44401–44460 z 158981 Autoři
Milan Štiavnický (2)
Slovenský choregoraf, teoretické publikace o společenských tancích.
Více od autora
Milan Slavětínský (1)
Narozen 20. 1. 1930 ve Velkém Týnci, zemřel 16. 12. 2001 v Olomouci. Lékař, stomatolog, politik a vysokoškolský učitel. Přednášel dějiny sociálního lékařství a dějiny lékařství. Autor biografických portrétů moravských lékařů a statí z dějin nemocniční péče v Prostějově a Olomouci. Sběratel a autor historek, anekdot a aforismů ze zubařského prostředí. Syn faráře Církve československé husitské Jana Slavětínského .
Více od autora
Milan Šimek (2)
Narozen 24.4.1928 v Praze, zemřel 6.11.1998 tamtéž. PhDr., pracovník Ústavu pro výzkum kultury, publikace z oboru sociologie kultury a kulturní politiky, překlady z ruštiny.
Více od autora
Milan Silný (3)
Narozen 27. 2. 1970 ve Slaném. Cestovatel a sportovec - hráč futsalu, autor netradičního cykloturistického průvodce po kopcích České republiky.
Více od autora
Milan Šilhan (2)
Narozen 1976. Kulturní historik. Zabývá se architekturou konce 19. a 1. pol. 20. stol.
Více od autora
Milan Šedý (2)
Narozen 8.7.1923 v Záboří nad Labem, zemřel 3.2.1970 v Chártúmu . Novinář, zpravodaj v mezinárodní redakci.
Více od autora
Milan Sanetřík (1)
Narozen 1934. Žije v Hranicích, lesní inženýr, problematika ekologie a ochrany přírody, fotografie.
Více od autora
Milan Rychlý (1)
Narozen 20. 11. 1967 v Přerově. Archeolog a kurátor muzejních sbírek.
Více od autora
Milan Rosenzweig (1)
Narozen 29.8.1926 ve Valašském Meziříčí. PhDr., pedagogický pracovník, publikace z oboru občanské výchovy.
Více od autora
Milan Ráček (2)
Spisovatel Milan Ráček se narodil 29. října v roce 1943 ve Zlíně. Absolvoval Střední průmyslovou školu leteckou v Uherském Hradišti a později Odbornou školu muzeologickou při Národním muzeu v Praze. Po obsazení Československa vojskem Varšavské smlouvy v roce 1968 emigroval do Rakouska a dodnes žije v rakouském Sitzendorfu. Svá prozaická díla píše německy a v českém jazyce bylo zatím publikováno vydání povídkové knihy HochZeit / Vznešené okamžiky s podtitulem Svatební příběhy, které by raději měly zůstat utajeny a prozaická kniha Leo – postskriptum. Od roku 1969 je zaměstnán v Dolnorakouském zemském muzeu ve Vídni a St. Pöltenu. Od r. 2001 do r. 2007 byl vedoucím galerie moderního umění Ausstellungsbrücke v St. Pöltenu. Je členem Rakouského P.E.N. Klubu a autorského sdružení PODIUM.
Více od autora
Milan Ptáček (2)
Milan Ptáček byl český a československý politik Komunistické strany Československa, poslanec České národní rady a Sněmovny národů Federálního shromáždění za normalizace. Po provedení federalizace Československa usedl do Sněmovny národů Federálního shromáždění. Do federálního parlamentu ho nominovala Česká národní rada, kde rovněž zasedal. Ve federálním parlamentu setrval až do konce funkčního období, tedy do voleb roku 1971. Po roce 1968 byl jako člověk pro své názorové přesvědčení dlouhá léta za totalitního režimu perzekvován. K roku 1969 se uvádí profesně jako ekonom, bytem Uherské Hradiště. Absolvoval Vysokou školu ekonomickou a v době svého nástupu do parlamentu působil jako místopředseda ONV pro okres Uherské Hradiště a předseda plánovací komise ONV. V roce 1989 během sametové revoluce je Ing. Milan Ptáček zmiňován coby předseda MNV v Uherském Hradišti a jako první v Československu začal oficiálně používat pro tuto funkci oslovení "starosta", které se pak ujalo a používá se dodnes. Spolupracoval s organizátory Sametové revoluce, dokonce dal k dispozici i budovu radnice, přístup do větších prostor, přístup k telefonu, přístup k rozmnožovacím zařízením, k publikování ve Slovácké jiskře, přístup do zpravodaje UH, přidělení uzamykatelných vývěsních skříněk pro potřeby OF. Ač člen KSČ, je popisován pamětníky jako pragmatik, který průběhu převratu nebránil.
Více od autora
Milan Pospíšil (1)
Vystudoval obor dějiny a teorie hudby na FF UK v Praze a na Ruhrské universitě v Bochumi. Je vědeckým pracovníkem Ústavu pro hudební vědu Akademie věd ČR se zaměřením na dějiny hudby o opery 19. století.
Více od autora
Milan Pišút (3)
Milan Pišút byl slovenský a československý literární historik, politik a poválečný poslanec Prozatímního Národního shromáždění a Slovenské národní rady za Demokratickou stranu a ministr vlád Československa. V roce 1926 absolvoval gymnázium v Liptovském Svätém Mikuláši, pak v letech 1926–1931 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Komenského. Působil jako gymnaziální učitel v Bratislavě, v letech 1935–1937 v Praze. Za druhé světové války působil v odboji, byl účastníkem slovenského národního povstání. Působil na pověřenectví pro školství. V letech 1945–1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za Demokratickou stranu. Do parlamentu byl delegován za skupinu slovenské kulturní a vědecké obce Kultúrni a vedeckí pracovníci. V Národním shromáždění setrval do parlamentních voleb v roce 1946. Na základě výsledků parlamentních voleb roku 1946 byl zvolen do Slovenské národní rady. Ze SNR byl odvolán rozhodnutím Akčního výboru Demokratické strany na 14. schůzi SNR v březnu 1948. Po únorovém převratu v roce 1948 se plně věnoval akademické dráze. V letech 1948–1977 byl profesorem dějin slovenské literatury a literární vědy na Filozofické fakultě Univerzity Komenského.
Více od autora
Milan Pávek (3)
Milan Pávek , je český spisovatel, humorista a literární historik. Narodil se v rodině železničáře. Vystudoval Střední pedagogickou školu v Českých Budějovicích, s aprobací pro první stupeň základní školy. Maturoval roku 1959, poté krátce učil na základní škole ve Zlukově, ale brzy začal studovat na Institutu tělesné výchovy a sportu a od roku 1962 pak češtinu a filozofii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Absolvoval roku 1965, jeho diplomová práce se věnovala Karlu Čapkovi a Ladislavu Klímovi. Od roku 1967 pracoval v Ústavu pro českou literaturu Československé akademie věd. V letech 1971–1984 byl redaktorem v nakladatelství Československý spisovatel, v období 1984–1990 dramaturgem ve skupině dětského filmu Filmového studia Barrandov. Během převratu roku 1989 převzal vedení Literárního měsíčníku a přejmenoval ho na Literární revue. Roku 1990 založil nakladatelství Galaxie. Od roku 1995 přednášel filozofii na Pedagogické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Od roku 1998 je v invalidním důchodu. Jako autor se věnoval především humoristické tvorbě.
Více od autora
Milan Oreský (3)
Slovenský ing. ekonomie, vysokoškolský pedagog se zaměřením na marketing. Odborné práce z oboru.
Více od autora
Milan Obst (2)
Od začátku 50. let publikoval v Národním divadle, Divadle, Javisku , Divadelních a filmových novinách, Divadelních novinách a České literatuře . Příznačné bylo Obstovo neustálé spojení s divadelní praxí. Pohostinsky režíroval v profesionálních divadlech, ale především spolupracoval s ochotnickými spolky jako instruktor, porotce amatérských přehlídek, režisér a příležitostně i jako herec. Sporadicky používal šifry MO, při práci na slovníkových heslech šifry mob. Z bohaté a všestranné Obstovy teatrologické práce jsou nejvýznamnější příspěvky k poznání českých divadelních dějin, především první poloviny 20. století. Soustavný zájem o uměleckou činnost svého vysokoškolského učitele Jindřicha Honzla, projevovaný řadou dílčích časopiseckých studií, péčí o režisérovu pozůstalost i editorskou prací, využil Obst v monografické studii Práce Jindřicha Honzla v letech dvacátých ; na základě obsáhlé dokumentace a konkrétní analýzy jednotlivých tvůrčích etap v ní sleduje Honzlovu divadelně teoretickou i praktickou režisérskou činnost v letech 1919–1931: od prvních režií v dělnických souborech přes období poetistického experimentování v Osvobozeném divadle až po angažmá v brněnském Národním divadle. Historii smíchovského divadla a jeho souborů mapuje příležitostná publikace Švandovo divadlo 1881–1981, na vztahy mezi českou a německou divadelní kulturou se soustřeďuje text přednášky Max Reinhardt a české divadlo. Významnou část Obstovy vědecké práce tvořily divadelněteoretické studie, zabývající se jevištní řečí a výstavbou dramatu , dramatickými druhy , otázkami vztahu literatury a divadla nebo di...
Více od autora
Milan Novobilský (2)
Narozen 11. 11. 1961. Výtvarník, grafik, autor příruček o historických a archeologických památkách.
Více od autora
Milan Mojžíš (3)
Kapitán v záloze Ing. Milan Mojžíš Člen předsednictva RV ČsOL Tajemník ČsOL Předseda Komise pro činnost, strategické plánování a programový rozvoj Předseda jednoty Rokycany Je držitelem průkazu člena ČsOL č. 4258 V letech 1979-83 vystudoval gymnázium Č. Krumlov a v letech 1983-88 stavební fakultu Českého vysokého učení technického v Praze. Po vystudování pracoval ve stavebnictví jako stavbyvedoucí, vedoucí střediska, vedoucí obchodního oddělení a projekt manažer na stavbách v Jihočeském kraji a v Praze. V současné době pracuje na živnostenský list jako stavební dozor, manažer projektu a supervizor. Je absolventem Vojenské katedry vysoké školy a dosáhl hodnosti kapitána v záloze. V roce 2010 se podílel na zahájení projektu Aktivních záloh AČR a od roku 2002 vykonává funkci velitele 1.tankové roty Aktivních záloh AČR nesoucí čestný název „Československých legií“. Je členem správní rady Nadace pozemního vojska AČR, která již téměř 15 let provozuje Vojenské muzeum na demarkační linii v Rokycanech. Aktivně pracuje v Klubu vojenské historie při vojenském muzeu v Rokycanech a podílel se na organizaci a řízení mnoha vojensko-historických ukázek z období 1. a 2. světové války. V roce 2005 byl spoluorganizátorem vojensko-historické přehlídky k 60.výročí osvobození v Praze a je dlouholetým spoluorganizátorem Dne pozemního vojska – BAHNA. Členem ČsOL je od roku 2001 a pracuje jak předseda jednoty ČsOL při vojenském muzeu na DL v Rokycanech. Od roku 2007 působí v Předsednictvu Republikového výboru ČsOL a jako předseda Komise pro činnost jednot, strategické plánování organizace a programový rozvoj ČsOL. Od roku 2008 zastává funkci tajemníka ČsOL pro ekonomiku a činnost obce. Na celorepublikové úrovni se podílí na přípravě a realizaci zejména těchto činností a projektů: - Příprava rozpočtů ČsOL a sledování jejich plnění - Příprava Plánů činnosti ČsOL včetně plánů práce jednot a sledování jejich plnění - Zavedení kontrolních mechanizmů a směrnic pro hospodaření ČsOL - Získávání ...
Více od autora
Milan Matějka (2)
Narozen 1938. Prof. Ing., DrSc., ekonom, vysokoškolský pedagog, odborné práce ze statistiky a vyššího podnikového managementu.
Více od autora
Milan Mareš (3)
Prof. RNDr. Milan Mareš, DrSc. , do roku 2007 ředitel UTIA ČAV. Vydal Principy strategického chování a Slova, která se hodí, aneb jak si povídat o matematice, kybernetice a informatice .
Více od autora
Milan Líčka (2)
Milan Lička je český archeolog zabývající se neolitem, zvláště kulturou s lineární keramikou, kulturou s vypíchanou keramikou a technologií neolitické keramiky. Je emeritním pracovníkem Národního muzea. Studium archeologie absolvoval na FF Karlovy university v Praze v letech 1958-1963 a ukončil prací Keramika na předpokládaném území kmene Čechů. Disertaci PhDr. s názvem Problémy starší vypíchané keramiky v Čechách předložil v roce 1973 a disertaci CSc. s titulem Technologie neolitické keramiky a její exaktní studium obhájil v roce 1983. V letech 1963 až 1968 byl zaměstnán v muzeích v Ústí nad Labem a Poděbradech. Od roku 1968 do 2011 pracoval v oddělení prehistorie a protohistorie Národního muzea v Praze, mj. jako jeho vedoucí a jako zástupce ředitele Historického muzea-Národního muzea. Za tu dobu uskutečnil řadu archeologických výzkumů, z nichž největší proběhly v Kosoři a ve Mšeně . Výsledky své práce publikoval samostatně nebo ve spolupráci s jinými autory. Inicioval vznik elektronické databáze archeologické sbírky Národního muzea a její zpřístupnění na internetu. V letech 1993-2007 redigoval patnáct svazků Fontes Archaeologici Pragenses. Je spoluautorem výstav o neolitu a Keltech v českých zemích v Itálii a Belgii . Belges, Boïens, Rémes, Volques…, Musée royal de Mariemont 2006; Antenate di Venere. 27.000-4000 a.C., Milano 2009).
Více od autora
Milan Lazár (1)
Slovenský chemik, zakladatel slovenské vědecké školy makromolekulární chemie a fyziky.
Více od autora
Milan Kučera (3)
Narozen 2. 7. 1929 v Praze, zemřel 1. 2. 2018 ve Čkyni, Ing., statistik, demograf, zakládající člen Československé demografické společnosti; působil ve Státním úřadu statistickém a v jeho nástupných organizacích , ve Státním ústavu pro terénní plánování , ve Federálním statistickém úřadu , Sociologickém ústavu AV ČR ; přednášel na Přírodovědecké fakultě UK ; věnoval se především studiu vývoje českého obyvatelstva, rodin a domácností; podílel se na přípravě a zpracování sčítání lidu v roce 1980 a 1991.
Více od autora
Milan Kubr (3)
Narozen 7. 10. 1930 v Praze. Doc. Dr., CSc., vysokoškolský pedagog a ekonom, zaměřený na ekonomiku průmyslu, též překladatel, textař a editor zpěvníků.
Více od autora
Milan Kubek (2)
Narozen 13. 2. 1968 v Praze. MUDr., internista-angiolog, prezident České lékařské komory.
Více od autora
Milan Križo (3)
Prof. Ing. Milan Križo, DrSc. je medzinárodne uznávaný významný vysokoškolský pedagóg a odborník v oblasti fytologie. Jeho vedecká, pedagogická a kultúrna činnost príkladne prispela k rozvoju česko-slovenských vzťahov, významne sa zaslúžil o prehĺbenie a rozvoj medzi Technickou univerzitoru vo Zvolene a Mendelovou univerzitou v Brne, na ktorej nielen vyštudoval, ale dvadsať rokov aj pôsobil jako pedagóg. S osobnosťou Milana Križa je neodmysliteľne späté jeho zanietenie pre zachovanie ľudovej piesne a hudby jako jedinečného kultúrneho dedičstva rodného Podpolianskeho kraja. V dobe štúdia založil v roku 1949 v Brne Vysokoškolský súbor ľudových piesní a tancov Poľana. Založil tak viac než šesťdesiatročnú tradíciu súboru, kde sa dodnes združujú predovšetkým študenti brnenských vysokých škôl a v súčasnej dobe je v súbore právom považovaný za legendu slovenskej ľudovej piesne. V roku 1954 začal Milan Križo spolupracovať s Brnenským rozhlasovým orchestrom ľudových nástrojov . Pán profesor je krásnym a jedinečným príkladom výnimočnej osobnosti integrujúci celoživotné vedecké, pedagogické a kultúrne pôsobenie do vácneho zmysluplného celku. Vždy sa aktívne a úspešne usiloval o priateľské vedecké a kultúrne česko-slovenské vzťahy. Je čestným držitelem vědecké hodnosti Doctor Honoris Causa.
Více od autora
Milan Kraus (3)
Slovenský básník, esejista, editor, překladatel ze srbochorvatštiny, švédštiny, rumunštiny a češtiny.
Více od autora
Milan Kovář (3)
Strojní inženýr, práce o konstrukci a provozu vojenské techniky, historii protiteroristických jednotek, též píše o povodních a ochraně před nimi.
Více od autora
Milan Katuninec (3)
Slovenský profesor, politolog. Prorektor Trnavské univerzity v Trnavě pro vnější vztahy a spolupráci.
Více od autora
Milan Ivanka (3)
Milan Ivanka byl slovenský politik Slovenské národní strany a československý politik a meziválečný poslanec Národního shromáždění za Československou národní demokracii. Od roku 1904 působil jako advokát v Trnavě. V letech 1906-1914 vydával časopis Národní hlásník. Za Slovenskou národní stranu byl zvolen na Uherský sněm. Stalo se tak roku 1907 za volební obvod Pezinok. Byl později zatčen uherskými úřady a ve vězení napsal pod pseudonymem dr. Vacovský spis Slováci a Maďaři. Před rokem 1918 byl členem Muzeální slovenské společnosti. Za první světové války založil odbojovou skupinu, která podporovala česko-slovenskou spolupráci. Mezi jeho spolupracovníky patřili Vavro Šrobár, Milan Hodža a Emil Stodola. V roce 1918 byl členem Slovenské národní rady. V říjnu 1918 podepsal Martinskou deklaraci. Počátkem 20. století se angažoval v Slovenské národní straně. Během první republiky patřil k hlavním představitelům této strany, která tehdy kooperovala s celostátní stranou národně demokratickou. Byl zemským předsedou Československé národní demokracie pro Slovensko. V letech 1918-1920 zasedal v Revolučním národním shromáždění za Slovenský klub . Neúspěšně kandidoval v parlamentních volbách v roce 1920 a to za tehdejší Slovenskou národní a rolnickou stranu. Tu vytvořila SNS a slovenští agrárníci. V roce 1921 se ovšem SNS opětovně osamostatnila. Znovu se v parlamentu objevil až po parlamentních volbách v roce 1929, nyní za SNS, která kandidovala v koalici s Československou národní demokracií, v jejímž poslaneckém klubu zasedl. Mandátu se vzdal roku 1934, opustil stranu a přidal se k agrárníkům. V poslaneckém křesle ho nahradil Theodor Eisenhamr. Když v roce 1928 Vojtech Tuka formuloval svou úvahu o vacuum iuris (vypršení československé moci na Slovensku 10 let po vzniku republiky v důsledku úda...
Více od autora
Milan Hybner (1)
Pedagog a trenér, zaměřený na tanec, fitness a moderní „pouliční“ sporty jako rope skipping a parkour. Též metodik Ústřední školy České obce sokolské.
Více od autora
Milan Hübl (3)
Milan Hübl byl český a československý historik, vysokoškolský učitel, akademik a politik Komunistické strany Československa, představitel reformního proudu v KSČ během pražského jara, poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění a poslanec České národní rady na počátku normalizace. Pak odstaven z veřejných funkcí, v 70. a 80. letech aktivní v opozici, signatář Charty 77. Původním povoláním byl dělník. V letech 1947–1950 vystudoval Vysokou školu sociální v Brně . V letech 1950–1964 působil jako učitel na Vysoké škole politické ústředního výboru Komunistické strany Československa, od roku 1961 jako docent. Pak mezi roky 1964 a 1968 působil jako vědecký pracovník Ústavu dějin evropských socialistických zemí při ČSAV. Specializoval se na dějiny dělnického hnutí a otázky soudobého socialismu. Patřil mezi hlavní představitele reformního myšlenkového proudu v KSČ během 60. let. V roce 1965 se zastal slovenského historika Daniela Rapanta, který byl napaden maďarskou marxistickou historičkou Erzsébet Andicsovou za revizionistické nemarxistické pojetí novodobých slovenských dějin. Spor se vedl o slovenské národní hnutí v době revoluce v letech 1848-1849, kde Andicsová ve shodě s tehdejšími postoji Karla Marxe hodnotila toto hnutí jako konzervativní. Hübl argumentoval tím, že západní polovina habsburské monarchie byla tehdy nadána většími občanskými ale i národními právy, a proto byl příklon Slováků k Vídni logický. Jeho politická kariéra vyvrcholila během pražského jara. V letech 1968–1969 byl rektorem Vysoké školy politické ústředního výboru Komunistické strany Československa. Koncem 60. let se také uvádí jako člen Městského výboru KSČ v Praze, bytem Praha. V českých zemích patřil v roce 1968 mezi hlavní propagátory pochopení pro slovenské národní aspirace. Zapojil se do debat o novém státoprávním uspořádání Československa. Obh...
Více od autora