22621–22680 z 156789 Autoři
Ivan Timofejevič Spirin (3)
Narodil se v Kolomně jako syn dělníka. V roce 1915 nastoupil k železnici, kde zpočátku pracoval jako nakládač, později jako opravář. V roce 1918 vstupuje jako dobrovolník do Rudé armády a v roce 1919 se dostává k eskadře letounů typu "Ilja Muromec". Ve starých, temných dobách se Spirin ani nemohl naučit číst a psát. Když přišel k letectvu, začal se usilovně učit. Vstoupil na dělnickou fakultu, později do institutu a odříkaje se všech zábav, získal v několika letech takové vzdělání, že se mohl úspěšně pustit do práce v letectvu.
Více od autora
Ivan Štrpka (4)
Ivan Štrpka je slovenský básník a textař, známý především díky spolupráci se slovenským hudebníkem a skladatelem Mariánem Vargou ve skupině Modrý Efekt, známé také jako Blue Effect. Jeho spolupráce s Mariánem Vargou byla plodná zejména v 80. letech 20. století, kdy Štrpkovo básnické cítění v kombinaci s Vargovými hudebními kompozicemi vytvářelo jedinečnou směs progresivního rocku, jazzu a artové hudby. Ivan Štrpka Vliv Štrpky přesahuje hudební oblast i do literatury, kde je uznáván jako významná osobnost současné slovenské poezie.
Více od autora
Ivan Rössler (3)
Ivan Rössler je český textař, novinář, scenárista, dramaturg, producent. Písně s jeho texty zpívali například Karel Gott, Helena Vondráčková, Miluše Voborníková, Holki, Argema, Jitka Zelenková, Beatings a další. V letech 1968–1971 absolvoval SVVŠ pro pracující. Následně vystudoval Filosofickou fakultu UK, obor filosofie a dějepis. Po absolutoriu byl na volné noze a živil se psaním novinových článků, písňových textů a rozhlasových a televizních scénářů. Od roku 1965 spolupracoval externě s Čs. rozhlasem, od roku 1970 se stanicí Hvězda a od roku 1976 se Studiem mladých. V roce 1977 nastoupil do Československého rozhlasu, kde pracoval jako redaktor Studia mladých a Mikrofóra, později byl vedoucím redaktorem redakce zábavy , pak šéfredaktorem stanice Praha a současně krátce řídil i krajské studio Českého rozhlasu v Plzni. Po odchodu z Českého rozhlasu na vlastní žádost v roce 1993 přešel jako šéfredaktor redakce zábavy do televize Nova, kde byl až do roku 2006. V důchodu se věnuje vlastním aktivitám, dál také píše jak scénáře, články, tak i písňové texty. Vedle svých zaměstnání byl tiskovým tajemníkem Bratislavské lyry , Děčínské kotvy , divadla Semafor , šéfdramaturgem Rockfestu, Porty a organizátorem dalších festivalů . Z nejvýznamnějších autorských počinů vedle písňových textů je to především knížka vzpomínek Přátelé jsou příbuzní, které si vybíráme sami, dále sedmdesátidílný cyklus koláží zvukových dokumentů z rozhlasového archivu – 70 let Československa a rozhlasové pásmo Nejsme děti, aneb Deset dní, které otřásly Československem, zachycující prvních deset dnů „sametové revoluce“. Je zakladatelem rozhlasového pořadu Tobogan. Věnuje se také vydavatelské činnosti. V nakladatelství Panton založil edici Cesty a Rock. V obou edicích pomáhal zejména začínajícím interpretům anebo těm, kteří v té době desky běžně n...
Více od autora
Ivan Pilný (4)
Ivan Pilný je český politik a podnikatel v oboru informačních technologií, od května do prosince 2017 ministr financí ČR v Sobotkově vládě, v letech 2013 až 2017 poslanec Poslanecké sněmovny PČR, od roku 2018 zastupitel hlavního města Prahy, v letech 2018 až 2019 náměstek ministryně průmyslu a obchodu ČR, bývalý člen hnutí ANO 2011. V letech 1965 až 1972 vystudoval Fakultu elektrotechnickou ČVUT v Praze, získal titul Ing. v oboru technická kybernetika. Poté pracoval v různých státních podnicích, které se zabývaly počítači, nejdříve ve Výzkumném ústavu matematických strojů, později v Družstevním podniku výpočetní techniky. V něm byl hardwarovým a softwarovým inženýrem, následně pak manažerem. Nebyl členem KSČ. Od roku 1990 podnikal. V roce 1992 se stal ředitelem nově založené české pobočky společnosti Microsoft, ve které v letech 1994 až 1998 působil také jako jednatel. Následně působil jako prezident Sdružení pro informační společnost. V letech 2000 až 2001 řídil Český Telecom z pozice předsedy představenstva, následně se stal generálním ředitelem alternativního operátora – společnosti eTel . Od roku 1992 také soukromě podniká – je či byl společníkem ve firmách L.R.Trade s.r.o.; Agilitas s.r.o.; ANGELart s.r.o. či BREAK2WIN s.r.o. Působí také jako konzultant. Od roku 2003 byl rovněž prezidentem Tuesday Business Network. V roce 2005 založil obecně prospěšnou společnost Pracujme chytřeji a je členem její dozorčí rady. Napsal řadu knih a blogů, širší veřejnosti je známý také z televizního pořadu Den D. Ivan Pilný je ženatý a má čtyři děti . Řadu let žije v rodinném domě v obci Nová Ves pod Pleší na Příbramsku, trvalý pobyt má však stále hlášený v Praze. V roce 2009 spoluzakládal politickou stranu Občané.cz a byl jejím místopředsedou. Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2010 za ni kandidoval v Praz...
Více od autora
Ivan Pfaff (6)
Ivan Pfaff byl německý historik, publicista a spisovatel českého původu. Vystudoval na pražské a brněnské Filozofické fakultě historii a anglistiku. Po studiu pracoval v regionálních muzeích. Od října 1946 do února 1948 přispíval do tehdejších Lidovek , v šedesátých letech do časopisů jako . Přispíval do FAZ, NZZ. Přispíval také do Tigridova pařížského Svědectví a Pelikánových římských Listů, do čtvrtletníku Proměny vydávaného v New Yorku ; zařazen do římských Studií . Od roku 1990 jeho články zveřejňovala také česká periodika jako Ateliér, Tvar, Svobodný zítřek, Sešity, Lidovky. V devadesátých letech vstoupil do diskuse o roli Edvarda Beneše při poválečném vyhnání Němců. Byl částečně kritizován za některé – na historika emocionální – příspěvky, snažící se Benešův nacionalismus obhajovat. Na druhou stranu kritizoval jeho prosovětské „vazalství“. Roku 1992 v Praze habilitoval, zemřel v Heidelbergu 28. června 2014.
Více od autora
Ivan Mucha (4)
Narozen 17.7.1945 v Praze. PhDr., právník, sociolog, práce z oboru terorie, sociologie a filozofie práva, též práce z oboru sociální komunikace.
Více od autora
Ivan Kuhn (5)
Slovenský architekt, též autor ideologické literatury, politické a metodické materiály.
Více od autora
Ivan Kubišta (2)
Narozen 2.10.1899 v Panenských Břežanech, zemřel 27. 11. 1966 v Praze. Filmový herec a režisér, filmový architekt, scenárista a distributor.
Více od autora
Ivan Jařabáč (5)
Narozen 1962 v Ostravě. PhDr., Ph.D., speciální pedagog, vysokoškolský pedagog, učitel technických předmětů na základní škole, práce z oboru.
Více od autora
Ivan Jakubec (6)
Narozen 21.12.1960 v Praze. Prof. PhDr., CSc., historik, zabývá se zejména dějinami dopravy, obchodu, cestování, vědy a techniky.
Více od autora
Ivan Hrdina (1)
Spoluautor publikace o kresbě, práce z oboru teorie výtvarného umění.
Více od autora
Ivan Gálfy (2)
Ivan Gálfy byl přední slovenský horolezec, organizátor a vedoucí himálajských expedicí a člen Horské služby. Absolvoval kolem 700 výstupů v Tatrách, včetně několika desítek prvovýstupů. Působil též v Alpách a na Kavkaze . Zúčastnil se dvou výprav do Hindúkuš: v roce 1965 vystoupil na čtyři šestitisícovky a v roce 1967 absolvoval slovenské prvovýstupy na Dir Zom a Tirič Mír . Během výpravy na Nanga Parbat v roce 1971 zdolal Rakiotský štít . V roce 1975 jako člen výpravy do And vystoupil na Illimani a Huascarán. V letech 1969 až 1987 vedl celkem devět himálajských expedic. Více než polovina expedic dosáhla vrcholu. Vedl i expedice na Nanga Parbat , Makalu , Jannu , Kančendženga , Lhoce a Mount Everest . Toto himalájské dobrodružství poutavě zmapoval slovenský režisér Pavol Barabáš v dokumentu Vábenie výšok . Byl dlouholetým členem Horské služby a od roku 1976 byl jejím náčelníkem. V letech 1983−1988 byl předsedou československého horolezeckého svazu. Spolupracoval na filmech a seriálech s horskou tematikou. Je též autorem dvou knih a většího množství článků. Jeho syn Róbert Gálfy je také horolezcem. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ivan Gálfy na slovenské Wikipedii. Dokumenty
Více od autora
Ivan David (3)
Narozen 1985. JUDr., advokát, zaměřený též na kinematografii. Zakladatel a organizátor filmového festivalu Psycho Film.
Více od autora
Iva Ondřejová (3)
Iva Ondřejová byla česká klasická archeoložka a odbornice na antický šperk, architekturu a antické umění. V letech 1964–1969 vystudovala klasickou archeologii a filozofii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, od roku 1970 působila na tehdejší Katedře věd o antickém starověku jako asistentka, od roku 1974 jako odborná asistentka. Titul PhDr. získala v roce 1972, hodnost CSc. jí byla udělena roku 1989. V roce 1994 byla po úspěšné habilitaci jmenována docentkou pro obor Klasická archeologie; po osamostatnění ústavu byla zástupkyní ředitele a v letech 2000–2010 ředitelkou Ústavu pro klasickou archeologii, poté zástupkyní ředitele. Přednášela a vedla semináře z antické architektury, archeologie a umění archaického a klasického Řecka, archeologie Říma, vedla kurzy starověkého umění pro obory dějiny umění a klasickou filologii. Byla členkou oborové rady klasické archeologie. Hlavní oblastí zájmu se pro ni stal antický šperk. Publikovala katalogy šperků v českých sbírkách a práce o špercích severního Řecka a Černomoří. Zajímala se o vztahy antického šperkařství ke šperkařství střední Evropy v době halštatské, laténské a římské. Napsala práci o antických řezaných kamenech ze sbírek Národního muzea v Praze, expertizy antických gem z tzv. Trevírského plenáře a relikviáře sv. Maura. Je spoluautorkou publikací o výzkumech v Kýmé a na ostrově Samothráké a podílela se na přípravě odborných katalogů, zejména pro výstavy v Galerii antického umění v Hostinném a v Muzeu antického sochařství a architektury v Litomyšli.
Více od autora
Iva Mrkvičková (5)
Narodila se v Písku, po doktorském studiu bohemistiky učila slyšící i neslyšící děti češtinu. Přednášela univerzitním studentům o tom, jak češtinu učit, pro rozvoj dětského čtenářství a tvořivého psaní začala psát doplňovací příběhy. V současnosti bydlí v Mokrém a na volné noze se věnuje psaní, rodině a dívání se na svět zblízka. Má slabost pro netopýry, Šumavu, Norsko, psaní brkem, dřevěné domy a barefoot boty. Od dětství je její nejoblíbenější knížkou Tati, tobě přeskočilo a nejoblíbenější lidskou vlastností laskavost. Žije u lesa s manželem, dvěma dětmi, psem a kočkou. Dokud ji zima nezažene ke kamnům, tak v lese i píše. Tak vznikla knížka Psí historky , povídky , doplňovací příběhy pro děti Pipin, Týna a ... a Dobrodružství pana ... , rozhlasová hra Hvězdopravec i Maja a Kim – knížka inspirovaná dětskou láskou k Pipi Dlouhé punčoše švédské spisovatelky Astrid Lindgrenové - a k laskonkám. Maja a Kim je experimentem s vyprávěním v přítomném čase, které A. Lindgrenová používala v knížkách o Madynce.
Více od autora
Iva Křesťanová (4)
Mgr., autorka učebnice zaměřené na ošetřovatelství, též pedagožka na zdravotnické střední škole.
Více od autora
Iva Kotrlá (5)
Iva Kotrlá je česká spisovatelka katolické orientace. Za komunistického režimu působila aktivně jako signatářka a aktivní členka disentu spolu s manželem Zdeňkem Kotrlým. Iva Kotrlá se narodila v Tasovicích jako Ivanka Brázdová. Byla vnučkou vídeňského krejčího, který se v roce 1945 vrátil na rodnou Moravu i se dvěma nejmladšími ze čtyř dětí, tedy i s tehdy 17letou maminkou Ivy Kotrlé. Ta se seznámila Němcem Rudolfem Schlesingerem, otcem Ivy, jehož v mládí nepoznala. Po smrti babičky, Iva s maminkou žily u svých tet mezi Znojmem a Kyjovem. S otcem se setkala až v dospělosti. Matka se znovu vdala a měla další dítě. S nevlastním otcem měla dobrý vztah, s matkou si blízké nebyly. Od roku 1966 studovala občanskou výchovu a český jazyk na Pedagogické fakultě brněnské univerzity. V té době se seznámila se svým pozdějším manželem Zdeňkem Kotrlým – studentem práv. Spojoval je společný zájem o literaturu. V roce 1968 již byla vdaná a čekala první dceru, proto tehdy s mužem zrušili plánovanou emigraci. V roce 1970 byla ze školy vyloučena za své aktivity v roce 1968, také její manžel musel odejít ze studií. Pracovala jako uklízečka. V roce 1972 se jim narodila dvojčata, tak manžel kromě zaměstnání na domovní správě ještě pracoval jako noční hlídač. Od roku 1974 byla v domácnosti. Na konci 60. let začala přispívat do časopisu Host do domu . Od roku 1967 začala navštěvovat křesťansky zaměřený debatní kroužek. S manželem se stýkali se s katolickými básníky Klementem Bochořákem nebo Zdeňkem Rotreklem. Seznámili se také s jezuitou, otcem Josefem Koláčkem. Ten odešel v září 1968 do Rakouska do Innsbrucku, poté co byl v Československu tajně vysvěcen. Posléze se přestěhoval do Říma, kde se stal ředitelem českého vysílání Vatikánského rozhlasu. Iva i její manžel opisovali texty a posílali je do Říma, kde se tiskly nebo byly použity ve vysílání. V roce 1978 jí v exilovém nakladatelství Křesťanská akademie v Římě vyšla p...
Více od autora
Iva Hüttnerová (3)
Iva Hüttnerová je česká herečka, výtvarnice a spisovatelka. V sedmdesátých a osmdesátých letech hrála v Divadle na okraji. Zde se proslavila rolí strýce Pepina v Hrabalových Postřižinách, za niž roku 1978 získala cenu na festivalu Divadelní mládí v Českých Budějovicích. Dále hrála v divadlech Pod Palmovkou, Divadlo Josefa Dvořáka, Na Fidlovačce. Ve filmu se nejvíce proslavila rolí manželky hlavního hrdiny v hořké komedii Víta Olmera Co je vám, doktore?. Jejím manželem byl divadelní režisér Ivan Rajmont, s ním má syna Matouše Rajmonta, známého z dětské role ve filmu Pětka s hvězdičkou, kde roli učitelky ztvárnila i Iva Hüttnerová. Role učitelek pro ni byly vůbec dost typické, učitelku hrála i v dětském filmu Neohlížej se, jde za námi kůň. V televizi byla několik let moderátorkou magazínu České televize Domácí štěstí. Zahrála si i postavu Jolany Lepařové v seriálu Ordinace v růžové zahradě 2. Od roku 2020 hraje roli hospodyně Alžběty v seriálu Slunečná.
Více od autora
Iva Frühlingová (5)
Narozena 1982 v Litvínově, žije ve Francii. Modelka a zpěvačka, vydala album s názvem Litvínov.
Více od autora
Israel Finkelstein (2)
Israel Finkelstein je izraelský archeolog a profesor Telavivské univerzity a spoluvedoucí vykopávek v Megidu v severním Izraeli. Spolu s Juvalem Gorenem a Nadavem Na'amanem Finkelstein je znám zejména pro své nekonvenční interpretace archeologického materiálu a biblické historie. Roku 2005 obdržel spolu s Graemem Barkerem od telavivské univerzity Cenu Dana Davida za archeologii. Finkelstein nabourává dosavadní představu starověkých izraelských dějin a vytváří novou, založenou na předpokladu, že to, co není dochováno či dokázáno, neexistovalo. Spolu se Silbermanem tvrdí, že většina Tanachu byla sepsána v judském království v 7. století př. n. l., a Bibli proto nelze brát jako pramen pro starší období. Jejich cílem však není znehodnotit Bibli, ale naopak jí dát znovu náboj, který ztratila, když se z ní od osvícenství snažilo udělat objektivní historický pramen a když Bible začala být rozdělována na „historické“ a „nehistorické“ části. Sílu Bible totiž nevidí v tom, že by snad byla popisem izraelské historie, ale v tom, že interpretuje dějinné události, jako je vysvobození národa z otroctví, odolávání útlaku a hledání sociální spravedlnosti, jako události, nad kterými má moc Bůh.
Více od autora
Irena Šindlářová (5)
Narodila se 8. 7. 1951 v Olomouci. Po letech zaměstnání, kdy pracovala jako obchodní cestující, terapeut v Psychiatrické léčebně a odborný referent v Českém fondu výtvarných umění, přestěhovala na lesní samotu v Jeseníkách, kde se začala věnovat literární tvorbě. Přispívala do novin a časopisů články s historickými, etnografickými a mytologickými tématy. Zpracovala regionální moravské pohádky, báje a pověsti s podtitulem "tajemné příběhy" v knihách Soví král, Bludný kámen, Spící rytíř, Kamenné oči a Průvodce po tajemných místech Nízkého Jeseníku. Vydala sedm historických publikací Paměti obcí . Z oblasti esoterických nauk, které jsou také předmětem autorčina zájmu, publikovala knihu autentických příběhů pod názvem Blázni a šarlatáni aneb odvrácená tvář duchovního světa. Dále napsala Báje a mýty starých Slovanů a literární zpracování knihy Leopolda Procházky Buddha a Kristus. V současné době, kromě vlastní literární činnosti, spolupracuje s Českým rozhlasem na cyklických pořadech Legendy studánek a pramenů a Tajemná místa hor. Nyní žije na vesnici nedaleko Olomouce.
Více od autora
Irena Korbelářová (3)
Prof. PhDr. Irena Korbelářová, Dr. je česká vysokoškolská učitelka, regionální archivářka a historička, věnující se především dějinám Slezska. Přednáší na Ústavu historických věd Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě. Zdroje: a) cs.wikipedia b) www.slu.cz
Více od autora
Inocenc Hošťálek (4)
Narozen 16.8.1872 v Rakově na Moravě, zemřel 1.4.1966. Kulturní pracovník ve Vídni, autor publikací o J. A. Komenském a obrázků z Vídně, překladatel z němčiny.
Více od autora
Inka Jochum (3)
Německá pedagožka, vyučovala sport a tělesnou výchovu. Též se věnuje józe, dechové terapii a čínské medicíně.
Více od autora
Indra Sinha (3)
Indický učenec a překladatel ze sanskrtu, vystudoval univerzitu v Cambridge.
Více od autora
Immanuel Velikovsky (2)
Immanuel Velikovsky - , psychiatr, lékař a vědec. Je známý jako autor řady kontroverzních knih o starověké historii. Zasloužil se o založení Hebrejské university v Jeruzalémě. Je autorem knihy Worlds in Collision, která se stala americkým bestsellerem. Kniha byla vydána v roce 1950. Ve svých knihách Velikovsky používá komparativní mytologii a obrací se na starověké literární prameny včetně Starého zákona. Podle Velikovského Země v minulosti zažila srážky s jinými planetami, hlavně s Venuší a Marsem. Immanuel Velikovský se narodil v roce 1895 v prosperující židovské rodině ve Vitebsku - nynějším Běloruskem - v Rusku jako syn Šimona Velikovsky a Beila Grodensky. Už jako dítě se naučil několik jazyků. Studoval na gymnaziu v Moskvě, kde vynikal v ruštině a matematice. Gymnazium absolvoval se zlatou medailí v roce 1913. Velikovský poté odcestoval do Evropy, navštívil i Palestinu. Krátce studoval medicínu v Montpellier ve Francii a absolvoval kurzy premedikace na univerzitě v Edinburghu. Před vypuknutím první světové války se vrátil do Ruska, zapsal se na univerzitu v Moskvě a v roce 1921 obdržel titul doktor medicíny. Po získání lékařského titulu odešel z Ruska do Německa, do Berlína. S finanční podporou svého otce Velikovský vydal a publikoval dva svazky vědeckých prací přeložených do hebrejštiny. Svazky byly nazvány Scripta Universitatis Atque Bibliothecae Hierosolymitanarum . Spolu s Albertem Einsteinem připravil scripta, zabývající se matematikou a fyzikou. Tento projekt byl základním kamenem při budování Hebrejské univerzity v Jeruzalémě, neboť nová univerzita darovala kopie těchto script knihovnám jiných akademických institucí výměnou za bezplatné darování kopií publikací od těchto institucí. V roce 1923 se Velikovský oženil s houslistkou Elishevou Kramerovou. Velikovský žil v Palestině od roku 1924 do roku 1939. Pracoval zde v oblasti obecné lékařské praxe, ...
Více od autora
Igor von Percha (3)
Slovinský spisovatel, původně novinář a sportovní reportér, překladatel, žijící od roku 1954 trvale v Německu. Autor románů pro ženy.
Více od autora
Hugo Salus (5)
Hugo Salus , byl pražský německy píšící spisovatel a básník. Povoláním byl lékař, gynekolog. Pohřben byl pohřben na Olšanských hřbitovech
Více od autora
Hugo Bettauer (4)
Narození:18.8.1872, Baden, Rakousko jako syn obchodníka s cennými papíry Měl dvě starší sestry, studoval gymnásium, v l6 letech utekl z domova a odcestoval do Alexandrie, odtud ho konzul poslal ihned domů. V roce 1890 Bettauer konvertoval od židovské víry k evangelické církvi. V témže roce nastoupil do Kaiserjäger jako jeden-rok dobrovolník. Změna náboženství pravděpodobně souvisí s tím, že aby židovští vojáci, kteří postrádali šlechtického stavu prakticky nemohli, získat jakýkoliv druh kariéry v armádě, a pro tyto účely evangelická církev byla vhodnější než římsko-katolické církve. Po pěti měsících v Tyrolsku odešel z armády znovu, kvůli problémům s nadřízenými. Spolu s matkou se přestěhoval do Curychu a v roce 1896, ve věku 24 let, získal majetek dědictvím od jeho otce.V Curychu se oženil s láskou svého mládí, Olga Steiner, s kterou, po smrti jeho matky, emigroval do Spojených států . Při katastrofální spekulaci Bettauer ztratil celý svůj majetek. On a Olga zůstal až do roku 1899 v New Yorku , kde ona pracovala objevila jako herečka. Přestože Bettauer získal americké občanství, nemohl najít práci, a tak odcestovali do Berlína , kde se narodil jejich syn Heinrich Gustav Hellmuth Bettauer . a na podzim roku 1901 odešel do Hamburku , aby se stal ředitelem, sepsal odbornou publikaci Küche und Keller . Po rozvodu se znovu oženl , odjel do Ameriky a zde se narodil jejich syn Reginald Parker Bettaue...
Více od autora