20281–20340 z 155961 Autoři
Publius Vergilius Maro (3)
Publius Vergilius Maro byl nejslavnější římský básník Augustovy doby, která je označována za zlatý věk římské literatury. Řada biografických údajů Vergiliova života zůstává nejasných a vychází z pozdně antických a raně středověkých legend. Pocházel z římské provincie Předalpská Galie , která ležela na severu dnešní Itálie. Narodil se nedaleko Mantovy. Jeho venkovští rodiče byli možná prostí, ale dost zámožní na to, aby synovi mohli dopřát vyššího vzdělání. Vergilius studoval nejprve v Cremoně a v Mediolanu , později v Římě, kam přišel asi roku 52 př. n. l., zde studoval rétoriku, filosofii a matematiku. Poněvadž byl nepevného zdraví, měl slabý hlas a byl ostýchavý, nelákala ho veřejná dráha, na niž se rétorikou připravoval. Velký vliv na něho měl Gaius Asinius Pollio, významný politik , ale také řečník a literát. Právě on Vergilia motivoval k básnickému projevu, přesněji k sepsání Zpěvů pastýřských. Inspirační vliv na něj měl ale i styk s členy mladořímské školy, který ho přivedl ke studiu helénistické poezie, hlavně řeckého básníka Theokrita, jehož se ve Zpěvech přímo dovolává. V básních vděčně zmiňuje i Pollia. Sblížil se i s neoteriky , ti mu byli zřejmě také vzorem v počátcích jeho básnické tvorby. Pollio ho chránil dlouho i majetkově a politicky. Již při rozdávání půdy Augustovým veteránům mu byly prvně odňaty statky po otci, avšak po Polliově zásahu mu byly vráceny. Poté, co Pollio ztratil místo správce Galie, však již nedokázal básníka takto chránit a rodový majetek byl Vergiliovi skutečně zkonfiskován. Materiálně ho zachránil známý podporovatel umělců Maecenas. I císař Augustus se stal velkým Vergiliovým příznivcem, ostatně jejich obdiv byl vzájemný, jak je zř...
Více od autora
Prokop Hugo Toman (3)
Prokop Hugo Toman byl český právník, výtvarný a literární kritik, bibliofil a operní pěvec. Stejně jako jeho otec, vystudoval Právnickou fakultu UK a dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy . Psal do odborných časopisů články o různých umělcích . Byl vydavatelem bibliofilských edic Trianon a Protos. S otcem spolupracoval na dodatcích k jeho slovníku o výtvarných umělcích. Jeho všestranný talent dokládá i fakt, že se úspěšně věnoval opernímu zpěvu. Je pohřben na Olšanských hřbitovech v Praze, ve stejném hrobě se svým otcem. Spolupráce s Prokopem Tomanem na Dodatcích k třetímu, rozšířenému vydání:
Více od autora
Přemysl Blažíček (5)
Přemysl Blažíček byl český literární historik a kritik. Během studia gymnázia v Novém Městě na Moravě přišel následkem úrazu o obě ruce v předloktí; po roční přestávce vynucené úrazem gymnaziální studia dokončil v Praze, kde posléze na FF UK absolvoval češtinu a literární vědu. Věnoval se především moderní české literatuře. Svůj přístup se snažil promýšlet za pomoci fenomenologicky orientované filozofie, později ho také ovlivnil Nietzsche , zatímco od rozšířeného strukturalismu se spíše distancoval. Publikovat začal časopisecky koncem 50. let ; v 60. letech napsal monografii o Vladimíru Holanovi. V 70. a 80. letech se rozhodl v oficiálních periodikách nepublikovat a v ústraní napsal monografie o poezii Karla Tomana, o opomíjené Holečkově sáze Naši a o Švejkovi, které vyšly až v 90. letech, kdy se k nim přidala ještě monografie o Škvoreckého Zbabělcích a další časopisecké příspěvky. Vedle toho se dlouhodobě podílel na Slovníku české literatury a Lexikonu české literatury .
Více od autora
Pip Vaughan-Hughes (4)
Pip Vaughan-Hughes se narodil v Londýně, vyrostl v jižním Devonu a studoval středověkou historii na Londýnské univerzitě. Po škole pracoval jako redaktor v literární agentuře. Živil se též jako poslíček na kole, recenzent pokrmů a restaurací, zahradník i majitel restaurace. V současnosti žije se ženou a dcerou ve Vermontu.
Více od autora
Pío Baroja (3)
Pío Baroja y Nessi byl španělský romanopisec. Pío Baroja byl původem Bask. Vystudoval medicínu, ale lékařskou praxi prakticky neprovozoval, protože se rozhodl plně věnovat literatuře. Rád cestoval, ale veřejně činný nebyl . Období španělské občanské války strávil v Paříži, po Frankově vítězství se sice do Španělska vrátil, k režimu ale zaujal postoj nevrlé lhostejnosti a do konce svého života žil prakticky v ústraní. Pío Baroju je možno pro jeho umělecké a ideové postoje zařadit do tzv. „Generace 1898“, jejíž členové si byli vědomi úpadkového stavu Španělska zejména po porážce v americko-španělské válce v roce 1898. Jeho myšlenkový svět je plný agnosticismu, anarchismu, individualismu, pesimismu a skepse hraničící někdy až s nihilismem. Barovo dílo je velmi rozsáhlé , žánrově velmi pestré a tematicky se zabývající jak současnými problémy, tak i španělskými dějinami. Své romány Baroja zpravidla řadil do většinou volně spojených trilogií, ve své tvorbě opomíjel obvyklé kompoziční principy, záměrně narušoval pevnou formální stavbu a uvolňoval dějovou linii. Z hlediska literárního jazyka pak Baroja patří k největším mistrům moderní španělské prózy. Barojovy trilogie čerpají náměty především ze španělské současnosti. Memorias de un hombre de acción , je románový cyklus čítající dvacet dva svazků. Dílo se zabývá historii Španělska, zvláště v 19. století, a jeho ústřední postavou je Bajorův vlastní předek. Jednotlivé díly mají ve španělštině tyto názvy:...
Více od autora
Pierre Kohler (1)
Francouzský vědec, astronom, spolupracovník na knize o vědeckých objevech.
Více od autora
Pierre Cabanne (2)
Francouzský publicista, kritik a historik literatury a výtvarného umění.
Více od autora
Pierre Boulez (5)
Pierre Boulez byl francouzský skladatel, dirigent a spisovatel, považovaný za jednu z nejvlivnějších osobností soudobé vážné hudby. Boulez se narodil 26. března 1925 ve francouzském Montbrisonu a stál v čele poválečného avantgardního hnutí v Evropě. Studoval na pařížské konzervatoři u Oliviera Messiaena a projevil velký zájem o dvanáctitónovou techniku a serialismus, které se staly charakteristickými znaky jeho raných skladeb.
Více od autora
Pierre Barbet (2)
Pierre Barbet je pseudonym, pravé jméno je Claude Avice. * 16.05.1925 † 20.07.1995 Narozen v Mans. Vystudoval farmacii, spisovatel. Debutoval v r. 1962 v edici Le Rayon Fantastique. Patří k malé skupině francouzských autorů SF, kteří jsou vydáváni i v USA. Byl jedním z prvních evropských členů Science Fiction Writers of America a působil i ve WORLD SF. Od r. 1966 vydal přes čtyřicet románů v literárně méně náročné edici Anticipation. Z jeho díla se za nejvýznamnější považuje: Babel 3805 Evolution magnétique Les grognards d’Eridan A quoi songent les psyborgs? L’empire de Baphomet Lione de Noldaz La planète enchantée Croisade stellaire Lendemains incertains
Více od autora
Pierce J Howard (3)
Americký filolog, anglista, autor učebnic a psychologických příruček.
Více od autora
Phoebe Pool (2)
Pool byla dcerou Gordona Desmond Pool a Agathy Eleanor Burrows . V raném věku u ní byla diagnostikována deprese. To ji často zneschopňuje až na několik měsíců a bude mít vliv na její vzdělání. V roce 1931 Pool získala stipendium na Old Somerville College v Oxfordu, studuje historii. Na konci války publikovala poezii, Básně smrti v roce 1945. Poté se začala věnovat dějinám umění, nastoupila jako externí student na University of London, získal titul bakaláře v roce 1957 s vyznamenáním. V roce 1959 získala doktorát.
Více od autora
Philippe Sarde (5)
Philippe Sarde je renomovaný francouzský skladatel, známý svou rozsáhlou tvorbou filmové hudby. Narodil se 21. června 1945 v Neuilly-sur-Seine a má za sebou plodnou kariéru trvající několik desetiletí, během nichž složil hudbu k více než 200 filmům. Sardeho talent byl patrný již od mládí a filmovou hudbu začal skládat koncem 60. let. Jeho schopnost vytvářet emocionálně rezonující a tematicky bohatou hudbu mu rychle zajistila pozici vyhledávaného skladatele ve francouzském filmovém průmyslu.
Více od autora
Philippe Madelin (2)
Bývalý novinář v AFP a TFI, je jedním z nejlepších znalců tajných sítí.
Více od autora
Philippe Claudel (4)
Philippe Claudel se na francouzské literární scéně prosadil románem Šedé duše , který získal mj. prestižní Renaudotovu cenu, v anketě časopisu Lire byl označen za nejlepší román roku a byl již přeložen do tří desítek jazyků. Příznivého ohlasu se dočkal i následující román Vnučka pana Linha . Román Brodeckova zpráva , tvořící s předchozími dvěma díly volnou „válečnou“ trilogii, získal mj. Goncourtovu cenu lyceistů a cenu britského deníku The Independent a byl jedním z finalistů ceny Magnesia Litera za nejlepší překladový titul roku.
Více od autora
Philip Matyszak (6)
Britský historik a vysokoškolský pedagog, zaměřený na starověký Řím.
Více od autora
Philip Kiefer (5)
Německý spisovatel populárně-naučné literatury, absolvent literární vědy a filosofie.
Více od autora
Philip Fracassi (4)
Philip Fracassi je spisovatel a scénárista žijící v Los Angeles. Pracuje přes 20 let v zábavním průmyslu, byl spoluzakladatelem nakladatelství/ knihkupectví Equator Books ve Venice v Kalifornii a sedm let byl také hudebním producentem v House of Blues Entertainment, kde produkoval koncertní DVD pro kapely The Psychedelic Furs a Public Enemy a více než 3000 živých internetových vysílání například s kapelami The Cure, Motley Crue a Depeche Mode.
Více od autora
Petros Cironis (3)
Petros Cironis je český historik řeckého původu, který se zabývá historií Rokycanska, ale také dějinami Řecka a česko-řeckými vztahy v 15. až 17. století. V letech 1961 až 2003 byl ředitelem Státního okresního archivu v Rokycanech. V letech 1967–1974 a 1992–2003 vydal 35 svazků sborníku Minulostí Rokycanska, jehož byl redaktorem a do něhož napsal většinu příspěvků. Jeho manželkou byla historička PhDr. Eva Cironisová, rozená Barborová , která řadu let pracovala jako archivářka Plzeňského Prazdroje. Historikem a archivářem je také jejich syn Mgr. Petr Cironis .
Více od autora
Petra Schier (4)
Německá spisovatelka a historička. Autorka historických a milostných románů a knih pro děti. Pod pseudonymem Roth, Mila píše různé knižní série.
Více od autora
Petra Pachlová (4)
Narozena 16. 12. 1970 v Praze. Anglistka, amerikanistka a hispanistka, překladatelka.
Více od autora
Petra Gherbetz (3)
Ostravská malířka a ilustrátorka, která vystudovala Ostravskou univerzitu. Ateliér malby navštěvovala u Ivana Titora. Sama sebe označuje za city folklore artist, což vystihuje její výtvarné tendence, v nichž lze vystopovat prvky folkloru, street artu, komiksu, graffiti a inspiraci Dálným východem a sci-fi. Přestože má za sebou řadu skupinových i sólo výstav, je její tvorba úzce spjata především s exteriérem. Loni se dostala do povědomí zejména pražského výtvarného světa díky své účasti v ilustrátorském klání Secret Wars.
Více od autora
Petra Čiháková (3)
Narozena 15. 4. 1986 v Pelhřimově. Publicistka, organizátorka kulturních, společenských a sportovních akcí, autorka básní.
Více od autora
Petra Bulejčíková (5)
Bohemistka a pedagožka, zaměřuje se na výuku češtiny pro cizince, autorka adaptace českých povídek pro potřeby výuky češtiny pro cizince.
Více od autora
Petr Zuman (5)
Narozen 13. 1. 1926 v Praze, zemřel 24. 6. 2021. Profesor., RNDr., DrSc., D.Sc., D.hon., fyzikální chemik, vědecký pracovník Polarografického ústavu ČSAV , vedoucí oddělení organické polarografie tamtéž , od roku 1966 žil v emigraci;působil jako vysokoškolský učitel na University of Birmingham a na Clarkson University ; věnoval se polarografii, elektrochemii organických látek, elektroanalytické a fyzikální organické chemii.
Více od autora
Petr Zeman (4)
Petr Zeman je český bezpečnostní expert a bývalý disident. Patří k první vlně signatářů Charty 77 a v letech 1989–1990 se významně podílel na činnosti Občanského fóra v Brně. V letech 1998–2001 byl ředitelem Úřadu pro zahraniční styky a informace. Vystudoval biologii na přírodovědecké fakultě dnešní Masarykovy univerzity v Brně. V době normalizace se živil převážně v dělnických a později technických profesích. Od roku 1990 se podílel na utváření nových bezpečnostních struktur demokratického Československa, později České republiky. Měl vliv zejména na novou podobu civilní kontrarozvědky , jejímž příslušníkem byl od září 1990 do srpna 1998. Následně byl v letech 1998–2001 ředitelem civilní rozvědky – Úřadu pro zahraniční styky a informace. Od roku 2001 pracuje jako soukromý konzultant v oblasti bezpečnosti, specializován především na zpravodajské služby, o kterých příležitostně publikuje a vyučuje. Podílel se na činnosti Ústavu strategických studií Univerzity obrany v Brně, kde měl zásadní podíl na vzniku publikace Česká bezpečnostní terminologie. Obdržel dvě státní vyznamenání, Medaili Za zásluhy o bezpečnost České republiky II. stupně a Cenu Jaroslava Jandy . Je externím spolupracovníkem Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, kde v rámci oboru bezpečnostní a strategická studia přednášel a podílel se na výzkumu. V letech 2001–2006 byl členem správní rady Vzdělávací nadace Jana Husa. Je rovněž členem redakční rady odborného politologického a bezpečnostního časopisu Obrana a strategie vydávaného Univerzitou obrany.
Více od autora
Petr Zajíček (5)
Speleolog, fotograf, geolog, odborný pracovník Správy jeskyní České republiky. Začínal v amatérské speleologické skupině „Suchý žleb“, podílel se na výzkumech a objevech řady podzemních prostor u nás i v zahraničí. Svou fotografickou tvorbou a psaním článků propaguje jeskyně Česka. Publikuje v uznávaných tiskovinách, např. National Geographic Česko. Jeho životním cílem je poznávat přírodu celého světa a zdokumentováním ji přiblížit druhým. Aktivně cestuje, nejčastěji do hor a za polární kruh.
Více od autora
Petr Widimský (4)
Petr Widimský je český lékař, internista specializující se v oboru kardiologie, od roku 2001 přednosta III. interní – kardiologické kliniky a vedoucí lékař Kardiocentra 3. LF UK a FNKV. V únoru 2018 se stal na čtyřleté období děkanem 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze Předtím působil jako proděkan pro vědu a výzkum. Mezi lety 2000–2003 byl prorektorem Univerzity Karlovy v Praze pro rozvoj. Ve funkčním období 2011–2015 působil jako předseda České kardiologické společnosti a v dalším čtyřletém období plní funkci prvního místopředsedy. Mezi roky 2006–2008 byl viceprezidentem Evropské kardiologické společnosti. V roce 2011 obdržel hlavní Národní cenu projektu Česká hlava za intervenční léčbu akutního infarktu myokardu. V roce 1979 absolvoval Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze. Následně získal první a druhou atestaci v oboru vnitřního lékařství a specializační atestaci z kardiologie . Od počátku své lékařské praxe pracuje ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady. V roce 1983 obhájil kandidátskou práci „Echokardiografie u ischemické choroby srdeční“ a roku 1995 pak doktorskou práci „Funkce a perfuze myokardu u ischemické choroby srdeční“ . Roku 1991 podstoupil habilitační řízení a v roce 1998 byl jmenován profesorem v oboru vnitřního lékařství . Od roku 1996 je vedoucím lékařem Kardiocentra a od roku 2001 také přednostou III. interní-kardiologické kliniky FNKV a 3. LF UK. Roku 1990 byl členem předsednictva Akademického senátu Univerzity Karlovy a Akademického senátu 3. LF UK. V roce 2003 se stal členem Vědecké rady Univerzity Karlovy a Vědecké rady 3. LF UK. V letech 2005-2015 byl předsedou Akreditační komise Ministerstva zdravotnictví ČR pro obor kardiologie, od r. 2016 do r. 2020 je zvolen předsedou Specializační oborové rady pro kardiologii. Spolu s profesorem Michalem Andělem byl kandidátem na post děkana 3. LF UK pro období 2010–2014. Je ženatý, má ...
Více od autora
Petr Vronský (4)
Petr Vronský je český dirigent a houslista, známý svým přínosem klasické hudbě. Působí jako umělecký vedoucí a šéfdirigent Moravské filharmonie Olomouc. Vronský má za sebou bohatou kariéru trvající několik desetiletí, během nichž řídil řadu orchestrů v České republice i v zahraničí. Jeho repertoár je rozsáhlý a zahrnuje širokou škálu hudebních období a stylů, včetně děl českých skladatelů i světových mistrů. Vronský je také známý svou oddaností soudobé hudbě, často premiéruje nová díla a podporuje žijící skladatele. Jeho nahrávky získaly uznání kritiky a svými vystoupeními a alby přispěl k šíření české hudby.
Více od autora
Petr Vopěnka (6)
Petr Vopěnka byl český matematik a filozof. V matematice přispěl zejména svojí prací v oboru teorie množin. Je zakladatelem takzvané alternativní teorie množin a jeho jméno nese několik matematických vět a objektů. V letech 1990–1992 byl ministrem školství. Narodil se v roce 1935 v Praze. Oba jeho rodiče byli středoškolskými učiteli matematiky. Studoval na gymnáziu v Ledči nad Sázavou a poté na matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, kde byl posledním diplomantem významného českého matematika Eduarda Čecha. Po dokončení studia získal zaměstnání na téže fakultě, v roce 1965 byl jmenován docentem, a v roce 1967 doktorem věd. Mezi lety 1966 a 1969 byl proděkanem Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a vedoucím katedry matematické logiky. V roce 1968 schválila vědecká rada Univerzity Karlovy jeho jmenování profesorem, ale kvůli politické situaci k němu došlo až v roce 1990. V sedmdesátých letech založil a společně se svými studenty rozvinul alternativní teorii množin . V osmdesátých letech se začal zabývat filosofickými a historickými otázkami matematiky, ve kterých nejde o běžné pojetí historie, ale spíše o ukazování vůdčích myšlenek určitého období a promýšlení jejich odkazu do doby současné. Pozornost P. Vopěnky se zaměřovala zejména na geometrii a počátky teorie množin, zvláště na odkaz B. Bolzana. Jeho filozofické dílo se věnuje filozofickým otázkám vědy, obzvláště matematiky, a je výrazně ovlivněno Husserlovou fenomenologií. V roce 1983 založil na matematicko-fyzikální fakultě veřejný filosofický seminář, na nějž zval k přednáškám myslitele, kteří v té době jinde svobodně přednášet nemohli , a proto byl prostřednictvím studentů-agentů sledován Státní bezpečností. V létě 1989 patřil k zakládajícím členům Kruhu nezávislé inteligence. V roce 1990 byl jmenován p...
Více od autora
Petr Vilímek (1)
Narozen 1980. Politolog, práce o mezinárodních vztazích a světové politice, též příručky ke komunálním volbám.
Více od autora