastikách pracoval zejména ve svém novém atelieru v Braníku v Praze 4, kde rovněž převážně bydlel až do předčasného úmrtí Zdeny Fibichové. V 60. letech 20. století byl spoluzakladatelem a organizátorem proslulých Mezinárodních sochařských sympozií v Hořicích, obnovených po vnucené normalizační přestávce počátkem 90. let, která přivedla do Čech evropské i světové sochaře. Jako jeden z prvních podepsal v roce 1989 petici kulturních a dal...

Vladimír Pohorecký (14)

Narozen 1946. Publikace o rozhlednách a starých hradech, průvodce.

Vladimír Malík (8)

Slovenský chovatel drobného hospodářského zvířectva, práce z oboru.

Vladimír Groh (9)

Vladimír Groh byl český klasický filolog a historik. Působil jako profesor starověkých dějin na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně a jako profesor suploval i na Univerzitě Komenského v Bratislavě. V letech 1936 až 1937 zastával pozici děkana Filosofické fakulty Masarykovy univerzity. Za nacistické okupace se zapojil do odbojové organizace Obrana národa. V roce 1941 byl nacisty zatčen a popraven ve věznici gestapa v Kounicových kolejích v Brně. Vladimír Groh byl synem manželů Karla a Jitky Grohových. Narodil se 26. ledna 1895 v Holešově. Vystudoval na gymnáziu v Brně a od roku 1913 žil s matkou v Praze. Mezi roky 1913 až 1919 studoval klasickou filologii na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Stejný obor pak v letech 1919 až 1920 studoval také na literární fakultě Královské univerzity v Římě. Doktorský titul získal 9. října 1918 na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Profesorský pak na témže místě obdržel 25. března 1921. Po roce 1918 působil osm let jako středoškolský profesor na gymnáziích v Praze. Dne 10. července 1920 se v Praze oženil s Marií Roubalovou , s níž se mu narodil syn Vladimír. Byl členem Královské české společnosti nauk, Matice moravské a Československé obce sokolské. V roce 1931 nastoupil jako řádný profesor starověkých dějin na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Mezi lety 1934 až 1939 pracoval jako suplující profesor i na Univerzitě Komenského v Bratislavě. Od roku 1936 do roku 1937 byl sedmnáctým děkanem Filosofické fakulty Masarykovy univerzity. Během nacistické okupace se účastnil odboje v rámci odbojové skupiny Obrany národa. Byl zatčen 6. února 1941 a 30. září téhož roku byl brněnským stanným soudem odsouzen za rušení veřejného pořádku a bezpečnosti a za přípravu velezrady k trestu smrti. Vladimír Groh byl v Kounicových kolejích popraven ještě téhož dne a jeho tělo bylo 1. září zpopelněno v brněnském krematoriu. Památku Vladimíra Groha ct...

Vladimir Fedorovič Tendrjakov (12)

Ruský spisovatel.

Vladimír Bárta (12)

Slovenský fotograf a fotoreportér, kalendáře, průvodce, knihy o Slovensku.

Vítek Formánek (16)

Narozen 1963 v Bohdanči u Pardubic. Autor publikací o letcích a letectví, rozhovorů s kapelami a článků.

Vilém Bufka (5)

Pilot 311. čsl. bombardovací perutě RAF. Narodil se 11.8.1915 v nymburské kolonii. Absolvoval tříletou živnostenskou a dvouletou vojenskou průmyslovku v Mladé Boleslavi a poté, v říjnu 1935, narukoval do armády. V rámci prezenční služby absolvoval pilotní školu v Hradci Králové a v Piešťanech. Kvalifikaci létání v noci a podle přístrojů získal v období říjen 1938 - únor 1939... V roce 1939 odešel bojovat nejprve do Francie a poté do Anglie. V hodnosti Sergeant patřil k zakládajícím členům 311. bombardovací perutě. Po roce 1949 byl vyloučen z armády a následně ve vykonstruovaném procese odsouzen. Zemřel 20.11.1967 v Praze ve věku 52 let.

Verena Kast (14)

Verena Kast vystudovala filozofii a psychologii, působí jako analytička ve švýcarském St. Gallenu a přednáší na institutu C. G. Junga v Curychu. Do roku 1998 byla předsedkyní mezinárodní společnosti pro analytickou psychologii. Je autorkou řady knižních titulů.

Valdaufinka (12)

Český dechový orchestr založený a vedený Adolfem Školkou. Název orchestru je poctou dirigentovi, skladateli a aranžérovi Karlu Valdaufovi.

Vadim Zeland (15)

Vadim Zeland - Вадим Зеланд je ruský autor bestleserové řady knih o transurfingu a životním stylu. Ve svých knihách říká, že věda došla do slepé uličky a její rozvoj nic nepřinesl, kromě technogenní civilizace a znečištění životního prostředí. Technogenní civilizace je koncept, který se jako červená nit vine téměř všemi jeho knihami. Klade v nich zvláštní důraz na vědomou přítomnost, aktivovaný stav „správce“, což znamená „být si jasně vědom toho, kde jsem, co se děje, co dělám a proč“. V knize z roku 2008 o sobě prozradil následující: Je mi 40 let. Do rozpadu SSSR jsem se zabýval výukumem v oblasti kvantové fyziky, potom počítačovými technologiemi a nyní knihami. Žiju v Rusku, národnostní jsem Rus, přesněji tedy čtvrtinový Estonec. Nic dalšího o mně už nemá žádný význam, stejně jako všechno tohle.

Václav Šedý (9)

Narozen 10.4.1916 v Rousínově. Akademický sochař, publikace z oboru.

Václav Patočka (7)

Spoluautor publikace z oboru modelářství.

Václav Krejčík (11)

Narozen 15.9.1971 v Chrudimi. Vystudoval VŠ obor francouzština/čeština, instruktor aerobiku a dalších stylů aerobního charakteru, lektor powerjógy. Instruktor powerjógy a jógy, jehož zájem o jógu je založen na svobodě a neomezenosti. Má rád powerjógu, hathajógu a jógovou terapii, a kdyby nemusel používat rozlišovací slovíčka před nebo za slovem jóga, byl by nejraději. Sportovní kariéru začal v roce 1993, kdy se stal mistrem republiky ve sportovním aerobiku. V roce 2003 otevřel jógové centrum...

Václav Gruber (16)

MUDr. Vác­lav Gru­ber pra­co­val řadu let v okresní nemoc­nici ve Stodě, kde také žije. Od roku 1994 pro­vo­zuje sou­kro­mou praxi v Holý­šově v okrese Domažlice. Je čle­nem Obce spi­so­va­telů a Stře­diska zápa­do­čes­kých spi­so­va­telů v Plzni. Bez­pro­střední pří­čina smrti Poslední ope­race Pří­pad chirurg Počkám do tmy

Václav Folprecht (8)

Sportovní novinář, literatura z oboru.

Václav Bárta (12)

Český kulturní pracovník . Narodil se 28. září 1937 v Hromnicích u Plzně . Otec Václav Bárta alias Noid .

Václav A Černý (5)

PhDr. Václav A. Černý, CSc. , byl český lingvista, specializující se především na kavkazské jazyky a překladatel z gruzínštiny, angličtiny, němčiny, arménštiny, ruštiny a havajštiny. V roce 2015 obdržel Řád cti za celoživotní zásluhy o reprezentaci gruzínské literatury a kultury. Maturoval roku 1950 na Benešově gymnáziu v Praze 6, v roce 1954 absolvoval Filosofickou fakultu UK . V letech 1960-80 pracoval v Orientálním ústavu Československé akademie věd. V roce 1963 obhájil kandidátskou práci . 1990-92 rehabilitován a znovu přijat do Orientálního ústavu.

Ultravox (14)

Ultravox je britská novovlnná skupina, známá především svou tvorbou z konce 70. a 80. let. Skupina vznikla v roce 1974 a původně vystupovala pod názvem Tiger Lily. Ultravox 'Jejich raná tvorba byla ovlivněna punkem a post-punkem, ale jsou uznáváni zejména pro úspěšné začlenění syntezátorové hudby, která se stala charakteristickým znakem žánru new wave. Skupina prošla během své kariéry několika změnami v sestavě, přičemž k nejvýznamnější změně došlo v roce 1979, kdy skupinu opustil frontman John Foxx a nahradil ho Midge Ure.

Tony Buzan (11)

Anthony "Tony" Peter Buzan byl anglický autor a výchovný poradce. Buzan zpopularizoval myšlenku duševní gramotnosti a techniku zvanou Myšlenkové Mapy, dříve užívanou Leonardem da Vinci a dalšími. Narodil se v Palmers Green, Enfield, Middlesex. Je absolventem Kitsilano Secondary School ve Vancouveru, kde byl v letech 1959-60 hlavním chlapeckým prefektem. Jeho bratr – akademik Barry Buzan – je propagátorem mnemotechnických pomůcek a techniky myšlenkových map. V prosinci 2006 vydal vlastní program na podporu mentálního mapování nazvaný iMindMap. The Buzan Organisation má ochranné známky na frázi 'myšlenková mapa' v kontextu kurzů osobnostního rozvoje ve Spojeném království, USA a Německu. Ochranná známka není registrována v záznamech Kanadského úřadu pro duševní vlastnictví. Podle seriálu Use Your Head vysílaném BBC je většina jeho myšlenek obsažena v jeho pěti knihách: Use Your Memory, Master Your Memory, Use Your Brain , The Speed Reading Book and The Mind Map Book . Je autorem nebo spoluautorem více než 100 knih přeložených do 30 jazyků.. Jako autor populární psychologické literatury psal Tony Buzan o tématech spojených s mozkem, "genius kvocient ", spirituální inteligence, paměť, tvořivost a rychločtení. Je zakladatelem a prezidentem Brain Foundation a zároveň Brain Trust Charity , World Memory Championships a World Championships of the Brain. Je spoluzakladatelem London's Mind Body Spirit Festival stejně jako Mind Sports Olympiad. Kritici nazývají mentální mapování pseudovědou, zpochybňují existenci důkazu podporujícího techniku a užitečnost myšlenkových map. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tony Buzan na anglické Wikipedii....

Tomáš Zahradníček (13)

Tomáš Zahradníček . Během studii historie na FF UK pracoval jako novinář, 1995-2001 v redakci Lidových novin, 2003-2006 byl šéfredaktorem časopisu Dějiny a současnost. Autor knihy Jak vyhrát cizí válku: Češi, Poláci a Ukrajinci 1914-1918 . Vede internetové Muzeum České Sibiře na www.ceskasibir.cz.

TJ Klune (18)

Americký spisovatel fantasy románů a romancí.

Tiffany White (9)

Anna Eberhardt se narodila v St. Louis, Missouri. Její manžel se narodil v Evropě. Její knihy byly přeloženy do mnoha jazyků. Anna píše non-fiction články pro časopisy a navrhuje řadu pohlednic Smart, které se prodávají na národní úrovni. Anna píše také pod názvem Tiffany White.

Thomas Clayton Wolfe (5)

Americký prozaik.

Theron Q Dumont (15)

Americký právník, obchodník a nakladatel. Autor prací z oboru parapsychologie a okultismu.

Theodor Fontane (12)

Theodor Fontane byl německý romanopisec a básník, čelný představitel německého poetického realismu. Henri Theodore Fontane se narodil 30. prosince 1819 v Neuruppinu jako syn lékárníka hugenotského původu, Louise Henri Fontana. Pro splacení svých hráčských dluhů byl Theodorův otec nucen v roce 1826 lékárnu prodat a krátce nato, v roce 1827, se rodina odstěhovala do Swinemünde. Po krátkém intermezzu na tamější městské škole začal být Theodor Fontane na přání své matky vyučován otcem a soukromými učiteli jisté spřátelené rodiny, což trvalo až do roku 1832. V letech 1832 až 1833 navštěvoval neuruppinské gymnázium a posléze nastoupil na průmyslovou školu Karla Friedricha von Klödena v Berlíně. Roku 1834 se odstěhoval k nevlastnímu bratrovi svého otce, strýčku Augustovi. V roce 1835 se poprvé setkal se svojí budoucí ženou Emilií Rouanet-Kummer. Rok nato odešel z průmyslové školy a začal se učit lékárníkem. Roku 1839 zveřejnil svoji první novelu Geschwisterliebe. Po vyučení v prosinci 1839 získal Fontane na podzim 1840 místo lékárníka v Burgu . Zde také vznikly jeho první básně. Roku 1841 onemocněl tyfem, brzy se však uzdravil u svých rodičů v Letschinu. Poté pracoval jako pomocník lékárníka v Lipsku, Drážďanech a nakonec u svého otce v Letschinu. Roku 1843 byl Bernhardem von Lepel uveden do literárního spolku Tunel nad Sprévou, v němž vytrval až do roku 1865. Od 1. dubna 1844 do 31. března 1845 si odbýval u 2. grenadýrského gardového regimentu císaře Františka vojenskou službu, kam nastoupil jako jednoroční dobrovolník a kterou opustil v poddůstojnické hodnosti kaprála. V této době vyhověl pozvání svého přítele Hermanna Scherze a podnikl svoji první, čtrnáctidenní cestu po Anglii. Po pobytu v lékárně svého otce si našel místo v Berlíně, a to v Polské lékárně doktora Julia Eduarda Schachta. 8. prosince 1845 se zasnoubil se svojí milou Emilií Rouanet-Kummer. V březnu 1847 získal nejvyšší aprobaci a s...

Terezie Pokorná (17)

Terezie Pokorná je česká publicistka, teatroložka a filmová kritička, překladatelka, editorka a šéfredaktorka Revolver Revue, vnučka Bedřicha Fučíka. Po maturitě na gymnáziu pracovala jako uklízečka, pak vystudovala divadelní a filmovou vědu na Filozofické fakultě UK . V osmdesátých letech se zároveň podílela na samizdatových a jiných alternativních aktivitách, v roce 1989 působila především v Nezávislém tiskovém středisku a v Revolver Revue. Od roku 1993 je její šéfredaktorkou, řídí rovněž Edici Revolver Revue. V roce 1995 spoluzaložila s Viktorem Karlíkem a Michaelem Špiritem Kritickou Přílohu Revolver Revue a stala se její šéfredaktorkou. V 90. letech pracovala souběžně také v Kabinetu pro studium českého divadla a, za působení Jana Grossmana, v dramaturgii Divadla Na zábradlí. Jako editorka připravila výbor textů J. Grossmana Analýzy a Sergeje Machonina Šance divadla , ke kterému napsala závěrečnou studii Ideologie a myšlení. Patřila k iniciátorům a autorům koncepce Konference I. M. Jirous – jako historicky první symposium věnované dílu Ivana M. Jirouse, na podzim 2013 v Praze; je editorkou knihy Magorova konference . Z angličtiny přeložila studii Romana Jakobsona Středověké fraškovité mystérium . Kromě Revolver Revue, Kritické Přílohy RR a Bubínku Revolveru publikovala recenze, rozhovory, studie a další texty zejména v Divadelní revue, Literárních a Divadelních novinách a Respektu. Od roku 2009 se účastnila vzniku a následných aktivit iniciativy Za Česko kulturní. Je editorkou a spoluautorkou publikací Edice Revolver Revue:

Tatsuki Fujimoto (15)

Japonský tvůrce manga komiksů.

Talking Heads (8)

Talking Heads byla americká rocková skupina založená v roce 1975 v New Yorku ve složení David Byrne , Chris Frantz , Tina Weymouth a Jerry Harrison . Skupina vzešla z newyorské punkové scény a rychle vynikla svou jedinečnou směsí punku, art rocku, funku a vlivů world music. Vydali debutové album " Talking Heads : 77", které se setkalo s příznivým ohlasem kritiky a obsahovalo hitový singl "Psycho Killer". Jak se vyvíjeli, jejich hudba byla stále složitější a rozmanitější.

Swing Band Ferdinanda Havlíka (7)

Czech jazz orchestra, led by Ferdinand Havlík.

Svatopluk Voděra (7)

Narozen 16.2.1936 v Třemošné, zemřel 2001. Doc., Ing. arch., CSc., architekt, práce z oboru.

Stephen Jay Gould (11)

Stephen Jay Gould byl americký zoolog židovského původu, paleontolog, evoluční biolog a historik vědy, jeden z nejpopulárnějších a nejčtenějších popularizátorů těchto oborů svojí generace. Byl jedním ze spolutvůrců a nadšených propagátorů tzv. teorie přerušované rovnováhy, která značně modifikuje náhled evolučních biologů na evoluci a řeší některé zásadní rozpory mezi neodarwinismem a fosilními podklady. Jeho velkými konkurenty a názorovými rivaly byli Richard Dawkins či J. Philippe Rushton. Ve své knize Jak neměřit člověka ostře napadá některé základní práce a měření v oblasti lidské inteligence. Např. o měření obsahu lebek, které prováděl Samuel George Morton, Gould napsal: „Morton měří pomocí semínek a bere do ruky nebezpečně velkou černošskou lebku. Zlehka ji naplní a ledabyle zatřese. V dalším případě se mu ovšem dostane do ruky znepokojivě malá lebka bělocha: pořádně zatřepe a palcem ještě přitlačí na foramen magnum. Takové věci se stávají i bez vědomé motivace.“ John Michael provedl přeměření reprezentativního vzorku Mortonova souboru lebek a uvádí, že i přes drobná pochybení jsou výsledky Mortonových měření v zásadě přesné, naproti tomu samotný Gould se při své práci dopustil řady chyb. Další přeměření, které provedl Jason E. Lewis a jeho tým, a bylo publikováno v roce 2011, prokázalo, že se Gould nařkl Mortona z rasového zkreslení údajů opravdu neoprávněně a sám při svém měření chyboval a manipuloval. Podle ekonoma Paula Krugmana nebyl Gould popularizátorem v pravém slova smyslu, protože místo snahy přiblížit práci vědecké komunity veřejnosti prosazoval své vlastní, odlišné myšlenky. Podle biologa Bernarda Davise se v populární knize Jak neměřit člověka Gould snaží „zdiskreditovat vědecké zkoumání tam, kde je v konfliktu s politickým dogmatem“....

Štěpán Javůrek (14)

Štěpán Javůrek žije pod Krušnými horami celý svůj život. Ve svém volném čase rád o Krušných horách píše a poznává jejich historii. Román Chaloupky je jeho první vydanou knihou. V současné době žije v Chodově a jeho koníčky jsou cestování, psaní, běhání, rodina a pes. 

Staří Zavináči Mourka Haffana (2)

Stanislav Vodička (5)

Stanislav Vodička byl český umělecký knihvazač a spisovatel. Narodil se 15. 3. 1910 v Rožďalovicích na Nymbursku v chudé rodině. Začal se učit na krejčího, ale po 2 týdnech z učení odešel. Potom se díky šťastné náhodě dostal ke knihaři Janu Rajmanovi, kde se vyučil uměleckým knihařem. Spolu s ním se u Rajmana vyučil také Josef Studený ze Skřinářova, který byl synovcem básníka Jakuba Demla. Tak v knihařské dílně Jana Rajmana v Rožďalovicích poznal Stanislav Vodička Jakuba Demla asi roku 1928. Po vyučení se Vodička přestěhoval na nějaký čas do Prahy, kde pracoval u knihaře Ludvíka Bradáče. Po vojenské službě se pak vrátil do Rožďalovic. V roce 1934 odkoupil za 10 000 Kč od výše zmíněného J. Studeného knihařskou dílnu v Tasově. Dílna byla v domě č. p. 27, který patřil poštmistrovi Antonínu Demlovi, bratru básníka Jakuba Demla. V městečku Tasově na Českomoravské vrchovině žil S. Vodička téměř 20 let. Začátky v dílně bez zákazníků byly těžké. Jak říkal, vázal od bohatě zdobených a zlacených knih až po knihy, které rozžvýkala kráva. Vázal knihy mimo jiné také pro Nakladatelství Marie Rozy Junové, která vydávala díla Jakuba Demla nebo pro Dominikánské nakladatelství v Olomouci. Některé Demlovy knihy také koloroval. Ve Vodičkově knihařské dílně se často scházel Jakub Deml se svými přáteli a za krátko i knihař patřil mezi ně. O tomto přátelství i tehdejší době podal později svědectví v knize „Básník Jakub Deml v Tasově“. V roce 1948 svědčil u soudu ve prospěch Jakuba Demla, který byl neprávem obviněn z kolaborace s fašisty. Ve prospěch J. Demla svědčil také básník Vítězslav Nezval. V dubnu 1937 se S. Vodička oženil. Bydlel u Tasova na samotě zvané Papírna, v domě, kde se dříve ručně vyráběl papír. V tomto domě kdysi nějaký čas bydlel svůdce a vrah žen Hugo Schenck. Za války byla nouze o materiál a tak si vydělával a bylinami barvil zvířecí kůže sám. Po válce roku 1946 přemístil dílnu do tasovského lihovaru. ...

Stanislav Soják (11)

Ing. Stanislav Soják Spoluautor knihy - Dějiny české - chronologický přehled.

Stanislav Roškota (13)

Publikace z oboru elektrotechniky.

Stanislav David (8)

Autor učebnic a spisů z oboru truhlářství, profesor na Střední uměleckoprůmyslové škole v Praze na Žižkově.

Slovak Chamber Orchestra (15)

Slovak Chamber Orchestra , známý také jako Slovak Chamber Orchestra Bohdana Warchala podle svého zakladatele, je renomovaný soubor se sídlem na Slovensku. Orchestr byl založen v roce 1960 významným houslistou a dirigentem Bohdanem Warchalem a rychle si získal uznání pro svou uměleckou dokonalost a preciznost. Soubor se specializuje na barokní a klasicistní repertoár, hojně vystupuje doma i v zahraničí a získal si uznání za interpretaci děl skladatelů, jako jsou Vivaldi, Bach a Mozart. Diskografie orchestru zahrnuje řadu nahrávek, které dokládají jeho odbornost v těchto žánrech. Zejména Vivaldiho "Le Quattro Stagioni" a Bachovy "Braniborské koncerty" byly oceněny pro svou čistotu a živost. Během své historie spolupracoval orchestr Slovak Chamber Orchestra s mnoha významnými sólisty a dirigenty, což přispělo k jeho pověsti jednoho z nejlepších slovenských komorních souborů.

Šárka Pešková (5)

Mgr., bohemistka, spoluautorka příručky českého jazyka a literatury pro střední školy.

Sandra Dražilová Zlámalová (13)

Spisovatelka dětské literatury, vystudovala učitelství pro střední a základní školy, dříve též překladatelka a tlumočnice z němčiny.

Ryszard Kapuściński (9)

Ryszard Kapuściński byl polský reportér, novinář a publicista. Je to v současnosti nejpřekládanější polský autor . Narodil se v učitelské rodině. V létě 1940 utekl spolu s matkou ze Lvova před deportacemi na Sibiř. Otec, jako záložní důstojník, byl povolán do armády na jaře 1939 a odjel do polského vnitrozemí. Bojoval na západní frontě, posléze padl do sovětského zajetí. Hnán ve velké zajatecké koloně na východ směrem ke Katyni a Starobilsku utekl spolu s několika druhy během průchodu lesem. Převlečen za poleského venkovana se nakrátko vrátil na podzim do Pińsku, obsazeného již sovětským vojskem, aby se viděl se ženou a dětmi. Ryszard Kapuściński strávil válku v Sierakowě, v Kampinoském pralese, nedaleko vsi Palmiry. V 17 letech debutoval básněmi v týdeníku Dziś i jutro . Maturoval v roce 1950 na varšavském gymnáziu Stanisława Staszica. V roce 1956 absolvoval historii na Varšavské univerzitě. Novinářskou dráhu zahájil v novinách Sztandar Młodych . V roce 1956 obdržel první cenu – Zlatý kříž za zásluhy – za reportáž To też jest prawda o Nowej Hucie popisující těžké životní podmínky dělníků na socialistické stavbě hutnického kombinátu Nowa Huta nedaleko Krakova. Z novin odešel v roce 1958 po odvolání redakce za podporu týdeníku Po prostu , který byl kritický vůči státním úřadům. Přešel do týdeníku Polityka. Od roku 1962 pracuje pro polskou tiskovou kancelář PAP jako stálý zahraniční korespondent Africe, Latinské Americe a Asii. Dokumentoval pád císařství v Etiopii a Íránu. Od roku 1974 působil v týdeníku Kultura. V roce 1987 uvedlo londýnské divadlo Royal Court Theatre scénickou adaptaci knihy Cesarz , která popisuje pád režimu Haile Selassie v Etiopii . Celkově obdržel přes 40 cen a vyznamenání....

Růžena Kolářová (15)

Růžena Kolářová byla česká a československá politička Komunistické strany Československa, poúnorová poslankyně Národního shromáždění ČSSR a poslankyně Sněmovny lidu Federálního shromáždění a České národní rady za normalizace. Ve volbách roku 1960 byla zvolena za KSČ do Národního shromáždění ČSSR za Jihočeský kraj. Mandát obhájila ve volbách v roce 1964. V Národním shromáždění zasedala až do konce jeho funkčního období v roce 1968. K roku 1964 se profesně uvádí jako zaměstnankyně podniku Koh-i-noor v obci Žirovnice. K roku 1968 se uvádí jako dělnice z obvodu Pelhřimov. Po federalizaci Československa usedla roku 1969 do Sněmovny lidu Federálního shromáždění . Mandát obhájila ve volbách roku 1971 a v parlamentu setrvala do konce volebního období, tedy do voleb roku 1976. V letech 1969-1971 rovněž byla poslankyní České národní rady.

Rudolf Sloboda (14)

Rudolf Sloboda , byl slovenský spisovatel-prozaik, básník, dramatik, scenárista a autor literatury pro děti a mládež. Pocházel z rodiny chorvatského starousedlíka a úředníka. Dětství prožil v Děvínské Nové Vsi v době klerofašistického Slovenského státu a budování komunismu. V ne právě dokonalé rodině, rodiče se rozvedli a matka kromě Rudolfova otce přežila i druhého manžela a později i druha Vince Besedu. Tento fakt je v díle několikrát diskutován z nejrůznějších pohledů. Do školy chodil v Devínské Nové Vsi a později studoval filozofii na Univerzitě Komenského v Bratislavě, ale po roce toto studium ukončil a odjel pracovat do dolů v Ostravě. Vrátil se do Bratislavy, kde pracoval jako stavební dělník, poté následovala v letech 1959-1962 vojenská prezenční služba v jižních Čechách, po ní opět Ostrava, kde v letech 1962-1964 pracoval ve Vítkovických železárnách, a nakonec definitivní návrat do rodné obce. Zde se také oženil a narodila se mu dcera. V letech 1965-1969 pracoval jako redaktor ve vydavatelství Smena, v letech 1972-1984 byl dramaturgem v Slovenské filmové tvorbě a v roce 1984 pracoval krátkou dobu ve nakladatelství Slovenský spisovatel. Při příležitostných zaměstnáních se živil především jako spisovatel na volné noze. Se svou psychicky nemocnou manželkou žil ve skromných poměrech ve svém rodišti, až do roku 1995, kdy ve své „chatě“ na Slovinci v Devínské Nové Vsi spáchal sebevraždu. Život Rudy Slobody byl poznamenán neustálým bojem se společností, ale i se sebou samým. S ostatními spisovateli či kolegy měl často bouřlivé vztahy. Známé byly jeho alkoholické excesy. Z alkoholismu se i několikrát léčil. Vícekrát se pokusil o sebevraždu. V posledních letech života byl abstinentem. Jedná se o jednoho z nejzajímavějších a nejvýznamnějších mistrů slovenského psaného slova druhé poloviny 20. století. Publikovat začal v roce 1958 v časopisech Mladá tvo...

Rudolf Dvořák (15)

Rudolf Dvořák byl zakladatel české orientalistiky, univerzitní profesor a překladatel. Nejdříve studoval filologii na Karlově Univerzitě, poté i v Mnichově a Lipsku. Mezi lety 1900–1901 byl děkanem Filozofické fakulty UK, mezi lety 1915–16 pak rektorem celé univerzity. Měl široký záběr takřka do všech odvětví orientalistiky a vydal desítky publikací, a to jak překladů, tak vlastních děl. Spolupracoval též na tvorbě Ottově naučném slovníku, kde napsal většinu hesel z oblasti orientalistiky.

Roman Smutný (13)

Olomoucký žurnalista Roman Smutný , absolvent pedagogické fakulty UP v Olomouci. Zajímá se o fotbalové dění, konkrétně o osudy fotbalových trenérů. Jeho prvotina je kniha s názvem - Vlastislav Mareček - S pokorou vítězů.

Roger Vailland (9)

Roger Vailland, byl francouzský spisovatel. Po literárních začátcích ve skupině Le Grand Jeu se věnoval více než 15 let novinářství. Jeho literární dílo navazuje na linii francouzské literatury vedoucí od kardinála de Retz přes Choderlose de Laclos ke Stendhalovi. Do skupiny Le Grand Jeu patřili René Daumal, Roger-Gilbert Lecomte, A. Rolland de Renéville, Josef Šíma. divadelní hry: řada esejů, několik cestopisů, studie, filmové scénáře

Roger Frison-Roche (7)

Francouzský alpinista, cestovatel a spisovatel. Pocházel ze Savojska, studoval v Paříži. Byl z organizátorů prvních zimních olympijských her v Chamonix 1924. V roce 1928 potkal Marguerite Landotovou, s níž zůstal po zbytek života. Je pohřben v Chamonix.

Robert Musil (11)

Robert Musil byl rakouský romanopisec, dramatik a esejista. Jeho monumentální nedokončený román Der Mann ohne Eigenschaften je pro svou intelektuální hloubku a vysokou literární úroveň řazen na roveň dílu Marcela Prousta či Jamese Joyce. Narodil se v korutanském Klagenfurtu, velkou část života strávil ve Vídni či v Berlíně. Zemřel v emigraci ve švýcarské Ženevě. Narodil se roku 1880 v Klagenfurtu do rodiny inženýra a pozdějšího profesora brněnské Technické univerzity Alfreda Musila a jeho manželky Herminy, rozené Bergauerové . Rané dětství strávil zejména v hornorakouském Steyru, až roku 1891 se rodina přestěhovala do Brna. Musil jako dítě byl velmi samotářský až stydlivý, kterážto vlastnost jej provázela celý život. Jeho literární prvotinu ovlivnil pětiletý pobyt na vojenských školách v letech 1892 až 1897 – nejprve v Eisenstadtu , poté v Hranicích . Zde se také nadchl pro pozdější dráhu inženýra. V roce 1897 nastoupil na Technische Militärakademie ve Vídni, obor strojírenství. O rok později přešel na Technickou univerzitu v Brně, kterou zakončil po dvou letech inženýrským titulem. Poté pracoval v technických laboratořích při universitě ve Stuttgartu. Od roku 1903, stále pracuje jako inženýr, studoval ještě filosofii a psychologii v Berlíně. Byl ovlivněn dílem německého filosofa Friedricha Nietzscheho stejně jako dílem ruského spisovatele Fjodora Michajloviče Dostojevského. Roku 1906 byl publikován jeho první román Die Verwirrungen des Zöglings Törless . Fakt, že román byl úspěšně přijat, rozhodl o jeho osudu spisovatele. V roce 1908 definitivně opustil slibnou strojírenskou kariéru , přestože...

Robert Lynn Asprin (15)

Robert Ames Bennet (12)

R. A. Bennet byl spisovatel westernů, detektivních thrillerů a sci - fi.Několik jeho prací bylo převedeno do filmu.

Rick Astley (14)

Rick Astley je anglický zpěvák, skladatel a rozhlasový umělec, který se mezinárodně proslavil koncem 80. let 20. století. Astley se narodil 6. února 1966 v Newton-le-Willows v hrabství Lancashire, objevil ho producent Pete Waterman a následně se proslavil jako člen továrny na hity Stock Aitken Waterman trio. Jeho debutový singl "Never Gonna Give You Up" vyšel v roce 1987 a okamžitě zaznamenal úspěch, dostal se na první místa hitparád ve 25 zemích a v roce 1988 získal cenu Brit Award za nejlepší britský singl.

Richard Dawkins (13)

Clinton Richard Dawkins je britský zoolog, etolog a biolog. Na širší veřejnost má vliv jako popularizátor evoluční teorie a sociobiologie. Před svým odchodem do důchodu v roce 2008 působil jako profesor na univerzitě v Oxfordu. Dále působí jako spisovatel. Proslul především zpopularizováním teorie sobeckého genu, která stála u zrodu současného evolučního paradigmatu – postneodarwinismu. Do Velké Británie se s rodiči přestěhoval jako osmiletý. Ukončil Oundle School v hrabství Northampton a pokračoval studiem zoologie na Balliol College v Oxfordu, kde získal titul bakaláře roku 1962. Zde pokračoval ve studiích jako žák nositele Nobelovy ceny etologa Nikolaase Tinbergena a získal titul magistra a následně i doktorský titul roku 1966. V letech 1967–1969 byl asistentem na Kalifornské univerzitě v Berkeley. Roku 1970 se vrátil na Oxford vyučovat zoologii. Pozornost světové veřejnosti upoutal v roce 1976 knihou Sobecký gen . Jím částečně vytvořená a částečně popularizovaná teorie sobeckého genu se rychle rozšířila a stala se součástí širokého povědomí. Dawkins dokazuje, že základní evoluční jednotkou jsou geny, které – ač samy pasivní – vyvolávají složité reakce vedoucí až ke vzniku složitých biologických strojů pro zachování a šíření genu, mezi které patří i člověk. V knize píše: „Ve skutečnosti není těžké si představit molekulu, která tvoří své kopie, stačí, aby se vytvořila jednou, berte replikátor jako šablonu či chemický vzor. Předpokládejme, že každá tato molekula má jistou přilnavost vůči molekulám stejného typu. Když se pak do její blízkosti dostane stavební jednotka, vůči které má afinitu, už u ní zůstane.“ Právě teorie sobeckého genu vedla Dawkinse k proklamaci kontroverzní teorie memetické. Podle ní se podobně jako geny replikují i informační řetězce, které pojmenoval mem. Po dlouhých kontroverzích bylo slovo mem zahrnuto do Oxfordského slovníku angličtiny. Počáteční nadšení touto teorií opad...

Raymond Radiguet (7)

Raymond Radiguet byl francouzský spisovatel. Narodil se ve francouzském městě Saint-Maur-des-Fossés nedaleko Paříže. Studoval na Lycée Charlemagne, odkud ale v patnácti letech odešel, aby se mohl živit jako novinář a věnoval se též literatuře. Vydal dva romány: Ďábel v těle a Ples u hraběte d´Orgel . Především Ďábel v těle, příběh vdané ženy, která má poměr s šestnáctiletým chlapcem, zatímco její manžel bojuje na frontě první světové války, vzbudil velký ohlas. Za tři měsíce od vydání se prodalo 100 000 výtisků. Román byl patrně částečně autobiografický. Druhý román vyšel až posmrtně. Napsal též dvě divadelní hry a čtyři básnické sbírky . Jeho patronem v literárních kruzích, nakladatelem a blízký přítelem byl Jean Cocteau, s nímž se seznámil roku 1918. Radiguet zemřel na břišní tyfus jako dvacetiletý. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Raymond Radiguet na anglické Wikipedii.

Raniero Cantalamessa (16)

Raniero Cantalamessa O.F.M.Cap. je italský katolický řeholník, kněz, a teolog. Je také literárně činný, množství jeho duchovních spisů bylo přeloženo i do češtiny. Dne 25. října 2020 papež František oznámil během modlitby Anděl Páně, že jej dne 28. listopadu 2020 bude kreovat kardinálem. Kardinálská kreace proběhla dne 28. listopadu 2020 v bazilice sv. Petra. V době jmenování přesáhl věk osmdesáti let, a proto nepatřil mezi kardinály-volitele. Je jedním z mála kardinálů, jimž papež dovolil, že nejsou povinni přijmout biskupské svěcení. Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Raniero Cantalamessa

Radslav Špirhanzl (10)

Narozen 2.12.1943 v Praze. Ilustrátor a grafik.

Radka Hříbková (12)

PhDr., CSc., rusistka, práce z oboru.