27961–28020 z 158462 Autoři
Jiří Scheufler (3)
Jiří Scheufler byl spisovatel, činovník Náboženské společnosti čsl. Unitářů, mystik a duchovní učitel, zpěvák. Absolvoval obchodní akademii a po celý život studoval koncertní zpěv. Vystupoval jako sólový zpěvák a působil v různých sborech, např. v pražském Hlaholu. V mládí se pokoušel o poezii, psal beletrii a věnoval se také malířství. Před druhou světovou válkou měl v Praze společně s přítelem H. Spitzem kartonážní firmu. Poté, co byla firma po roce 1948 znárodněna, prošel asi dvacítkou různých zaměstnání, byl režimem neustále „prověřován“ a ze zaměstnání vyhazován, až byl nakonec zařazen na podřadné místo účetního na železnici, kde kvůli dlouhodobým pobytům v nevytopených vagónech onemocněl těžkou ledvinovou chorobou. S první manželkou Helenou roz. Hrbkovou žil 28 let a měl s ní dvě dcery. Jejich manželství se rozpadlo, když Scheufler navázal známost s kolegyní ze studia zpěvu a ze sboru, Arnoštkou Dědkovou, kterou si po dlouholeté známosti vzal za ženu. Od svých pětapadesáti let byl v invalidním důchodu kvůli vážným srdečním problémům, a též malignímu nádoru v oku, který se sice jeho příteli prof. Kurzovi podařilo odstranit, avšak v důsledku toho měl pak jen jedno funkční oko. Zemřel po dlouhé a těžké nemoci r. 1996. Jeho bratrem je etnograf Vladimír Scheufler. Jeho synovcem je historik fotografie Pavel Scheufler. Byl od dětství hluboce věřícím člověkem a po setkání s Weinfurterovým „Ohnivým keřem“ se začal intenzivně zabývat duchovními naukami. Stal se členem a pravidelným návštěvníkem přednášek spolku praktických mystiků Psyché, kam chodil i se svou první manželkou a několika dalšími členy rodiny. Zhruba dvacet pět roků přednášel v pražské, brněnské a olomoucké Unitarii. Nosil přitom černý talár a vyzařoval určité charisma, takže jeho přednášky patřily k těm nejvíce navštěvovaným a vytvořila se kolem něj skupinka převážně mladých lidí, kteří v něm viděli svého guru. Pod jeho kazatelským stolkem vž...
Více od autora
Jiří Šavlík (4)
MUDr. Jiří Šavlík, CSc. je lékařem psychosomatické poradny Fakultní polikliniky v Praze. Psychosomatikou se zabývá od r.1970.
Více od autora
Jiří Sankot (4)
Narozen 1973 ve Strakonicích. Mgr. Pedagog se zájmem o regionální historii, moderní dějiny, historii Židů a o holocaust, redaktor, v současné době pracovník Státního oblastního archivu Plzeň.
Více od autora
Jiří Sahula (5)
Narozen 27. 3. 1874 ve Skutči, zemřel 28. 2. 1956 v Cholticích. Katolický kněz a historika, též se věnoval hudbě. Psal též pod jménem Václav Luština.
Více od autora
Jiří Růžička (4)
Majitel vydavatelství Omega software, publikace o historii českých zámků též autor turistických průvodců.
Více od autora
Jiří Řehořek (2)
Narozen 1926, zemřel 13.1.1987. Ing. původně strojní inženýr; filmový technik, amatérský filmař, publicista; zajímal se o fotografii a film.
Více od autora
Jiří Rambousek (3)
Narozen 26. 12. 1927 v Jihlavě, zemřel 4. 11. 2018. Doc., PhDr., CSc., literární historik, editor a vysokoškolský pedagog. Autor prací z oboru.
Více od autora
Jiří Rak (3)
Narozen 1957. Ing. ekonomie, manažer cestovního ruchu, autor turistických průvodců a fotografických publikací o Českosaském Švýcarsku.
Více od autora
Jiří R. Haager (2)
Dlouholetý ředitel Botanické zahrady v Teplicích Jiří Haager, uznávaný odborník na botaniku a autor 12 popularizačních knih. Od jeho dětství bylo zcela jasné, že nic jiného než biologii snad ani dělat nemůže. Na přírodovědecké fakultě UK se sice na katedře bezobratlých živočichů věnoval ekologií lesního edafonu, ale už na první expedici do Jižní Ameriky ho natolik uchvátily epifytní rostliny , že se již přes 40 let zabývá výhradně tropickou botanikou. Ředitelem je od 1. 1. 2002, kdy vlastně byla samostatná Botanická zahrada Teplice oficiálně založena.
Více od autora
Jiří Prosecký (1)
Jiří Prosecký je český asyriolog. Vystudoval klínopis na filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V letech 1973–1978 pracoval v Národní Knihovně v Praze, od roku 1978 do roku 2019 působil v Orientálním ústavu AV ČR, nejprve v oddělení knihovny, později jako vědecký pracovník oddělení Předního východu a Afriky. Od roku 1994 do roku 2002 byl zástupcem ředitele ústavu. V roce 1987 během studijního pobytu v Iráku se zúčastnil výzkumu starověkého města Sipparu na jih od dnešního Bagdádu. Autor řady časopiseckých studií a knižních publikací zabývajících se dějinami akkadské literatury, spoluautor kolektivních monografií a encyklopedií, překladatel odborných publikací zabývajících se dějinami a náboženstvím starověké Mezopotámie a Předního východu. Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jiří Prosecký
Více od autora
Jiří Přibyl (2)
Publikace v oborech Navigace, spojení, detekce a protiopatření, Elektronika a optoelektronika, elektrotechnika, Teorie a systémy řízení, Teorie informace.
Více od autora
Jiří Pecha (1)
Jiří Pecha, zvaný Peca , byl český divadelní, filmový a rozhlasový herec, autor knih pro děti a spoluautor hry Poslední leč, ze které vznikla stejnojmenná inscenace v režii Boleslava Polívky. Jeho herecká kariéra byla spojena s brněnským Divadlem Husa na provázku. Narodil se a vyrůstal v Třebíči, v místní části Borovina. Jeho otec pracoval v továrně na boty BOPO a byl redaktorem Baťových Zlínských novin. Mimo to byl i divadelní ochotník v Dramatickém kroužku Baťových zaměstnanců v Borovině. Matka, profesí zdravotní sestra, šila divadelníkům kostýmy. Dětství tak Pecha trávil v divadelním prostředí a společně s bratrem Františkem často hrával menší role a pomáhal se stavbou kulis. Ve Žďáru nad Sázavou se vyučil elektromechanikem , ačkoliv maturitu nesložil. Na popud třebíčského učitele češtiny a ochotníka Josefa Gerži se přihlásil na brněnskou JAMU, kam byl díky svému výjimečnému hereckému talentu přijat a vystudoval obor herectví u prof. Loly Skrbové a režiséra Evžena Sokolovského. Divadlu zasvětil celý život. Patřil mezi zakládající členy brněnského Divadla na provázku. V tomto divadle působil v letech 1967 až 2017. Pecha byl představitelem zejména komických charakterů a často ztvárňoval i ženské postavy. Jeho proslulou divadelní rolí byla Babička, za kterou v roce 1997 obdržel speciální Cenu Alfréda Radoka za „mužský herecký výkon v ženské roli“. Představil se však také např. v tragické roli Krále Leara. Ve filmu ztvárňoval menší postavy. Známou rolí byl loupežník Lotrando z filmu Lotrando a Zubejda . Objevil se i ve filmech Balada pro banditu nebo Pupendo a dalších. Byl dvakrát ženatý. Dcera z prvního, rozvedeného manželství se odstěhovala do Austrálie, s druhou ženou Janou měl Pecha dvě dcery. Jako čestný rodák Třebíče obdržel v roce 2017 Cenu města Třebíče. Jiří Pecha se dlouhodobě potýkal se zdravotními obtížemi, bojoval se žaludečními vředy, s rak...
Více od autora
Jiří Pavelka (3)
Narozen 28.8. 1949 v Bělotíně. Doc. PhDr., CSc., literární teoretik a kritik, zabývá se dějinami a teorií kultury, kulturní antropologií, estetikou a mediálními a kulturními studiemi.
Více od autora
Jiří Pala (3)
Jiří Pála je bývalý český fotbalista, obránce. V československé lize hrál za Baník Ostrava. Nastoupil v 5 ligových utkáních. Gól v lize nedal. Ve druhé nejvyšší soutěži hrál za VOKD Poruba.
Více od autora
Jiří Outrata (3)
Narozen 21.11.1903 v Čáslavi, zemřel 17.9.1981 v Praze. Podniktel, technik, úředník, spolupracovník Státního technického nakladatelství, autor technických příruček a učebnic.
Více od autora
Jiří Oulík (2)
Jiří Oulík je právník, textař a humorista. Psal písňové texty pro Olympic a Michala Prokopa i do filmů a seriálů pro děti. Je autorem několika právních příruček a básnických sbírek Z pilnosti , Z nerozumu a Z legrace . V té poslední, ze které pocházejí uváděné texty, básnicky reflektuje jak dobu minulou, tak současnou a budoucí.
Více od autora
Jiří Netrval (2)
RNDr. Jiří Netrval vystudoval mikrobiologii na PF UK, žije v Praze a pracuje jako výzkumný pracovník ve Výzkumném ústavu antibiotik a biotransformací v Roztokách u Prahy. Píše od roku 1960, téměř výhradně sci-fi.
Více od autora
Jiří Mlčoušek (3)
Jiří Mlčoušek se narodil 25.8.1946 v Brně. Myslivost a lesařina mu byla dána do vínku po předcích. Jak sám říká, podařilo se mu vystopovat vlastní „zelené“ kořeny více než 300 let zpět do minulosti. V této rodové linii se obvykle přes další generace spojovaly různé lesnické rody a syn hajného si nacházel životní partnerku na některé jiné hájovně. Jiří Mlčoušek po vychození základní školy absolvoval maturitní vzdělávání na tehdejší Střední všeobecně vzdělávací škole, po které nastoupil na lesnickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Brně. Po promoci v roce 1969 našel první zaměstnání na Lesním závodu Albrechtice, kde prošel funkcemi lesníka, technika polesí, vedoucího polesí a provozního inspektora lesního závodu. Ve vlastním vzdělávání pokračoval v rámci postgraduálního studia myslivosti na své původní fakultě v Brně a koncem roku 1974 nastoupil na podnikové ředitelství Severomoravských státních lesů v Krnově. Postupně vystřídal pozice provozního inspektora, vedoucího provozního inspektora a zástupce vedoucího útvaru řízení výroby. V pracovní náplni měl vždy mimo jiného také řízení myslivosti a ochranu lesů. Po vzniku státního podniku Lesy české republiky nastoupil u této organizace jako inspektor pro myslivost a ochranu lesů, později jako inspektor pro genetiku, pěstění a ochranu lesa. Od roku 1992 působí jako soudní znalec v oboru lesní hospodářství, ekonomika, myslivost, odhady škod zvěří a oceňování loveckých trofejí. V oblasti zájmové myslivosti vystřídal Jiří Mlčoušek řadu funkcí na okresní i místní úrovni. Byl členem předsednictva Českého mysliveckého svazu v Bruntále, předsedou myslivecké komise, na místní úrovni předsedou MS a mysliveckým hospodářem. Posledně jmenovanou funkci vykonává dodnes. Více než deset let Jiří Mlčoušek působil jako lektor a zkušební komisař ČMMJ. Jeho dlouholetá práce byla po zásluze odměněna udělením všech tří stupňů vyznamenání Za zásluhy o myslivost a posléze i Věrnostní medailí ČMMJ. Do literatury vstoupil Jiří Mlčoušek jako au...
Více od autora
Jiří Mizera (2)
Filolog, bohemista, práce ze stylistiky, též hispanista, překlady beletrie a dětské literatury ze španělštiny.
Více od autora
Jiří Michálek (4)
Narozen 9. 2. 1941 v Rakovníku. V roce 1964 absolvoval přírodovědeckou fakultu UK . V roce 1965 byl přijat jako aspirant na katedru filosofie přírodovědecké fakulty UK, kde se zaměřoval na filosofické problémy přírodních věd. Kandidátskou práci však již nemohl obhajovat, neboť katedra po srpnu 1968 přestala fungovat. V roce 1975 byla vytvořena zvláštní komise, která vyšetřovala jeho politické postoje, bylo mu zakázáno učit a v roce 1977 byl donucen z univerzity odejít. Hlavním důvodem byl jeho dlouholetý těsný vztah k prof. Patočkovi a k řadě dalších pozdějších signatářů Charty 77. Do celého jednání vstoupila též StB, která ho vyslýchala a dodala materiály zmíněné vyšetřovací komisi. Potom pracoval dva roky jako dělník v Balírnách obchodu ve Vysočanech. V letech 1979-1989 pracoval v oddělení dětské a dorostové psychiatrie OÚNZ v Praze 9 jako odborný pracovník. V roce 1984 ukončil státní zkouškou tříleté dálkové studium psychopedie na univerzitě v Olomouci. V prosinci 1989 požádal rektora UK o rehabilitaci, obdržel jeho omluvný dopis a k 1. dubnu 1990 byl přijat na nově vytvořenou katedru filosofie přírodních věd na přírodovědecké fakultě, kde působí dosud. Považuje se za žáka prof. Patočky a věnuje se především fenomenologii. Zaměřuje se na myšlení M. Heideggera po "obratu" a na problematiku koexistence a filosofie výchovy u E. Finka. Od obnovení činnosti Filosofické jednoty v roce 1990 byl do roku 1998 členem jejího předsednictva a v roce 1994 byl členem Centrální etické komise ministerstva zdravotnictví. V říjnu 1994 obhájil kandidátskou disertační práci z filosofie na filosofické fakultě UK.
Více od autora
Jiří Matoušek (5)
Jiří Matoušek byl český matematik a informatik, který se věnoval problémům v diskrétní matematice, teoretické informatice, optimalizaci a topologii. Byl žákem matematika Miroslava Katětova. Od roku 1986 až do své smrti učil na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, jakožto člen Katedry aplikované matematiky. V roce 2000 se zde stal profesorem. Byl rovněž profesorem na Eidgenössische Technische Hochschule Zürich. V roce 1996 získal cenu Evropské matematické společnosti. Byl členem Učené společnosti České republiky a Academie Europaea. Byl signatářem výzvy The Cost of Knowledge, která protestovala proti byznysovým praktikám v odborných časopisech a vyzývala k otevřenému přístupu k vědeckým informacím. Byl jedním z nejcitovanějších českých matematiků a informatiků. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jiří Matoušek na anglické Wikipedii.
Více od autora
Jiří Malenovský (4)
Narozen 15.7.1950 v Kroměříži. Doc., JUDr.,CSc., práce z oboru mezinárodního a veřejného práva.
Více od autora
Jiří Lochovec (3)
Překladatel z angličtiny a maďarštiny, spoluautor naučné literatury pro děti.
Více od autora
Jiří Langer (3)
Narozen 19. 3. 1894 v Praze, zemřel 12. 3. 1943 v Tel Avivu . Prozaik, autor souboru legendárních vyprávěnek o chasidském světě, hebrejsky psané poezie a studií o židovství, publicista a překladatel z hebrejštiny.
Více od autora
Jiří Kytýr (4)
Narozen 1. 2. 1950. Doc., Ing., CSc., statik-programátor, vysokoškolský pedagog, práce z oboru statiky a stavební mechaniky.
Více od autora
Jiří Kunc (4)
PhDr. Jiří Kunc, CSc. , romanista, pracovník Orientálního ústavu, překladatel ze španělštiny a ruštiny a do španělštiny, práce z historie Střední Ameriky, časopisecké články, politologické články.
Více od autora
Jiří Kulka (4)
Doc. PhDr. Jiří Kulka je odborníkem v oblasti klinické psychologie a psychoterapie, grafoanalýzy, hudební vědy a teorie umění, trénování paměti a mozku, spirituálního rozvoje osobnosti. Zakladatel Společnosti pro zdraví, krásu a duchovní rozvoj ARCANA, ředitel Institutu pozitivní systémové psychoterapie a Brněnského institutu grafoanalýzy. Narodil se v Ostravě v roce 1950. S manželkou Jarmilou má dvě dcery Radmilu a Kateřinu . Po absolutoriu střední školy a odborné psychologie na filozofické fakultě dnešní Masarykovy univerzity nastoupil jako asistent na katedru psychologie tamtéž, od roku 1982 působil na JAMU, kde do roku 1990 vedl katedru teorie umění a dále přednášel na filozofické, přírodovědecké a pedagogické fakultě. V roce 1976 absolvoval lidovou konzervatoř v Ostravě, obor klasická kytara, v roce 1986 získal na FF UJEP druhý vysokoškolský diplom v oboru hudební vědy. V letech 1990 – 1994 vykonával zdravotnickou praxi a postupně spolupracoval s psychiatrickým oddělením fakultní dětské nemocnice J. G. Mendela v Brně, s foniatrickým oddělením fakultní nemocnice s poliklinikou U sv. Anny, se sexuologickou ordinací polikliniky a stomatologickou ambulancí. V roce 1994 vykonal atestační zkoušku z klinické psychologie a otevřel privátní praxi v témže oboru. V roce 1999 mu byla udělena funkční specializace v systematické psychoterapii . Prodělal řadu výcviků v psychoterapii – komplexní výcvik v kognitivně behaviorální psychoterapii , výcvik v pozitivní psychoterapii , v hypnoterapii , základní výcvik v psychosyntéze . Dále částečně absolvoval výcvik v katatymně imaginativní psychoterapii a ucelený výcvik v tvořivé dramatice pro handicapované . Zúčastnil se mnoha konferencí a sympozií z oblasti psychologie a psychoterapie, hudební vědy a teorie umění, často s referáty z těchto oborů. V roce...
Více od autora
Jiří Kudrnáč (5)
Doc. PhDr. Jiří Kudrnáč, CSc., se narodil 25. 10. 1953 v Hradci Králové. Působiště: Ústav české literatury a knihovnictví a studium informační vědy Filozofická fakulta, Masarykova univerzita. Vědecké a výzkumné činnosti - Česká literatura 19. a 20. století. Je členem oborové rady pro českou literaturu a editorem Bohemica Litteraria.
Více od autora
Jiří Kubka (3)
Novinář, redaktor Obrany lidu, 1948–51 Lidových novin, 1952–1965 Čs. vojáka, od roku 1966 byl šéfredaktorem Reportéra a tajemníkem Mezinárodní organizace novinářů v Praze. Syn spisovatele Františka Kubky.
Více od autora
Jiří Kroupa (5)
Prof. PhDr. Jiří Kroupa, CSc. je český historik umění zabývající se dějinami architektury raného novověku. Působí jako profesor dějin umění na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity. Je předsedou České společnosti pro výzkum 18. století.
Více od autora
Jiří Kroha (4)
Jiří Kroha byl český architekt, malíř, sochař, scénograf a designér, pedagog, představitel české moderní meziválečné architektury a designu. Narodil se v Bubenči v rodině drogistického příručího Jiřího Krohy st. a manželky Marie, roz Jiruškové . Z jeho sedmi sourozenců dva zemřeli v raném věku. Začal studovat na reálce na Vinohradech. V roce 1904 se rodina přestěhovala do Plzně. Plzeňskou reálku absolvoval v roce 1911 s vyznamenáním. Téhož roku začal studovat na Pražské technice architekturu. Jeho profesory byli: Jan Koula, Josef Fanta, Antonín Balšánek a Rudolf Kříženecký. V roce 1918 ukončil studium druhou státní zkouškou se zvláštním vyznamenáním. V této době se sblížil s bohémskou skupinou z kabaretu Montmartre v Řetězové ulici . Pro majitele „nočního uměleckého zábavního podniku“, Josefa Waltnera navrhl úpravu interiéru, což byla jeho první realizace. Ve stejném roce byl přijat za člena SVU Mánes a začal spolupracovat s družstvem Artěl. Pro Artěl navrhoval užitkové předměty a nábytek. V roce 1919 začal pracovat pro Zemský správní výbor v Praze, kde byl záhy jmenován technickým úředníkem a zemským technickým komisařem . Ve dvacátých letech projektoval několik staveb v Mladé Boleslavi, Kosmonosech a v Benátkách nad Jizerou. Dne 30. června 1921 se oženil s Miloslavou Kubátovou, v roce 1926 se jim narodila dcera Sylva. V roce 1926 začal přednášet na Vysokém učení technickém v Brně a v roce 1928 se s rodinou do Brna přestěhoval. V letech 1927–1931 vydával v Brně časopis Horizont. Sblížil se s Bedřichem Václavkem, vstoupil do Levé fronty a Společnosti pro kulturní a hospodářské sblížení se sovětským Ruskem. V roce 1930 byl jmenován řádným profesorem na brněnské technice, v letech 193...
Více od autora
Jiří Kopeček (4)
Narozen 24. 4. 1955 ve Valticích. Ing., vinař, autor prací o víně a vinařství.
Více od autora
Jiří Konta (4)
Jiří Konta se narodil 15. února 1922 ve Žlebech. Koncem května roku 1942 maturoval na reálném gymnáziu v Čáslavi. Vystudoval na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde byl v roce 1952 jmenován docentem a v roce 1961 řádným profesorem sedimentární petrologie.
Více od autora
Jiři Knapík (5)
Doc. PhDr. Jiří Knapík, Ph.D. ŽIVOTOPIS * narozen 1975 v Opavě * 1989 - 1993 Mendelovo gymnázium v Opavě * 1994 - únor 1999 Slezská univerzita v Opavě; historie s rozšířenou výukou jazyků * únor 1999 - srpen 2000 civilní vojenská služba * říjen 1999 - září 2003 externí doktorand FPF SU * prosinec 2006 jmenován docentem * září 2001 - prosinec 2004 odborný pracovník Výzkumného centra pro dějiny vědy * od září 2000 asistent a odborný asistent Ústavu historie a muzeologie FPF SU, září 2002 - únor 2008 tajemník ústavu * od 12. 2. 2008 vedoucím Ústavu historických věd FPF SU PUBLIKAČNÍ A CITAČNÍ PŘEHLED * Publikované monografie: 6 * Publikace ve vědeckých periodikách a sbornících: 39 * Citace a ohlasy: 645 * Odborné texty v zahraničí: 4 BIBLIOGRAFIE 1997 - 2011 Vědecké monografie: 1. Kdo spoutal naši kulturu . Přerov Šárka 2000, 205 s. 2. Kdo byl kdo v naší kulturní politice 1948 - 1953 . Praha Libri 2002, 278 s. 3. Únor a kultura . Praha Libri 2004, 359 s. 4. Slezský studijní ústav v Opavě 1945 - 1958 . Praha G+G 2004 , 161 s. 5. V zajetí moci . Praha Libri 2006, 400 s. 6. KNAPÍK, Jiří - FRANC, Martin a kol.: Průvodce kulturním děním a životním stylem v českých zemích 1948 - 1967. Rkp., Opava 2006-2009 ; vlastní podíl 700 s. 7. KNAPÍK, Jiří - KNAPÍKOVÁ, Jaromíra: "Slezský konzulát" v Praze. Od Slezanu ke Slezskému kulturnímu ústavu 1906 - 1945. Opava 2010, 302 s. Studie monografického rozsahu: 8 .Slezský ústav v Praze a vědecký výzkum Slezska v letech 1945 - 1950. In: P...
Více od autora
Jiří Klůc (5)
Narodil se v roce 1996 v Karlových Varech. Dětství strávil v západočeském Sokolově, jehož název odkazuje na bitvu u Sokolova, která výrazně ovlivnila jeho budoucí publicistickou činnost. Odmaturoval na gymnáziu v Ostrově, následně nastoupil studium dějepisu a základů společenských věd na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Zabývá se příběhy příslušníků československé zahraniční armády za druhé světové války, příběhy Němců – antifašistů, historií vojenské hudby a regionálními dějinami Sokolovska. Snaží se formou odborných i populárně-naučných článků veřejnosti přiblížit osudy našich předků, které zůstaly neprávem zapomenuty, ať už tím, že byli nuceni emigrovat či je zkrátka komunistický režim vymazal z historie. Věnuje se rovněž přednáškové činnosti. Zvítězil v evropské historické soutěži Eustory, ve Středoškolské odborné činnosti v oboru historie. Získal cenu časopisu Dějiny a současnost , Asociace učitelů dějepisu ČR a řadu dalších ocenění. www.jirikluc.cz
Více od autora
Jiří Klikorka (3)
Prof. Ing. Dr. Jiří Klikorka, DrSc. byl český anorganický chemik. Stál u zrodu Vysoké školy chemicko-technologické v Pardubicích v roce 1950 a dlouhá léta vedl Katedru obecné a anorganické chemie. V roce 1953 se stal prvním rektorem VŠCHT, v této funkci působil ve dvou obdobích, 1953–1969 a 1980–1988. Významně ovlivnil rozvoj vysoké školy , vznik jejích odborných pracovišť, kateder a vědecko-výzkumných směrů.
Více od autora
Jiří Kastner (5)
Narozen 16.6.1956 v Klatovech. RNDr., geograf, pedagog, práce z oboru, též regionální politik.
Více od autora
Jiří Kameníček (3)
PhDr., CSc., ekonom, pedagog, zaměření: mikroekonomie a chování, lidský kapitál, personální management, publikace v oboru. Narozen 1946 v Chvalkovicích u Vyškova.
Více od autora
Jiří Kafka (2)
Narozen 2. 11. 1921 v Neveklově, zemřel 5. 9. 1998 v Praze. Básník, nakladatelský redaktor, knihovník a bibliograf.
Více od autora
Jiří Jirásek (5)
Jiří Jirásek je český výtvarník, karikaturista, spisovatel, původním vzděláním a povoláním architekt. Jiří Jirásek vystudoval školu architektury u prof. J. Gruse na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Je autorem satirických povídek a básní. Od roku 1982 publikoval jen v rámci samizdatové České expedice editované básníkem a novinářem Jaromírem Hořcem, kde upravoval, ilustroval a vydával i své texty. V pookupační době kreslil politické karikatury, které mohly vyjít až v roce 1992 v knižní podobě v nakladatelství Evropský kulturní kruh po názvem U nás.
Více od autora
Jiří Jílek (3)
Narozen 24. 1. 1925 v Praze, zemřel 14. 6. 1981 v Sobotíně. Sochař, malíř, básník a pedagog.
Více od autora
Jiří Hromádko (4)
Společný pseudonym Jiřího Hromádky a Bohumila Koláře, který používali především jako autoři kresleného seriálu Modrá pětka. Pseudonym vznikl spojením konců jejich křestních jmen doplněný o jejich počáteční písmena . Kromě něj ještě používají své skautské přezdívky Nemo a Ouš .
Více od autora
Jiří Horáček (5)
Narozen 27.9.1966 v Ostrově nad Ohří. MUDr., Ph.D., klinický psychiatr, neurolog. Práce z oboru.
Více od autora
Jiří Hladík (3)
J.M. can. Mgr. Jiří Hladík O.Cr, ECLJ, prelát je český římskokatolický kněz, člen řádu křižovníků s červenou hvězdou, probošt litoměřické kapituly a generální vikář českého velkopřevorství Vojenského a špitálního řádu sv. Lazara Jeruzalémského Pochází z pražské rodiny, která se přistěhovala do severočeského pohraničí, do šluknovského výběžku, v roce 1946. Narodil se 7. prosince 1953 v Rumburku. Jeho otec pracoval jako údržbář v domě u řádových sester sv. Cyrila a Metoděje, později i v ústavu sociální péče v Krásné Lípě , kde byly řádové sestry Vincentky - Dcery křesťanské lásky, které se staraly o mentálně postižené a staré lidi umístěné tehdejším komunistickým režimem do pohraničí. Blízkost řádových sester, mezi nimiž vyrůstal, na něho měla formační vliv vzhledem k budoucímu kněžskému povolání. Řeholní sestry ho také vzdělaly v základech katolické víry a katechismu. Biřmován byl kardinálem Štěpánem Trochtou. Vyučil se prodavačem smíšeného zboží, poté vystudoval potravinářskou průmyslovsku v Pardubicích. Po vyučení rok pracoval v Plzni jako laborant ve státním veterinárním ústavu, pak odešel studovat ke kněžství do semináře v Litoměřicích. Na kněze byl vysvěcen 26. června 1981. V kněžské službě působil postupně jako kaplan v Turnově, administrátor farnosti v Bystřici a v Libáni. Dále byl od 1. října 1990 duchovním správcem v Jablonném v Podještědí, a také okrskovým vikářem a děkanem v Turnově. 11. dubna 1995 se stal také sídelním kanovníkem kapituly sv. Štěpána v Litoměřicích s kanonikátem svatoštěpánským II. V době svého turnovského působení se stal nejprve členem dominikánského řádu a přijal řeholní jméno Václav. Jeho formace v řeholním životě byla předznamenána působením řádových sester v dětství, později se zúčastňoval tajných filosofických přednášek významného dominikána Dr. Metoděje Habáně. Ještě v dětství jezdil do Jablonného v Podještědí, kde je hrob sv. Zdislavy. Zde na něho měl zase formační vli...
Více od autora